EU potřebuje kompetentní politiky s vizí, teď je tam třetí liga. A podle toho Unie vypadá, lituje Cyril Svoboda

08.01.2022 20:36 | Rozhovor

SVĚT KRIZE A NADĚJE „Nemůžeme stále stát na hranicích a křičet proti sobě,“ říká bývalý ministr zahraničí a pedagog institutu CEVRO Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Během bilancování zahraničních vztahů roku 2021 rovněž uvedl, že státy posílají do Evropské unie politiky třetí kategorie, za což nelze vinit instituce jako takové. V zahraniční politice by podle něj byl ideální cestou řád založený na respektu a hledání kompromisů.

EU potřebuje kompetentní politiky s vizí, teď je tam třetí liga. A podle toho Unie vypadá, lituje Cyril Svoboda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cyril Svoboda

Anketa

Jste pro zrušení Benešových dekretů?

1%
98%
hlasovalo: 20548 lidí

Co rok 2021 ukázal o zahraniční politice?

Ukázal, že globální problémy, jako je pandemie, se musejí řešit společně a doprovodné jevy jsou velmi ohrožující do budoucna – jako nelegální migrace a terorismus, a ty také chtějí společné řešení. Zkrátka sázet pouze na individuální obranu či strategii jednotlivých států je chyba.

Zároveň slýcháme od některých států Evropské unie, že by některé pravomoci chtěli ponechat na daných vládách. Jako příklad můžeme uvést Maďarsko a LGBT problematiku, Polsko a emisní povolenky…. Jak v kontextu toho, co říkáte, vnímáte takové názory?

Podle mne je problém v tom, že do evropských struktur evropské státy do klíčových pozic v Evropě delegovaly politiky druhé až třetí kategorie. Evropská unie nemá jedinou osobu, kterou bych označil za vizionáře Evropy nebo lídra, který by si věděl rady a říkal, jakým směrem má Evropa jít. To neznamená, že ho všichni poslechnou, ale není tady vizionář. Jedná se o technokratické řešení Evropy, a to je málo.

Nejste sám, kdo volá po změnách v Evropské unii nebo po změně přístupu k některým plánům. Dočkáme se změny v roce 2022?

Podle mne Evropská unie nepotřebuje reformu institucí, to není potřeba. Potřebuje, aby tam byli vysláni kompetentní lidé s vizí. Poslední vizionář Evropské unie byl Jacques Delors (francouzský ekonom, bývalý předseda Evropské komise, pozn. red.), po něm už byla jedna Komise horší než druhá. Ta, co máme teď, je podle mne Komise bez úplné autority. Je to otázka lidí, nikoliv institucí. Neviňme instituce za to, že do nich posíláme lidi třetí kategorie.

Představitelé Evropské unie tvrdí, že omezení spotřeby energií, příklon k dražším variantám nebo třeba omezení masa je podstatné kvůli pomoci planetě. S tím ale souvisí současná energetická krize a v koncovém důsledku problémy s placením účtů, které někteří obyvatelé mají. Je tedy směr ekologičtější planety v České republice v roce 2022 obhajitelný?

Obecně je potřeba být odpovědnější a šetrnější vůči planetě. Určitě ano, určitě jsou potřeba alternativní zdroje energie a v tomto smyslu je tento trend správný. Ale musíme se ptát, zda je scénář, který nastavuje konkrétní data a roky, správný, protože tím definitivně odradí některé státy, které budou kvůli tomu zpochybňovat Unii jako takovou a jen proto, že se vzaly termíny, které se ukazují jako termíny utržené ze řetězu.

Příští rok bude Česká republika předsedat Evropské unii. Jak toho co nejlépe využít? A má na to premiér Petr Fiala s novou vládou?

Doufám, že na to vláda má a i předseda vlády Petr Fiala a moc jim přeji, aby to zvládli. Pokud jde o témata, jsou dána a nemá smysl si je vymýšlet. Je to otázka, jak naložit s New Green Dealem, otázka naší bezpečnosti, otázka řešení nelegální migrace a otázka bezpečnosti Evropy jako takové. To jsou klíčová témata, Francie je nastartuje, bude v nich dominovat, takže je potřeba za prvé najít prostor vedle Francie a pokračovat v druhé polovině příštího roku.

Vy souhlasíte s podporou Francie v tom, aby bylo jádro zařazeno mezi bezemisní zdroje?

Spolehlivě ano.

