V úterý se konalo jednání sněmovního výboru pro obranu, po kterém mnozí psali o dalším sporu mezi ministryní Černochovou a náčelníkem generálního štábu Řehkou. Řešilo se to i v rámci jednání?

Spor mezi ministryní a náčelníkem generálního štábu se na výboru moc neprobíral. Je ale evidentní, že pohledy paní Černochové a pana Řehky na armádu se liší. Ví se, že pan Řehka už dvakrát nabízel rezignaci, rozmlouval mu ji premiér Fiala i prezident Pavel.

Z toho, co výbor probíral, je ale zřejmé, že ministryně má výhrady k řízení armády. Podle mě to má jediné možné řešení v podobě rezignace náčelníka generálního štábu armády Řehky. Řešila se i pozice generála Hofírka, velitele speciálních sil, zejména v souvislosti s incidentem v Keni. Zde je zřejmé, že stejní lidé, kteří podporují Řehku, si nepřejí ani jeho odvolání.

Mandát náčelníka generálního štábu je ve dvou třetinách, zbývá mu ještě zhruba rok. Podobný čas zbývá i ministryni, kterou premiér také zjevně nechce odvolat. Bude tedy pokračovat současné napětí, což rozhodně neprospívá bezpečnosti země.

Hovořil jste o intervenci prezidenta Pavla. Ten je vrchním velitelem ozbrojených sil, ale současně z armády vyšel a má k ní zcela jiný vztah než všichni jeho předchůdci ve funkci prezidenta. Nehrozí, že prezident, ač oficiálně „civil“, bude do těch sporů kolem armády vstupovat až příliš?