Lídři EU navrhli do čela Evropské komise německou ministryni Leyenovou. Je to podle vás dobré rozhodnutí? A předpokládáte, že ji nakonec europoslanci schválí?
Tuto otázku bychom měli chápat v širších souvislostech obsazování vedoucích postů celé Evropské unie. Navržený a zvolený funkcionář nerealizuje svoji osobní politiku, ale politiku své frakce v EP, politiku své domovské strany ve státě a politiku svého státu. Je tak ovlivňován a nebojím se říci „řízen“ ze tří center moci. Proto je nepodstatné, kdo obsadí tu kterou pozici, ale čí politiku bude reprezentovat, kterému „centru řízení“ a v kterých otázkách bude dávat přednost.
Z uvedeného vyplývá, že Ursulu von der Leyenovou (CDU) europoslanci schválí. To, že k ní mají výhrady například němečtí sociální demokraté, nic neznamená. Je to jen připomenutí, že jsou koaličním partnerem, se kterým se nejednalo. Vždyť závěrem kritiky konstatují, že jejich výhrady ke kandidátce nemají vliv na jejich koaliční vládnutí v Německu a dokonce někteří němečtí sociální demokraté si jí osobně považují a hodnotí ji pozitivně.
Mně osobně paní Leyenová je sympatická jedině tím, že má sedm dětí a měla a má odvahu politicky pracovat. A jen poznámka na konec otázky, když francouzský prezident Emmanuel Macron vetoval vedoucího kandidáta lidovecké frakce do EP Manfreda Webera (CSU), tak byl kompromisně nahrazen kandidátkou, která má však stejné politické ukotvení a cíle, jako měl pan Weber (tj. německá CDU-CSU).
A k této problematice ještě dodám: V Evropské unii máme dva posty významné, které rozhodují, a dva posty méně významné, které jen organizují činnost některého orgánu EU. Ty významné si rozdělilo Německo – Komise, a Francie – Evropská centrální banka. A ty druhé dvě Itálie – Evropský parlament, a Belgie – Evropská rada. Jako bolestné pro ty ostatní je rozděleno bez možnosti cokoli politicky ovlivňovat 14 místopředsedů (vnitřní pravidla EP a administrativní a personální záležitosti uvnitř EP) a 5 kvestorů (administrativní záležitosti dotýkající se poslanců)
Když to vezmeme celkově, daří se vládě prosazovat českou agendu a české zájmy v rámci Evropské unie?
Je naivní se domnívat, že v rámci EU hrajeme nějakou roli. Jsme strategicky dobytým územím a nemáme šanci cokoliv ovlivnit. A když vezmu naše europoslance a bývalé členy Komise, ti si hleděli vždy více vlastních zájmů nežli zájmů České republiky, až na několik čestných výjimek.
Síla České republiky v Evropské unii je 2,08 % (po vystoupení Velké Británie a Severního Irska to bude 2,38 %). V této souvislosti si dovolím připomenout, že síla celé V4, o které náš premiér Babiš mluví v superlativech, je 12,73 %. Což jsme viděli na proběhlých jednáních. Mnoho slov o významu V4, ale žádný konstruktivní návrh, protože je všem zřejmé, že by stejnak neprošel. Tak se ani neobtěžovali něco konkrétního prosazovat, mimo veta na socialistu pana Franse Timmermanse. To se navíc podařilo jen díky vetu (mimo jiné) Itálie, což rozhodlo. A Itálie má zvoleného předsedu Evropského parlamentu, socialistu pana Davida-Maria Sassoliho.
S Komisí Jeana-Clauda Junckera končí i Věra Jourová, nominantka hnutí ANO. Jak byste zhodnotil její působení?
Paní Jourová několik let hovořila o tom, jak se zasazuje o odstranění dvojí kvality potravin. A všichni víme, jak to dopadlo. Nyní jí je vyjednáváno jiné portfolio zodpovědnosti v Evropské komisi pod marketinkovým názvem „významnější“. A to hlavně proto, že 10 let v jedné funkci bez konkrétního výsledku (například zmíněná dvojí kvalita potravin, o které již nyní víme, že ji budou tři roky zkoumat a pak následně opět roky projednávat s neznámým výsledkem) by i pro ČR bylo příliš. Proto se jí najde jiné „významnější“ portfolio, o kterém bude opět pět let jen hovořit anebo jednat v neprospěch občanů ČR.
Psali jsme:
Na české politické scéně to vře. Co říkáte na jednání prezidenta Zemana s premiérem Babišem a ministrem Hamáčkem?
Osobně se divím, že pan Babiš šel do koalice s ČSSD, která je dnes vyčpělá, schopní lidé jí opustili a opouštějí. Pan Hamáček je rád za funkci pro sebe a pro pár svých spolustraníků.
