Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?Anketa
Aktuálně jste přesídlil do Bruselu. Co vše konkrétně spadá do vaší působnosti a co jsou vaše nejdůležitější úkoly?
Od 1. srpna jsem vojenský představitel České republiky při NATO a Evropské unii se sídlem v Bruselu. K mým nejdůležitějším úkolům patří prosazování strategických zájmů České republiky v nejvyšších vojenských orgánech NATO a Unie na základě požadavků náčelníka generálního štábu a také politických pokynů našich velvyslanců při NATO a EU. Ve vojenských výborech obou uskupení se podílím na přípravě nejvyšších vojenských doporučení, koncepcí a směrnic.
Jak jste se zatím s Bruselem sžil a co vám tam bude chybět?
Jako voják měním pozice minimálně jednou za dva až čtyři roky, navíc jsem již pracoval na velitelství NATO v Nizozemsku, změna mi nevadí. Rozhodně mi tu chybí rodina, manželka i děti jsou v České republice.
Tady u nás se řeší, zda by NATO mělo poslat vojska na hranice Ruska (postavit na východě Evropské unie vojenské základny jako reakci na ukrajinskou krizi). Jak se věci skutečně v tuto chvíli mají - jak se tato věc řeší, v jaké je fázi a na čem to závisí?
Asi mluvíte o interview generálního tajemníka NATO Rasmussena pro „The Guardian“. Musíte ještě týden počkat na závěry z jednání NATO ve Walesu. Konkrétní kroky a opatření budou záviset na konsenzu všech členských zemi Aliance, což je základní předpoklad pro realizaci jakýchkoli rozhodnutí.
Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?Anketa
92 procent lidí dle našeho anketního průzkumu nepodporuje rozmístění vojsk NATO na našem území. Překvapuje vás to?
Je-li 92 procent reálné číslo, tak mě překvapuje. Vnímám to jako daň za to, že se již dvacet let nevysvětluje našim občanům, jaké jsou - po neustálém snižování rozpočtu na obranu a trvalých reformách a transformacích - schopnosti naší armády bránit se samostatně proti vnější agresi. Jsme součástí NATO a máme z tohoto členství nejen výhody v zajištění kolektivní bezpečnosti, ale také nějaké závazky, které musíme plnit. To je to, o čem v dnešní době mluví generál Pavel a co je napsáno v Bílé knize o obraně z roku 2011.
Kdo a jak může skutečně ovlivnit, jestli vznikne základna NATO i na našem území?
Případná základna NATO na našem území musí být výsledkem politického rozhodnutí, to není v demokratické zemi věcí armády. My jsme součástí Aliance a máme zodpovědnost za rozvoj schopností Armády České republiky i ve prospěch NATO. Důvodem dočasné přítomnosti jednotek NATO by mohl být v závislosti na konkrétní bezpečnostní situaci například zásadní nedostatek některé klíčové schopnosti české armády, a to ještě v návaznosti na potřeby Aliance.
V České republice se někteří umělci angažují v propagaci tématu základen NATO na našem území - co si o těchto aktivitách myslíte? Mohou něčemu prospět?
Angažovanost umělců vnímám jako možnost zaujmout postoj každého občana ČR k tomuto tématu.
Exministr obrany a bývalý velvyslanec České republiky v Rusku generál Miroslav Kostelka se nám v rozhovoru vyjádřil, že „žádnou další základnu NATO nepotřebujeme. Navíc to nepřispěje ke zklidnění situace, ale spíš k vyhrocení." Co si o jeho názoru myslíte?
Generál Kostelka má určitě argumenty pro svoje tvrzení. K mým důvodům či podmínkám k případnému umístění jsem se již vyjádřil. Situace na východní Ukrajině je důsledkem realizace dlouhodobě připravovaného a promyšleného plánu ruského vedení na to, že se Ukrajina odklání od „ruské cesty“. To není vůbec otázka zklidnění, nebo vyhrocení situace, Rusko je připraveno dosáhnout svého strategického zájmu bez toho, co tomu říká nebo jak reaguje NATO či EU, čehož jsme v reálu svědky.
Pokud by k rozhodnutí o vybudování základen NATO v ČR jednou došlo, co by následovalo? Co vše si laicky máme představit pod potencionální infrastrukturou NATO na našem území?
To je velmi spekulativní otázka, která v této chvíli nemá reálný základ a není na pořadu dne.
Myslíte, že Ukrajina bude jednou v NATO? Na čem všem to závisí a co by to znamenalo s ohledem na pozice vůči Rusku?
To bude v první řadě záležet jen a jen na Ukrajině, za nás to také nikdo do roku 1999 neudělal. Pro vstup musí být splněna přístupová kritéria a pak se k tomu musí samozřejmě vyjádřit všechny členské země. Rusko to vždy bude vnímat jako ohrožení svých životně důležitých zájmů a vstup do svého geostrategického prostoru.
Je něco, co je podle vás mnohem více nebezpečné pro Českou republiku než vztahy s Ruskem/Ukrajinou, a mohlo by být zárodkem budoucího válečného konfliktu? Třeba imigranti a náboženská intolerance?
V dnešním turbulentním světě berou za své všechny střednědobé a dlouhodobé prognózy vývoje bezpečnostního prostředí i v Evropě - viz poslední vývoj na Ukrajině. Nestabilita státních systémů v zemích severní Afriky a na Blízkém východě může přinést v horizontu několika let velké bezpečnostní problémy pro Evropu. Důsledkem může být velká migrace obyvatel z těchto zemí do evropského geoprostoru, zhoršení životní úrovně v zemích EU i mimo ni způsobené přistěhovalectvím a hospodářskými krizemi, organizovaný zločin, terorismus. Snižující se vojenské schopnosti způsobené redukcí rozpočtů na obranu pak povedou k impotenci Evropy reagovat na tuto situaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš
