Generál Šándor upozorňuje na zásadní věc týkající se důkazů NATO o ruské armádě

15.11.2014 11:35

ROZHOVOR Rusko přeletem letounů testuje, kdo a kdy je zachytí. Zároveň jde o brnkání na nervy, protože Pobaltí bývalo jejich a stále je za své považují, říká generál v záloze Andor Šándor. Také informace o dění na Ukrajině jsou podle něj zkreslené, a to i pro Severoatlantickou alianci, která v podstatě nemá vlastní zpravodajské prostředky. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že kontrola hranic se státem, kde probíhá konflikt, je pochopitelná.

Generál Šándor upozorňuje na zásadní věc týkající se důkazů NATO o ruské armádě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

Anketa

Jste pro znovuzavedení povinné vojenské služby?

72%
28%
hlasovalo: 8119 lidí

Václav Klaus nedávno prohlásil, že zprávy o ruských zbraních a armádě proudící na Ukrajinu se objevují pořád, ale nikdy se nepotvrdily. NATO naopak tvrdí, že má důkazy. Jaký je váš názor?

Já bych se v tomto případě stavěl spíše na stranu Václava Klause než na tvrzení NATO, že má důkazy. Je třeba čtenářům říci jednu věc, kterou si možná neuvědomují. NATO jako takové nemá žádné zpravodajské prostředky na sběr informací, kromě letky Avax. Do jaké míry může být letoun Avax nasazen, si nedovolím spekulovat, neboť o tom, že by nad ukrajinským územím létal, dosud nebyly žádné signály. To, co tvrdí například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, vychází z informací, které jim dodají členské země. Kdo má v tuto chvíli zpravodajské kapacity pro takový typ informací, jsou USA, částečně i Velká Británie. Samozřejmě Turecko a podobně, ale hegemonem jsou USA, pokud jde o technické prostředky, jimiž se dají informace získat.

Nemůžeme zapomenout na to, že v rámci pomoci Ukrajina dodává informace do NATO. Byli jsme bohužel několikrát svědky, že informace dodávané Ukrajinou byly přinejmenším nepřesné, a to jsem hodně mírný. Dokonce minulý týden jsme slyšeli vyjádření představitelky Bílého domu, která řekla: podle informací Kyjeva. Takže je potřeba říci obecně, že NATO žádné zpravodajské prostředky nemá a spoléhá pouze na to, co mu řeknou členské země. Je zvláštní, že když dojde k sestřelení malajsijského letadla, tak je do dvou hodin vidět vozidlo Buk, u kterého náhodou chybí jedna raketa. Ale když Ukrajinci hledají, jak zničit obrněnou jednotku o počtu čtrnácti obrněných vozidel, jako na potvoru nikdo nemá telefon, nebo fotoaparát, aby to vyfotil a ukázal jako důkaz. Rozbité tanky a transportéry se fotí dobře, protože stojí. Je zvláštní, že nikdo s takovou informací nepřijde.

Bez ruské pomoci - a teď neumím specifikovat jaké - by však pro separatisty bylo obtížné vydržet takovou dobu a i svým způsobem vzdorovat ukrajinské armádě, která bohužel přiliš schopností a dovedností nepředvedla. Pokud jde o loajalitu jejich vojáků, já se nedivím, že nechtějí bojovat proti vlastním lidem. Podle které ústavy mohou být vojáci nasazeni proti vlastním lidem? Dá se říci teroristé, jinak by těžko zdůvodnili, že posílají armádu proti vlastním.

Jeden fakt je ale velice závažný. Pomoc Ruska tam zcela nepochybně je, ale abych já tvrdil, že tam bojují pravidelné jednotky, to je přitažené za vlasy. Pokud jde o soustředění jednotek na společné hranici, tak to by udělala každá země. Kdyby hypoteticky Slovensko – nedej Bůh - mělo vnitřní válečné nepokoje, zcela nepochybně by na východní hranici byla rozmístěna armáda České republiky k tomu, aby hranici kontrolovala. Případně aby byla lépe schopna čelit masivnějšímu úprku obyvatel z míst, kde se bojuje. Ergo mě nepřekvapuje, že Rusové mají na společné části jednotky, aby si hranici chránili a zároveň zvládli případně exodus ruskojazyčného obyvatelstva z jihovýchodní Ukrajiny. Počet jednotek mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci je armádní sbor. To není žádná síla považovaná za ofenzivní výpad na Ukrajinu, jak tvrdil Sikorski, a nebyla to pravda, že do týdne mohou být ve Varšavě. S takovu silou nemůže být Rusko nikde.