Nyní svolává předsednictvo, ale neví, v jakém termínu, protože uprostřed krize v sociální demokracii má členy předsednictva na dovolené, jak sám v televizním vystoupení konstatoval. Jen podotýkám, že si vnitrostranickou krizi vyvolali sami snahou odvolat jediného ministra, který se postavil čelem a skutkem proti nehospodárnostem a korupci v jím spravovaných příspěvkových organizacích,
Souhlasíte s postojem Miloše Zemana ohledně jmenování či nejmenování nového ministra kultury? Je dobře, aby byl současný ministr Staněk odvolán? Jsou k tomu podle vás důvody?
Odvolávat ministra, který se odhodlá rázně řešit rozkrádání a korupci v jemu svěřeném resortu, mi nepřijde logické. Pan Staněk je zkušený komunální politik, a dodal bych, že na politika mimořádně vzdělaný. Pan Hamáček prosazuje do ministerských křesel svoje kamarády, kteří jsou schopni dělat protinárodní politiku – viz pan Poche. I v tomto případě se potvrzuje, že ČSSD nedisponuje schopnými lidmi anebo vzhledem k politice „kamarádíčkování“ jsou schopní lidé upozaďováni – zejména pokud netolerují tunelování státu a jeho příspěvkových organizací.
A co vy jako člen SPD říkáte na Babišovo vyjádření, že i pokud by odešel z kabinetu koaliční partner, tedy ČSSD, o SPD by se neopřel?
Je to problém pana Babiše, připadá mi, že má obavy, aby se „neušpinil“, a navíc mu je pravděpodobně ze zahraničí našeptáváno, jak přímo, tak prostřednictvím některých členů ANO, aby se o SPD neopíral.
Volba koaličního partnera je záležitostí Andreje Babiše a hnutí ANO. Ale zároveň je hloupé, když takto předem odkrývá své karty a rovnou prohlašuje, že s SPD nepůjde. Teď má ČSSD zase klidnou hlavu a může vládu Andreje Babiše dále vydírat. Vzpomeňme si na první vyvolané hlasování o nedůvěře vládě, kdy ČSSD plánovala společnou vládu s hnutím ANO potopit, pak ale pod hrozbou, že bude nahrazena SPD, proti své vládě nehlasovala a odešla ze sálu – tedy svou vlastní vládu ani nepodpořila. Takové chování koaličního partnera je na pováženou a Andrej Babiš by měl raději přemýšlet, s kým půjde, než s kým nepůjde.
Jeho koaliční partner i opozice si dokáže vždycky něco najít, aby mu mohli okopávat kotníky. SPD by se rozhodně nechovala jako vyděrač a podrazák. V současné situaci, po případném odchodu ministrů za ČSSD z vlády, je SPD připravena podpořit odborníky, kteří by odcházející ministry nahradili. SPD se ve vztahu k veřejné správě a k výsledkům voleb chová státotvorně a proto by podpořila stabilitu České republiky, a ne rozvrat a pokles úrovně svobody, demokracie a životní úrovně občanů.
Měli bychom si uvědomit, že demokratická soutěž politických stran není o tom, že každý chce za každou cenu zlikvidovat své protivníky, klidně i na úkor státu a s cizími vlivy v zádech – ale o tom, že strany dávají voličům na výběr svůj politický program a společně pak prosazují to, co je podle jejich názoru pro naši zemi nejlepší. Jednání většiny dnešních politických subjektů bohužel odpovídá spíše prvnímu způsobu.
Máme za sebou řadu protivládních demonstrací, které se konaly napříč celou Českou republikou. Zatím největší byla minulý měsíc na Letné. Demonstrantům je často vyčítáno, že chtějí sice odstoupení Babiše, ale už nenabízejí vizi, co dál. Co vy na demonstrace celkově říkáte? Co říci na řeči některých odpůrců, kteří za nimi vidí jiný cíl, než je prezentován, poukazují na údajné pokusy o prolomení Benešových dekretů, například...
Za demonstracemi a útoky na pana Babiše je hlavně msta za vlastní neúspěchy v několikerých volbách. Pan Babiš také vadí, že zachránil poslední zbytky českého zemědělství a potravinářského průmyslu. Velké zahraniční potravinářské firmy by rády zaujaly toto místo na našem trhu. EET, kontrolní hlášení, zdanění církevních restitucí mu také právě žádné přátele a podporovatele nepřinesly.
A pokud se podíváme na chování celé řady politiků STAN, TOP09, KDU-ČSL, sdělovacích prostředků, zejména ČT a ČRo, neziskovek navázaných na Sorosovy penězovody, účast některých organizátorů nedávných demonstracích na školeních a seminářích organizovaných lidmi ze Sudetoněmeckého landsmanšaftu, snaha o odstranění Benešových dekretů, tak se přímo nabízí úvaha, že vidí pana Babiše jako hráz jejich snahám. Tito lidé však zapomínají, že o vysídlení německého obyvatelstva rozhodly v roce 1945 vítězné mocnosti v Postupimi a prezident Beneš, z důvodu neexistence parlamentu v poválečném Československu, pomocí dekretů rozhodnutí z Postupimi realizoval (jeho dekrety byly v roce 1946 schváleny jako zákony). A myslím si, že není v našem zájmu revidovat výsledky druhé světové války. Ale jiní by něco takového s radostí uvítali a systematicky na tom pracují. Buďme ostražití.
A jak hodnotit postoj nejen Andreje Babiše, ale třeba i prezidenta, k demonstracím?
Zde není co hodnotit. Pan prezident i pan premiér vnímají signály, které na demonstracích zazněly, ale sprosťárny a vulgarity ze strany „rádoby umělců“ jsou pod jejich úroveň, aby se jimi zabývali.
Osobně jsem zvědav, jak oba pánové zareagují na to, že (možná náhodou) když vystupoval na Letné pan Minář, měl barvu košile, kalhot a pásku shodnou s uniformou NSDAP a že na úvod demonstrace vystoupil „jáhen ze Sudet“, jak byl představen řídícím demonstrace. K tomu jen dodávám, že pojem Sudety se používá již jen v historickém smyslu slova a Velký naučný slovník z roku 1999 je charakterizuje jako správní jednotku Velkoněmecké říše v letech 1939-1945.
S upadajícím vlivem Spojených států na řízení Evropy bude velmi výrazně stoupat vliv Německa. Dnešní události jsou nám varováním, kam až to může zajít, pokud náš národ nebude dostatečně silný a odhodlaný bránit svou zemi.
Blíží se listopad, kdy si připomeneme třicet let od sametové revoluce. Co právě v kontextu s demonstracemi a s Milionem chvilek můžeme čekat? Ostatně, další demonstrace na Letné je naplánovaná právě na 16. listopadu, den před výročím…
Co lze očekávat od několika pomatených umělců a nedostudovaných mladých lidí, kteří se pasovali do role spasitelů národa? Zeptejme se raději – co lze očekávat od těch subjektů, které stojí za organizací celého dlouhodobého nátlaku na českou vládu?
Občané by měli pochopit, že jsou manipulováni lidmi, kteří nechtějí jejich dobro, ale slouží cizím zájmům a jen jim podsouvají jednoduché zástupné problémy. Podobní dobrodinci byli před pěti lety i na Ukrajině – a podívejme se na tuto zemi dnes.
Vláda Andreje Babiše má za sebou rok působení. Co se jí podle vás povedlo, a co ne? Do jaké míry je zásluhou vlády to, že se v současné době ekonomice velmi daří?
Vláda pana Babiše je rozhodně lepší vládou než vlády předcházející. Podařilo se jí realizovat řadu opatření v sociální oblasti, zastavila neúnosný růst státního dluhu apod. Na druhou stranu nesplnila očekávání při řešení stále rostoucí zadluženosti občanů a jejich odírání lichváři a exekutory.
Proč se neinspiruje v jiných členských zemích EU, kde není možné, aby se člověk za černou jízdu v tramvaji zadlužil na celý život. Proč neodstranila nesmyslnou inkluzi zavedenou ministryní ČSSD. Proč razantně nezakročí v ČT, která za peníze občanů hlásá nepřátelskou propagandu a lže a překrucuje fakta, neinformuje objektivně (čeho se hnutí ANO bojí, když v Poslanecké sněmovně leží několik zpráv o činnosti a hospodaření ČT a stačí, aby dvě tyto zprávy PS neschválila a končí Rada i ředitel ČT). Proč neřeší zneužívání nejrůznějších dávek a nepřijme opatření, aby práceschopní lidé pracovali a nepobírali dávky, apod.
To, že se daří ekonomice, je jen nepatrnou zásluhou této vlády. Byly zde objektivní podmínky k ekonomické prosperitě a vláda jen nedělala závažné chyby.
Mimochodem, po vítězství Andreje Babiše ve volbách v roce 2017 mnozí hovořili o ohrožení demokracie. Potvrdily se, podle vás, tyto obavy?
Demokracii neohrožuje pan Babiš, ale lidé, kteří neuznali svoji porážku ve volbách, a to jak politici, tak i oligarchové a jejich finanční a mediální skupiny a další na ně napojené struktury. Oni vnímají demokracii tak, že demokratické je to, co si přejí oni, a nikoliv voliči, kteří rozhodli jinak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
