Americký think-tank Pew Research Center publikoval analýzu, která na základě dat Eurostatu i vlastního průzkumu přímo na africkém kontinentu došla k závěru, že v příštích letech zasáhne Evropu další migrační vlna. Tyto teze nyní potvrdil také šéf Potravinové agentury OSN David Beasley, který očekává další migrační krizi z důvodu přemístění členů Islámského státu z Blízkého východu do Afriky. „Většina z bojovníků ISIS po svém odchodu ze Sýrie zakotvila v oblasti Sahelu, který tvoří oblast jižního okraje Sahary. Nyní zahájili spolupráci s al-Káidou, al-Šabáb a Boko Haram, aby ovládli zdejší oblast,“ uvedl Beasley v rozhovoru pro agenturu AP. Pravděpodobné rozdmýchání násilí v této části Afriky prý povede k rozpoutání ještě závažnější migrační krize než té, která vznikla v Sýrii. „Hovoříme tady o oblasti, kde žije půl miliardy lidí. V porovnání s touto migrační krizí byla ta syrská jen slabým odvarem. Už nyní tato oblast není příliš stabilní, a pokud se tady podaří islamistům z Blízkého východu zakořenit, čeká nás neradostná budoucnost.“ Co o tom míníte?
Pokud tak dobře víme, že bojovníci Islámského státu se přesouvají do Afriky, kde posilují místní teroristické skupiny, proč jim v tom nezabráníme? V době, kdy je vojenský satelit schopen určit, zda krabička cigaret na stole před vámi jsou marlbora nebo rothmans, nezbývá, než si klást stále otázku, proč je tak těžké zasáhnout proti těmto lidem a jejich logistickým trasám? V době, kdy jediný bankovní systém na planetě kontroluje 90 procent finančních operací, proč je tak těžké zastavit financování těchto organizací?
Hlavním problémem Sahelu, kam „spadají“ země jako Burkina Faso, Čad, Niger, Mali a Mauretánie, je podle něj také, že krajinu ohrožuje sucho, zároveň povodně a také čelí nedostatku potravin…
Klimatické podmínky se v oblasti Sahelu zhoršují již dlouhodobě. Se zkracováním vzdáleností a s moderními možnostmi cestování se však zvyšují šance nelegálních migrantů na úspěšné překonání vzdálenosti a díky nepochopitelné azylové politice Evropské unie i na legalizaci a pokračování v pobytu na území evropských zemí. Tato nedostatečná ochrana vlastních zemí a jejích obyvatel pak logicky vede různá uskupení k využívání nelegálních migrantů jako zbraně či, chcete-li, nátlakového prostředku.
Převaděčské gangy jsou kýmsi bohatě financovány, stejně jako hejna takzvaných nevládních organizací, které zajišťují především to, aby migrantů dorazilo na místo určení co nejvíce. Pokud se touto bezpečnostní hrozbou nebudeme vážně zabývat a urychleně nezačneme pracovat se zeměmi původu na vytvoření podmínek pro důstojnou existenci jejich obyvatelstva na domácím území, dostaneme se brzy do bezvýchodné situace.
Co míníte podmínkami pro důstojnou existenci?
Nemám na mysli nekonečné granty a sbírky, které většinou zmizí v bezedných rozpočtech „nevládních organizací“. Pokud umožníme těmto zemím volný a férový přístup na světové trhy, přestaneme je vydírat a krást jejich nerostné bohatství i nejschopnější část populace, budou tyto země schopny uživit – byť skromně – své obyvatelstvo a zajistit mu podmínky pro normální život. Shell, Chevron, Total, Agip, ale i Areva a další se v těchto zemích chovají jako na dobytém území, které je potřeba především pořádně poplenit. Korupcí, politickým nátlakem a vydíráním udržují tyto země v těsné závislosti a obrovské zisky z těžby ropy a plynu i uranu a dalších surovin slouží především na sanaci rozpočtů velmocí, které je používají na intervenční armády, financování opozičních skupin, sektářského násilí, islamistů a na zpravodajské hry, které zpětně země třetího světa udržují ve stavu chaosu, nebo je vedou k poslušnosti.
Jak nyní vypadá situace v oné zmiňované oblasti Sahelu a v Nigérii? Jak silné pozice má Boko Haram, které jedná s vládou o příměří?