Vztah Evropské unie k Rusku už dlouhá léta získává trhliny a ani v roce 2021 tomu nebylo jinak. Evropská unie uvaluje spoustu sankcí, které mnoho států obchází a s Ruskem stejně obchodují. Kde je chyba, že se vztahy zhoršují, sankce nezabírají, a jak to změnit?

Začnu tím, že po fiasku v Afghánistánu nepadla jediná hlava. Severoatlantická aliance utekla z Afghánistánu a je zajímavé, že po 20 letech je 23 milionů Afghánců z 38 milionů obyvatel pod hranicí chudoby. To znamená, že se dvacet let nedařilo. Po tomto úprku neukázala Severoatlantická aliance sebereflexi a na druhou stranu říká, že chce rozšířit svůj prostor o Ukrajinu a dále, a to spolu nekoresponduje. Severoatlantická aliance není schopna sebereflexe, nemá autoritu, aby zbytek světa věřil, že má na rozšíření. Ruský prezident Vladimir Putin to jasně chápe a říká tomuto procesu ne. Já si myslím, že Severoatlantická aliance musí ještě udělat skutečnou sebereflexi o tom, co se stalo v Afghánistánu, což se ještě nestalo.

Samozřejmě že to, co se děje na bělorusko-polských hranicích, je koordinováno a synchronizováno s Ruskem. To, co provádí Lukašenko na hranicích, by nebylo možné, kdyby zde nebyla podpora Ruska. Rusko je cesta, jak řešit otázku nelegální migrace. Putin si řekne o cenu politickou, nikoliv o cenu ekonomickou, o tom již jsme spolu mluvili. A já jsem přesvědčen, že se s Ruskem musí jednat, ne ustupovat, ale jednat. Výkřiky přes hranice a uvalování sankcí podle mě nezmění kurz Ruska. Kurz Ruska se dá změnit tím, že se uzavře dohoda výhodná pro obě strany. Alespoň pokus o to se musí učinit.

K jasné dohodě vyzývá i Putin a zároveň žádá záruky, že se Severoatlantická aliance právě nebude rozšiřovat dále na východ. Zanedlouho se kvůli tomu sejde s americkým protějškem Joem Bidenem. Uspěje ve svých požadavcích Putin?

Podívejte, mohou nastat různé scénáře. V nějaké dekádě může Severoatlantická aliance zaručit, že se nerozšíří, dále je zde otázka uznání Krymu, netuším... cena za to může být, že se zastaví migrační tlak na vnější hranice Evropské unie a že společnými silami budeme čelit migraci. Je to šachová partie pro zkušené diplomaty, kteří jsou schopni vyjednávat a hledat inovativní řešení. Nemůžeme stále stát na hranicích a křičet proti sobě.

A to se nyní děje?

To se děje. Pokřikujeme na sebe z jedné či druhé strany, ale toto pokřikování situaci neřeší, protože musíme zajistit bezpečnost Evropy a nemůžeme si dovolit velký pohyb obyvatelstva, a to se netýká jen Běloruska, problém je celosvětový. Rusko operuje a nastupuje v některých zemích regionu Sahel v Africe, je to ta skupina Wagner, tedy soukromá armáda podporovaná z Ruska, a jejich operace může vést k pohybu obyvatel. Problém je komplexní, nemůžeme se na něj dívat pouze teritoriálně, že co je problém u hranic Polska, není problém Evropy. Problémy Evropy se odehrávají i tisíce kilometrů od Prahy nebo Berlína.

Jaký postoj by měla Evropská unie zaujmout vůči Číně, o níž se tolik hovoří? Navíc zatímco Evropa bojuje s koronavirovou a energetickou krizí, Čína prohlubuje svůj vztah a spolupráci s Ruskem.

I k Rusku i k Číně je třeba držet společnou pozici Evropské unie. Nejhorší je rozhádat se a zavést rozdílnou politiku států Evropské unie. To by byla hrubá strategická chyba, ale Čínu je třeba chápat jako mocnost, se kterou se musí najít cesta, avšak jde o naši bezpečnost. Vrátil bych se k tomu, co dělal Henry Kissinger (americký diplomat, pozn. red.), tedy vestfálské uspořádání světa. Řád, který je založen na respektu a sledování společných zájmů a hledání kompromisů, jako cestu, aby se neharašilo s daněmi.

Co nám ukázal loňský rok o české politice. Vyměnila se vláda, jak obstáli ti, kteří odcházejí? A jak ti, kdo odcházejí?

