Generální ředitel Kapsch: Voliče nebo novináře určitě bude zajímat, čí zájmy ten který poslanec hájí, když to zjevně nejsou zájmy daňových poplatníků

Jak si celou situaci v souvislosti s možným rozšířením mýta vysvětlujete?

Nechci komentovat jednotlivé výroky politiků k ryze odborné otázce, ale voliče nebo novináře určitě bude zajímat, čí zájmy ten který poslanec hájí, když to zjevně nejsou zájmy daňových poplatníků. Víte, my jsme soukromá firma, Kapsch je navíc globální lídr v mýtných technologiích. Mimochodem teď jsme podepsali s Rakouskem pokračování provozu tamního mýta. S nadsázkou lze říci, že vítáme snahy SkyTollu a jejich vládních zastánců co nejvíce rozšířit mýto na regionální silnice, protože se tak rýsuje opravdu velký mýtný projekt, z nějž budeme mít jako mýtní provozovatelé ještě větší profit. Kapsch může v tendru nabídnout mikrovlnnou nebo satelitní technologii a s velkou pravděpodobností ho díky našemu know-how a referencím vyhrajeme. Ale těším se na okamžik, až padne otázka, kdo to všechno zaplatí. Regionální mýto budou jen náklady a takřka žádné příjmy. Naprostý sen by pro nás byl slovenský model – mýtem pokrývají 16 tisíc kilometrů silniček, ale mýto vybírají jen na zlomku z nich. Takže Slovensko z toho nemá nic a SkyToll obří provozní příjmy. I proto tam náklady na mýto přesahují neuvěřitelných 50 procent.

Masivní rozšíření mýta na silnice nižších tříd vám tedy nevadí, jak si myslí blízký spolupracovník premiéra Sobotky poslanec Jan Birke?

Jako šéf komerční mýtné firmy říkám super byznys. Jako daňový poplatník a volič se těch současných úvah hrozím. Není přece možné, aby se stát nechal manipulovat jakoukoliv soukromou firmou, byť za ní stojí politicky vlivné miliardářské skupiny, a podle jejich notiček ohýbal budoucí podmínky tendru. Technologicky neutrální tendr přece nemůže znamenat, že politici přestanou brát v úvahu zájmy státu, ale budou žonglovat s haus numery, jen aby odstavili jednu firmu a dali „líznout“ z veřejných peněz firmě druhé. Nestojíme jako v roce 2006 na zelené louce, stát přece už vlastní spolehlivý a vyzkoušený mýtný systém, který je navíc permanentně modernizovaný. Navíc tým ministra Ťoka těmi kritizovanými letními dodatky napravil všechny právní nedostatky původních mýtných smluv, získal takzvaně klíče od systému a může jej snadno převádět na nové provozovatele, nebo jej stát může dokonce ve větší míře provozovat sám. Komu má tedy posloužit, že se tady teď připravuje obří tendr, v němž se mají utratit státní miliardy za postavení paralelního mýtného systému, když už jeden máme? Podívejte se na sousední Rakousko. ASGINAG si řekl, máme skvěle fungující mikrovlnné mýto, proto si v tendru najdeme jen nového provozovatele našeho státního systému.

Mluví se o tom, že rozšíření mýta na silnice prvních tříd vyžene kamiony zpět na dálnice. Co vy na to?

Než odpovím, dovolte krátkou úvahu. Sledoval jsem sněmovní debatu o pozměňovacích návrzích ministra Babiše k EET. Koaliční poslanci jeho návrhy cupovali s tím, že je dostatečně nezdůvodnil. A vedle toho titíž lidé s klidem od stolu a neodborně přesně stanovili expertům Deloitte limity variant rozšiřování mýta, přičemž jejich jediným zdůvodněním mohlo být, že si to vycucali z prstu, nebo ještě hůře, aby tady za každou cenu vznikl nový miliardový projekt s kdovíjakými zájmy. Teď k dopadům rozšiřování mýta. Předně, mýto není regulační nástroj pro vyhánění kamiónů z regionů. Nikdy takto nemůže zafungovat, protože mýtný tarif na dálnici bude vždy násobně vyšší než na takzvaných okreskách. Dnes na dálnici kamión může zaplatit až 12 korun za kilometr, na silnici 1. třídy třeba jen 80 haléřů. K regulaci kamiónů v obcích již existuje levný nástroj v podobě dopravních značek. Navíc objíždění dálnic kvůli mýtu není nijak masivní, podle odborných analýz se pohybuje do tří procent. Kamióny, které potkáváme v regionech, tamtudy prostě jet musí, protože nikde v blízkosti dálnice zkrátka není. Nebo používají nejkratší cestu k cíli, který leží právě v onom regionu. Zeptejte se šéfů dopravních firem, jestli s kamióny rádi opouštějí dálnice. Pro dopravce je klíčový čas a rychlost přepravy zboží. Na menších silnicích hrozí zpoždění, je vyšší spotřeba paliva a náklady na řidiče, větší opotřebení kamiónů, rostoucí riziko nehod a komplikací s průjezdem úzkých a nízkých míst.