Rusové nejsou hloupí, nechtějí riskovat válku s NATO a jakkoli by byl zřejmý boj na území Ukrajiny, tam by NATO téměř jistě nezasáhlo. To, že by Rusko obrátilo pozornost proti Pobaltí, si nemyslím. Nemyslím si, že v Kremlu sedí blázni, ale nedělám si ani iluze. Sedí tam lidé se svými zájmy, které mohou být rozdílné od zájmů našich. To je rovina geopolitiky, každý má své zájmy a vzájemně se nám nemusí líbit. Rusko anektovalo Krym, to je fakt, že k tomu využilo část dvaceti pěti tisíc vojáků z černomořské flotily, která tam byla legálně, to je fakt. Do jaké míry přibyly jednotky z Ruska od té doby, já nevím. Bezesporu se jedná o porušení mezinárodního práva a těžko to považovat za normu chování v jedenadvacátém století. Ale stalo se.

Máte nějaké informace o tom, jaká bojová technika Ruska se na Ukrajině s jistotou nachází? Co dálkové bombardéry?

Zcela nepochybně nemohou působit na Ukrajině. Problém je, že Ukrajina byla za Sovětského svazu velmi dobře a kvalitně vyzbrojena. Po rozpadu Sovětského svazu tam technika zůstala, pokud budeme mluvit o tanku jakéhokoliv označení – když to řeknu zjednodušeně – jak je někdo natře zeleně, pro laika budou vypadat stejně. Pokud došlo k modernizaci, dělostřelecká technika bude totožná, letectvo totožné, které se buď vyrábělo na Ukrajině, nebo na území Sovětského svazu. Pak došlo k jejich eliminaci a jaderné zbraně byly na území s Ukrajinou podle smlouvy v Budapešti převezeny na území Sovětského svazu, kde byly zničeny. Do jaké míry a zda, o tom nechci spekulovat. Dá se obecně říci, že u tanku, dělostřelecké nebo protiletadlové techniky nebude poznat, zda je ukrajinská nebo ruská.

Objevují se další a další tvrzení Ruska, které NATO popírá a naopak. Jde o novou hrozbu konfliktu?

Samozřejmě pokud se obě strany více popichují narušením vzdušného prostoru letouny, ponorkami ve výsostných vodách a podobně –  nezačaly v únoru, ale bylo to tak vždy, i když nyní ve větší míře – přinášejí možnost nechtěného problému z maličkosti. Z něho může vzejít větší, těžko regulovatelný konflikt. Například nějaký vojenský incident, který ani nebude vojenským incidentem, ale druhá strana to pochopí jinak, může vést k velkému problému. Řekněme si to na rovinu, Rusko není jediné, kdo testuje. Testuje například protivzdušnou obranu. Sleduje, kdo je zachytí, jak dlouho to trvá, vše jsou plánované testy. To není nahodilost, může se zdát, že pilot ztratí orientaci, ale to by přelétl jen o malou část. Tohle jsou plánované testy, které mají kromě psychologického testu prověřovat zároveň připravenost.

To byla má další otázka, zda šlo při přeletu ruského letadla nad Litvou o provokaci?

Může jít o obojí. V každém případě je to proti úmluvám. Je zřejmé, že v Pobaltí nedisponují letectvem, střežením vzdušného prostoru. Rusové tímto sledují, jak je chráněn vzdušný prostor cizím letectvem. Zároveň jde o brnkání na nervy, neboť se jedná o Pobaltí, které bylo dříve jejich a považují je stále za své.

Domníváte se, že dochází k přesunu jaderných zbraní z Ruska na Krym?

Já nevím. Samozřejmě, jestliže je letka letounů nosičů zbraní přesunuta na Krym, dá se odvozovat, že by tam zbraně mohly být. Zda tam budou skutečně, je věc druhá. Dnes je to pouze dovozování z prostředků, které jsou schopny nést jaderné zbraně. Není to jako v roce šedesát jedna, kdy Chruščov poslal rakety na Kubu, byť krátkého doletu, ale rakety, a vznikla málem třetí světová válka. Nedomnívám se, že přesunují rakety, ale jaderné zbraně mohou být přenášeny na cíl prostřednictvím letounu. To se vyloučit nedá.

Před časem jsem se vás v rozhovoru ptala, zda se máme bát vyhrocení konfliktu a války. Odpověděl jste, že nejsme na pokraji války, ale že si to v historii nemysleli i další prezidenti nebo představitelé států a válka najednou byla. Je teď situace jiná?

