Pane inženýre, hned na začátku se podívejme na vládní novinku, takzvaný „Deštník proti drahotě“. Co na něj říkáte? Je to pro lidi podle vás reálná pomoc?
Myslím si, že je to spíš marketingový tah. Uvidíme, jak to bude fungovat. Ale zatím mi to nepřipadá, že by to bylo něco jiného než vytírání očí.
Ve svém blogu jste se rozepsal o chaosu v pražských ulicích. Prozraďte prosím pro čtenáře PL, co konkrétně máte na mysli a kdo je za to podle vás zodpovědný?
Zodpovědná je pražská městská rada vedená primátorem Hřibem. Ta není schopná připravit nějakou větší investiční akci. Praha je flikovaná, ze všech stran jsou omezení, objížďky. Myslím, že minimálně v okruhu pěti kilometrů kolem Barrandovského mostu se měl magistrát postarat o to, aby zde neprobíhaly už žádné další rekonstrukce. Vše mělo být vyřešeno před zahájením oprav Barrandovského mostu. Já v okruhu těch pěti kilometrů bydlím. V Chuchli je železniční přejezd v rekonstrukci. To dělají České dráhy, ale samozřejmě že na to by mohl mít vliv také magistrát. Proč se to neprovedlo o šest týdnů dříve? Nad Velkou Chuchlí, ve Slivenci, je rekonstrukce vozovky, kde musí řidiči objíždět vilkovou čtvrtí. Ti, co tam bydlí, jsou určitě moc „rádi“. A v centru Radotína je také rekonstrukce vozovek, takže se tam tvoří dopravní špunty.
Vzpomínám si na povodeň v roce 2002, kdy mnoho z nás objevilo význam Zbraslavského mostu pro spojení mezi západem a východem Čech přes Vltavu. I tento most by mohl zmírnit nápor na ten Barrandovský, pokud by ovšem nebyla uzavřena silnice spojující v úseku asi 4 km Zbraslav od úpatí tamního mostu až po Dolní Břežany. Určitá část automobilů by zkrátka využila tento sjezd, který by je přiblížil k vnějšímu městskému okruhu. To teď tedy ale nejde.
Takže to je zmatek nad zmatek, nikdo to nekoordinuje. Pamatuji si, když jsem byl členem pražské městské rady, tak jsme nad tím sedívali, kontrolovali jsme, jestli není omezený provoz ve dvou souběžných komunikacích. Tady si s tím nikdo neláme hlavu. Prostě, ať si to lidé pak řeší sami.
Fotogalerie: - Policejní sliby
Myslíte si, že přijde od voličů v komunálních volbách na tento vámi popisovaný chaos rázná odpověď?
Myslím, že to prakticky zničí pirátskou stranu v Praze. Protože primátor Hřib projevil opravdu kolosální neschopnost. No ale bude to takový ten beránek boží, který snímá hříchy tohoto světa. Stejnou zodpovědnost za to, že se vlastně žádné ty investiční akce, žádné mosty, žádné desetitisíce bytů, nerealizovaly tak, jak se slibovalo, mají i ty další strany, co byly v radě. Horko těžko se dala dohromady projektová dokumentace a snad i stavební povolení pro výstavbu části trasy metra D. Ale jak říkám, jenom části. Pokud jde o dokončení vnitřního městského okruhu, tak to mi dopravní odborníci říkají, že k tomu přistoupí Praha tak nejdříve za deset let.
Nebýt významných soukromých investic, které ale samozřejmě nejdou do městské infrastruktury, tak by Praha za těmi městy, jako je Vídeň, Mnichov nebo třeba Berlín, zaostávala ještě výrazněji. Alespoň ty soukromé investice jsou tady docela významné, je vidět nějaká výstavba. Ale město toho prostě není schopno.
Podívejme se na situaci kolem uprchlíků v Praze. Co říkáte na to, jak to vypadá na Hlavním nádraží?
To je dokonalý Sherwood! To je opravdu něco, co se nepovedlo. Je to důsledek nekoordinované a řekl bych přespříliš velkorysé vítačské politiky. Tyto věci už mohly být řešené na hranicích. Jestli má někdo třeba dvojí občanství, jestli má maďarské, no tak tady nemá co dělat. Někteří naši politici a beletristé v novinách rádi uvažují o tom, jak získáme desetitisíce nebo statisíce nových pracovních sil, mladých lidí, Ukrajinců. Ale ono to spíš vypadá, že získáme stovky Romů, se kterými si nikdo neví rady ani na Ukrajině, ani v Maďarsku, a tím méně u nás.
Fotogalerie: - Ukrajinští Romové na Hlaváku
Je řešením přerozdělování do krajů? Protože kdo zaručí, že se zase nevrátí, třeba i právě přímo na to nádraží?
Tak to nezaručí nikdo. Musí se prostě vymyslet nějaký systém, že když se ten uprchlík přidělí do určitého kraje, tak tam prostě bude. Bude ubytovaný a dostane práci. Protože nemůže žít jenom ze vzduchu. Ale samozřejmě že je to taková určitá ghetizace těchto lidí z jednoho města do dalšího. Nemá to dobré řešení.
Psali jsme:
Vláda se rozhodla pro uprchlíky z Ukrajiny zpřísnit pravidla. V případech, že mají zajištěno ubytování, kde je jim zdarma poskytována strava a další zázemí, nebude jim vyplácena humanitární dávka. Souhlasíte?
