Svátky většina z nás prožila jinak než obvykle. Někteří nemohli navštívit rodinu, hned po Vánocích pak přišla tvrdá opatření. Jaké jste měl vy Vánoce? Jak jste je strávil?

Podobně jako Vánoce pro lidi na celém světě, i pro mě byly jiné než obvykle. Část svátků jsem trávil ve Štrasburku, kde studuje syn, část v Praze. Dřív jsme byli zvyklí jít po procházce na kafe nebo teplý čaj, ale teď to možné nebylo. Ale člověk je přizpůsobivý tvor. Vánoce byly jiné, neobvyklé, věřím, že příští už takové nebudou. Naštěstí jsme v rodinném kruhu všichni zdraví. Člověk si teď váží zdraví více než obvykle.  

Tento rok spousta lidí označuje za hrozný, strašný... Jaký byl rok 2020 pro vás, pane doktore?

Rok byl, jak z hlediska epidemie, tak z hlediska sociálních, ekonomických dopadů, hrozný. Je to něco, co současné generace, které nepamatují válku, nezažily. O to více si člověk uvědomí, když se zajímáte o historii, jak muselo být hrozné, když po první světové válce přišla španělská chřipka. Tenkrát medicína neměla poznatky, jako dnes. Lidé žili v chudších, skromnějších podmínkách. Naštěstí my i při současné tragické pandemii nic takového neprožíváme. Samozřejmě, řady lidí se situace bezprostředně dotýká, ať už úmrtím v rodině, nemocí nebo ztrátou práce.  

Rok byl hrozný i strašný jistě pro lidi, kteří roky nebo desetiletí budovali svou živnost, kavárny, obchůdky... a najednou jde jejich úsilí i peníze vniveč. To jsou tragédie. Já jsem v důchodového věku, žena učí on-line, syn studuje on-line, takže naši rodinu opatření tak nezasáhla.