Je zákrok Fialovy vlády proti cenám energií dostatečný?Anketa
Středeční provolání premiéra Petra Fialy k národu, které odvysílaly všechny celoplošné televizní stanice i veřejnoprávní rozhlas, vyvolalo rozporuplné reakce. Čím nejvíc projev zaujal vás, nahlíženo očima ekonoma?
Mě zaujal tím, že v něm zazněla řada tvrzení, která neodpovídají skutečnosti. Projev byl spíše takové hezké píárko a odvádění pozornosti od politických problémů, které tato vláda má.
Tak si pojďme probrat, co neodpovídá skutečnosti. Petr Fiala hned na začátku svého vystoupení mluvil o rekordním zadlužování, o které se postarala minulá vláda. Nebylo to tak snad?
Pan premiér vykládá o tom, že pan Babiš zemi rekordně zadlužil. Tak ať se podívá na to, co jeho vláda poslala do Parlamentu k návrhu rozpočtu na příští rok plus v rozpočtovém výhledu. Každým rokem od 2023 do 2025 je v plánovaném rozpočtovém výhledu, jak vláda uvádí, schodek 300 miliard. A letošek je také za tři sta. Takže za čtyři roky vlády Petra Fialy se počítá s deficitem 1200 miliard. Kam se hrabe Babiš se svými 800 miliardami, pokud máme být objektivní?
A tohle nikdo nevidí? Proč o tom média mlčí? Přitom ten materiál je na světě, je tam jenom jednoduchá tabulka, v ní jsou tyto tři deficity, v každém roce zhruba 300 miliard. To je jedna z věcí, která musí být na stole a o které se musíme bavit, pokud ovšem někdo vůbec má zájem se o tom bavit.
Petr Fiala v úvodu projevu také konstatoval, že naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace, že šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která to tempo zadlužování naší země zvýšila na rekordní úroveň. Dá se s tím polemizovat?
Hlavně on v tom zadlužování pokračuje. Pokud loni začaly růst ceny, tak začaly růst i ceny energetických vstupů. A podívejte se, jaké jsou ceny emisních povolenek. A za druhé, bylo by dobré porovnat růst ceny průmyslových výrobců. Ty jsou nyní vyšší o zhruba 25 % oproti předchozímu roku. Ceny zemědělských výrobců jsou vyšší o 15-18 % a ceny služeb u nás jsou na úrovni 5% růstu. Všechno v meziročním srovnání.
A já se ptám, proč průmysloví výrobci mají až pětinásobek růstu ceny oproti růstu cen služeb. Ve službách žádné větší zahraniční vstupy nejsou. Nanejvýš pohonné hmoty, a toho není tolik. V zemědělství mají vliv ceny hnojiv a pohonných hmot, ale pokud jde o průmysl, tak tam je to přece zcela evidentní.
Tam do finální ceny vstupují všechny materiály, které nakoupíte zvenku, železo, pohonné hmoty, energie. Proto jsou ty ceny tak vysoké. Jestli mi někdo říká, že to je našimi vnitřními problémy, tak to vůbec ne. To je typicky nákladová inflace. A pokud ne, tak ať mi někdo vysvětlí, proč je ten diametrální rozdíl v cenové dynamice.
Psali jsme:
Svému předchůdci ve funkci Petr Fiala vyčítá, že jeho vláda neudržela dodávky plynu z Norska, které měly představovat čtvrtinu objemu. Chyboval tady Andrej Babiš?
Jak může pan Fiala mluvit o tom, že jsme nakupovali plyn v Norsku. Kdo je to my? Stát? Pokud vím, tak plyn nakupují už mnoho let soukromí operátoři na trhu s plynem. Mohli bychom je jmenovat. A byl to plyn kvazi norský, ve skutečnosti to byl swapovaný plyn, co pocházel z Ruska, protože Norové prodávali svůj plyn tam, kam ho předtím dodávali Rusové. Nic zvláštního, jen klasická operace, kterých je na trhu řada.
Přece je normální, že firmy operují na trhu tak, že nakupují plyn, který je laciný. A jestli ho nakupovaly s horizontem na dva, na tři roky, tak je to možné. Ale v žádném případě to není tak, že stát by nakupoval plyn. Vždyť to je úplná hloupost. Prostě nemohu tvrdit „my jsme nakupovali“, co to je za tvrzení?
Kromě toho pan premiér mluví o tom, což už vůbec nechápu, že jsme získali podíl na terminálu se stlačeným zemním plynem v Nizozemsku. Stlačený zemní plyn je úplně něco jiného než zkapalněný plyn. Stlačený zemní plyn má zkratku CNG (Compressed Natural Gas), zkapalněný zemní plyn LPG (Liquified Natural Gas).