Ze Sahelu včetně jeho části ležící na nigerijském území, se postupně stává jakási „černá díra“, kde místní vlády nejsou schopny efektivně kontrolovat pohyb lidí a zboží. Přesto existují o tom, co se zde děje, poměrně přesné informace. Vlády Spojených států a Francie na území těchto zemí provozují své odposlechové stanice, ale i poměrně silnou flotilu pilotních i bezpilotních leteckých průzkumných prostředků. Na nejkritičtějších místech, známých pro svůj rozsáhlý nelegální přeshraniční pohyb lidí i zboží, udržují dokonce Francouzi v rámci operace „Serval“ i posádky pozemního vojska, prý k boji proti teroristům. V přehledné aridní krajině potom není zase tak těžké sledovat pohyb, řekněme, kolony automobilů, které na sever do Libye dopravují nelegální migranty a na jih zase zbraně, munici, finance a naverbované ozbrojence. Místní vlády nemají na zásah prostředky, velmocem, jak se zdá, k němu zase chybí vůle. A tak i boj proti Boko Haram je hlavně otázkou naší vůle k akci nebo ke skutečné vojenské spolupráci se zeměmi Sahelu.
Psali jsme:
Nyní se v médiích o migrační krizi příliš nepíše. Znamená to, že migrační vlna z Afriky a Blízkého východu se prozatím zpomaluje? Jaká prognóza vám připadne jako reálná?
Jak vyplývá z výše uvedeného, prognóza je jednoznačně v našich rukou. Občané musejí urychleně začít tlačit jimi volené politiky do funkčních řešení pro tyto země a přestat tolerovat maňáskové divadlo, kterým to zatím nahrazují. Je potřeba působit zároveň ve všech oblastech, politické, ekonomické i vojenské, neboť jsou vzájemně úzce provázány. Pomáhat skutečně budovat, a ne tyto země udržovat ve stavu chaosu a postkoloniální závislosti.
Západní státy nyní vyhošťují ruské diplomaty, zatímco po turecké invazi v syrském Afrínu žádná reakce nepřišla…
To je jenom znak toho, jak hluboká je krize naší společnosti, kde se jedná na základě iracionálních a nepodložených obvinění, a naopak se nekoná, byť dochází k flagrantním porušením mezinárodního práva. Propadáme se stále hlouběji do virtuální reality a hlavní starostí je umlčet hlasy, které upozorňují na skutečný stav věci. Velvyslanectví Spojených států v Praze teď dokonce vypisuje soutěž o granty na „boj proti dezinformacím“. To, že jde o hrubé vměšování se do vnitřních záležitostí země, již Američané ani neregistrují a naše administrativa jim to zřejmě nehodlá připomínat. Jak v praxi názorně vidíme, postkoloniální vztahy nejsou politickým stylem velmocí pouze afrických zemích.
Vy se zabýváte obchodem se zbraněmi. Co si myslíte o celé aféře novičok, nařknutí Ruska a vyjádření Ruska, že látka mohla pocházet z ČR?
Tohle není otázka, jestli víte, nebo nevíte něco o obchodu s vojenským materiálem. To, že Česká republika má skvělé protichemické jednotky a že se výzkumu v této oblasti věnujeme, ví každé malé dítě. Ve Vyškově provozujeme pro NATO Společné centrum ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním. V Liberci, Těchoníně, Brně i v Českých Budějovicích jsou další vojenské ochranné, výzkumné či zdravotnické útvary. V Kamenné u Milína funguje pro tuto oblast další špičkové civilní středisko. Novičok, stejně jako ostatní nervově-paralytické látky, se zde samozřejmě zkoumal a neexistuje jediný důvod, proč bychom jej nebyli schopni vyrobit. Totéž samozřejmě platí o dalších zemích, a v tomto ohledu zvlášť o Britech. Jejich vojenské výzkumné středisko v Porton Down je označované v tomto oboru dokonce za světovou jedničku. Mimo jiné identifikovalo v roce 2013, že sarin použitý v útoku na syrské civilisty neodpovídá složení látek, které byly vyvezeny do Sýrie.
Potom už můžete pouze žasnout nad diletantstvím české vlády, která místo aby počkala na závěry vyšetřování, jako to učinily Rakousko či Slovensko, úslužně přispěchala vyjádřit vyhoštěním ruských diplomatů „solidaritu Velké Británii“. Člověk jen žasne, jakou „solidaritu“ s Velkou Británií mají přesně naši vrcholní představitelé na mysli? Tu, kterou nás Britové prodali Hitlerovi v Mnichově 1938, nebo snad tu z Jalty v roce 1945, kterou jsme se na dlouhá léta stali součástí sovětského bloku?
Psali jsme:
Petr Markvart je vystudovaný právník. Ve druhé polovině 80. let pracoval v podniku zahraničního obchodu Technoexport, mimo jiné jako obchodní referent realizace petrochemických investičních celků v Iráku a asistent generálního ředitele. V letech 1989 až 1995 působil v Sýrii jako ředitel blízkovýchodní expozitury – pro Technoexport Praha, později pro německý Südrohrbau Ingolstadt. V letech 1998 až 2001 pracoval pro kanadskou firmu MacDonald Engineering Group Calgary jako ředitel její dceřiné společnosti v Nigérii. Od roku 2002 působí v leteckém průmyslu jako konzultant pro země západní Afriky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
