Expert na těžbu z Vysoké školy báňské: Vysvětlím vám, proč se státní podnik do těžby lithia nehrne. Slova o "krádeži století" jsou hodně předčasná

15.10.2017 7:59

ROZHOVOR „Nemůžeme zatím říkat jako někteří politici, že se jedná o krádež století, jelikož samotná těžba lithia nic neřeší, je ztrátová a ekonomicky nezajímavá a stát by ji musel dotovat,“ konstatuje přední český odborník na těžbu surovin Vladimír Slivka z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, který má i rozsáhlé mezinárodní zkušenosti ve svém oboru a je také stálým členem komise Světového hornického kongresu. Svoje vyjádření pak ostravský expert ještě dál upřesňuje: „Nejprve by se musely vybudovat provozy na zpracování lithia, vyřešit problémy s dopravou horniny, postavit fabriky na výrobu baterií nebo dalších koncových výrobků. Teprve potom by se stala celá záležitost atraktivní a vyplatila by se.“

Expert na těžbu z Vysoké školy báňské: Vysvětlím vám, proč se státní podnik do těžby lithia nehrne. Slova o "krádeži století" jsou hodně předčasná
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Profesor Vladimír Slivka

Jak hodnotíte, coby odborník na těžbu surovin, kauzu lithium, která nyní hýbe současnou českou politickou scénou? Skutečně se jednalo o zásadní chybu, když ministr průmyslu Jiří Havlíček podepsal (zatím jen) memorandum o jeho těžbě s australskou společností? Opravdu by náš stát mohl přijít tímto krokem o desítky miliard na ziscích? 

Pro mne jako geologa, který se léta zabývá těžbou surovin, je to celé mediální a politické dění kolem lithia naprosto absurdní. Je to zcela zbytečný humbuk. Hovoří se tady už dokonce o ušlých třech bilionech z těžby, ale nikdo ještě nezveřejnil technologický postup, kterým by se měla tato ruda dobývat, a právě od toho se budou odvozovat všechna čísla, nakolik bude těžba zisková. Uvádí se 1,8 milionů vytěžených tun ročně. Ale jedná se množství vytěžené tzv. lithné rudy, tedy vlastního lithia, nebo horniny spolu s hlušinou? To je zásadní rozdíl.

V této souvislosti si neodpustím říct, že kdyby se páni politici důkladněji věnovali nové surovinové koncepci, která se začala tvořit už v roce 2012 a na začátku letošního roku byla schválená, tak jsme si všichni mohli tento zbytečný rozruch odpustit. Také naše energetická koncepce byla dokončená už před dvěma lety a například známý eurokomisař Günter Verheugen už v roce 2008 vyjmenoval ve své tabulce kovy a další nerosty, na jejichž těžbu se musíme v Evropě zaměřit, protože zásoby těchto surovin celosvětově klesají a nebudou je moci dodávat, jako dříve, jejich tradiční exportéři.  

Jen na okraj, na naší Technické univerzitě v Ostravě funguje už několik let Institut čistých technologií s takzvaným Centrem kompetence, kde analyzujme a vyhodnocujeme těžbu i nedostatkových surovin. Bohužel k lithiu jsme se nemohli už dostat, protože od roku 2010 obdržela povolení k průzkumu česká firma Geomet, která je dcerou australské společnosti European Metals Holdings, s níž teď ministr průmyslu podepsal to tolik diskutované memorandum. Když tedy celou záležitost opět shrnu, jedná se o věc ryze politickou a ten humbuk kolem těžby lithia je určitě předčasný.  

Jak jste sám naznačil, úplně první memorandum podepsala před sedmi lety s Australany vláda ODS, nedávno s průzkumem ložisek lithia souhlasilo i Ministerstvo životního prostředí vedené ministrem Brabcem z hnutí ANO. Jeho šéf Andrej Babiš ale nyní před parlamentními volbami hovoří o krádeži za bílého dne. Proč tedy do těžby lithia nešel už dříve český stát, když to prý má být tak extrémně výhodné? Některá média uváděla, že státní společnost Diamo neměla o tento projekt moc zájem kvůli velké nákladovosti. Byla to tedy chyba vedení Diama anebo se v tomto případě zrovna nejedná o „kšeft“ století? 

