Je pro Vás únosná vláda, která nepozmění církevní restituce a nezvýší daně, ať už korporátní či fyzických osob?
Nechat dar církvím, eufemisticky překládaný jako „restituce” beze změn, je pro mě nepřijatelné. S KDU-ČSL v koalici ale neočekávám, že se sociální demokracii podaří prosadit nějaké podstatnější modifikace. To ale neznamená, že jsou všechny cesty uzavřeny.
Co se daní týká, tam je ve hře řada možností úprav daňového mixu. Zavedení progrese bych považovala za vhodné, ale zdaleka nejde jen o tuto úpravu.
Přijme levicový volič ČSSD takové kompromisy?
Osobně se domnívám, že ČSSD není v pozici, kdy může být „hegemon“, jak jsem dokonce někde četla. Bude v obklíčení pravicové KDU a velmi nečitelného hnutí ANO a obávám se, že ze svého programu prosadí velice, velice málo.
Psali jsme:
Jsou některé body ekonomického programu ČSSD, kvůli kterým by Bohuslav Sobotka měl odmítnout jít do společné vlády?
Já bych takové body měla, ale - snad nebudu za cynika - domnívám se, že k této situaci nedojde a že předseda ČSSD se bude snažit tu vládu sestavit, i za cenu značných programových obětí.
Fotogalerie: - Miloš Ubu
Co soudíte o možných přínosech vlády pro hospodářskou oblast? Andrej Babiš nechce zvyšování korporátní daně, mluví se o podpoře podnikání...
Já bych ráda po všech těch letech slyšela nějakou vizi pro českou ekonomiku, pokud možno bez frází typu „budeme podporovat podnikání“. Pod to se vejde skutečně ledacos. Pokud by to mělo být primárně o investičních pobídkách, tak to opravdu není hospodářská politika, kterou bych podporovala. Už nyní si nadnárodní firmy od nás odvádí do zahraničí stovky miliard ročně, nevidím potřebu tyto obrovské odlivy dále navyšovat.
Jak hodnotíte rozhodnutí České národní banky intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit korunu?
To je na samostatný článek… Stručně, vezmeme-li oficiální vyjádření ČNB, pak spatřuje v české ekonomice a zřejmě také ve vnějším (minimálně evropském) prostředí deflační hrozbu, tj. silnou obavu z recese spojenou s poklesem cen a mezd. Vidí tedy v ekonomice značná rizika, což už je v určitém rozporu s tím, co uvádí MF a také ČSÚ.
Psali jsme:
Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera pomůže slabá koruna udržet převážně exportní české podniky dlouhodobě v zisku a tím zajistí jistotu lidem ohledně práce a mezd. Co si o tom myslíte?
To je poněkud jednodušší interpretace. Do našich úvah musíme zabudovat také to, že část našeho exportu je importně náročná. To se týká především těch „českých“ firem, které fungují jako subdodavatelé zahraničních matek. Pokud to chápeme tak, že ČNB v zoufalství už nevidí jiné cesty rozvoje než export-led growth, tedy růst vedený exportem, a navíc cenou (tj. cestou podhodnoceného kurzu!), což je strategie rozvojových zemí, tak mě to poněkud znepokojuje.
Kvůli intervencím ČNB bude teď velké množství volných peněz v bankovním systému. Co to může způsobit?
Pokud jsem správně pochopila pana viceguvernéra, že devizové intervence jsou prováděny peněžní emisí a že jsou připraveni intervenovat několik let (!), tak jsem, přiznám se, ztratila řeč.
Zpráva BIS konstatovala, že lidé mohou být zatlačeni do odporu proti systému mimo jiné neustálými zprávami o korupčních kauzách a zhoršováním sociálních podmínek. Kde má nová vláda zatáhnout rychle za záchranné brzdy, aby se tak nestalo?
V těchto oblastech se toho napáchalo tolik, že i silná a soudržná vláda by měla čtyři roky co dělat, aby došlo ke zlepšení. Prioritně vidím potřebu ošetřit exekuce, především systém doručování, definovat jasně lichvu a ukončit byznys s chudobou, což mimo jiné znamená jasnou a rychle realizovanou koncepci sociálního bydlení. Velice obtížný úkol bude omezit dobývání renty, které se za Nečasovy vlády nebývale rozbujelo.
Od roku 1989 jsme zažili léta transformace, následně léta prosperity, posledních pět let je rokem krize. Jakou etapu podle Vás zformují příští léta? B. Sobotka údajně svou nadcházející vládu popisuje jako "vládu růstu a změny"...
Je předčasné vládu popisovat - počkejme si na personální obsazení a programové prohlášení. Jisté je, že vláda nastoupí ve velice obtížném období, a to jak z hlediska domácích rizik: sociálních i ekonomických, i z hlediska turbulentního vnějšího ekonomického prostředí. Pokud nebude toto při tvorbě programového prohlášení dostatečně vzato v úvahu, pak nelze žádný pokrok očekávat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
