Generál Kostelka pro PL zhodnotil plány na zastavení uprchlíků na hranicích. A dodal, proč nevěří Turkům

19.02.2016 9:25

ROZHOVOR Rusové postupují podle jednoduché poučky: kdo je proti nám, je náš nepřítel, říká znalec ruské politiky, bývalý ministr obrany a někdejší velvyslanec České republiky v Rusku Miroslav Kostelka. Ale odmítá obavy, že by Rusko bylo v současné době hrozbou pro Evropu. I když prý to neznamená, že Rusko někdy v budoucnu hrozbou nebude. Kostelka zhodnotil i aktuální plány na řešení uprchlické krize v Evropě.

Generál Kostelka pro PL zhodnotil plány na zastavení uprchlíků na hranicích. A dodal, proč nevěří Turkům
Foto: Peter Števkov
Popisek: Pochod imigrantů

Co si myslíte o současné situaci v Sýrii? Objevuje se kritika Ruska, že likviduje bombovými útoky umírněnou opozici prezidenta Asada, že zabíjí nevinné civilisty místo toho, aby bojovali proti Islámskému státu.

Bylo by zajímavé vědět, kdo v té umírněné opozici je a v jakém vztahu je k Islámskému státu. Nevím, jestli existuje nějaký seznam skupin a klanů umírněné opozice, protože fakt je ten, že různých skupin, ať už nábožensky diferencovaných nebo diferencovaných svými cíli, bude několik desítek.

Myslíte si, že Rusové to vědí, nebo vycházejí z informací vládních syrských jednotek, když na opozici útočí?

Myslím, že to neví téměř nikdo. Rusové postupují podle jednoduché poučky: kdo je proti nám, je náš nepřítel.

Anketa

Česká republika už není naše, napsal Václav Klaus. Co na to říkáte?

hlasovalo: 21137 lidí

Ale jakou to souvislost s bojem proti Islámskému státu? Není v té oblasti čím dál větší chaos? Rusko bojuje proti opozici syrského prezidenta, kterou podporuje Západ, Turecko zase útočí proti Kurdům, kteří se skutečně postavili proti Islámskému státu, každý si prostě přihřívá vlastní polívčičku. Zapojit do bojů se chce i Saúdská Arábie, která tam nepochybně bude mít také své zájmy. Může v tomto konfliktu vůbec ještě dojít k nějakým dohodám o spolupráci nebo aspoň nějaké koordinaci bojů proti Islámskému státu mezi Ruskem a ostatními včetně Spojených států?

Když se zcela pragmaticky podíváme na to, jak vypadá skladba těch sil v Sýrii nebo na Středním východě, kromě toho, že jsou tam náboženské třenice mezi sunnity a šíity, pak existují ještě třenice, které jsou vyvolány zájmy jednotlivých států. Turecko má určitě jiný zájem než třeba Sýrie, Bašár Asad, určitě má jiný zájem než Írán, dokonce i než Irák. Saúdská Arábie má podle mne v mnohém stejný názor jako Turci, jednak proto, že jsou to sunnité, jednak proto, že sekulární stát, který v Sýrii byl, jim určitě ve vytvoření nějakého sunnitského teritoria překáží. Když se podíváte na Sýrii, jsou tam vládní ozbrojené síly, oficiální syrská armáda, pak je tam Islámský stát, vedle toho desítky různých skupin, i takové, které se přiklánějí k Al-kaidě. Takže když se chce dosáhnout ukončení bojů v Sýrii, a říká se, že se toho musí dosáhnout ne bombardováním, ale pozemním bojem, což je asi pravda, pokud diplomacie selhává, pak je zcela logické, kdo toho může dosáhnout. Mohou to být ty roztříštěné desítky skupin, které mají mnohdy odlišné zájmy? Asi těžko. Pak bychom se měli soustředit na sílu, která je jediná konsolidovaná, když pominu Islámský stát, který jí být nemůže, a to je syrská armáda. Myslím si, že by se tedy měl podporovat boj syrské armády, bez ohledu na Asada, podle mne je Asad jen zástupný problém. A to jsem ještě nejmenoval další věci, které do toho vstupují, třeba Kurdy a tureckou angažovanost proti Kurdům apod.

Když je tam tolik rozdílných a často protichůdných zájmů a každý preferuje ty své, není boj proti Islámskému státu pro některé jen zástěrka, aby si vyřešili svůj problém a svůj zájem, a ve skutečnosti nikdo nesleduje osud syrských obyvatel? Tedy kromě Evropy, protože čím víc se v Sýrii bojuje, tím víc uprchlíků směřuje do Evropy.

Boj proti Islámskému státu je podle mne v převážné většině sjednocujícím prvkem. Mnoho těch skupin a možná i států, například Turecko, za bojem s Islámským státem skrývá své zájmy, zejména protikurdské, což z jejich hlediska je trochu pochopitelné, ale ne příliš uchopitelné, ale boj s Islámským státem bude hrát velkou roli. Ale samozřejmě s těmi výjimkami, kdy – jak se říká – účel světí prostředky.

