Je tu první vláda Andreje Babiše. Nemá předjednanou podporu, nicméně opozice z Demokratického bloku tvrdí, že se nakonec opře o Okamuru a KSČM. Sám Babiš to odmítá, některé zdroje z médií nicméně tvrdí, že do konce prosince by s Okamurou rád dojednal podporu. Mluví se též o vládě s KDU-ČSL a s ČSSD, které se propadají v průzkumech. Jak to celé dle vás dopadne?
Situace trochu připomíná rok 2006, kdy po volebním patu 100:100 poprvé v naší novodobé historii nedostala první Topolánkova vláda důvěru. Protože od tehdejšího prezidenta Václava Klause byl sestavením kabinetu pověřen i podruhé, v lednu 2007 vítěz voleb uspěl. Proto předpokládám, že se historie bude opakovat, jen nevím, zda se přidají jednotliví poslanci z různých parlamentních frakcí, nebo celé kluby. Ve Sněmovně v podobných situacích nikdy zásadový postoj nevydržel déle než půl roku. Pokřikování Kalouskova takzvaného Demokratického bloku to může jen urychlit.
Jaký očekáváte vývoj v ČSSD? Co by strana měla dělat, aby se resuscitovala? Má ještě šanci?
Obávám se, že už svou šanci propásla. Objektivně nám hrozí analogie s vývojem v Polsku a v Maďarsku, což bude znamenat nulové zastoupení levice v parlamentu. Z personální stránky skutečnost, že do Sněmovny se (až na jednu či dvě výjimky) dostali jenom viníci volební prohry, znamená nulovou sebereflexi vedení ČSSD a téměř žádnou možnost případného politického zmrtvýchvstání.
Václav Klaus mladší říká, že by se ODS měla snažit jít do vlády. Špičky strany to odmítají. Co vy si o tom myslíte?
Již od biblických časů bývá zvykem kamenovat proroky. V tomto případě má Václav Klaus mladší pravdu a na jeho slova nejspíš dojde.
Co Demokratický blok? Není to zase mistrovský tah Miroslava Kalouska, jak manipulovat s ODS a s dalšími stranami?
Miroslav Kalousek zase jednou potvrdil, že má velmi kreativní myšlení. Tím, že se mu podařilo přesvědčit ODS o účasti v takzvaném Demokratickém bloku – říkám „takzvaném“ proto, že název podsouvá, že ostatní politické strany v Parlamentu demokratické nejsou – si zajistil daleko větší vliv, než by z volebního výsledku jeho strany vyplývalo. Zároveň tím vytváří virtuální politickou realitu v médiích. Demokratický blok podporovaný demokratickými médii tu stojí proti nedemokratickým xenofobním politickým stranám, které se opírají o dezinformační prokremelské weby. Společně hrdinně bojují proti ruskému a čínskému imperialismu...
Ať už vznikne jakákoli vláda, co by tato země v tuto chvíli potřebovala? Když odhlédneme od toho, jaká vláda vznikne, co je teď pro nás nejdůležitější? A zajístí nám to Babiš?
V současné situaci představuje ten nejdůležitější úkol udržení zbytku naší státní suverenity. Tedy zabránění tomu, aby byl náš ekonomický koloniální statut dokonán i v politické rovině přijetím eura a importem migrantů, které nechceme a kteří nechtějí k nám. S ohledem na napjatou mezinárodní situaci je Babišův program zefektivnění státního aparátu velmi důležitý pozitivní krok. V těžkých dobách je silný a funkční stát nutností.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček řekl, že k vydání pánů Babiše a Faltýnka bude hlasovat až ve chvíli, kdy zde bude nezávislá policie a justice. Sdělil též, že teď, když je Babiš kandidátem na premiéra, je v zájmu Česka ho nevydávat, neboť je důležitý. Vondráček byl za tyto výroky kritizován, připojujete se k té kritice?
Nepřipojuji, naopak souhlasím s jeho požadavkem. Orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství a soudy) by si měly uvědomit, že existují kauzy, které totálně podkopaly jejich důvěryhodnost a nezávislost (například soud s bývalou šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou). Svůj názor vyjádřili i voliči, které snaha o kriminalizaci Andreje Babiše neodradila od jeho masivní podpory.
Psali jsme:
Máte nyní, na prahu Babišovy vlády, strach, že Babiš zneužíváním policie a dalších složek ohrozí demokracii?
Z toho strach nemám. Jeho výběr kandidáta na post ministra vnitra spíše naznačuje, že bude mít snahu toto zneužívání minimálně omezit, ne-li zcela vyloučit. Pocítil to na vlastní kůži, a to je zkušenost doslova k nezaplacení.
Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si „pustili“ do Poslanecké sněmovny „fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty“ a tak dále. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem a je na pováženu, že „vítězí ti, co křičí“, ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory“, uvedla například pro časopis Finmag. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do Sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenka, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska . Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A je třeba situaci vyvážit právě volbou prezidenta?
Ano, Češi jsou takoví xenofobové, že klidně zvolí do čela státu Slováka, do Sněmovny polovičního Japonce a Etiopana. Takže problém je spíše v tom urážlivém nálepkování ze strany různých extremistů a pomatenců, kteří osočováním jiných ze svých vlastních hříchů zakrývají, že jsou extremisty a pomatenci. Proto jejich podpora prezidentských kandidátů představuje klasický „polibek smrti“.
V Evropě se může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů, tvrdí výzkumná agentura Pew Research Center. Pracuje s různými variantami. V ČR nyní dle ní máme 0,2 procenta muslimů, nejhůře toto číslo může stoupnout na 1,2 procenta. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo, kde muslimů může být 20 až 30 procent...
