Jaký postoj máte k řecké krizi?Anketa
Poslanci včera schválili novelu zákona o zpravodajských službách, která rozšiřuje jejich pravomoci, nově se dostanou i k daňovým údajům a informacím od telekomunikačních operátorů. Je to podle vás nutné? Nepovede to k možnému zneužití citlivých údajů?
Myslím, že to potřeba je, ale rozšíření pravomocí musí jít ruku v ruce s větší kontrolou zpravodajských služeb. Ale ne parlamentní kontrolou, mám na mysli na politicích nezávislou kontrolu. To, čím se nedávno oháněl premiér, že by měl být jakýsi nezávislý kontrolní orgán, v němž by měli být třeba bývalí soudci nebo jiné důvěryhodné osobnosti, jsme navrhovali už někdy v roce 2007 nebo dokonce 2006. Jsem rád, že se o tom vůbec začíná mluvit. Pakliže nějaká taková kontrola bude, tak by měly zpravodajské služby dostat větší pravomoci. Ale je prostě třeba je kontrolovat.
Je otázka, jestli k nezávislé kontrole po schválení zvýšení pravomocí dojde. Je jasné, že „ruku v ruce“ s rozšířením pravomocí to nepůjde.
Mělo to jít opačně. Nejdřív měl vzniknout kontrolní orgán pro kontrolu zpravodajských služeb a pak teprve se mělo jednat o tom, jaké pravomoci budou službám zvýšeny. Obrácený postup povede k tomu, že větší a nezávislá kontrola nevznikne, znám to z vlastní zkušenosti, a pravomoci jim přesto budou zvýšeny, což je relativně nebezpečná věc, protože obavy z politického zneužití existují. Je podle mne v pořádku, jak byly službám navýšeny rozpočty, jak služby nabírají lidi. Ale je potřeba, aby se vědělo, na co ty lidi nabírali a co ti lidé budou dělat. Není možné, aby si pan ministr vnitra Milan Chovanec stavěl z rozvědky svoji soukromou zpravodajskou službu, byť samozřejmě legislativně ta služba patří pod ministerstvo vnitra. Ale to, co se děje, by nemělo být.
Nepřekvapuje vás, že po zkušenosti s podezřením ze zneužití Vojenského zpravodajství v kauze Nagyová, které ale soud první instance nepotvrdil, se službám pravomoci zvyšují, místo aby se posilovala jejich kontrola?
Samozřejmě, ale mě to nepřekvapuje, protože někteří politici mají vždycky snahu ty služby zneužít. A pak existují politici, kteří ke službám mají vysloveně odtažitý vztah, charakter té práce je vůbec nezajímá. Takovým příkladem byl třeba Václav Klaus. Toho tajné služby a výstupy ze služeb vůbec nezajímaly, ten je pokládal za cosi nadbytečného. To je ale také špatně, to je druhý extrém. Musí existovat rovnováha, pochopitelně se na tom musí podílet i služby, jejichž výstupy musí mít nějakou kvalitu. Pochopil bych postoj Václava Klause v okamžiku, kdyby výstupy ze zpravodajských služeb byly úplně bezcenné, kdyby neměly žádnou informační hodnotu. Nevím, jak je to teď, ale myslím si, že v minulosti to tak nebylo, a přesto známý argument Václava Klause byl, že v The Economist si přečte důležitější informace než od tajných služeb.
Může současné rozšiřování pravomocí pomoci zpravodajským službám lépe bojovat proti současným rizikům jako je organizovaný zločin, terorismus a pronikání radikálních islamistů do Evropy?
Určitě, jakékoli rozšíření možností získávat informace může zpravodajské službě pomoci v odhalování. Argument boje s terorismem tajné služby využívají pro prosazení větších pravomocí, ale nemyslím si, že zrovna přístup do registrů bankovních a dalších může odhalit nějaké teroristy na území České republiky. Ti lidé samozřejmě počítají s tím, že se to monitoruje, peníze převádějí jiným způsobem než z konta na konto. Na to existují jiné kanály.
Na konferenci Duha nestability a bezpečnost v Evropské unii, která se nedávno konala v Praze, jeden z účastníků – Peretz Gurel – prohlásil, že pokud Evropa nebude jednotná, nedokáže islámskému radikalismu a terorismu čelit. A vyzval k vytvoření jednotné evropské zpravodajské služby podobné americké CIA. Považujete to za smysluplné?
