Generál Kostelka: USA mají v NATO majoritu, Evropa mnohdy plní úkoly v jejich zájmu. Takže...

16.09.2016 12:12

ROZHOVOR Exministr obrany a bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Miroslav Kostelka míní, že Evropa by jednotnou armádu potřebovala, aby získala silnější vliv ve světě. „Evropská aliance by určitě hrála významnější roli, protože když to vezmeme pragmaticky, kdo víc platí, víc velí. Spojené státy mají majoritu v NATO a Evropa mnohdy plní úkoly, které jsou v zájmu Spojených států,“ prohlásil generál Kostelka. Ale současně v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz upozorňuje, že bez jednotné zahraniční politiky Evropské unie a zajištění obrovskými finančními prostředky by to šlo jen těžko, proto to dnes nevidí jako průchozí.

Generál Kostelka: USA mají v NATO majoritu, Evropa mnohdy plní úkoly v jejich zájmu. Takže...
Foto: army.cz
Popisek: Generál Miroslav Kostelka v době jmenování ministrem obrany
reklama

Předseda Evropské komise požaduje vytvoření společného vojenského velitelství, fond obrany a další kroky ke zřízení armády EU. Podle politologa Daniela Kroupy si tento záměr zaslouží podpořit a nepolevit, dokud obranná schopnost EU nebude taková, že odradí všechny potenciální útočníky. Kdo ví, na co bude NATO s Trumpem, Erdoganem a s dalšími Putinovými pacholky, říká tento bývalý politik. Potřebuje opravdu Evropská unie jednotnou armádu?

Je třeba definovat, jak by ta evropská armáda vůbec vypadala. Já jsem to zatím neslyšel od pana Junckera ani od jiných politiků. Jsou dvě cesty: vznik nějaké jednotné organizace, která by sdružovala vojáky všech států bez ohledu na jejich armády, to znamená jakési evropské organizace, nevím, kým volené, možná Evropskou radou, ale to nikdo neřekl, a financované samozřejmě centrálně Evropskou unií, ale zřejmě z dotací evropských států, tím se myslí asi ten fond, a bez možnosti nějakého koncensu mezi státy, jako je to například v NATO. A další varianta je organizace po vzoru NATO, ale samozřejmě bez Spojených států, Kanady a Turecka, která by zahrnovala všechny státy Evropy, nejen Evropské unie, a která by fungovala po vzoru NATO. Bylo by tam politické velení a jednotlivé státy by přispívaly svými armádami, ne vojáky, do jednotlivých operací. Dneska by asi nebylo průchozí, aby tam bylo Bělorusko a Rusko, myslím, že ani Ukrajina. Ale v současné době si dost dobře nedovedu představit ani jednu z těch variant. To by musela také existovat společná zahraniční politika, protože armáda je nástrojem zahraniční politiky. A společná zahraniční politika Evropské unie podle mne neexistuje a myslím si, že nikdy existovat nebude.

Proč se podle vás objevuje toto volání po zřízení jednotné evropské armády, když jsou členské země Evropské unie členy Severoatlantické aliance? Nenastala by dvojkolejnost? Navíc evropské státy nejsou schopny plnit ani finanční závazky vůči NATO, jak by zvládly financovat ještě další – evropskou armádu?

I ta druhá armáda – Evropská aliance – po vzoru NATO znamená velmi výrazně zvýšit finanční prostředky, protože Spojené státy jsou vedoucí silou nejen podle peněz, které dávají do rozpočtu NATO, ale i v kapacitách. Oni mají strategický průzkum, samozřejmě jaderné zbraně, mobilitu a další schopnosti mobility, schopnosti přepravy, které by musela Evropská unie saturovat. To znamená, že finanční prostředky by byly nutné. Na druhou stranu je potřeba říci, že Evropská unie potřebuje určitou emancipaci, zvýšit svůj vliv, a Evropská aliance by určitě hrála významnější roli, protože když to vezmeme pragmaticky, kdo víc platí, víc velí. Spojené státy mají majoritu v NATO a Evropa mnohdy plní úkoly, které jsou v zájmu Spojených států. Takže určitý význam by to mělo.

I v souvislosti s Ruskem se ukazuje, že zahraniční politika jednotlivých členských zemí se liší. Podle generála Petra Pavla ruská propaganda v Evropě šíří dojem, že Rusko nepředstavuje bezprostřední hrozbu. Má to podle něj jediný cíl – znevěrohodnit tuto hrozbu a rozdělit evropské státy na ty, které jsou více nakloněny spolupráci s Ruskem, a na ty, které ji odmítají. Podle Pavla chtějí rozštěpit jednotu jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci. Souhlasíte s jeho názorem?