Již dlouho víme, že se máme bát radikálního islamismu a jeho násilných projevů. Již více než padesát let je známo, že integrace muslimů do evropské společnosti je velmi obtížná. Ve velkoměstech se vytvářejí bariéry nejen mezi přistěhovalci a původními obyvateli, ale také „no go zóny“. V důsledku toho pak jsou vyhlašovány výjimečné situace. Zkušenost říká, že počet ghett a zvýšená bezpečnostní rizika jsou přímo úměrná počtu muslimů. Perspektiva, že z velkoměst celé západní Evropy se stane jedna velká Marseille, mě docela děsí.
Co říkáte na snahu Evropského parlamentu Dublinem IV. ustanovit de facto trvalé kvóty na imigranty? Je šance, aby to prošlo?
Dublin IV. je namířen proti zemím střední a východní Evropy, takže existuje dost velká šance, že projde.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se sešel s končícím premiérem Sobotkou, aby mu sdělil obavu, že jak proběhlé sněmovní volby, tak nastávající volby prezidenta jsou ovlivňovány zahraničními tajnými službami. BIS ihned sdělila, že žádné takové poznatky nemá. Co o tom míníte?
Od vědce bych očekával, že svá tvrzení bude mít podložena důkazy. Ty neuvedl. Proto si myslím, že očekává svoji prohru už v lednu a po vzoru Hillary Clintonové si předem dělá alibi. V atmosféře honu na čarodějnice platí základní axiom, že kremelští agenti jsou všude a dokážou i nemožné věci.
Psali jsme:
Jak vlastně hodnotit kampaň akademika, který je hlavním vyzyvatelem Zemana? I odpůrci Zemana kritizují, že je slabý, že je ,,želé“, nemá jasné názory…
V dosavadním průběhu kampaně Jiří Drahoš několikrát prokázal, že o politice toho moc neví. Netuší, že v předvolební strategii dostal za úkol zopakovat roli Jana Fischera z minulé prezidentské volby, který byl „roztleskávačem“ pro postup Karla Schwarzenberga do druhého kola. Jiří Drahoš podobným způsobem připravuje postup do druhého kola pro Mirka Topolánka. Tak si vysvětluji to převzetí nelichotivé přezdívky „želé“.
Směřuje Miloš Zeman za vítězstvím, nebo za porážkou? Průzkumy ukazují, že lidé by mohli být odrazeni od jeho volby kvůli tomu, že je nemocný. Stane se tak? Pokud jde o jeho působení, hovoří se o tom, že rozděluje společnost. Venkov versus město, kavárna versus manuálně pracující, neziskovky a novináři proti ,,obyčejným lidem“… Které z těchto rozdělení je skutečné, a kdo za ně může?
Zpochybnění zdraví pana prezidenta se stalo hlavním motivem kampaně proti Miloši Zemanovi. Něco podobného je opravdu za hranou vkusu a dobrého chování, a nebude to fungovat. Ano, společnost je rozdělena, ale jinak než nám říkají představitelé takzvaného Demokratického bloku: neziskovky a novináři stojí proti „obyčejným lidem“, takže nelze vyloučit vítězství stávajícího prezidenta hned v prvním kole.
O nebezpečí Ruska mluví i generál Petr Pavel. Považuje ho za jednu z hlavních hrozeb, Putinovi dlouhodobě přičítá snahu rozbít EU. Prezident Zeman se nicméně snaží o partnerství s Moskvou a do čela sněmovního výboru pro bezpečnost nastupuje zástupce SPD Radek Koten, což vzbuzuje také obavy z odklonu Česka od pozice v NATO a v EU. Co z toho považujete za problém, a co ne? Jaký postoj teď, na konci roku 2017 zaujmout? Je tu ruská ,,pátá kolona“, sídlící např. na velvyslanectví, a ,,roztleskávači ruské propagandy“, jak tvrdí například Marek Wollner?
Stoupenci jiných než oficiálních názorů se za agenty cizích mocností označovali před rokem 1989 běžně, nejvíce pak v padesátých letech. Vnášet ducha stalinismu či mccarthysmu do naší doby může být docela nebezpečné. Stoupenci totalitní ideologie a její žurnalistiky většinou nedopadli dobře.
Z vrcholné funkce premiéra odchází Bohuslav Sobotka. Prezident Zeman ho označil za někoho, kdo odchází s ostudou. Jak ho hodnotíte vy?
Bohuslav Sobotka byl premiérem jedné z mála úspěšných českých vlád. Závěr své politické kariéry však fatálně nezvládl a potopil i sociální demokracii.
Co říkáte tomu, že podepsal na poslední chvíli Evropský pilíř sociálních práv? Je to hrozba?
Může to být hrozba. Zvláště bude-li jeho praktické využití vykládáno neziskovkami. Pak by se evropská sociální práva mohla vztahovat na půl Afriky a přilehlou část Asie.
Šéf SPD Tomio Okamura prohlašuje o ČT, že je jedno z nejvíc dezinformačních médií v republice. Zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i napříkld výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a ČRo? Je třeba přistupovat ke změnám?
Měli bychom si vzít příklad ze Slovenska. Tamní reformy mají ekonomickou i politickou logiku.
Na Ukrajině se stalo, co se stalo okolo Saakašviliho. Může být pro naši zemi Ukrajina a dění na Ukrajině v něčem hrozbou?
Spíše varováním. Uvědomme si, že sledujeme zánik druhého nejrozlehlejšího evropského státu téměř v přímém přenosu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
