Generál Šándor je ve varu z toho, co předvedli dva němečtí fotbalisté tureckého původu: Nechutné, měli je hned vykopnout! Panáčkové by si měli uvědomit...

6. 7. 2018 14:57

ROZHOVOR „Když jsem viděl, jak němečtí fotbalisté Mesut Özil a Ilkay Gündogan dávali tureckému prezidentovi Erdoganovi národní dres Německa a tu nechutnou šarádu kolem, tak si myslím, že je měl trenér Löw okamžitě vyhodit z reprezentace,“ řekl bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní analytik Andor Šándor. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentoval dění v Turecku včetně posledních prezidentských voleb, jež budou určovat budoucnost země a i další spolupráci s Evropskou unií.

Generál Šándor je ve varu z toho, co předvedli dva němečtí fotbalisté tureckého původu: Nechutné, měli je hned vykopnout! Panáčkové by si měli uvědomit...
Foto: Daniela Černá
Popisek: Andor Šándor ve Valašském Meziříčí

Prezident Turecka ve volbách obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb. Podporu mu vyjádřilo na 52 procent voličů. V minulém rozhovoru jsem se vás ptala na tvrzení, že by se Erdogan se svojí rétorikou i politikou mohl po volbách uklidnit. Vy jste mi odpověděl, že záleží na tom, jak volby dopadnou: „Pokud dopadnou, jak Erdogan chce, tak by se mohlo zdát, že se může uklidnit. Nevíme však, co Erdogan skutečně chce.“ Mandát obhájil, co nás čeká teď? Dá se to odhadnout?

Samozřejmě je to velmi obtížná otázka krátce po volbách. Je pravda, že zvítězil v prvním kole. Je evidentní, že jeho podpora je velmi vysoká a že opozice vůči němu je slabá a není schopná se převážně sjednotit. Ale i některé metody, které používal, asi nepatří do arzenálu klasické demokracie, na kterou jsme zvyklí. Nemyslím si, že by došlo v brzké době k nějakému uvolnění režimu a ani nepředpokládám, že by desítky tisíc lidí, které nechal po zmařeném pokusu o puč zavřít, propustil. Otázkou je, jak se dál bude vyvíjet situace se zavedením trestu smrti a jeho nějakou retroaktivitou. On se sám vyjádřil, že pokud Parlament přijme trest smrti, on ho schválí, což bude zásadně diskriminovat jakékoliv šance, aby se Turecko stalo členskou zemí Evropské unie. Předpokládám, že příklon k Saúdské Arábii a orientace k Blízkému východu bude pokračovat. Můžeme očekávat spor se Spojenými státy ohledně letounů F35, které byly zaplaceny, ale na něž dal americký komodor stopku. Pokud vím, tak to vypadá, že jsou ve Spojených státech a oni se na nich učí. Jak to bude vypadat dál? Tento konflikt může propuknout.

Dále je rozhodující – pokud jde o účast Turecka na Blízkém východě – že dostali volnou ruku od Spojených států vyřešit si problém v boji proti islamistům, kde oni velmi intenzivně a exekutivně eliminují Kurdy, a to jak syrské, tak ty další. Myslím, že ta obsese Turecka ohledně emancipace Kurdů neskončila, ale je pravda, že mají větší možnost si ten problém vyřešit. Respektive, že Spojené státy především hodily přes palubu ty syrské Kurdy, Islámský stát je poražen a evidentně se jim už teď tolik nehodí a není třeba rozdmýchávat větší spor s Tureckem, který by byl výsledkem emancipačních ambicí Kurdů jako takových v oblastech Blízkého východu.

Jeho nejsilnější protikandidát Muharrem Ince prohlásil: „Turecko přerušilo své spojení s demokracií a s parlamentním systémem. Přechází v sytém jednoho muže.“ Souhlasíte s tím?

Anketa

Byli byste ochotni bránit Českou republiku se zbraní v ruce?

