Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše… Událostí na české politické scéně bylo opět dost. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Byl uplynulý rok v něčem přelomový? Jak se vše podle vás odrazilo na atmosféře ve společnosti? Jsme po roce sjednocenější národ nebo je to právě naopak?

Rok 2018 sice přinesl mnoho událostí, některé poněkud překvapivé, jako například schůzku Donalda Trumpa s Kim Čong-unem, nicméně za přelomový bych jej neoznačil. Problémy dneška vyřešeny nebyly, a ani jsme se k jejich řešení příliš nepřiblížili. To, že se některé z nich vyostřily, lze paradoxně považovat za pozitivní, protože jsou viditelnější i pro politicky méně angažovanou veřejnost a podněcují ji k aktivizaci, jako to vidíme ve Francii i jinde. Na rozdíl od zahraničí se ovšem část naší veřejnosti vyžívá na nepodstatných osobních animozitách, což ke sjednocení nepřispívá. Určité změny může přinést rok 2019, zejména v Evropské unii. Vidí to všichni, někteří se na ně těší, jiní mají strach. Jaro bude ještě ve znamení tvrdého politického zápasu o budoucnost Evropy. V jeho průběhu se také poprvé v historii Evropská unie zmenší, což se za dílčí přelom považovat může. Ve volbách do Evropského parlamentu posílí eurokritické proudy, nicméně k zásadní změně výstavby evropské integrace by muselo dojít ke změnám i v členských zemích, což se stane jen částečně. Krize Evropské unie a eurozóny bude proto pokračovat, což není dobrá perspektiva pro náš kontinent.

Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na kandidáty na prezidenta, zvlášť na zvoleného prezidenta Miloše Zemana a senátora Jiřího Drahoše? Překvapili vás v něčem?