Jestli pan premiér toto neví, tak to mi je opravdu líto. A mám tak pochyby, jaké podklady mu dávají jeho poradci. Tohle podle mého soudu není přeřeknutí, protože v písemném přepisu projevu na webu vlády, se hovoří o stlačeném zemním plynu.
Petr Fiala také sliboval energeticky suverénní Českou republiku. To zní hrdě, ne?
Nevím, co to je energetická suverenita. Co nám to vykládá? Za prvé, všechny uhlovodíky musíme nakoupit odněkud ze světa. Že bychom v tom byli samostatní či suverénní, moc pochybuji. Když budeme mít jaderné elektrárny, tak jsme suverénní? No to nejsme. Palivo odněkud kupujeme. A – bohužel – je to tak a nedávno to bylo zveřejněno, že jsme si palivo pro jaderné elektrárny na dva roky dopředu nakoupili z Ruska, protože ruské palivo je přizpůsobené pro ruské reaktory. U amerického paliva byly při provozu nějaké problémy, ale možná jsou už odstraněné.
Předseda vlády prozradil, že součástí strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Je to dobrý nápad, vykupovat elektrárny?
Proboha, jak to chce dělat? To chce vykupovat elektrárny od vlastníků, jako je Tykač nebo Křetínský? V současné době, kdy jsou jejich ceny elektřiny nejvýš a mají vysoké zisky? Tomu tedy nerozumím.
Ale hlavně nechápu, co tím získáme, když v těch elektrárnách budeme muset spalovat hnědé uhlí. A i ve vládě jsou politické strany, které říkají, že se má co nejdříve skončit se spalováním uhlí. Ne v roce 2035, jak plánoval Babiš a jeho vláda, ale v roce 2030, a kdyby to šlo, tak v roce 2028. Tak ty elektrárny bude na těch pár let kupovat? A co budeme dělat potom? Nemáme náhradní zdroje. Čili je to naprosté tápání. A to se bavíme jenom o energetice. V projevu jsem si nevšiml, že by tam byly nějaké větší úvahy na téma hospodářská politika.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Je srozumitelné z premiérova projevu, jak chce změnit nynější stav ČEZ, který ze 70 % vlastní stát a z 30 % minoritní akcionáři, jimž jde jen o zisk, takže má stát poněkud svázané ruce?
To je také omyl. Francouzská energetická společnost EDF, zabývající se výrobou a distribucí elektřiny, má také minoritní akcionáře. Francouzský stát v EDF vlastní 83 % akcií a zbytek vlastní kapitálové společnosti a také jednotlivci. V podstatě stejná struktura akcionářů jako má ČEZ.
Jsou tu zprávy z Portugalska nebo ze Španělska, kde se limituje prodejní cena a stát je ochoten do určité míry kompenzovat náklady elektráren. A mají tam také soukromé akcionáře.
Takže i v Česku by to šlo?
Postoj vlády je podle mého soudu výmluva. Klidně bych do toho sporu s minoritními akcionáři šel, vůbec bych se toho být na místě ČEZu nebál. Můžeme se přece dohodnout na tom, že se za cenu burzy v Lipsku budou prodávat jen přebytky elektřiny, které se vyvážejí, což se určitě tak odehrává. Možná je také potřeba vysvětlit, že to není tak, že se elektřina dodá do Německa a odtud se dopravuje zpátky. Takhle to není.
Na burze se jedná o tom, že jste ochotni prodat elektrický výkon třeba na příští týden v takovém a takovém časovém pásmu a berete si tu cenu z Lipska jako výchozí parametr, protože tam se s ní takto obchoduje. Přitom se na této burze stejně obchoduje jen kolem 30 % celkového elektrického výkonu v Evropě. To je zase určitá zástěrka.
Myslím si, že v té věci je třeba mít důraznou politiku. Nebát se... jak říkal Masaryk.
Ale to jste řekl jen půlku výroku prvního československého prezidenta. To s ohledem na kauzy vládního STAN tu druhou polovinu raději nedořeknete?
Myslím, že si rozumíme.
Předseda vlády v provolání k národu také vysvětloval, že nelze nařídit ČEZu, aby prodával elektřinu levněji právě proto, že ho z 30 % vlastní soukromí akcionáři, a ti mají své zájmy chráněné zákony. A že se do konfliktu dostává zájem státu, tedy dostatek energií za přijatelné ceny, a zájem soukromého investora, tedy zisk. To ale chce vláda změnit. Jak se projevuje to, že se stát snaží zajistit dostatek energie za přijatelné ceny?
Kdyby se o to stát snažil, tak by musel postupovat trošku jinak ve vztahu k ČEZu a jeho politice. Já jsem přesvědčen o tom, že ostatní země takovou volnost svým energetickým firmám nedávají. Už zmíněná EDF je také zčásti ve vlastnictví soukromých akcionářů, a přitom její cena je úplně jiná. Neumím si představit, že by francouzský stát důrazně nezakročil a přihlížel k takovému růstu cen. To by ve Francii už dávno byla revoluce a ulice plné žlutých vest. Ten rozdíl je právě v tom, že ve Francii ta vláda EDF řídí, ale u nás je to zjevně naopak.
