Evropan Rouček varuje: Chováním k migrantům jsme se v očích Evropy dostali na úroveň Maďarska

20.09.2018 18:23

EVROPAN LIBOR ROUČEK „Na jedné straně máme postoj: ani jednoho migranta, ani jednoho sirotka, a na druhé straně nekonkrétní výkřik do tmy.“ „Ať je to pan Babiš nebo paní europoslankyně Šojdrová, akorát si každý na tom honí politické triko ve snaze získat politické body,“ komentuje kauzu sirotci bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. Nejde ale jen o tento konkrétní případ, celou debatu v Česku na téma uprchlíci hodnotí jako nešťastnou a trapnou. „Dokud se diskuse neposune do racionální úvahy, budeme se dál dusit ve vlastní šťávě.“ Rouček poukazuje na to, že nejsme schopni ukázat, že máme srdce a že nejsme cynici: „Máme děsnou pověst ve světě.“

Evropan Rouček varuje: Chováním k migrantům jsme se v očích Evropy dostali na úroveň Maďarska
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Anketa

Jste rádi, že Sněmovna odmítla usnesení žádající přijetí sirotků ze Sýrie?

97%
3%
hlasovalo: 22051 lidí

Premiér Andrej Babiš uplatňuje politiku „ani jednoho migranta“. Odmítl i návrh europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát sirotků ze Sýrie. Ve středu nepodpořila Šojdrovou ani Poslanecká sněmovna. Jak diskusi o přijímání uprchlíků hodnotit?

Celou diskusi, a nejen tuto, vidím jako naprosto nešťastnou a trapnou. Začátek a příčina je na počátku uprchlické krize. Můžu doložit článkem v Právu někdy z léta 2015, že jsem byl vždycky proti povinným kvótám. Ten článek se jmenoval: Evropa nemůže být matka Tereza pro celý svět. V té době Andrej Babiš tvrdil, že patnáct tisíc migrantů není problém. Já jsem od počátku hovořil o 20 nebo 30 dětech.

Navštívil jsem největší uprchlický tábor na jordánsko-syrské hranici na jaře v roce 2014. Už tehdy tam bylo asi sto tisíc lidí, stovky dětí, sirotků bez rodičů. Z osmi či desetiletými kluky jsem tam hrál fotbal a bylo mi jich hodně líto. Představoval jsem si, že podobně jako jiné země bychom mohli vzít třeba dvacet nebo třicet těchto dětí, abychom alespoň trochu ukázali, že máme srdce. Tím bychom prezentovali jak světu, tak sobě vnitřně navzájem, že nejsme cynici. Ale nejsme toho schopni. Máme děsnou pověst ve světě. Velká část lidí s postojem: ani jednoho uprchlíka, ani jedno batole, souhlasí, ale další ne. Ti pak přicházejí s návrhy jako paní Šojdrová.

Tato konkrétní debata ale k ničemu nepovede a nepomůžeme ani jednomu dítěti. Zase se jen příznivci každé strany mezi sebou pohádají. Ať je to pan Babiš nebo paní europoslankyně Šojdrová, akorát si každý na tom honí politické triko ve snaze získat politické body. Jen se ještě více rozhádáme mezi sebou a ztrapníme navenek. Dokud se diskuse neposune do racionální úvahy, budeme se dál dusit ve vlastní šťávě.

Pravda je, že kritiku sklízí jak premiér, tak europoslankyně. Její návrh je prý nepřipravený a nikdo evidentně neví, kdo jsou ti sirotci, zda jsou to sirotci a kolik je jim skutečně let. Sama připustila v Událostech, komentářích, že co se týká pojmu sirotci, mohlo jít o zkratku… 

Na jedné straně máme postoj: ani jednoho sirotka, a na druhé straně nekonkrétní výkřik do tmy. Paní europoslankyně byla v jednom uprchlickém táboře v Řecku a na základě toho přišla s nejasnou iniciativou. Pokud bychom chtěli skutečně něco udělat, máme organizaci UNICEF. Ta má případy podchyceny, mají seznam nezletilých, dětí, sirotků. Mohli bychom se obrátit na organizaci, se kterou spolupracují další země včetně Británie. Pak bychom mohli vzít třeba dvacet nebo třicet dětí. Ale, jak říkám, nejsme toho schopni. Jsme schopní se akorát mezi sebou hádat v naivní víře, že tím jeden nebo druhý získá politické body. A znovu opakuji, dusíme se ve vlastní šťávě a pro okolní svět vypadáme neskutečně trapně.