16%
hlasovalo: 9276 lidí
Nazval jsem to, že zásadně bledne Attaturkův obraz sekulárního Turecka, obraz jeho ideje, kdy za některých vlád byla odmontována kompletně Otomanská říše a Turecko nastoupilo cestu sekulárního státu. Tady vidíme pravý opak. Také pravomoci, které si Erdogan nechal posvětit v referendu a do nichž se nyní kvalifikoval z jeho pohledu tím volebním vítězstvím, jsou silné, a on si je určitě nechal odhlasovat proto, aby je používal. Je samozřejmě otázka, jak s nimi bude zacházet a jak zvládne více moci koncentrované v jedněch rukách. Já se obávám, že přichází odklon Turecka od toho, co bychom od něj očekávali jako země aspirující jednak na členství v Evropské unii – i když si myslím, že to dnes chápou, že to je mimo jakýkoliv konsenzus – ale i jako členské země Severoatlantické aliance, kde se dívalo na politickou stránku, i když my jsme vstupovali.

Myslím si, že Turecko je velmi vykolejeno a že to není ta země, kterou bychom tam rádi viděli. Respektive ten politický systém není takový, jaký bychom rádi viděli. Otázka je, co se s tím dá dělat, Turecko dál bude vystupovat ve vztahu k Evropské unii, ve vztahu k Rusku, ve vztahu k Blízkému východu a podobně, ale z hlediska domácí politiky je zde velký náklon k islamizaci, odklon od sekularizace. Je otázka, jak to budou brát v těch velkých městech, kde přeci jen Erdoganova podpora není taková a kde si lidé zvykli na sekulární způsob života. I tohle bude muset pečlivě zvažovat. Přeci jenom nějaké nepokoje velkého rázu by se mu také nehodily.

Právě kvůli politice v režimu Erdogana nebude Evropská unie pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem, jak rozhodli ministři členských zemi v Lucemburku. Upozorňují na nedodržování práv, narušené vztahy s Kyprem, debaty o trestu smrti, narušování svobody opozice a podobně. Domníváte se tedy, že se bude přístup Turecka více a více vzdalovat právě kvůli Erdoganově politice?

Turecko pochopilo, že některé členské země budou blokovat vstup do Evropské unie, namátkou můžeme jmenovat třeba Rakousko nebo Řecko. Evidentně se dlouhá léta nedaří naplňovat některé kapitoly přístupových rozhovorů. I to, co jsme viděli před těmi volbami, před referendem a podobně. Urážlivé výroky tureckých politiků vůči velkým zemím Evropské unie byly podle mne za hranou vkusu a za hranou akceptovatelného. Podle těch výroků by se těžko dal odhadovat jakýkoliv přátelský vztah, byť chápu, že to mělo orientaci na tureckou menšinu a podporu. Když jsem viděl, jak němečtí fotbalisté Mesut Özil a Ilkay Gündogan dávali Erdoganovi národní dres Německa a tu nechutnou šarádu kolem, tak si myslím, že je měl trenér Löw okamžitě vyhodit z reprezentace. Protože panáčkové by si měli umět uvědomit, že mohou být Turci, kteří se narodili třeba v Německu nebo mají německé státní občanství, ale jsou to především občané Německa, ale co tam předvedli, bylo po mém soudu nechutné a měli je okamžitě vykopnout. Ale nestalo se, tak se nestalo.

Turecko pokračuje v podobných krocích. Odmítlo pustit na pozorování voleb poslance z Německa a ze Švédska. Navíc se prohlubují ekonomické problémy Turecka, jež nyní připouští, že bude potřebovat zahraniční pomoc. I když finanční otázka není úplně pro vás, zajímalo by mne, zda tušíte, na jakou stranu se pro pomoc obrátí?

