Na období od června do konce září chce vláda snížit o 1,50 koruny spotřební daň, která u litru benzínu činí 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Je toto opatření namístě, nebo to je populismus, kvůli němuž Fialův kabinet vyhodí čtyři miliardy měsíčně, jak tvrdí exministr financí Miroslav Kalousek?
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Snížení spotřební daně provedla již Babišova vláda v minulém roce na základě podnětu českých přepravců, kteří poukazovali na vyšší spotřební daň u nás a uváděli, že dochází k tomu, že naše vyšší ceny vedou k tomu, že kamiony tankují mimo území České republiky, a tak se snižuje celkový výnos spotřební daně pro náš rozpočet. Tehdy to snížení představovalo jednu korunu, ale ve výsledné ceně se to moc neprojevilo. Nezapomínejme, že do finálních cen pohonných hmot se přenáší pohyb světových cen ropy, a tak pumpaři si vždy najdou důvod, proč cenu měnit.
Dával bych přednost zastropování ceny pohonných hmot, které platí po určité období, například na týden nebo čtrnáct dní, v závislosti na vývoji ceny ropy na světovém trhu. Je to přirozeně pracné, protože se tím někdo musí zabývat, ale snad by to nemělo být nemožné. To by ovšem někdo musel chtít něco pro občany i firmy dělat…
Fotogalerie: - ODS. Kongres. 30.
Myslíte, že nechce? Copak zmíněné snížení spotřební daně neukazuje, že Fialova vláda se snaží pro občany a firmy něco udělat?
Snížení spotřební daně neřeší růst ceny pohonných hmot, protože ty mohou růst a také přitom může růst i marže obchodníků. Domnívám se, že vláda také mohla sáhnout k přímé intervenci na snížení cen tak, že by státní řetězec čerpacích stanic Eurooil, jenž disponuje více než 200 pumpami a který vlastní státní firma ČEPRO, prodával pohonné hmoty za ceny s minimální, případně nulovou marží. Stát přece nepotřebuje od této firmy dostávat dividendy.
Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Takový postup by vedl k tomu, že touto cenovou politikou by se stanovovala minimální cena, a tak by byly i ostatní pumpy nuceny tuto cenu sledovat a nemohly by se od ní příliš lišit.
Někde jsem zaregistroval i názor nějakého vládního úředníka, že prý by se touto formou rychle vyprodaly zásoby pohonných hmot. To však považuji za naprostý úlet a úplný nesmysl, protože zásoby pohonných hmot jsou více než dostatečné.
Nesignalizuje to snížení spotřební daně tak trochu, že vláda neví kudy kam, když nám přesvědčivě měsíc argumentovala, proč nebude sahat k plošným opatřením, a teď k jednomu sáhla? Co ji asi tak mohlo přesvědčit k tomu, aby svůj postoj změnila?
Myslím, že vláda to zkouší. Je pod tlakem veřejnosti, která vidí, že v okolních zemích jsou ceny pohonných hmot na trhu jiné – tedy nižší – než u nás. A tak hledá, co dělat. Ale dá se to vykládat jako určitá bezradnost.
Když jsem se ptal dlouholetého makroekonoma ČMKOS Jaroslava Šulce, co by poradil vládě při dramatickém růstu cen pohonných hmot a energií, odpověděl, že je bezpředmětné házet perly sviním, protože členové vlády jsou vychováni ve zcela jiném módu a štítí se státních zásahů. Zkusím to i u vás. Myslíte, že by vláda mohla vyslyšet vaše doporučení o zastropování cen pohonných hmot nebo o přímé intervenci přes Eurooil v zájmu občanů své země a jejího budoucího ekonomického vývoje?
Pokud jsme v tak složité a turbulentní době, pak nám nezbývá nic jiného než velmi pečlivě sledovat vývoj ekonomiky. Je nutné naslouchat představitelům hlavních firem, podnikatelských svazů a také představitelům zaměstnanců. Je to prostě o tom, že vládní představitelé musejí být denně ve firmách, získávat poznatky z terénu, protože statistické výkazy nemohou zachytit rychle se měnící situaci na trhu.
Psali jsme:
Je to prostě o operativním řízení, a to se musí zakládat na získávání informací z trhu.
