Exministr Bašta: Václav Havel se stal ztělesněním našich nadějí a tužeb, ale pak... A že je Putin komunista?

24.10.2014 19:44

25 LET OD LISTOPADU ´89 Exministr Zemanovy vlády, bývalý velvyslanec na Ukrajině a Rusku a předlistopadový disident Jaroslav Bašta říká, že Václav Havel před těmi 25 lety sehrál v revoluční době jednoznačně pozitivní roli, jeho pozdější působení v politice ale vyvolalo mnoho otázek. V Rusku se dle něho obyvatelstvo těší nesrovnatelně vyšší míře svobod než kdykoli v minulosti, a kdo říká, že od Putina hrozí návrat komunismu, má totalitní myšlení.

Exministr Bašta: Václav Havel se stal ztělesněním našich nadějí a tužeb, ale pak... A že je Putin komunista?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta
reklama

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66495 lidí

Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.

Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let?

Jednoznačně pozitivně. Tak jako tenkrát – otevřely se nám všem dveře do svobody. Jak jsme s ní za těch pětadvacet let naložili, je jiná věc. Za to si však můžeme my sami, ne tehdejší události.

Máte nějaké osobní vzpomínky, o které byste se podělil?

Víte, v roce 1968 jsem patřil k organizátorům okupační studentské stávky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Protestovali jsme tak proti zvolna nastupující totalitě a nakonec jsme prohráli. Po 17. listopadu 1989, po jednadvaceti letech, se mi zdálo, že studenti, kteří také vstoupili do stávky, jsou našimi úspěšnými pokračovateli a naše snažení dotáhnou do kýženého konce. Dokonce si pouštěli či zpívali stejné písničky, jež jsme kdysi my poslouchali při koncertech Karla Kryla ve velké posluchárně. Ten pocit přetržených a znovu navázaných dějin a času byl to nejsilnější, co jsem si z tehdejších událostí odnesl.

Jaká konkrétně přinesl listopad 1989 pozitiva?

Svobodu. Dnes se však obávám, že její význam a cenu dokáží pochopit jen ti, kdo ji ztratili a museli o ni bojovat. Většina lidí u nás ji považuje za samozřejmý dar, se kterým neumějí zacházet.

A jaká negativa?

Jako každá velká událost našich dějin listopad 1989 rozbouřil stojaté vody. Bohužel příliš rychle zmizela stříbrná pěna našich ideálů a zvedlo se bahno ode dna. A to je stále hustší. 

Proč podle vás padnul „komunistický“ systém, přesněji řečeno reálný socialismus?

Protože ho Michail Gorbačov chtěl reformovat v duchu myšlenek Pražského jara. Chtěl tak zastavit stagnaci společnosti a ekonomický úpadek. Povedlo se mu tak velmi názorně ukázat, že komunistický a vlastně žádný totalitní systém reformovat nejde. 

Bývalý generální tajemník ÚV KSČM Milouš Jakeš řekl pro Reflex, že listopad ´89 zinscenovala StB, konkrétně generál Lorenc, a žádní disidenti – Havlové a Vondrové – na tom nemají prý zásluhu, ti jen převzali moc. A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Mariána Čalfy by prý nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení a Čalfa zastrašoval poslance, aby zvolili Václava Havla prezidentem. Co si o tom myslíte?

Ke změně režimu by došlo v každém případě, Československo tehdy bylo poslední středoevropskou zemí, kde vládly „betonové hlavy“, jak se tehdy aparátčíkům typu Milouše Jakeše říkalo. Samotný 17. listopad nebyl výsledkem nějaké konspirace, ale vyvolala ho třaskavá směs tuposti, horlivosti a neschopnosti vládnoucí garnitury a bezpečnostních složek. Nu, a revolucionáři, ani ti sametoví, obvykle nebývají dobrými administrátory. To za ně vždy v dějinách vykonávaly opory moci starého režimu, v tomto konkrétním případě Marián Čalfa.

Jak vnímáte roli Václava Havla?

