Exředitel v ČT, šéf divadla, syn slavného herce: Migranti chtějí měnit naše země. To chceme proti Rusku zeď? Nemáme si co vybírat, s kým kamáradit, jak radí novináři

03.08.2016 7:34

ROZHOVOR Podlehli jsme iluzi, že na celém světě platí náš koncept lidských práv. A že můžeme demokracii vyvážet silou, konstatuje bývalý náměstek ministra kultury, dlouholetý ředitel ostravského studia ČT, režisér a nynější ředitel opavského divadla Ilja Racek mladší, který kandiduje za KDU-ČSL do Senátu. K současné situaci v Evropě syn slavného stejnojmenného otce ještě uvádí: „Kvantita migrace, to znamená počet přistěhovalců, se razantně změnila v novou nebezpečnou kvalitu: místo asimilace nastala ze strany migrantů snaha změnit hostitelskou zemi k obrazu svému. Dělají to všemi prostředky, málo platné, odpovídajícími jejich vnímání světa a kultuře chování.“

Exředitel v ČT, šéf divadla, syn slavného herce: Migranti chtějí měnit naše země. To chceme proti Rusku zeď? Nemáme si co vybírat, s kým kamáradit, jak radí novináři
Foto: Pavel Sonnek, operaplus.cz
Popisek: Ilja Racek mladší

Jak vůbec nyní hodnotíte bezpečnostní situaci v Evropě? Nejprve šílený teroristický útok v Nice, brutální vražda francouzského kněze a potom teroristické útoky v nedalekém Bavorsku. Lze se vůbec proti takovým činům nějak úspěšně bránit, když policie přece nemůže být všude? Někteří političtí komentátoři vidí jako vhodný recept likvidaci Islámského státu a naprosto razantní zastavení migrace z arabských států a Afriky; dá se s tím souhlasit? Nebo byste doporučil jiná opatření?

Kladete mi otázky, na něž adekvátní odpověď se dnes a denně snaží najít politici i prostí občané po celé zkoušené Evropě. Evropská unie tápe a měla by především, pokud už není pozdě, dodržovat vlastní zákony o přistěhovalectví. Musí vědět, kdo a proč kam přichází, jestli jde opravdu o uprchlíky v nebezpečí holého života, nebo o ekonomické migranty, kteří jdou takzvaně za lepším. A pokud jde o bezpečnostní situaci  – mám přátele v Izraeli, ti jsou za léta své nebezpečné existence na hranici světů zvyklí se o sebe a své rodiny postarat. Prostě jsou zvyklí se bránit sami, neboť policie opravdu nemůže být všude.

Kdo je Ilja Racek mladší? Čtěte ZDE

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroru v Nice uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské na křesťanství založené civilizace a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?

Podlehli jsme iluzi, že na celém světě platí náš koncept lidských práv. A že můžeme demokracii vyvážet silou. Nesouhlasil bych s tezí nemožnosti soužití – byly časy, kdy Velká Británie přijímala občany svého Commonwealthu a ti se vděčně asimilovali do života hostitelské země. S tím jsem měl osobní zkušenost z konce šedesátých let. Zdá se ale, že v určitý okamžik kvantita, to jest počet přistěhovalců, se razantně změnila v novou nebezpečnou kvalitu: místo asimilace nastala ze strany migrantů snaha změnit hostitelskou zemi k obrazu svému.  Dělají to všemi prostředky, málo platné, odpovídajícími jejich vnímání světa a kultuře chování.

Kancléřka Merkelová prohlásila ve svém posledním projevu k teroristickým útokům v Německu a ve Francii, že Němci i tuto situaci opět zvládnou stejně jako loňskou migrační krizi, a neopomněla znovu kritizovat některé státy za to, že k řešení uprchlické krize nepřistupují správným způsobem. Jinými slovy, že odmítají běžence přijímat. Co si o tomto prohlášení a vůbec o působení německé kancléřky v posledních letech myslíte?

Neodvažuji se hodnotit kancléřku Merkelovou za delší období, nejsem politolog. Ale jsou tu fakta posledních dvou let: pozvala uprchlíky do své země a oni tam šli. Před tím pozváním to s námi nekonzultovala. A teď chce po nás, abychom ty důsledky řešili s ní nebo tvrději řečeno za ni. Nemůžeme přehlédnout fakt, že i ti, co u nás chvíli pobyli, chtěli dál do Německa. I kdyby tady byla vstřícnost z naší strany, tak se ukázalo, že tady být prostě nechtějí. Máme je tady držet násilím?