Myslím, že to je pitomost. Může se to povést, ale pochybuji o efektivitě takové služby. Protože ať chcete nebo nechcete, jednotlivé státy mají na tento problém odlišné názory a lidi, které by vysílaly do jednotné služby, budou vždycky spíš zastávat víc národní zájmy než celoevropské. Určitě existuje možnost vytvoření jednotné evropské kontrarozvědky, ale ne jednotné evropské rozvědky. Ten člověk možná pokládal CIA za kontrarozvědnou službu. Ale je třeba si uvědomit, že CIA je rozvědná služba. Otázky bezpečnosti Spojených států zabezpečuje spousta jiných služeb, ať už je to FBI, Security Servis a další. CIA je jen jedním článkem, navíc je to článek rozvědný. CIA se zabývá nejen terorismem, ale i politickým a ekonomickým zpravodajstvím, získává informace ze všech možných oblastí. A tady Evropa není jednotná, přece ekonomické zájmy Německa jsou úplně jiné než například ekonomické zájmy Slovenska nebo jiné země Evropské unie. Proto to považuji za neřešitelné. To by se nejdříve Evropa musela stát jedním státem, ať už konfederací, federací nebo unií, ale ve smyslu jako Spojené státy americké, kdy jeden stát spojuje jednotlivé státy. Dokud jsou v Evropské unii samostatné státy, je to nesmysl.
Ale společnou evropskou kontrarozvědku si představit dovedete?
Dovedu, protože to je bezpečnostní služba. Umím si představit společnou bezpečnostní službu, která se bude starat o bezpečnost Evropské unie, to znamená o bezpečnost schengenského prostoru. To je jednoznačně společný zájem všech členských zemí Evropské unie.
I když Evropská unie není jednotným státem, díky Schengenu má jen jedny společné hranice. Neměla by tedy být zajištěna jednak lepší společná ochrana vnějších hranic, ukazuje se, že v Maďarsku nebo Řecku je hranice děravá, ale také jednotný boj proti zločincům, kteří se neomezeně pohybují v celém schengenském prostoru?
To se děje. Každý ví, že v momentě, kdy se dostanete do schengenského prostoru, můžete projíždět Evropu tam a zpět a nesetkáte se s jedinou kontrolou. V okamžiku, kdy se do takového prostoru dostane potenciální terorista, může se pohybovat kamkoli. Proto je nesmysl, aby se například Česká republika bránila vzniku něčeho takového a tvrdila, že se jí to netýká. Protože se jí to samozřejmě týká. Jakmile se člověk z Maroka dostane do Španělska, tak už je v podstatě v České republice, protože žádná hraniční kontrola už ho nepotká, pokud se mu nestane něco jako dopravní nehoda, kdy ho budou kontrolovat.
Nepřipadá vám z tohoto pohledu zbytečné rozdělovat uprchlíky, kteří přijdou do Řecka, Itálie nebo Maďarska, mezi další země, stejně jako se tomu bránit, když stejně ti běženci, ať už budou přiděleni kamkoli, budou mít volný pohyb po celé unii a nakonec stejně nejspíš skončí v zemi, do které míří – v Německu, Velké Británii nebo Norsku?
Zastávám především názor, že na tématu uprchlictví profitují především politici, ať už naši nebo zahraniční. Uprchlíci vždycky byli a vždycky budou. Některých států se to týká víc. My máme strach z nějakých kvót a podobných věcí, ale nedovedu si dost dobře představit, proč by uprchlíci chodili k nám, když vedle je Německo, kde to jejich uplatnění a možnost výdělku je násobně větší. Co by tady dělali? Až budou tyhle podmínky jednotné, až tu budou srovnatelné platy, sociální zabezpečení jako třeba v Norsku, pak bude České republice hrozit to, že sem budou uprchlíci mířit. Ale pokud je ve Skandinávii sociální síť násobně lepší, co by ti uprchlíci dělali tady? Já jsem ve skandinávských zemích strávil vloni tři měsíce, jejich sociální síť je modelový příklad toho, co se stane, když se o uprchlíky takhle starají. Tam jsou jich mraky, a to samozřejmě může generovat obrovské problémy. Ale to je na rozhodnutí každého státu.
Odborníci upozorňují, že Evropa je jeden z nejbohatších kontinentů, takže sem budou v budoucnu mířit z různých oblastí, které například vysychají, miliony lidí. Nebude muset Evropa přistoupit ke změnám ve své migrační politice?