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Pak snad je dobré si také uvědomit, že situace, do které se postupně dostáváme, je zcela mimořádná, nesrovnatelná s minulostí. Její důsledky tu s námi budou mnoho let a příliš mnoho vztahů a souvislostí se změní, nenávratně se změní a některé také zaniknou.
Když sleduji současnou vládu, pak mám pocit, že si myslí, že ta bouřka se přežene a letos na podzim už bude dobře. Ale tak to není – naše hospodářská situace se bude po celý letošní rok jenom a jenom zhoršovat. Na to nezapomínejme...
Je tu ale vůbec vláda od toho, aby lidem pomáhala, což zpochybnila jak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, tak ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož prý volání po pomoci od jeho předchůdce ve funkci Karla Havlíčka a spol. znamená jen rozdávat peníze?
Ten hloupý výrok, že vláda tu není od toho, aby lidem pomáhala, ani nestojí za komentář. K čemu je vláda, která si není vědoma takové své odpovědnosti?
Fotogalerie: - Food truck paní Nadi
Lze odhadnout, jak z období enormních nárůstů cen energií, zdražování potravin a vysoké inflace vyjde nižší a střední třída v Česku?
Jak už jsem uvedl, letos se životní úroveň naprosté většiny občanů zhorší. Je nesporné, že nejvíce to pocítí právě lidé s nižšími příjmy, protože nemají takové rezervy ve svých příjmech jako lidé s vyššími příjmy. Myslím, že většina z nás to cítí a bude se snažit dopady této krize co nejvíce zmenšit. K tomu ovšem potřebuje také spolupráci vlády.
Příkladů, že jiné vlády pracují na zmírnění dopadů krize na své občany, je dostatek. Co například brání české vládě, aby limitovala cenu elektřiny? Proč český ČEZ musí prodávat našim občanům elektřinu za ceny lipské burzy, tedy vysoko nad výrobní náklady, které jsou nižší než 1 Kč za kWh? Je to proto, že musí vytvářet dividendy pro necelých třicet procent svých soukromých akcionářů, často zahraničních, kteří tyto zisky pak odvádějí do zahraničí? Francouzský výrobce elektrické energie EDF, kterého zhruba z devadesáti procent vlastní stát, prodává na domácím trhu elektřinu za výrobní náklady. Když to jde ve Francii, proč to nejde u nás?
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)Anketa
Kromě zdražující energie se Česko bude muset vyrovnat s dopady masívní migrace v důsledku války na Ukrajině. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana se vláda připravuje na zvládnutí 500 až 600 tisíc uprchlíků. Co to z dlouhodobého hlediska bude pro Českou republiku znamenat a je v jejích silách pojmout bez výraznějších ekonomických i sociálních otřesů takové množství lidí?
Absorbovat takové skokové navýšení počtu obyvatelstva nepochybně vyvolá problémy. Na první pohled to nevypadá jako problém – vždyť jde „jen“ o necelých pět procent obyvatel z dosavadního počtu populace.
Ale je to velká a zjevně i kompaktní sociální skupina, která má možná jiné představy o životě než většinová populace, a můžeme jen doufat, že se tyto představy nebudou příliš lišit.
Pokud se tedy představy o životě statisíců uprchlíků z Ukrajiny nebudou příliš lišit od těch našich, co rozhodne o tom, jak Česko tuto migrační vlnu zvládne?
Především – víme, jak dlouho zde tito lidé budou? Bude to do léta, do podzimu, do příštího roku, zůstanou zde natrvalo? Dnes je ubytováváme často nouzově na ubytovnách a hotelích, v jednom pokoji, ale bude v tom možné pokračovat i delší dobu? Pokud bychom je měli ubytovat v bytech, pak na tento počet osob bychom potřebovali 100 až 150 tisíc bytů. Přitom víme, že i naše populace má často problémy s bydlením.
Nechci zabíhat do podrobností, ale zase bychom potřebovali zcela realistické propočty finanční náročnosti absorpce takového počtu lidí. Budeme pokračovat v dosavadním systému jejich podpory, nebo ho upravíme? Jak vyřešíme jejich zdravotní péči? A tak dále a tak dále.
Možná že už k tomu existují nějaké studie, propočty, ale v tom případě by patrně bylo vhodné s nimi seznámit alespoň odbornou veřejnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