Myslím, že v zájmu států Evropské unie není úplně izolovat Rusko. Je to samozřejmě v zájmu Spojených států, beru to pragmaticky, nevyčítám jim to, protože jejich životním zájmem je, a říká to veřejně prezident Obama i další američtí představitelé, že Amerika musí zůstat hegemonem na světě, musí prosazovat své zájmy po celém světě. Evropa v tom Americe svým způsobem pomáhá, ale nikdo nemůže chtít po státech Evropské unie, pokud je to proti jejich zájmům, aby to podporovaly. Nemyslím, že by Rusko v dnešní době chtělo napadnout baltské státy, svědčí o tom to, že z Kaliningradu bylo mnoho těžkých zbraní staženo, že tam není nejmodernější technika, raketové systémy Iskander tam byly dovezeny a zase staženy, nejsou tam ani velké pozemní síly. Hlavní úsilí je ovšem soustředěno na hranici s Ukrajinou, kde se vytvářejí tři armádní uskupení. V tom vidím zase životní zájmy Ruska. Nemůže připustit, aby se Ukrajina stala nějakým nástupištěm proti Rusku. Všechno to jsou pragmatické zájmy velmocí, minimálně těch, kteří jsou velmocemi v určitém regionu. Nedivím se ani Spojeným státům, ani Rusku. Ale nemyslím si, že by Rusové představovali největší nebezpečí pro Evropu. Znovu opakuji, že největší nebezpečí pro Evropu dneska tvoří islámský fundamentalismus a terorismus.

Myslíte si, že snaha po vytvoření jednotné evropské armády souvisí víc s hrozbou islámského fundamentalismu a terorismu, než s hrozbou z Ruska?

Podle mého názoru souvisí s tím, že by se Evropa skutečně měla emancipovat, posílit svůj vliv ve světě. Aby měla nějakou obrannou alianci, která by byla silná a mohla by podporovat zahraniční politiku Evropské unie. Ale dnes jednotná zahraniční politika EU neexistuje, proto by musela být řízena, velena a ovlivňována na základě koncensu všech členských států tak, jak je to v NATO. Ale bez prosazování zájmů svých spojenců, protože si nepředstavuji, že by se Evropská unie zaměřila proti Kanadě, Spojeným státům nebo dokonce Turecku a dalším, ale jednala by v plném souladu s evropskými zájmy.

Mohou prezidentské volby ve Spojených státech ovlivnit nějak činnost Severoatlantické aliance a možné vytvoření evropské armády?

Může se to stát. Vycházím z prohlášení prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, že bude vyžadovat plnění nejen závazků ze strany Spojených států, ale i členských států NATO, což podle mne znamená plnění finančních, ale i politických závazků. Tím je to možná podpořeno. Každopádně si myslím, že v jakémkoli případě spojování jakési evropské armády ne formou aliance, ale řízené centrem z Bruselu – Evropskou radou - spolu s NATO je nesmysl. Ale na tu druhou variantu nebudou mít evropští politici podle mého názoru odvahu.

Jak se podle vás v poslední době mění vztahy Ruska a Spojených států, zejména v souvislosti s bojem v Sýrii, kde se do válečného konfliktu zapojují obě tyto velmoci?

Nejde o to, jak se mění vztahy Ruska a Spojených států, ale vztahy mezi NATO a Ruskem jsou na velmi nízké úrovni, což je škoda, když to porovnám, kolik oblastí ke spolupráci bylo obsaženo před zmrazením vztahů. Dnes je spolupráce z obou stran téměř nulová.

Myslíte si, že se to změní pod tlakem hrozby islámského fundamentalismu a terorismu?

Bylo by to jedině ke prospěchu, ale nejsem si tím jist.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cenzura na Facebooku, svoboda slova skončila. Pavel Černocký předkládá jasné důkazy. Neuvěříte, za co všechno lze dostat „porušení zásad komunity“

7:44 Cenzura na Facebooku, svoboda slova skončila. Pavel Černocký předkládá jasné důkazy. Neuvěříte, za co všechno lze dostat „porušení zásad komunity“

ROZHOVOR Své „zážitky“ s Facebookem se rozhodl pro čtenáře ParlamentníchListů.cz popsat publicista P…