Ale Evropa velký zájem na tom, aby válka v Sýrii skončila a s tím i přestala z této oblasti proudit vlna migrace do Evropy. Vidíte nějakou naději, že v dohledné době boje v Sýrii skončí a s tím i krize související s náporem uprchlíků?

Dovolím si být mírný optimista, protože některé náznaky z otevřených zdrojů dávají pocit, že by mohlo dojít k určitým dohodám zejména mezi Spojenými státy a Ruskem jako hlavními silami v tomto procesu dojít.

Nekomplikuje ale Rusko vztahy se Západem takovými zbytečnými provokacemi, jako je zpráva, která se teď objevila, že ruská letadla zvedla britské stíhačky, protože se příliš přiblížila jejich vzdušnému prostoru?

Ruská letadla se nepřiblížila příliš, letěla mimo dvanáctimílové pobřežní pásmo, takže letěla v  mezinárodních vodách. Obávám se, že takto působí vojenské letouny všech států. Pokud neporuší výsostný vzdušní prostor, tak letí v mezinárodním prostoru. Angličané na ně správně reagují, jako bychom na to reagovali my, nebo jak reagují Rusové na letadla NATO, když letí v Baltském moři. Nepřipadá mi to jako něco, co by mělo budit naše pohoršení nebo nějakou diskusi.

Když se podle vás rýsují nějaké dohody mezi USA a Ruskem o válce v Sýrii, mohou ve spojení s kroky, které dělá Evropská unie, v blízké budoucnosti přispět k zmírnění proudu uprchlíků do Evropy?

Tomu nevěřím vůbec. Bohužel Evropská unie mne za více než rok nepřesvědčila, že by byla akceschopná. Těch jednání, která v podstatě začala vážně až na počátku letošního roku a na nichž o různých opatřeních hovořila, bylo už nejméně deset. A teď teprve budeme řešit nějaké hotspoty? A v podstatě dohovor s Turky, který bude tvrdě zaplacen a navíc je velmi diskutabilní? Při tom, jak Turci jsou v současné době zoufalí, nevěřím, že by dokázali příliv migrantů nějak výrazně omezit. A Řekové jsou na tom velmi špatně, protože jim se velmi špatně hlídají jejich ostrovy, navíc je těžké, jak prověřovat uprchlíky, jak provádět readmisi, když je některé státy ani neberou zpátky. Budou je z Řecka vracet do Turecka? To pochybuji. Takže pokud jde o otázku uprchlíků, optimista bohužel nejsem. Samozřejmě, že boje v Sýrii počet uprchlíků zvyšují. Je to normální, protože když se vžiju do pocitů normálního člověka, který tam žije a nebojuje, a jak to znám, Syřanům se bojovat nechce, tak prostě vezme rodinu a mizí z území, které je ohroženo. To je zcela lidské jednání a bude to zvyšovat počty migrantů.

Když je tak těžké uhlídat hranici Schengenu v Řecku vzhledem k členitosti jeho pobřeží, co říkáte na úvahy, které zazněly na Visegrádské čtyřce, že je třeba hlídat makedonsko-řeckou hranici, aby uprchlíci z Řecka nemohli dál do Evropy?

To je tak zvaný plán B. Ideální by bylo, kdyby nějakým způsobem fungoval dohovor s Tureckem. Vzhledem k tomu, že k Turecku důvěru nemám kvůli tomu, jak se chová ke Kurdům nejen na svém území, ale i při přeshraničním ostřelování v Sýrii, což je flagrantní porušení mezinárodních dohod, nejsem si jist, že to fungovat bude. Takže plán B je jakousi alternativou a jakýmsi pokusem uchránit aspoň některé státy a Evropu před přílivem migrantů.

Ale neodřízneme tím Řecko od Evropské unie a nenecháme ho tak problému napospas? Teď je spíš jen tranzitní zemí, ale když ho odřízneme, začnou se tam migranti hromadit.

Bohužel tohle řešení odtrhuje Řecko. Nedovedu si to dost dobře představit. Ten plán s Tureckem, i když mu nevěřím, by byl nejlepší. Ale protože mu nevěřím, říkám, že plán Visegrádské čtyřky je velmi rozumný.

Ale když začneme stavět hranice mezi Řeckem a zbytkem Evropské unie, nepovede to postupně k rozpadu Schengenu?

Neviděl bych důvod k rozpadu Schengenu. Vedlo by to k tomu, že by se mimo Schengen ocitlo Řecko. Jinak na Schengen jako takový, s výjimkou Řecka by to dopad mít nemělo. Ale samozřejmě by to zkomplikovalo situaci v Evropě a vedlo by to k řadě problémů. A problémů už má Evropa dost.

Nemůže se Německo dostat v migrační politice do určité izolace v rámci Evropské unie? Proti povinným kvótám se staví i Francie, kodbojnévisegrádské skupině se připojuje i Rakousko, když omezuje příliv uprchlíků a je pro vybudování makedonsko-řecké hranice, Británie si klade podmínky v azylové politice, jinak hrozí odchodem z Unie, jak se dnes říká Brexitem.