Před těmi 25 lety se stal ztělesněním našich nadějí a tužeb. A sehrál v té revoluční době jednoznačně pozitivní roli. Jeho pozdější působení v politice vyvolalo mnoho otázek.

A jak hodnotíte roli Václava Klause?

Václav Klaus jako prezident ČR byl jednou z odpovědí na ony otázky. 

A co říkáte názorům, že během privatizace se rozkradla republika?

Jak jinak se dá stručně nazvat či přeložit motto naší privatizace – útěk ekonomů před právníky? 

Mají se dnes lidé lépe než před listopadem 1989?

Správná odpověď asi zní – jak kdo. Ale každý podvědomě hodnotí dle své zkušenosti, takže já si myslím, že se máme přes všechny problémy s politikou lépe.

Co říkáte návrhům na zákaz KSČM?

Kdyby to byl návrh na zákaz KSČ v prosinci 1989, mělo by to jistou politickou logiku. Dnes jde o populismus, který oslovuje asi osm procent voličů, proto s tím někteří politici čas od času přicházejí. 

Vyrovnala se česká společnost s komunistickou minulostí?

Vyrovnala. Je jí to už jedno, jak ukazují výsledky voleb. 

Třetí významnou polistopadovou osobností je Miloš Zeman, kterého znáte osobně. Jak hodnotíte jeho?

Má obrovskou zásluhu na tom, že v české politice znovu zavedl střídání pravicových a levicových koalic a vlastně tak rehabilitoval pojem politická opozice. A jeho zvolení prezidentem České republiky představuje odpověď voličů na problémy, které vyvolala politika jeho dvou předchůdců v této funkci – Václava Havla a Václava Klause.

Někteří lidé u nás říkají, že Putin je kágébák a komunista, že nám z Ruska přichází ohrožení demokracie, že hrozí návrat komunismu ze strany Putina a obnovení Sovětského svazu. Jak se díváte na tyto názory?

Lidé, kteří toto tvrdí, jsou naprosto nedotčeni jakýmikoli relevantními informacemi o vývoji v Rusku a o prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten byl od roku 1917 prvním mužem v čele Ruska, který nepatřil do komunistické nomenklatury. A ruští politologové o něm občas píší, že je antikomunista. O režimu panujícím v Ruské federaci se někdy mluví jako o řízené demokracii, ale přesto se tam obyvatelstvo těší nesrovnatelně vyšší míře svobod než kdykoli v minulosti. Výroky, které zmiňujete, se opírají o stejné politické myšlení jako periodické volání po zákazu KSČM. Totalitní názory s přehozeným vektorem Východ - Západ. Teď holt imperialisti nejsou ve Washingtonu, ale v Moskvě.

Podobně, jako se varuje před Putinem, tak někteří, například Miroslav Kalousek, varují před Babišem, že je to prý estébák, a ve spojení s Babišem varují před návratem komunismu, před návratem estébáků...

Vždy, když něco podobného slyším, vzpomenu si na Orwellovu Farmu zvířat... Je škoda, že není všeobecně známa, to by se podobná varování neobjevovala, protože nikdo by si netroufal opakovat argumentaci, kterou autor vložil do prasečích tlam. 

Jaroslav Bašta (* 15. květen 1948, Plzeň) je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje, pak velvyslanec v Rusku a na Ukrajině i náměstek ministra zahraničí.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl ale propuštěn již v roce 1972. Až do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník. A v roce 1988–1989 jako technik.

V prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. V osmdesátých letech byl vědecky činný v archeologii, napsal přes 130 odborných článků a studií v prestižních československých i německých časopisech. Po sametové revoluci nastoupil na Úřad na ochranu Ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Tomský rozhání obavy z budoucnosti. Nejvíc toho mohou pokazit příliš aktivní vlády

17:56 Profesor Tomský rozhání obavy z budoucnosti. Nejvíc toho mohou pokazit příliš aktivní vlády

HŮŘ UŽ BYLO? Politolog Alexandr Tomský se při rozhovoru pro ParlamentníListy.cz srdečně rozesmál nad…