To je dobrá otázka. Správně jste předznamenala, že to není úplně na mne. Samozřejmě i dříve byla turecká ekonomika diverzifikovaná. Velký obchod měli s Evropskou unií, velké a dobré vztahy měli s Izraelem, kdy mu dodávali pitnou vodu v tankerech a probíhalo zásobování vojenskou technikou, mají nyní Rusko, které jim může v nějaké podobě a v nějakém limitovaném dosahu pomoci. Ale samozřejmě bude pro Erdogana těžké celé tohle vybalancovat, aby minimálně udržel stav ekonomiky, který – jak jste správně řekla – není nijak optimální, i kurz turecké liry ztrácí, a podobně. Bude to těžké... jak si s tím poradí, nevím.

Ještě k Evropské unii. Evropští poslanci schválili program na podporu obranného průmyslu s rozpočtem 500 milionů eur (13 miliard korun). Podle serveru iDnes.cz mají peníze putovat na pořízení zbraní a zlepšení technologií, a zvýšit tak konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu. Je to správný postup?

Obecně můžeme říci, že je potřeba, aby Evropská unie přešla od slov k činům. Jestliže mluví o tom, že potřebuje vzít obranu do svých rukou a nebýt tolik závislá na Spojených státech, tak jsme bohužel v minulosti slyšeli spoustu řečí, ale málo se toho událo. Jde pochopitelně o správný krok, nicméně zůstává otázka, jak se to prakticky bude analyzovat a co země, které do toho dají největší část financí? Budou ty peníze chtít dostat nějakým způsobem zpátky. Ale těžko odhadnout, jak se to bude v praxi projevovat. Řekl bych, že by se Evropská unie, pokud jde o obranu členských zemí Evropské unie, měla kompletně mnohem více emancipovat a postavit se na vlastní nohy.

To neznamená, že musí budovat, což by bylo špatně, paralelní struktury ve vztahu k Severoatlantické alianci, to asi ne, ale uvidíme, jak dopadne summit Severoatlantické aliance. Trump už ukazuje svoji nechuť dále financovat obranu Evropy, vidíme, jak se zachoval při jednání G7. Nemyslím si, že nás čekají kdovíjaká báječná léta, spíše léta pod psa, což si musíme připustit a zvyknout si, že mezi evropskými členy Severoatlantické aliance a Spojenými státy – jinými slovy transatlantické vazby – prostě nebudou takové jako za Billa Clintona. Musíme se s tím smířit, ale měli bychom zároveň správně a adekvátně reagovat, bude-li toho Evropa schopna komplexně, to si vůbec nejsem jist. Obzvlášť poté, co odchází Velká Británie, která má s Francií nejlépe vyzbrojenou, nasaditelnou a udržitelnou armádu. To je fakt, britská armáda je z tohoto pohledu nejlepší z Evropské unie, a odchází. Evropa s ní bude těžko moci počítat a navyšování financí Evropské unie je dalece tomu, co by se čekalo od Velké Británie jako od ozbrojených sil nejsilnější evropské země. O tom podle mne není pochyb. Německo by se mělo zbavit reminiscence druhé světové války a skutečně hrát i jednu z vůdčích rolí, pokud jde o obranné a vojenské kapacity.

Angela Merkelová se nechala slyšet, že řešení migrace rozhodne o přežití Evropské unie. Navíc sílí cesty migrantů přes Španělsko právě kvůli ráznému přístupu Itálie a Malty, Evropská unie chce budovat tábory v Africe. Je už pozdě, rozhodne skutečně migrace o budoucnosti Evropské unie?