Stát by na tom mohl ale vydělat. Když už by kamióny mýto z obcí nevyhnalo, tak by alespoň pořádně zaplatily za jízdu po malé regionální silnici, kterou výrazněji opotřebovávají.

Celoevropské principy stanovování výše mýtných poplatků ale neumožňují, abyste na silnicích nižších tříd vybírali na kilometr více než na dálnici. Proč prakticky nikde ve světě nikdo nepřistoupil k vybírání mýta v regionech? Již mnoho studií v minulých letech prokázalo, že na regionálních silnicích je jen minimální hustota kamionové dopravy, byť se to lidem žijícím u silnice může jevit jinak. Takže tam vyberete bezvýznamnou částku peněz, ale musíte tam samozřejmě platit za provozování mýta nemalé prostředky. Kdo to zaplatí? Nakonec se bude z výběru dálničního mýta dotovat regionální mýto, na SFDI nezbude skoro nic, ale radost bude mít provozovatelská mýtná firma. A skoro se nemluví o dopadech regionálního mýta na tamní obyvatele a firmy. Dopravní firmy musí mýto přeúčtovat zákazníkům. Mezi městy a obcemi se ale vozí dodávkami zboží denní spotřeby, využívají je dominantně místní podnikatelé. Konečným efektem bude v podstatě další daň pro firmy a živnostníky, ačkoliv se vláda dušovala, že další zátěž už zavádět nebude. Proti mýtu v regionech jsou náklady na EET pokladny legrační. Nakonec ale zdraží i převážené potraviny a další zboží občanům, proto je zajímavé, že po rozšiřování mýta volají sociální demokraté a lidovci, když to pocítí právě jejich voliči.

Předpokládá se, že Kapsch se zúčastní „technologicky neutrálního“ tendru, jak ho prosazuje premiér Sobotka. Měl by být vyhlášen ještě do nových podzimních parlamentních voleb.

Říkám to pořád dokola, ale Kapsch je dnes největší hráč na mýtném trhu, máme dnes 280 projektů ve 44 zemích světa na pěti kontinentech. Jsme žhavým favoritem většiny tendrů, kterých se zúčastníme. Podle potřeb zákazníků nabízíme všemožné technologie od mikrovlny přes satelit až třeba po mýto na bázi chytrých mobilních telefonů nebo RFID čipů, které jsme realizovali nedávno v Jižní Americe. Z tohoto pohledu je naivní a úsměvná představa některých politiků „znevýhodnit“ Kapsch v tendru nějakým speciálním zadáním. Mimochodem tento týden jsme zvítězili v rakouském tendru a budeme technicky provozovat mikrovlnné mýtné pro ASFINAG dalších deset až patnáct let. Ale jak už jsem říkal, ohýbat za každou cenu parametry toho bláhově neutrálního tendru navzdory potřebám státu jen pro radost některým komerčním firmám, to se nakonec někomu hodně nevyplatí. Stát mýto má a musí se k tomu postavit jako dobrý hospodář. Tečka!

Jsou uzavřené dodatky k mýtu opravdu tak výhodné pro náš stát, jak to tvrdí ministerstvo dopravy?