Vymlouvat se na lipskou burzu je jen pohodlná zástěrka ze strany vlády, abychom s tím nemuseli nic dělat. Ale rozhodně to není pravdivé. Stát v těchto věcech selhává, a to zcela jednoznačně.
Ovšem Petr Fiala ujistil, že vláda v tíživé situaci nenechá nikoho padnout a odkazoval se na schválený návrh ministerstva průmyslu a obchodu na zavedení tzv. úsporného tarifu. Je dobře, že to opatření bylo pojato takto plošně?
Určitě ne. Pokud jde o elektřinu, máme jako spotřebitelé rozdílné tarify. Premiér třeba říká, že musíme mít hodně tepelných čerpadel. Ta jsou na elektřinu, kterou kupujete za sníženou sazbu. Tam je stoprocentně jiný – a daleko nižší – tarif, protože to je trvalá spotřeba. To není ten vysoký tarif, který má každá domácnost. Takže lidem, co mají tepelná čerpadla, a to jsou většinou lidé bohatší, neboť to jsou lidé, kteří si baráky stavěli nedávno, dáváte víc než člověku, který to tepelné čerpadlo nemá. Když nemám tepelné čerpadlo, tak spotřebuji méně elektřiny. Ať si to někdo propočítá, co to znamená na jednotlivé skupiny spotřebitelů, konkrétně vlastníky tepelných čerpadel, protože ta musí jet pořád, v létě zajišťují chlazení, v zimě topení.
Dá se pomáhat při vysokých cenách energií jinak, než jak na to jde nynější vláda?
Já bych byl pro to, aby cena byla tvrdě regulovaná, abychom šli v té ceně ne na to, že budeme kopírovat cenu burzy v Lipsku, ale pojedeme podle naší výrobní ceny. Když má Francie cenu elektřiny třetinovou proti nám, tak se to samozřejmě projeví i v průmyslu, stejně jako v ostatních odvětvích, v zemědělství a tak dále. Je málo řešit jen spotřebu obyvatelstva, ale už nikoli průmyslu, ten se pak stane nekonkurenceschopný.
Když pan premiér vykládá, že máme dvě miliardy kubíků v zásobnících a že se nemusíme ničeho bát, tak to je od něj hezké. Ale ty dvě miliardy jsou celoroční spotřeba domácností – a kde je šest miliard kubíků, které spotřebovává průmysl a další odvětví? Jestli nemáme zajištěn trvalý přísun plynu, tak průmysl musíme zastavit, protože není, odkud by plyn bral. Těmto líbivým řečem mohou věřit jen lidé, kteří v tom nemají zkušenosti a znalosti. To je jako s tím v úvodu zmíněným stlačeným zemním plynem.
Není až přitažené za vlasy, když předseda vlády hovoří o energeticky suverénní České republice, která bude v budoucnu sama schopna se v případě dovozu plynu a ropy suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí?
To mě taky rozesmálo, to je tak strašně naivní. Lidé, co se pohybují v petrochemii, vědí, že i ty rafinérie, které jsou u nás, jsou postavené na určitý typ ropy. Aby se dal zpracovávat jiný typ ropy, tak musíte investovat a změnit některé postupy. Naše rafinérie byly postaveny na ruskou ropu, a ta je jiná, než kdybychom ji koupili třeba ve Venezuele. Takže to není tak, že bychom si při nákupu ropy mohli dělat, co chceme. To v žádném případě není pravda.
A při nákupu zemního plynu to také tak není. Ten je prodaný na léta dopředu, protože každý, kdo do jeho těžby investuje, a to jsou nemalé investice, si přece chce pokrýt odběr. Čili LNG jde hlavně na asijský trh, do Číny, Indie, Japonska. Japonsko je největším dovozcem LNG na světě, asi 120 miliard kubíků ročně. A ostatním nezbývá než čekat, jestli na ně něco zbude. A pak je otázka, jak to dopravíte. I přepravní kapacita bude svým způsobem problém. Takže ono se to hezky poslouchá, ale od reality je to hodně vzdálené.
Ale premiér promlouval nejen o energetice a zadlužování, jak jsem připomněl hned na začátku, ale i o zdražování. Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou podle něj pro mnohé z nás šokem. Ty vysoké ceny jsou však výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku. Aspoň tady trefil Petr Fiala do černého?
Já z růstu těchto cen viním politiku EU. Tam někdo došel k závěru, že nejlepší teď bude nakupovat zemní plyn ze spotového trhu, kde je lacinější. Hlavně žádné dlouhodobé smlouvy. Tlak na využívání LNG, který je na trhu dražší než potrubní plyn, vedl k růstu cen zemního plynu.
