Podpořil jste výzvu „Chceme TAKY rozhodovat“, která podporuje snížení věkové hranice pro volební právo na 16 let. Co vás k tomu vedlo?

Úvaha, že stále méně lidí chodí k volbám a stále méně lidí se zajímá o věci veřejné a o politiku. Takový trend je v celém západním světě. V zemích, kde myslí dál, jako je třeba Rakousko, umožnili mladším lidem od 16 let volit a zkušenosti jsou pozitivní.

Středoškoláci se na mě obrátili s jejich výzvou, tak jsem tu myšlenku podpořil. Nedělám si iluze, že by všichni středoškoláci nebo učňové chodili k volbám, ale život bude jejich a někdo se o věci veřejné a správu státu bude muset starat – a je v zájmu všech, aby to byli lidé, kteří jsou věci znalí a vzdělaní, aby nedopustili nějaký pád, pokles nebo katastrofu tohoto státu. A jak jinak to podpořit, než jim umožnit, aby šli k volbám. Prvním kompromisem by mohlo být umožnit jim to ve volbách komunálních, kde se naučí základy politiky.

Více hlasů by pak asi dostali Zelení nebo Piráti...

Vůbec mě k tomu nevedla úvaha, zda by více mladých volilo Zelené, Piráty, Okamuru, ODS nebo sociální demokracii. Uplynulo 27 let od listopadu a za poslední roky se situace k lepšímu nemění. Když si vezmeme poslední volby v Nizozemsku, 85 procent lidí tam chodí k volbám. V politice se pohybují mladí lidé, kteří jsou schopní oslovit jak mladou, tak střední nebo starší generaci. Přál bych si, aby to bylo podobné i u nás bez ohledu na to, zda voliči dají hlas více levicovým, středovým nebo pravicovým stranám. Je v našem zájmu, aby se mladí lidé více zajímali o politiku, jinak to s naší zemí nedopadne dobře.

Jak to myslíte, že „nedopadne dobře“?