Ona už couvá i německá kancléřka Merkelová, protože řekla, že na summitu nebude řešit kvóty. A je to správné, protože i ona si uvědomuje, že by bylo k smíchu řešit další rozdělení uprchlíků, když z původních sto šedesáti je rozděleno pár set, možná pár tisíc. Takže to nefunguje. Ale k izolaci Německa to nepovede, může to vést maximálně k izolaci kancléřky a její politiky. Nebude to mít jednoduché.

Neustoupí nakonec Brusel od povinných kvót, když zjevně nefungují?

Problém je jinde. V současné době už není v povinných kvótách, ale problém tkví v tom, že v Evropě je přes milion nových uprchlíků a že další milion i víc se možná chystá na cestu. Problém je především v tom, jak tohle kvantum bude Evropa řešit. Někteří politici říkají, co, lidi, křičíte a čeho se bojíte, když tady žádné migranty nemáte. My ale musíme vidět Evropu jako celek, nejen jednotlivé státy. Jistě, momentálně tu migranty nemáme, ale nikdo neříká, že je tady nebudeme mít za půl roku, za rok, nebo za pět let. Nebojím se tolik současnosti, mám spíš obavu z budoucnosti. Ti lidé tady budou, jejich kultura se tady rozšíří, nic nemám proti muslimům, nic proti islámu, ale je to prostě jiná kultura, má jiné zákony a jiná pravidla. Vzpomenu na slova jednoho imáma z Dánska, který řekl, že je chyba rozdělovat tzv. dětská manželství, tedy ta, kde je manželce třeba jen třináct let, protože si musíme na jejich kulturu zvyknout. Podle mého názoru muslimové, utečenci si musí zvyknout na kulturu, která je v Evropě. Když pojedu do muslimských států, musím se přizpůsobit jejich pravidlům, jinak mne tam zavřou a možná mne tam odsoudí i k smrti.

Někdo ale říká, že je pro nás větším nebezpečím Rusko než islám. Co si o tom myslíte?

Já už si někdy připadám, že kdybychom neměli Rusko, neměli bychom se čeho bát. Jak analyzuji situaci, vojenskou i politickou, nevidím možnost, ani důvod, ani příčinu, proč by Rusko mělo napadnout baltské státy, nebo jakýkoli stát NATO. Možná, že bych tady trochu zaváhal, pokud jde o Turecko, ale ani to ne. Ale Turecko je zvláštním členem NATO, Turci ani podle některých průzkumů NATO neměli rádi, teď se to možná mění. Takže nevidím ani vojenský důvod, že by Rusové někoho napadli.

Ale turecký prezident Ergodan prohlásil, když došlo ke konfliktu s ruským letadlem, které Turci sestřelili, protože prý narušilo jejich vzdušný prostor, že Rusko tak nenapadlo jen Turecko, ale Severoatlantickou alianci, čímž se snaží do sporu vtáhnout celé NATO. Nemohou takové věci vyvolat větší, třeba i válečný konflikt?

Já doufám, že činitelé v NATO i ve Spojených státech chápou, že to je volání: pomoz mi, když jsem něco provedl. Potom, co Turci provedli s ruským letadlem a rychle běželi do evropské centrály NATO vysvětlovat jejich verzi, proč se to stalo, svědčí o tom, že věděli, že šlápli vedle. A nemyslím si, že by někdo na americké nebo ruské straně a na straně velení NATO měl chuť zatáhnout svět do třetí světové války kvůli přešlapům Turecka. Ale mnohdy jsou to provokace, z nichž se někdy může vyvinout i větší konflikt. Rusko v současné době za hrozbu nepovažuji, ale to neznamená, že to tak někdy v budoucnu nebude.

O jakých provokacích mluvíte? Ze strany Ruska nebo Turecka?

Třeba to ostřelování syrského území je turecká provokace. Také se mi líbí, jak Turci kritizují civilní ztráty v Sýrii, ale když se podíváte na turecké noviny, jsou v nich články o tom, jak zacházejí s Kurdy na svém vlastním území. Dnes je například v tureckých novinách článek, jak bombardovali Kurdy na iráckém území. Chlubí se tím, že zabili šedesát lidí, určitě mezi nimi byly ženy i děti.

Nešťastné bylo také vybombardování syrských nemocnic, kde zemřely i děti.

Tam to svalují jeden na druhého, ale považuji za zvláštní, že je kolem toho teď v podstatě klid. Kromě Turků o tom nikdo příliš nevykřikuje, přitom podle mého názoru mají všechny strany, určitě Rusové, ale i Syřané, Turci a Iráčané, prostě země poblíž, dostatek dat o tom, aby věděly, jaké letouny a v jakou dobu se nad jakým územím pohybovaly. Prostě geopolitika je nevypočitatelná. Jak už jsem říkal mnohokrát, státy nemají přátele a nepřátele, mají jen své zájmy. A zájmy států stojí bohužel nad morálními principy. Už aby v Sýrii začala fungovat diplomacie, vojensky se sice dá vyhrát, ale nedá se udržet mír.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…