Prosím vás, ať se někdo podívá do statistik, než začne dělat tyto dalekosáhlé závěry. V letech 2010 až do začátku roku 2021 byla cena v podstatě stabilní a pohybovala se kolem 25 €/MWh. Od března 2021 do září 2021 cena stoupla na 50 €/MWh a v polovině října 2021 byla již 100 €/MWh a na této úrovni stagnuje.
To nebyla ani Ukrajina, to nebylo nic. To byla jenom spekulace s tím, že se odejde od dlouhodobých smluv na úkor těch krátkodobých smluv. V tom premiérově projevu je tolik omylů, nepřesností, že mě to zaráží. A vadí mi, že to nikomu nevadí.
Ale přes veškeré vaše výhrady neberete vystoupení Petra Fialy jen jako pokus mediálně překrýt problém druhého největšího uskupení v koalici, které se politicky znemožnilo kauzou s pražským Dopravním podnikem a blízkými styky nejvyšších představitelů STAN Petra Gazdíka či Stanislava Polčáka se spojencem Radovana Krejčíře, jak také od kritiků zaznívá?
Já jsem si spíš udělal obrázek, že to je takové sterilní uvažování. Je to uvažování, kterému hodně věcí chybí. Až se podaří některé tyto věci vyřešit, tak se možná někam pohneme. Ale je to v souhrnu velmi naivní, nemůžu si pomoct.
To opakované konstatování, že za všechno může Andrej Babiš nebo jeho vláda, má ještě nějaký význam?
To je takové klišé, které pan premiér používá. Když neví co, tak řekne, že za to může Babiš. Není problém do něčeho vstoupit a říkat, že všechno, co bylo, je špatně a teď to budeme dělat dobře. Jenomže takto to ve státní sféře nemůže fungovat, protože se to pak začne projevovat i v aparátech ministerstev. Víte, co se dnes děje. Chtějí zrušit všechny odborné náměstky. Ti, co spolupracovali s Babišem, půjdou pryč. Třeba nynější ministr vnitra Vít Rakušan mluvil hned po volbách o deagrofertizaci státní správy. To přece takhle nejde, tam musí být kontinuita, novým lidem může trvat delší dobu, než se do podstaty všech problémů dostanou.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Závěrem bych měl ještě dvě otázky, které už se nevztahují k onomu provolání k národu, ale k premiérovi ano. Po prvním jednání nové Národní ekonomické rady vlády prohlásil ekonom David Marek: „Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní.“ Hned se objevily spekulace, že vláda opatrně a nepřímo přes své poradce začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Je namístě o takovém řešení uvažovat a je představitelné, že by vláda v čele s pravicovou ODS porušila předvolební slib, byť pod vlivem nepříznivých okolností?
Myslím, že to neudělá. Ale to nic nemění na tom, že bude třeba se tím vážně zabývat. Naše složená daňová kvóta – tedy podíl daní a sociálního pojištění na HDP – je velmi nízká a utáhnout z ní všechno, co chceme a co máme v úmyslu, nejde. Ovšem když veřejnost pořád očkujete tím, že se musí snižovat daně, tak všichni říkají, že se musí snižovat daně. Pak ale ať také ti moudří lidé řeknou, z čeho chtějí financovat zdravotnictví. A to vůbec nemluvím o tom, že by vláda měla začít řešit problém odlivu dividend ze země.
Chápu, že jde o to, aby se problém, o kterém pan Marek mluví, ujal v myslích opinion-makerů a ekonomů, kteří o tom vážně přemýšlejí, a aby řekli, jestli to jde, nebo nejde. V tom je jen část této debaty. Já se vždy ptám, jak je možné, že ty nejvyspělejší země, stejně jako celá EU, mají státní dluh ve výši více než 100 % HDP. Jak je to možné? Asi je někde něco špatně v těch paradigmatech, s nimiž nám tady někdo chodí a pořád nás školí, co nemáme dělat. Reálný svět, reálná praxe tomu neodpovídá.
„Výrazně jsme zvýšili množství domácností, které mají nárok na sociální dávky.“ Tento podivuhodný výrok je uveden na twitterovém i facebookovém profilu premiéra Petra Fialy od 20. června jako citace z jeho vyjádření v nedělní Partii televize Prima. Jak se dá tento výrok chápat? A je to, vzato do důsledku, skutečnost ke chlubení?
Ten výrok čtu tak, že se podařilo víc domácností uvrhnout do chudoby. Ale je to zase další z těch Fialových ne úplně přesných tezí typu „budeme kupovat stlačený zemní plyn“. Asi si to zase špatně převedl do své mluvy. Tak, pan premiér je politolog, nemůže znát všechno.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
