Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Máme za sebou inauguraci nového prezidenta. Pane režisére, když se ještě vrátíme k nedávným volbám, jak je hodnotit, jak jste prožíval tu atmosféru?
Já jsem ještě před volbami natočil video, kde jsem popisoval konkrétní situaci. Když jsem měl penzion Viktorka, tak za mnou přišel starší pán s tím, že by byl moc rád, kdyby byl jeho vnuk u mě na brigádě. Domluvili jsme se, že ho přivede. Přivedl a byla to neuvěřitelná dvojice, vnuk a děda. Měli krásný vztah, to jsem opravdu dlouho neviděl. To bylo někdy v roce 2017. Pak následující rok byly prezidentské volby, děda volil Zemana a vnuk Drahoše. A při nedělním obědě se tak pohádali, že se spolu tito dva, kteří bez sebe neudělali předtím ani krok, přestali bavit. Nebavili se rok, dva… Pak přišel covid a ten děda zemřel. A oni se nestihli ani rozloučit, nic si říct.
Vždycky, když toho kluka vidím, tak si na to vzpomenu. A vzpomněl jsem si na to i při letošních volbách. Jsem strašně rád, že ty volby už máme za sebou. Já jsem té přímé volbě vždy fandil. Ale začínám mít čím dál tím víc pocit, že s tím neumíme pracovat. A to není jen na jeden tábor. To je na oba tábory, které šly proti sobě. Když jsem tu výzvu natočil a viděli to kamarádi, kteří mají třeba i úplně jiný politický názor než já, tak mi potom psali, že jsem to vyjádřil dobře, že je to pravda. Není přece nikdo blbý jen proto, že má třeba jiný názor než ten druhý. Vadilo mi, jak se lidi k sobě chovali.
Atmosféra byla opravdu hodně vyhrocená. Přijde mi ale, že ani teď to není ještě úplně v pořádku. Pořád se třeba na sociálních sítích mezi sebou lidé různě „napadají“. Kam toto až může dojít?
Víte, mě hrozně mrzí, že je řada médií, která to ještě jakoby podporuje, tuto situaci. To mi opravdu vadí, že si ty tábory rozdělují. Že se pak kvůli tomu hádají i celé rodiny. To nepochopíte. Za dva roky, za pět let ti politici vůbec v politice nemusí být a ta rodina se kvůli tomu přestane na jak dlouho mezi sebou bavit? Já jsem z Náchoda, kde měl také mítink bývalý premiér Babiš. A je z toho video, jak tam takový obrovský chlap strčí do staršího chlapa, ten spadne na zem. Jenom proto, že mu vadilo, že ten starší tam podporoval Babiše. Tak do něj strčil.
Ale přitom, když jsem si pak četl třeba na Seznamu, tak mi to vycházelo, že špatně se chovají jenom ti příznivci Babiše. Mě hrozně mrzelo, že tam nebyl tento záznam, protože to bylo přece úplně naopak. Nezdálo se mi to úplně vyvážené. Hlouposti dělaly oba tábory.
Co říci na to, že více než třicet let po revoluci jsme měli ve druhém kole prezidentských voleb dva kandidáty s „komunistickou minulostí“?
Vojtěch Filip to popsal v nějakém svém vyjádření docela dobře. Že vlastně mají, co chtěli. Že třicet let po revoluci jsou to tito dva lidé. Víte, já nikoho podle těchto věcí nesoudím. Mně je 38 a tu dobu před revolucí jsem zažil v jesličkách. Opravdu to nesoudím. Nevím, jak bych se v té době choval, takže se k tomu nevyjadřuji. Ale můj otec říká, že je to vlastně jenom otázka toho, že někteří ti lidé byli částečně prospěcháři. Věděli, že když toto udělají, budou z toho mít nějaký prospěch. Kdežto někdo, kdo měl nějaké zásady, to neudělal. A to je celé. Je to jenom o tom, že si tu cestu ulehčili. Jasně že to neznamená, že člověk je navždy vyautovaný tím, že na začátku udělal chybu. Nikoho neznásilnili, nezabili, neokradli… Ale prostě je to samozřejmě takový trochu otazník, nad oběma…
A čím si vysvětlujete, že z některých míst to vyznívalo trochu jako rozdělení na „hodného bývalého komunistu“ a „zlého bývalého komunistu“. A co říci na podporu generála Pavla ze strany některých umělců? Například při inauguraci se objevila fotka Evy Holubové a dalších, jak mávají z okna Hradu…
Tak jak jsem řekl, každý má právo fandit tomu, komu uzná za vhodné. A každý by měl mít právo říct, koho podporuje, bez toho, že by ho za to někdo urážel.
Bývalý premiér Babiš se v mnoha věcech, některými svými výroky, už tolikrát znemožnil, že si někteří lidé myslí, že je obligátní do něj kopat. A on bohužel si za kopu věcí opravdu může sám, nebo za to může třeba jeho tým. To tak je. Ale já jsem tedy na hodného a špatného nerozděloval. Oba byli na začátku nějakým způsobem svázáni s tím režimem. Ale hodnotím podle toho, jak se chovali pak v těch dalších třiceti letech.
Psali jsme:
V souvislosti s novým prezidentem Pavlem zaznívá od jeho příznivců určité přirovnávání k Václavu Havlovi. Je to na místě? Co podle vás tyto dva muže spojuje?