Víte, já myslím, že tohle měla vláda udělat dávno. Zamyslet se nad tím, jestli příliv těch lidí k nám není příliš volný a příliš nekontrolovaný a vlastně i nekontrolovatelný. Teď s tím přicházet je trošku pozdě.
Když odbočíme, vy jste se také rozepsal ohledně vypnutí některých webů, ke kterému došlo krátce po invazi na Ukrajinu. Co říci na vývoj této „kauzy“?
Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Ale zavádět cenzuru a narušovat tak svobodu slova a pošlapat ústavu, aby se pak po dvou měsících zjistilo, že ta společnoCZ.NIC vlastně nemá žádné zákonné oprávnění něco takového provést? Ta společnost se dožaduje, aby jí vláda nějaký ten zákonný prostředek dala. Já bych chtěl opravdu vidět, jak to bude vláda formulovat. Jak se vymezí, který ten web je řekněme pravdomluvný, a který roznáší dezinformace? Jak se to může vůbec formulovat? Takový zákon prostě není nikdo schopen dát dohromady. Buďto svoboda slova je, nebo svoboda slova není!
A domníváte se, že bude pokračování tohoto „vypínání“, nebo toto byl ojedinělý „incident“?
Vláda jmenovala nějakého zmocněnce. To je takový malý vrchní cenzor. Má mít také nějaký aparát k ruce, alespoň sekretářku, předpokládám. A bude samozřejmě vytvářet nějakou činnost, zřejmě si nebude chtít „vypustit rybník“. Takže spíš asi bude ty problémy v této oblasti vytvářet, než aby je uzavíral.
Pojďme na další téma. Podle německé ministryně pro rozvoj Schulzeové hrozí světu kvůli invazi na Ukrajinu největší hladomor od druhé světové války. Ostatně o tom, že hrozí hladomor v Africe a Asii jste už mluvil v rozhovorech i vy. Je nějaké řešení? A jak moc je v tomto směru ohrožena i Evropa?
Nemyslím si, že Evropa je nějak významněji ohrožena. Třeba loňská sklizeň byla velmi dobrá i v zemích, které nebyly nikdy velkými producenty obilovin, například ve Velké Británii. Takže v Evropě se vcelku daří, tady asi žádné deficity nebudou. My koneckonců jsme také soběstační ve výrobě pšenice. Problém je, že byla ještě takříkajíc na stojatě, v zeleném stavu, rozprodána. Kdyby byli ti prodejci trošku trpělivější, tak mohli dostat mnohem více. Ceny budou stoupat.
Vláda měla udělat každopádně moratorium na vývoz. Psal jsem o tom už někdy na konci roku. Neudělala a teď to dopadne tak, že budeme muset obilí dovážet ze zahraničí. A to pochopitelně bude dražší. Protože ty světové ceny budou stoupat, právě třeba i vzhledem k tomu, že Ukrajina může zorganizovat vývoz svého obilí jenom po železnici, ne přes přístavy. No tak kolik může z těch deseti milionu tun pšenice, které zhruba každoročně vyváží, vyvést? Tak milion, dva miliony tun? Ale ty další miliony tun budou chybět. Indie, to je také důležitý hráč, asi desátý největší vývozce, řekla, že nebude vyvážet nic. No tak pak zbývá Rusko, které očekává rekordní sklizeň a bude tak asi schopno obilí, hlavně pšenici, do zemí Asie a Afriky exportovat.
Takže se domníváte, že ani ta Afrika a Asie není v tomto směru až tak ohrožená?
Ohrožená určitě je. Kdyby přišlo třeba sucho a ta sklizeň by v Rusku nakonec nebyla tak rekordní, jak ji zatím očekávají. Prostě by bylo pro všechny dobré, aby byl konflikt na Ukrajině uzavřen co nejdříve. Aby se normálně začalo obchodovat, aby se skončilo s nějakými nesmyslnými sankcemi. Doufám, že nikoho nenapadne sankcionovat vývoz ruského obilí, zejména pšenice. Protože to by byla tragédie.
Co říkáte na rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO?
Z jejich hlediska to je praktické rozhodnutí. Samozřejmě, Rusové na to odpoví. Namíří na ně o něco více raket. Možná že to bude mít ve vztahu k Finsku i některé další konsekvence. Oni tam také zrušili Rosatomu nějakou zakázku na výstavbu jaderné elektrárny, takže možná že Rusko zarazí dodávky elektrické energie do Finska. Alespoň se o tom spekuluje. Nebo už k tomu možná i došlo.
Ale jinak samozřejmě, že Švédové i Finové si otevírají trh v zemích NATO. To je také potřeba vidět, tu praktickou stránku. Finové mají ambici nahradit v rámci NATO se svojí elektronikou a technologií, která je velmi vyspělá, Huawei. A jako země NATO k tomu budou mít lepší příležitost. A Švédové si také vlastně tímto rozhodnutím rozšířili trh. Jsou významnými vývozci zbrojní techniky. Konec konců, my máme Gripeny, takže víme, že jsou to dobré stíhačky. Dneska už jsou v modernější verzi. Takže u těch rozhodnutí jde kromě toho, čím byla zdůvodněna, zcela jistě i o byznys.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