Na pátek je avizovaná schůzka premiéra s europoslankyní Šojdrovou. Myslíte si, že kdyby byl předložen konkrétní návrh, Andrej Babiš přehodnotí názor?

Nevím, to by byla čistá spekulace. Andrej Babiš se dostal do pozice, kdy tvrdí: ani jednoho migranta, ani jednoho sirotka. Nemyslím si, že by uhnul. Cítí, že takto je naladěna většina veřejnosti a že na tom může získat politické body.



Ještě pojďme k situaci v Maďařsku. Poslanci Evropského parlamentu pověřili Evropskou komisi, aby zahájila řízení. Premiér Viktor Orbán prý pošlapává evropské hodnoty, omezuje svobodu tisku, nezávislost soudů a občanské aktivity. Aktuálně se ještě prověřuje způsob hlasování. Jak tohle podle vás dopadne?

Maďarsko v žádném případě nebude zbaveno hlasovacích práv. Muselo by s tím souhlasit 27 zemí. Polsko sdělilo jasně, že Maďarsko podpoří, protože Maďarsko podporuje Polsko v jejich sporu. Poláci mají problém s EU, hlavně pokud jde o nezávislost justice. Ani Polsku, ani Maďarsku tedy nehrozí postih v podobě zbavení hlasovacích práv.

Spor není nový. Vždy, když bylo Maďarsko kritizováno za nějaké opatření, Orbán na základě tlaku a to i zevnitř politické skupiny, ve které je v Evropském parlamentu, z Evropské lidové strany, zákon nebo opatření poopravil. Teď se poprvé stalo, že i velké části lidoveckých poslanců došla s Orbánem trpělivost.

Zajímavý bude vývoj právě v souvislosti s evropskými volbami a po nich, zda vlastně Orbánova strana Fidesz v Evropské lidové straně zůstane, případně půjde do frakce, kterou si krajní pravice bude chtít vytvořit, nebo zda bude z Evropské lidové strany vyloučena.

Rozdělená je i konzervativní politická scéna v Německu. CDU kancléřky Merkelové se postavila proti Orbánovi, ale sesterská bavorská CSU ho neustále podporuje, s výjimkou jejich předsedy v Evropském parlamentu Manfréda Webera, který chce kandidovat na šéfa Evropské komise. Ten poprvé hlasoval proti Orbánovi. 

Novinář Pavel Šafr tvrdí, že Babiš není o nic lepší než Viktor Orbán a „na hanbě“ by měli sedět spolu. Andrej Babiš si zaslouží podle Šafra minimálně stejnou pozornost a stejný odpor. V Maďarsku se prý odehrává odlišnou formou podobný proces znesvobodňování jako v České republice. Babišova metoda je prý jen skrytější, záludnější a méně transparentní. Vidíte vy nějakou podobnost?

Situace u nás není jako v Maďarsku. Tam se mění zákony, které omezují nezávislost sdělovacích prostředků, univerzit, nevládních organizací apod. To se u nás neděje. Pokud se to nebude dít, Česká republika nebude mít problémy podobné Maďarsku. V čem se Andrej Babiš trochu pohybuje na tenkém ledě, je jeho osobní příběh a hlavně to, že existuje obrovský konflikt zájmů. Jeho ministryně řídí například ministerstvo financí, které vyjednává a je do velké míry zodpovědné za evropské dotace, a na straně druhé Babišovy firmy, i když jsou ve svěřenském fondu, pobírají obrovské dotace. Za loňský rok dostaly 2,1 mld. korun dotací jak evropských, tak českých. Tím, že vlastní velkou část sdělovacích prostředků, nyní je premiérem, dřív ministrem financí, jde o obrovský konflikt zájmů.

Na rozdíl od Maďarska ale Česká republika nemění zákony tak, aby omezila například nezávislost sdělovacích prostředků. Přesto, politikou „ani jeden migrant“ jsme se v povědomí jak evropských politiků, tak veřejnosti bohužel dostali na stejnou rovinu s Maďarskem. 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poslanec ČSSD se pustil do Zemana. Kromě Michala Davida nechápe ani medaili pro Vitáskovou

7:54 Poslanec ČSSD se pustil do Zemana. Kromě Michala Davida nechápe ani medaili pro Vitáskovou

STO LET REPUBLIKY „Osobně jsem rozdělení Československa velmi želel a želím jej dodnes,“ říká poslan…