Samozřejmě nemůžeme zatím říkat, jako někteří politici, že se jedná o krádež století, jelikož samotná těžba lithia nic neřeší, je ztrátová a ekonomicky nezajímavá a stát by ji musel dotovat. Proto se Diamo do toho nehrnulo. Nejprve by se musely vybudovat provozy na jeho zpracování, vyřešit problémy s dopravou horniny, které také nejsou zrovna jednoduché, postavit fabriky na výrobu baterií a dalších koncových výrobků atd. Potom je celá záležitost atraktivní a vyplatí se. Jinými slovy, bylo by nutné vyřešit komplexní postup procesních technologií až po finální výrobu.

Samotní Australané vytěžené koncentráty rudy s třikrát větší kovnatostí, než by byla u nás, v první fázi sami nezpracovávají, ale dělají to po ně Číňané. Totiž pro získání karbonátu lithia – lithného produktu – se požívají procesy jako například zpékaní za vysokých teplot a pak loužení vodou, anebo kyselé loužení za pomoci kyseliny sírové či chlorovodíkové. Tedy procesy zatěžující životní prostředí.

Vzpomeňme jen v této souvislosti, jaký byl odpor proti těžení uranu u nás za pomocí podobných technologií. Navíc Česká republika nemá tradice ani zkušenosti se zpracováním těchto rud a po roce 1989 se například uzavřel rozestavěný podnik v Bruntále na zpracování polymetalických rud touto hydrometalurgickou cestou. U nás nikdy nedocházelo ani při těžbě cínu či mědi ke konečné fázi zpracování takových nebo podobných kovů. Abychom něco obdobného vybudovali, tedy od laboratorních zkoušek přes poloprovozní proces až k přímé výrobě, to by si zřejmě vyžádalo alespoň 10 let. Prostě současná prohlášení některých politiků o šílených ztrátách pro nás jsou neuvážená, chybí jim detailnější podklady.

Portál Ihned.cz (Hospodářské noviny) uvádí, že průzkum těžby lithia v ČR stál 380 milionů, těžba přijde na 10 miliard a zisk by se měl za 21 let pohybovat okolo 11,6 miliard korun. Souhlasí podle vás tato čísla, nebo by Australané mohli vydělat i daleko víc? Lithium se nyní nejvíce používá jako velmi vyhledávaný materiál pro baterie do mobilů a notebooků, ale má i jiná důležitá uplatnění. Bude tato surovina i v průběhu dalších desítek let hodně žádaná, anebo by ji mohlo potkat postupnou modernizací i to, co komoditu uhlí, tedy velký pokles ceny a postupný útlum těžby?

Toto jsou údaje získané na základě průzkumů firmou Geomet. Jenže tato čísla jsou předběžná a budou se měnit a upřesňovat až v průběhu vlastní těžby, kdy se přímo dostanete k těžebním blokům rudy. Zatím je těch informací dost málo, jenže už se vytvářejí hypotézy a ekonomické rozbory. Jako horník a geolog musí říct, že v této fázi mohou být ekonomové až nebezpeční, protože vytvářejí vize, které nemusí praxe potvrdit. Proto všechna dnešní čísla z médií, a to i z těch seriozních, je třeba brát s rezervou, jelikož většinou vychází z jednoho, výše uvedeného zdroje.  

Politikové zvláště z KSČM, ale i Andrej Babiš přirovnávají tuto kauzu k OKD. Tedy varují, abychom naše přírodní bohatství nenechávali těžit zahraničními firmami, které můžeme daleko méně kontrolovat než ty domácí či státní. Jsou si tyto kauzy skutečně podobné?

Tyto případy nelze vůbec srovnávat. Sama podstata těch surovin je tak odlišná, že ty paralely nelze vytvářet. Ale pokud pan Babiš a komunisté chtějí něco takového konfrontovat, tak se ptám, proč se tedy uzavřel důl Paskov na Ostravsku, kde se těžilo koksovatelné uhlí nejvyšší kvality? I toto uhlí měl zmíněný komisař Verheugen uvedeno ve své tabulce kriticky ohrožených surovin. Právě z toho je vidět ten populismus v současných vyhlášeních politiků. Na obnovení těžby v Paskově, abychom se dostali k dalším velkým zásobám dnes už vzácného koksovatelného uhlí, které se nepoužívá na zatápění, ale při zpracování železných rud, by bylo potřeba asi tak 4 až 6 miliard korun na investice. Tak proč vláda nechává tento důl zavřít a stará se nyní o lithium? I z toho je znát nekompetentnost politiků...

Hovoří se také o tom, že kdyby nyní česká vláda těžbu lithia australské společnosti zatrhla, skončili bychom u mezinárodní arbitráže a znamenalo by to pro český stát pokutu ve výši několika desítek miliard. Opravdu nám hrozí takové nebezpečí?  

Toto riziko je zcela reálné, protože my jsme se s podobným případem v minulosti už setkali. Jednalo se o kauzu kanadských těžařů ze společnosti TWX, kteří chtěli v Kašperských horách těžit zlato. Stát jim nejprve přidělil povolení k průzkumu, do něhož po té investovali stamiliony, nicméně vláda jim pak ale nevydala povolení k hornické činnosti. Celá záležitost tak skončila před arbitráží, ale jak dopadla, o tom informace nemám.

O pokutu v řádu miliard by se v  kauze lithium nejednalo, ale zřejmě o náhradu nákladů za provedený průzkum.

Cínovec, kde leží největší zásoby lithia v Česku, se nachází v oblasti Krušných hor. Debata se zatím však vůbec nevede o ochraně životního prostředí. Byla by tedy těžba tohoto kovu právě na uvedeném místě vhodná? Nenarazí projekt ve své poslední fázi na odpor různých ekologických hnutí, která pak bude účelově podporovat i politická opozice, která se po volbách nedostane do vlády? 

Každá těžba, povrchová či hlubinná, je zásah do zemské kůry. U lithia se předpokládá těžba po dobu 21 let, takže jistě by se jednalo o zásah do životního prostředí. Použiju slova už zemřelého profesora Makária, bývalého předsedy Českého báňského úřadu: „Bohužel ložiska rud mají tu nevýhodu, že se nemohou přeložit jinam.“ Ale proto existuje u nás na Technické univerzitě pracoviště, které vedu, aby těžby probíhaly efektivně a ekologicky šetrným způsobem. Jelikož se při těžbě karbonátu lithia používají všude ve světě silné kyseliny, tak je to o technologické disciplíně, a pokud ta se dodržuje, není to o ohrožení životního prostředí či o ohrožení zdraví obyvatel.  Nicméně nepochybuji o tom, že kdyby k těžbě lithia mělo dojít, tak na 99,9 procent různá ekologická sdružení se budou kriticky ozývat.

Krajský soud v Ostravě před pár dny schválil plány na reorganizaci OKD s tím, že v nově vytvořené společnosti by měl získat sto procent akcií státní podnik Prisko. Očekává se, že bývalí zahraniční majitelé se proti tomuto verdiktu ohradí. Jedná se podle vás o správný postup českých úřadů? 

S ohledem na možný negativní sociální dopad při rychlém a živelném krachu OKD je to přijatelné řešení. Máme přece zkušenost z počátku devadesátých let, jaký špatný vliv mělo na zaměstnanost na Ostravsku, ale i celý společenský život, rychlé uzavírání šachet. Z hlediska komerčního je to ale kontroverzní rozhodnutí. I když, jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, těžba nejkvalitnějšího koksovatelného uhlí, které patří mezi nejvíce ohrožené zásoby surovin ve světě, by mohlo mít v budoucnu své opodstatnění, pokud by do něj někdo smysluplně investoval.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor z Ústecka o Romech, práci a dávkách: My dobráci jim platíme pití, kouření a automaty. Kluk z páté třídy učitelce suverénně řekne, že se bude živit dávkami

10:46 Senátor z Ústecka o Romech, práci a dávkách: My dobráci jim platíme pití, kouření a automaty. Kluk z páté třídy učitelce suverénně řekne, že se bude živit dávkami

„Prezident nazývá věci pravými jmény, jak je jeho zvykem,“ říká k výrokům Miloše Zemana směrem k Rom…