V Evropském parlamentu schválili směrnici o zbraních...
Ano. Asi během dvou minut.
Čím si to vysvětlujete, že v jiných zemích to vidí jinak než u nás?
Oni o většinu toho, o co bojujeme, už přišli. Nemají například možnost vlastnit zbraň pro vlastní obranu, ve většině států je to možné jen pro lov či sport. Některé druhy zbraní jsou tam zakázány už dávno. Třeba v Itálii a Francii mají iracionální zákazy takzvaných služebních ráží. Pokud máte třeba zbraň a je to 223 Remington, nebo v Itálii 9 milimetrů Luger. A nevadí, že můžete na sport či lov vlastnit mnohem silnější ráži. Když vysvlékneme tento problém donaha, co čekáte od států, kde nemůžete nosit nůž v kapse a jste za to perzekuován a kriminalizován. V Dánsku byl dokonce případ, kdy se žena ubránila znásilnění použitím pepřového spreje. Vzápětí byla ale obviněna z použití nelegálního prostředku a nelegálního ozbrojování, protože sprej je tam nelegální zbraní. Situace v západní Evropě je pro nás naprosto nepochopitelná. U nás není nikdo šikanován za nůž v kapse. Přináší to snad nějakou kriminalitu nebo větší míru násilí? Zjevně ne. Ženy mohou nosit ke své obraně pepřový sprej. Přináší to násilí? Také ne. Ukazuje to na to, že lidé na západ od našich hranic jsou jen šikanováni vlastními úřady, vládou, které paradoxně nezabaví nelegální zbraně kriminálníkům a nezastaví násilí. Ale jen osekají vlastní slušné obyvatelstvo o možnost racionální obrany. Mají svá práva a svobody osekány natolik, že už nemají motivaci tolik o co bojovat. A také si na rozdíl od nás svých práv tolik neváží. My, kdo jsme zažili desetiletí totalit, si demokracie umíme vážit. Oni takový stav dlouho nezažili, a proto si svých práv a svobod tolik neváží. Věří úplně bezmezně svým politikům, že pro ně myslí to nejlepší. I dnešní hlasování ukazuje, kam bohužel směřuje Evropská unie.
Kam podle vás směřuje?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban