Dřeme na víc než 100 procent, dostáváme třetinu. Zlé informace o době po roce 1989

27.03.2017 14:41 | Zprávy
autor: Jan Štěpán

ROZHOVOR „Naši privatizátoři se dopustili v devadesátých letech fatálního omylu tím, že klíčové státní firmy masově rozprodávali – mnohdy pod cenou – zahraničním investorům,“ vysvětluje místopředsedkyně Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Radka Sokolová, proč má většina českých zaměstnanců také mizerné platy. „Vtip je v tom, že jen vlastník dostává celou přidanou hodnotu, kdežto český zaměstnanec v pozici námezdní síly má často nárok pouze na nízkou mzdu. Odliv zisků dosahuje až dvou set miliard korun ročně. I dohoda českých politiků a českých podnikatelů ohledně národních zájmů je zatím v nedohlednu. Mnoho podnikatelů se totiž etablovalo v daňových rájích. Těch firem je skoro 14 tisíc a nejsou to žádní troškaři,“ ještě dodává Sokolová.

Dřeme na víc než 100 procent, dostáváme třetinu. Zlé informace o době po roce 1989
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dělnice v továrně, ilustrační foto

Kritika nízkých mezd se stala v Česku nyní celospolečenským tématem. Už na ni neupozorňují jen odboráři. Celkem je stále běžné, a to i v průmyslu, že – kromě IT odborníkům či jiným technickým specialistům – nabízí lidem zaměstnavatelé (také zahraniční) práci za 13 či 15 tisíc hrubého, a někdy dokonce i za méně. Co k tomu říci, že ani 28 let po sametové revoluci nedosahuje životní standard většiny obyvatel úrovně takových států, jako je Itálie či Španělsko, a minimální mzda je už vyšší i na Slovensku a v Polsku v porovnání s Českou republikou? 

Poslední věta vaší otázky jednoznačně ukazuje, proč je nutné za růst mezd v ČR bojovat. A byla to právě Českomoravská komora odborových svazů, která v září 2015 odstartovala celospolečenskou diskusi na téma „Konec levné práce“. A v našich aktivitách za důstojnější mzdy budeme pokračovat i nadále. ČMKOS situaci analyzovala ve studiích pod souhrnným názvem Vize změny hospodářské politiky. Vinu na celé této situaci mají jednoznačně vlády, které preferovaly jako takzvanou konkurenční výhodu nízkou cenu práce. 

Někteří zástupci podnikatelských svazů se brání, že tento trend je důsledkem toho, že v ČR působí řada poboček, dcer od mateřských zahraničních společností, které si diktují ceny za výrobky či úkony. A od toho se pak odvíjejí i mzdy. Zaštiťují se tedy špatnou strukturou českého hospodářství. Je tento fakt skutečně příčinou mizerných platů v ČR, které nedosahují ani třetinu úrovně ve vyspělých západoevropských státech? 

Jedním z hlavních důvodů dnešní „politiky levné práce“ je špatná privatizace v devadesátých letech. V řadě případů jsme opravdu subdodavatelskou montovnou a ovoce v podobě zisků z prodeje finálních výrobků se sklízí v zahraničí. Tento argument zaměstnavatelů však kulhá na obě nohy. Pobočky zahraničních společností, přestože jsou subdodavateli, platí ve svých mateřských zemích zcela rozdílné mzdy než v ČR a u nás díky tomuto rozdílu generují vysoký hospodářský výsledek. Nic nebrání tomu, aby významná část tohoto pozitivního výsledku skončila na účtech zaměstnanců. Pomůže to jejich rodinám a samozřejmě i ekonomice Česka. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konečná: Pavel se chová trapně, nechápe svoje místo. Myslí, že nás může komandovat

20:00 Konečná: Pavel se chová trapně, nechápe svoje místo. Myslí, že nás může komandovat

„Pokud se podíváme, kolik si toho za svoje peníze můžeme koupit, tak jsme na stejné úrovni jako v ro…