Odcházející vláda odchází v zásadě se ctí, protože chyby, které nastaly při řešení covidové krize, jsou plus minus stejné v celé Evropě. V tom Česká republika nevybočila z řady. Problém je, že se vždy podlehlo populistickému mámení pokud možno vyjít vstříc mínění obyvatelstva. Ale to nejde, je potřeba přijmout i některá radikální řešení ve jménu ochrany lidského zdraví a života.

V zásadě si myslím, že vláda, pokud jde o koronavirovou krizi, obstála, a mohu přát vládě nové, aby nejenom obstála také, ale aby hledala dobrá řešení a všem se dařilo lépe, protože bude hůř. Před volbami se příliš mnoho slíbilo a jsou příliš velká očekávání a já si přeju, aby nebyli zklamáni lidé, kteří očekávali radikální změnu k lepšímu, ale tak jednoduché to nebude.

Přecenila se vláda při slibování během voleb a nemusí očekávání naplnit?

Ano, protože očekávání je příliš velké. Například ministr školství Petr Gazdík řekl, že pandemii vyřešíme v řádu týdnů. Dobrá vůle tady je, o tom nepochybuji, ale reálnost, která bude konfrontována se slibem nebo přáním, narazí. Je potřeba dobře komunikovat a udělat vše, co můžou kompetentně a dobře.

I nová česká vláda chce více spoléhat na zodpovědnost občanů a ubrat restrikcím, je to dobrý plán?

Já tomu nevěřím.

Jak to?

Nevěřím, že řeknete lidem: Buďte zodpovědnější. Většina zodpovědných je a nákazu šíří nezodpovědní. A ti nezodpovědní jsou vinni a budou. Kdyby všichni byli zodpovědní, nemáme například 22 tisíc vězňů v kriminále, nemáme tolik exekucí. Většina je zodpovědná a ta se bude chovat zodpovědně, ale kvůli nezodpovědným je třeba říkat, co se má, nebo nemá.

Říkat, nebo dělat restrikce?

Dělat restrikce, nařizovat to. Jsem pro povinné očkování, sankcionování a je potřeba nastavit razantní kurz. Nedá se nic dělat, protože i kolem mě jsou lidé, kteří říkají ne.

Co rok 2021 ukázal o svobodě slova a respektování odlišného názoru mezi lidmi i odborníky?

Protože proběhly volby, dostala diskuse dramaticky politický nádech, který by normálně nedostala. Je to kdo s koho a kdo proti komu. To, že se lišíme v názorech, je v pořádku, jsme v otevřené a svobodné společnosti, ale jestli někdo je, nebo není očkován, není politický postoj zásadního charakteru. Zkrátka stát musí být, jak říkal francouzský filozof Pascal (Blaise, pozn. red.), spravedlnost bez síly je bezmocná a síla bez spravedlnosti je tyranská. A my musíme mít spravedlnost se silou.

Protože se to stalo politickým názorem, stali jsme se méně tolerantními. Tím chci říci, že radikalita je v politickém postoji, a tudíž nejsme schopni si naslouchat. Doufám, že se to změní a že se vládě povede, aby se ve společnosti komunikovalo smířlivěji.

A co jsme se loni dozvěděli o schopnostech či neschopnostech prezidenta Miloše Zemana?

Vidím to s velkým smutkem i se sympatií k Miloši Zemanovi jako člověku, který dal České republice hodně a určitě patří ke spolutvůrcům české demokracie po roce 1989 – vedle dalších klíčových postav. Ale nyní se dostal do situace, kdy už nemá sílu zápasit. Už je v úřadu jen proto, aby dokončil mandát, ale už ho nenaplňuje vlastní energií. Já si myslím, že to není dobrý konec, abych viděl prezidenta republiky, který už nemá jinou vůli, než co se mu předloží, to schválí, to podepíše. Zdá se mi to nevhodné vůdce, ale to je věcí mého osobního pohledu.

Co byste popřál českým politikům do roku 2022?

První, co bych si přál, aby měli štěstí, aby nás nepostihlo něco mimo naši vůli. Co si obecně přeji, je, aby lidé byli za prvé pracovití a za druhé aby měli odvahu hledat netradiční řešení. Zatím se stále pohybujeme v rétorice a řešeních, jež jsme slýchali desítky let. A svět se tak změnil, že je třeba vidět řešení problémů jinak než dosud.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…