Jak se jako farář díváte na církevní reformu?

Osobně s ní souhasím a vnímám ji jako kompromis, který byl potřeba. Byť tento zákon z různých pohledů není dokonalý, je dobře, že se tím něco uzavře a pro obě strany, církev i stát, se věc vyřeší.

Je to podle vás adekvátní způsob - vrátit církvi prokázaný majetek a nefinancovat platy duchovních z peněz státu?

Je to možnost. Mohli bychom hledat jiný způsob. Slovo restituce není v tomto případě přesné, to znamená navrácení do původního stavu, což tady nejde. Velká část majetku, která byla kdysi státem ukradena, dnes buď neexistuje, nebo byla zničena či prodána dál. Jde spíše o určité vyrovnání. Pro stát výhodné, protože nemusí financovat církev a církev může fungovat s pocitem, že je to srovnané.

Jak hodnotíte výrok Lubomíra Zaorálka o tom, že církev jde proti slovům nového papeže, když přijala restituce? Měla by být církev chudá pro chudé a je to v souladu s vyrovnáním?

Takové výroky jsou trošku populismus, protože tuhle větu samozřejmě říkal i Ježíš, říká ji i současný papež.  Ale v kontextu, v jakém ji vyslovuje Zaorálek, je význam posunutý. Je jasné, co tím chce říct, žádné restituce a co si církev uplatňuje nějaké nároky?