Kapsch je rodinná firma s tradicí od roku 1892. Pro nás je klíčové, jak se dlouhodobě chováme k zákazníkům, jaké si s nimi pěstujeme vztahy. Mohli bychom postupovat jako SkyToll stylem „po nás potopa“, protože jejich agresivní aktivity směřovaly k jedinému – aby Česko nevybíralo mýto a tratilo miliardy korun. Ale my jsme nezneužili tísně, do které se stát sám dostal letitým laxním přístupem k řešení mýta. Při letních jednáních jsme vyšli vstříc prakticky všem požadavkům ministerstva, přistoupili jsme na zhoršení našich podmínek, a ještě jsme poskytli obrovskou, více než čtvrtinovou slevu pro další provozování mýta. Ťokovu týmu se opravdu podařilo vyřešit otázky přechodu provozování systému z jednoho soutěžitele na druhého. Podařilo se vyčistit právní problémy minulosti, otázku naší součinnosti či urychlené zavedení evropské interoperabilní mýtné služby. Dodatky dopředu řeší všechny potřeby, které mohou nastat v nejbližších letech, jako je třeba nákup palubních jednotek nebo úpravy softwaru. Většina je navíc formou opcí, které stát může, a nemusí využít. Ministerstvo a ŘSD se tak můžou v budoucnu soustředit jen na velký mýtný tendr pro rok 2020 a dál. Mimochodem byla to naše iniciativa, když jsme státu opakovaně nabízeli, aby podobně jako v Rakousku do mýtného projektu a provozování více vstoupil, ale z nepochopitelných důvodů se tomu stále brání.

Je Kapsch opravdu tak významnou firmou v mýtných projektech po světě?

Kapsch stojí na třech pevných nohou a nikdy za posledních sto dvacet let nebyl silnější. Máme vyspělá železniční řešení – a například v bezpečnostní komunikační platformě GSM-R máme celosvětově největší část trhu. Umíme zachycovat nejnovější trendy v oblasti ICT a telekomunikací, a především v současnosti dominujeme globálně v elektronických mýtných systémech a telematice. Při vývoji v laboratořích ve Vídni či ve Švédsku jsme vsadili na projekt s názvem V2X, tedy na komunikaci vozidla s jiným vozidlem nebo s inteligentní silniční infrastrukturou. V tom se účastníme hned několika pilotních testování, mezi jiným i v našem hlavním městě. Máme ale i kompletní portfolio řešení pro veřejnou dopravu, od odbavovacích a výdejních systémů přes inteligentní zastávky až po řízení dopravních toků ve městech.

Antimonopolní úřad zamítl stížnost firmy SkyToll na uzavřené dodatky k mýtu, nyní máte relativní klid na provozování mýta i po roce 2016 i na přípravu účasti v novém výběrovém řízení. Jaké firmy se ho podle vás zúčastní?

Na světě není mnoho firem, které jsou schopné vyvíjet, úspěšně realizovat a spolehlivě provozovat mýtné systémy. Proto očekávám, že se v tuzemském tendru nakonec objeví vedle nás tak pět šest silných konsorcií složených z velkých hráčů, jako jsou například Autostrade, Efkon, Sanef nebo Q-Free. Malé firmičky s jediným projektem, jako je třeba tolik hlasitý SkyToll, budou muset jít do sdružení se silnými hráči, kteří disponují významnými referencemi. A jak se celoevropsky zpřísňují podmínky pro účast ve státních tendrech pro firmy s nejasnou vlastnickou strukturou v rámci boje proti korupci a praní špinavých peněz, může to být pro firmy, jako je SkyToll, další komplikace. U něj se dodnes média jen dohadují, kdo je skutečným vlastníkem neprůhledné struktury firem končících na Kypru.

České mýto bude zanedlouho slavit deset let bezproblémového fungování. Jak budete bilancovat?

Bilancovat i chlubit se. Jen málokdy se tak rozchází mediální obraz projektu od jeho reálné podoby. Média se u mýta věnují prakticky jen nejrůznějším politickým sporům a pseudo kauzám. Nikde ale nezaznělo, že elektronický mýtný systém je takřka jediným funkčním IT projektem státu, který z každé utracené koruny daňovým poplatníkům vydělá pět dalších. Mýto nemělo za deset let ani jediný výpadek, s obrovskou efektivitou od kamiónů vybralo 76 miliard korun. České mýto je obdivováno i v zahraničí, ročně k nám jezdí na exkurze desítky delegací z jiných zemí, kde o mýtném teprve uvažují. Mýto nejenže vydělává peníze pro výstavbu silnic a může vydělávat další desetiletí, ale slouží taky jako skvělá platforma pro další telematické aplikace. Mýtný systém tak odhaluje vozidla v protisměru, sbírá on-line potřebná data pro dopravní informace a řízení dopravy, umí spočítat dojezdové časy do destinací. Ministerstvo jej využívá pro úsekové měření v opravovaných úsecích D 1, může vážit a odhalovat přetížené kamióny. A mohl bych pokračovat.