Otázka je, co dělat. Asi by se s tím něco dělat mělo. Ale nejsem odborník na migraci, nedokážu to posoudit. Pochopitelně, když někde dojde k tomu, o čem hovoří odborníci jako Václav Cílek a další, že někde jsou životní podmínky natolik neudržitelné, tam žijící lidé se chtíc nechtíc do pohybu dají. K tomu docházelo i v minulosti. Jenže tehdy byla na Zemi miliarda lidí, teď jich tady žije přes sedm miliard. O to je to horší. Ale skutečně si nemyslím, že přísná restriktivní opatření někam povedou. To je jako s drogami. Já jsem vždycky považoval za celkem správné, že drogy se mají potírat vysloveně represivním způsobem. Částečně si to myslím i dnes, ale není možné si namlouvat, že politika pouze restrikce, stíhání těchto věcí, povede k cíli. Nevede, protože lidi drogy berou pořád a v čím dál větší míře, byť je to zakázané.
Navíc je s tím spojena obrovská kriminalita.
Právě. A totéž je s migrací. Živí se na tom spousta převaděčů, spousta zprostředkovatelů, výrobci všelijakých falešných dokumentů atd., takže pouze restrikcí se to vyřešit nedá. Je potřeba vymyslet nějaký systém, jak ty lidi integrovat, zapojit do běžného života, jak je využít jako pracovní sílu. Ale tomu já opravdu nerozumím.
Politici i veřejnost mají strach, že s migrační vlnou mohou přijít do Evropy i islámští radikálové, kteří tady budou vytvářet spící buňky, které se mohou dříve či později zapojovat do teroristických útoků. Sdílíte tyto obavy?
Já se toho neobávám, to se samozřejmě stane. Dělo se to v minulosti, děje se to teď a bude se to dít v budoucnosti. To jsou věci, kterým prostě nezabráníte. Když ti lidé, mám na mysli radikální islamisty nebo teroristy, se sem budou chtít dostat, tak se sem dostanou. A už je potom potřeba zajistit práci zpravodajských služeb, aby v co největší míře, protože stoprocentně to nejde zajistit, dokázaly tyto věci odhalit. Ale můžete navýšit rozpočet služby tisíckrát, stejně vám nikdo nezaručí, že se to nestane. Stane!
A pak už je jen o štěstí, aby člověk nebyl ve špatnou chvíli na špatném místě. Ale nemá cenu se toho obávat, to by tady člověk nesměl žít, protože by nemohl ani vyjít na ulici. Určitě je větší pravděpodobnost, že vás přejede auto nebo že s vámi spadne letadlo, než že se stanete obětí teroristického útoku. To, co mě na tom nejvíc štve, je, že politici se na tom přiživují, že si z toho dělají téma, a sami musí dobře vědět, že se to dá omezit, limitovat, ale vymýtit se to nedá. Podívejte se na Izrael. Žádný stát ve světě nemá lepší bezpečnostní složky než Izrael. Jsou schopni zabránit tomu, aby tam nedošlo k teroristickému útoku, aby se někdo neodpálil na tržišti spolu s okolními lidmi? Nejsou. Každoročně se tam něco stane. Je utopie se domnívat, že nám tady nic nehrozí. Ale na druhou stranu je nesmysl dělat z toho hlavní téma. Když vidím politiky, jak se k tomu vyjadřují v televizi, dělá se mi špatně.
Zvlášť někteří, třeba poslanec Tomio Okamura…
To už je vůbec extrém, ten chlap patří v zásadě do vězení. Kdyby neměl poslaneckou imunitu, tak už musí být dávno trestně stíhaný. Co ten dokáže ze sebe dostat, není normální. Kdyby to nebylo smutné, je to pro zasmání. Ale je to nebezpečné, jak jsme všichni viděli na Václavském náměstí v Praze.
Máte na mysli šibenice a výzvy k popravám „zrádců národa“? Nepřekvapilo vás, že policie nezasáhla, naopak u toho asistovala, zastavovala v centru dopravu, aby průvod i se šibenicemi mohl hladce a bez problémů projít od Václavského náměstí přes Staré Město až na druhý břeh Vltavy?
Problém pořádkové policie, ať mi někteří policisté prominou, netýká se to všech, je ten, že tam nepracují samí Einsteini. To jsou lidi, kteří dostanou nějaký pokyn – zabezpečte, aby se nesetkali anarchisti s radikály, nebo pravicoví extremisti s levicovými extremisty – a oni to udělají. Ale už neuvažují dál, nejsou schopni aktuálně reagovat, co se na demonstraci děje. Nevím, jestli se to od řadových policistů má chtít. Měl tam být velitel akce, který už měl být právně vzdělanější, který by řekl, pozor, tady už je porušován zákon, a měl by zasáhnout. Jestli tam takový člověk nebyl, nebo byl a nedošlo mu to, nemá v té funkci co dělat. Ale to bychom asi chtěli moc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