Myslím, že Václav Havel byl abnormální snílek. Měl nějakou vizi a těžko s ní, nebo se svými politickými vrstevníky, asi bojoval. To nebyl žádný politik pragmatik. Ani se do toho moc nehodil. Takže na toto spojení, spojovat nějak tyto dva lidi, je dost brzo. Tak jasně, že vždy budou spíš vykřikovat – Pavel je Havel, než že Babiš je Havel. To je logické. Ale na úplné srovnání, na to se můžeme ptát za pět, za deset let…
Kam podle vás bude pod vedením Petra Pavla naše republika „směřovat“? Jak moc velká změna to bude oproti tomu, jak si vedl Miloš Zeman?
Domnívám se, že změna to bude především v komunikaci jak ven, tak uvnitř. A co já vidím jako úplně zásadní, tak je tým kolem prezidenta. Protože, jak už jsem několikrát zmínil, nemůžu souhlasit se vším, co Miloš Zeman jako prezident řekl. Ale mně se prostě hlavně nelíbil ten tým lidí kolem něj. Věřím tomu, že v tomto teď bude ta zásadní změna. Protože ten tým prostě tvoří toho člověka, toho vůdce tvoří jeho nejbližší. To tak je. Pro mě Miloš Zeman zůstane velmi inteligentním člověkem. Ačkoliv, znovu opakuji, nemůžu souhlasit se vším, co řekl. Ale měl to v hlavě srovnané.
Když došlo k invazi, tak to jasně odsoudil. A myslím, že ty poslední roky i pod tíhou všech těch věcí, co se dějí, i on změnil na ledacos svůj názor. Kdežto ti lidé, kteří byli kolem něj, já věřím tomu, že nepůjdou sedět, nebo nevím… Nemyslím tím všechny, celý ten jeho tým. Protože znám například pana Kruliše, který je velmi slušný člověk, vzdělaný. Není to žádný padouch. Ale někteří ostatní, ti mi opravdu hnuli žlučí.
Pojďme se podívat i na vaši práci, pokud vím, právě natáčíte film Ležáky…
Ano, pracujeme na tom, sháníme peníze…
Jak na toto téma lidi reagují?
Tak ty Ležáky jsou zaplať pánbůh téma, které je neoddiskutovatelné a hlavně v tuto dobu nekonfliktní. Protože ani jedna z těch stran, které dnes proti sobě bojují, tady tomu nemůže nic vytknout. Takže v tomto jsou ty Ležáky zaplať pánbůh nezávislé. Jak říkám, všechno, co se tam stalo, je neoddiskutovatelné, tak to prostě je.
Už tento měsíc má být do kin uveden váš nový film Bastardi 4 – Reparát. Řekněte mi o něm něco…
Ta čtyřka, to je příběh úplně jiných lidí. Vysokoškolsky vzdělaného člověka, slušného, který se nechal unést emocemi a udělal úplně šílenou věc. A pak jeho kamaráda, který je Rom, je z gheta, má základní vzdělání. Chodili spolu na základku, teď se setkávají po třiceti letech a jeden druhému ukazuje v různých životních momentech směr. Je to samozřejmě zase komedie, jak od toho věrní fanoušci Bastardů čekají, ale má to i větší přesah. Je to opravdu „reparát“. Do kin vstoupí 16. března. Samozřejmě ale sleduji cenzuru některých lidí směrem k tomuto filmu. Dělali ze mě dlouhá léta rasistu, protože jsem udělal takový film. Jsem zvědavý, co řeknou teď. Možná nic, protože už mě zaškatulkovali a nepotřebují nic dalšího vidět. V tomto je to opravdu neskutečná nespravedlnost.
Bastardi je vlastně od těch první dílů příběh odehrávající se ve školství. Jak vy, který jste také učitel, dnešní školství vnímáte?
Myslím si, že školství je podfinancované a že je to škoda. Protože to je totiž základ. Jak budeme mít vzdělané občany, jak o všem budou přemýšlet, jak budou fungovat, jak je připravíme na život… Domnívám se, že ještě pořád jsou mezery, jak do toho ty peníze dát, přidat těm učitelům. Protože to školství je klíčové a já mám někdy pocit, že ho podceňujeme.
Někteří rodiče si ale například stěžují, že děti na některých školách píšou opravdu poměrně dost testů, často několik za týden, někdy i několik za den. Je to podle vás dobře?
Škola by podle mne neměla být deptací nástroj na cokoliv. Já jsem nedávno viděl video, kde jedna učitelka dostala od druhé takový krásný vzkaz – že ano, že snaha je důležitá, ale všechno není o těch známkách. Že v té třídě může také sedět třeba budoucí lékař, který si neví rady s výtvarnou výchovou, nemá umělecké nadání. Může tam sedět také třeba budoucí vědec, který je skvělý na chemii, na fyziku a trápí se s prvoukou. A tak k tomu musíme přistupovat.
Vraťme se ke kultuře. Máte pocit, že po covidu se zase ožívá, ve smyslu plných divadel, kin…?
Lidi se vracejí a my z toho máme radost. Vidím to i na svých besedách, se kterými jezdím po republice. Lidi chodí a je to hezké.
A jak vidíte budoucnost kultury i v souvislosti s tím, že vše zdražuje… a přece jen, kultura pro mnohé patří mezi věci zbytné…
Budu věřit tomu, že to není konec kultury. Ono se to zase nějak všechno uklidní. Historie se vlastně pořád opakuje. Je krize, táhne to, pořád se to točí dokola. A zatím to divadlo vždy přežilo. Tak se budu modlit, že to tak bude i nadále, že to dobře dopadne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