Nedošlo k negativnímu posunu v tomto směru. K posunu bohužel dochází na Ukrajině, neboť parlamentní volby jak v hlavní části, tak na území separatistů nepřinesly to zklidnění, které jsme očekávali. Takže pravděpodobnost eskalace bojů, které od pátého září - kdy uzavřeli dohodu v Minsku - nikdy neutichly, ale byly intenzivní, může přijít. Dosud jsme se mohli tvářit, že je dohoda v zásadě dodržována. Některé názory premiéra Jaceňuka, který bude premiérem i nadále, lze považovat za extrémní. Nejsou nepochybně tím nejlepším předpokladem k nějakým dohodám, které by situaci zklidňovaly. Záleží, jak se Porošenkovi podaří sestavit novou vládu, kolik lidí bude jeho přívrženců, což bude mít vliv na další kroky vlády Ukrajiny proti separatistům.

Příkré odmítnutí voleb na separatistických územích, a já nechci spekulovat, jak byly demokratické a férové, ale jejich příkré odmítnutí opět není žádným signálem ke smíření obou stran. Máme našlápnuto k zamrzlému konfliktu na dlouhá léta i desetiletí, kdy de facto bude existovat něco nezávislého na ukrajinském státě, ale nikdo to neuzná oficiálně. Ukrajina je destabilizovaná dlouhodobě a jak někdo řekl, nejde jen o rozvrácenou zemi, ale i národ. Z tohoto pohledu není perspektiva dění na Ukrajině příliš optimistická. Je blízko Evropě a může mít destabilizující efekty na Evropskou unii a Evropu jako takovou.

Takže neposunuli jsme se negativně k válce, ale že bychom mohli být příliš optimističtější, to ani náhodou.

Řekl jste také, že USA jsou v konfliktu od počátku, protože jsou v podstatě majitelem" Severoatlantické aliance. Máte pocit, že jejich tlak proti Rusku roste?

Nemyslím si, že Spojené státy - kromě některých verbálních odsudků - by měly zájem dramaticky konflikt eskalovat. Je otázka, co udělá nově zvolený - rekonstituovaný Kongres a Senát, který je v rukou konzervativní strany. Zda oni budou tlačit na prezidenta, který sice má stále velké pravomoce, ale neumím říci, zda by to znamenalo posílení lidí typu senátora McCaina, kteří, kdyby měli skutečnou pravomoc, tak by nás dostali do války už dávno.

Poslední dobou se opět stala aktuální diskuze o povinné vojně. Co si o tom myslíte?

Většinová veřejnost si plete brannou povinnost a základní vojenskou povinnost. Branná povinnost zůstala a platí pro muže do věku 60 let. Zrušení povinné základní služby a urychlení profesionalizace armády bylo příliš rychlé, trochu neuvážené a samozřejmě to mělo v roce 2002 efekt ve volbách. ČSSD ohlásila záměr zrušit základní vojenskou službu, což se potom stalo. Osobně se domnívám, že povinná služba rok nebo dva roky dlouhá není ideální. To prostě neodpovídá potřebám ani době. Určitá krátká, tříměsíční, povinná základní vojenská služba, kde by se muži naučili základní dovednosti se zbraněmi, by určitě nebyla od věci a přispěla by k jejich pocitu, že mají chránit svoji zemi. Premisa, že zavedeme profesionální armádu a zrušíme povinnou vojenskou službu, protože na to nejsou mladí fyzicky připravení a nechce se jim sloužit, je šílená. Ale že dvanáct let po revoluci (v době schválení zrušení povinné služby), kdy se nám vrátila svoboda a máme demokratickou zemi, už muži nechtějí bránit zemi a nejsou fyzicky zdatní, je strašné absurdum.

V debatě, kterou jsem o tom vedl, v hledišti pro obnovení hlasovaly hlavně ženy. Nemyslím si, že vojna je má učit pořádku, povinnostem, to je spíše role rodiny.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová účtuje: Moderní svazáci. Dříve bonzovali, zda máte vyvěšenou sovětskou vlaječku, dnes kontrolují vyvěšenou vlaječku EU. Manipulátoři

13:58 Markéta Šichtařová účtuje: Moderní svazáci. Dříve bonzovali, zda máte vyvěšenou sovětskou vlaječku, dnes kontrolují vyvěšenou vlaječku EU. Manipulátoři

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Podle nové prognózy německé vlády poroste tamní ekonomika letos jen o p…