Podle nových návrhů Evropské komise by samy státy mohly určit, kolik běženců mohou přijmout. Za každého migranta by získaly deset tisíc eur. V některých členských zemích, například v Maďarsku, na Slovensku a v Rakousku, plán na přesidlování migrantů narazil, v Česku je předseda vlády pro. „ČSSD dlouhodobě považuje přesidlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesidlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys,“ uvedl nedávno premiér. To se však nelíbí například ministru Babišovi, který poukazuje na to, že Brusel by nám do migrační politiky neměl mluvit: „Za rok a půl ten problém nezvládl; a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ řekl Babiš. Který názor je vám bližší?

Na tuhle otázku jsem vlastně odpověděl v předchozím vstupu: Chce k nám vůbec někdo? Budeme je tady usidlovat proti jejich vůli s velkou možností, že budou chtít jít dál na západ? Navíc to načasování názoru pana premiéra v době, kdy proběhla barbarská vražda kněze, to bylo opravdu velmi nešťastné. A pokud to mám zobecnit, tak migrační politiku by si skutečně každá země v EU měla stanovovat sama, jinak se zvýší napětí nejen na hranicích EU, ale především uvnitř tohoto společenství.

Donald Trump znovu šokoval. Uvedl, že by uznal ruskou anexi Krymu. Naopak Hillary Clintonová je přesvědčena, že americké prezidentské volby začaly už ovlivňovat ruské tajné služby ve prospěch Trumpa, který se netají sympatiemi k Putinovi a který chce také omezit aktivity NATO ve světě. Jak lze na tyto informace vůbec pohlížet?

Na tyto informace bych pohlížel jako na předvolební rétoriku, která občas upadá pod úroveň „jedna paní povídala“. Nicméně to, že se vůbec Trump dostal tak daleko, svědčí o tom, že v USA se cosi změnilo a mění. A že je tam zřejmě mnoho lidí, kterým se současný stav jejich země nelíbí.

Prezident Miloš Zeman je také často obviňován z přílišné sympatie k Rusku a i z toho, že je jeho snahou vyvést Česko ze západních struktur a přiblížit ho daleko víc Kremlu i Pekingu. V tomto smyslu se objevují plány na „mobilizaci“ proti Zemanovi. Naproti tomu někteří významní čeští podnikatelé i politici, přestože nejsou zrovna Zemanovými příznivci, hodnotí zmíněné prezidentovy aktivity jako vhodná diplomatická jednání, kterými se snaží rozumně vycházet s vlivnými velmocemi.  Který z těchto názorů je vám bližší?

Myslím si, že násilné dělení na ty, se kterými máme kamarádit, a na ty, kteří jsou podle některých médií v každém případě nevhodní, je trochu náš čecháčkovský výmysl. Návštěvy kovaných západních státníků v Číně a v Rusku jsou daleko častější než ty naše. A stavět se do role nějakého morálního arbitra světové politiky, tak to se mi zdá, že na to nejsme dost velká země. A taky bychom se měli zamyslet nad vlastním morálním profilem, než začneme poučovat.

Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu nebo snahu o autonomní vedení zahraniční politiky?

To vlastně pokračuje předchozí otázka. Mluvme ve faktech: Rusko bylo, je a bude na mapě Evropy, ať už tam bude politický systém jakýkoliv. Nebo opravdu chceme tentokrát směrem na východ postavit zeď a natáhnout dráty? A Čína je už největší ekonomikou světa, kam se slétají podnikatelé z celého světa jako včely na med. Nemusíme se milovat, ale musíme se respektovat.

Přestože Evropská unie Turecko varovala, aby neprovádělo po zmařeném puči stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. Jak by k němu měla tedy přistupovat, když jinak podobné praktiky ve světě od jiných zemí tvrdě kritizuje a zavádí proti nim sankce? Navíc nyní turecký ministr zahraničí EU upozornil, že pokud vízovou povinnost do října pro Turky nezruší, opět začne pouštět uprchlíky do Evropy. Co k tomu říci? Může se „starý kontinent“ vůči tomu nějak bránit? Zůstává Turecko dále naším důležitým partnerem?

Turecko se momentálně nachází ve velmi výhodné geopolitické pozici, to si nemůžeme zastírat. A vnímám velmi pozitivně, že západní politici konečně pojmenovávají pravým jménem to, co se v Turecku děje. Doposud právě kvůli tomu partnerství jsme známky současného extrémního vývoje přehlíželi. To, co bychom jinak hlasitě komentovali a kritizovali právě v Rusku, v Číně nebo dokonce na Kubě, to jsme přehlíželi. Tady nejen může, ale musí EU ukázat, že naše zásady platí více a déle než momentální politická výhoda ve hře velmocí.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

20:00 Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

ROZHOVOR Profesionálně připravená. Tak na sociologa Petra Hampla působila víkendová demonstrace na L…