Angela Merkelová zvolila expresivní výraz. Nejdříve by asi nepřežil Schengen a přežila Evropská unie, to za prvé. Za druhé, vyhrocená debata o migraci není odrazem skutečné výše migrace. Dnes nejsou počty migrantů zaplať pánbůh tak vysoké jako v době, kdy Angela Merkelová ohrožovala migrační procesy Evropské unie právě tím, že nedodržovala jednání a vyzývala migranty ke vstupu do Německa, a kdy zásadně zkomplikovala vnitropolitickou situaci, což je dnes vidět. A antagonizovala řadu zemí Evropské unie, které nechtěly její způsob vidění a řešení migrace. Včetně prezidenta Macrona a dalších ohledně kvót a podobně. V tuto chvíli mi přijde, že je mnoho politiků proti, ale křičíme mnohem více, než je realita. To, že do Španělska proudí migranti, je většinou proto, že Španělé přijímají lodě, které do svých přístavů odmítly především Itálie nebo Malta, což považuji za správné.

Ale víte, řešení migrace mezi šéfem CSU Seehoferem a Angelou Merkelovou jako šéfkou CDU je ukázkou toho – jak chceme najít optimální řešení migrace mezi osmadvacítkou, když nejsou schopni se spolu dohodnout dva koaliční partneři na německé politické scéně, tedy CDU a CSU? A je evidentní, že opatření Merkelové z roku 2015 a 2016 narušilo vztahy a negativně ovlivnilo vnímání této záležitosti v Bavorsku, kde budou volby. Bavorsko se nechalo slyšet, že největším problémem Bavorska je CDU. Je vidět, jak politici CSU Seehofer, tak předseda bavorské vlády Markus Söder jsou evidentně nervózní ze situace, která tam vládne. Nemyslím, že v tuto chvíli a za těchto podmínek je ohrožená Evropská unie, protože k nějaké dohodě došlo.

Nyní ale přichází to podstatnější, v čem má Evropská unie vždy problém, a to je–  převést vše do praxe. Takže vytvořit nějaká centra rychlé selekce migrantů na území Evropské unie, a vytvořit taková centra na území některých států severní Afriky je ještě větší problém. Teď jde o to, aby vše, na čem jsme se dohodli, byl jasný signál všem pašerákům a migrantům – nevyplatí se vám to. Minimální počet z vás dostane azyl a ostatní budete vrácení zpátky, to znamená peníze, které jste vynaložili na cestu a dali jste je pašerákům, se minuly účinkem. A to je potřeba udělat. Pokud uchráníme vnější hranici efektivně a vyšleme tento signál všem migrantům a pašerákům a budeme schopni komunikovat se státy, odkud ta především ekonomická migrace plyne, pak bude šance s migrací něco udělat. Migrace se nezastaví, to je jasné, migrují k nám lidé ze zemí třetího světa, migrovali k nám před deseti dvaceti lety, budou migrovat dál. Je jen potřeba, aby to bylo v udržitelné míře.

Jinými slovy, největší problém Evropské unie je v tom, že pokud nebudeme na ty věci připraveni, tak je nepojmenujeme správně. Pokud je nepojmenujeme správně, tak logicky můžeme udělat neadekvátní a špatná řešení problémů, což se nám následně vymstí. Byl bych rád, kdyby takových politiků, jakým je rakouský premiér Kurz – když ho přičtu k lidem, kteří už dříve vůči migraci zastávali jednoznačný postoj – aby takových politiků bylo více. A že by prezident Macron měl zpytovat svědomí a neměl by Česku ani jiným státům Visegrádské čtyřky vyhrožovat, pokud jde o migraci, protože to byla přímo Sarkozyho Francie s Cameronovou Británii, které zničily Libyi. Poslední bombardování bylo v roce 2011.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman: Že lid neslaví listopad? Vítězný únor v roce 78 taky neslavil. Dopadlo to podobně. Havla bylo na politiku škoda, ale on sám na to nepřišel. Okopávání Zemana a Babiše je trapné

4:43 Ivan Hoffman: Že lid neslaví listopad? Vítězný únor v roce 78 taky neslavil. Dopadlo to podobně. Havla bylo na politiku škoda, ale on sám na to nepřišel. Okopávání Zemana a Babiše je trapné

POLOČAS HORKÉHO ROKU Při protestech proti Andreji Babišovi často slyšíme, jak demonstranti chtějí n…