Nejpravděpodobnější podoba vlády je hnutí ANO, ČSSD a komunisté. Souhlasíte s předsedou ODS Petrem Fialou, že jde o překročení červené čáry, která tu byla téměř třicet let?
Tak to není názor, to je fakt. I ČSSD s tím svého času měla problém, když si vzpomenu na její Bohumínské usnesení. STAN řadí KSČM k extremistickým stranám podobně jako například SPD a říkáme to dlouho a veřejně.
Jak vnímáte zmírněný požadavek ČSSD směrem k Andreji Babišovi, že by měl z funkce odstoupit, pokud by byl i nepravomocně odsouzen?
My si myslíme, že premiérem by neměl být ani trestně stíhaný člověk, natož odsouzený – ať už pravomocně, nebo nepravomocně. Takže ten požadavek je z mého pohledu ještě velmi mírný. Je to obecný princip a odhlédněme od toho, koho se konkrétně týká. Myslím, že by Andrej Babiš hlasitě křičel mezi prvními, kdyby v roce 2013 po zásahu policie na Úřadu vlády premiér Nečas prohlásil, že neodstoupí, dokud nebude odsouzen.
Domníváte se, že s takovou vládou dojde k zásadním změnám v České republice? Mám na mysli například domácí politiku či změnu kurzu zahraniční politiky. A do jaké míry se změní Česko, když bude premiérem Andrej Babiš?
Bojím se, že nejde mluvit v budoucím čase – ty změny se už dějí. Zpochybňujeme orientaci na Západ, poohlížíme se po Východu. Občas to okořeníme nesmyslnou vizí Česka jako mostu mezi Východem a Západem, která nikdy nefungovala. Zpochybňujeme hrozbu z Ruska a tak dále a tak dále. To není zdaleka jen věc vlády, ale vláda opřená o komunisty k tomu přispěje.
Co země potřebuje a co z toho jí tato případná vláda může a nemůže dát?
Neříkejme, co vláda může udělat. Podívejme se, co už udělala, nebo spíš neudělala ta minulá – ve které bylo ANO i ČSSD, ve které seděl Andrej Babiš jako ministr financí. Tato vláda například zrušila ne možná povedenou, ale alespoň nějakou reformu penzí Nečasovy vlády – ale neměla odvahu přijít s čímkoliv vlastním. Babišova vláda bez důvěry se teď omezuje na sliby a rozhazování virtuálních peněz, nebo ještě spíše pouhých slibů na všechny strany – tu na obchvat, tu na školku. Bez ladu a skladu, bez koncepce. Ale ano, u řady lidí s rozdáváním dárků přirozeně uspěje.
V minulém rozhovoru jste mi řekl, že se „nyní ukáže, nakolik jde Andreji Babišovi o osobní post a nakolik o prospěch České republiky“. Jak to z vašeho pohledu dopadlo?
Jde mu o osobní post, a to velmi.
Co se týká konkrétně KSČM, na jejich sjezd přijel i prezident Miloš Zeman, který vyzval komunisty k pokání. Připomenul ne chyby, ale „zločiny“. Vyjádřil ale sympatie k demokratickému socialismu a rozloučil se takto: „Tomáš Masaryk kdysi napsal, že svět jde nalevo. Chtěl bych nám všem popřát, aby svět opravdu šel nalevo, ale dá to práci.“ Politolog Ondřej Slačálek zmínil na Facebooku, že takový projev, „jaký přednesl na sjezdu komunistů Zeman, mohl z fleku říct na nějakém jejich sjezdu už roku 1991 Havel (jen bez postranních úmyslů a lákání k podpoře oligarchické vlády). Škoda, že to tehdy neudělal.“ Co vy na to?
Nemyslím, že by Václav Havel chtěl někdy takto podpořit komunisty. Ale nebudu komentovat slova pana Slačálka daná jeho levicovou a anarchistickou orientací.
Psali jsme:
Na prezidenta Zemana se snesla vlna kritiky kvůli sjezdu KSČM, kterého se účastnil, ale chyběl u uctění ostatků kardinála Berana. O čem to vypovídá?
Miloš Zeman si vybral – jak, to jsme všichni viděli. A jsou to přesně ty věci, které mají vliv na budoucnost a vnímání světa kolem nás. Není to žádný praktický krok, který by teď něco rozhodl, ale má symbolický význam. Vracíme se tak vlastně na počátek našeho rozhovoru – to, co by dřív nebylo možné a co by si třeba prezident rozmyslel jinak, teď možné je. A jsme toho svědky v řadě oblastí našeho života, kdy jsou překračovány dříve platné a samozřejmé hranice.
Jak hodnotíte působení Zemana při sestavování vlády? A je pro něj ještě Andrej Babiš důležitý?
Teď si s ním může prezident hrát. Jenže politika není hra a roli prezidenta na politické scéně vidím opravdu odlišně. Miloš Zeman je hráč, já bych ale raději viděl prezidenta jako moderátora politické diskuse, vědomého si mantinelů své funkce. Prezidenta, který netestuje hranice svých pravomocí, ale jde mu o blaho země.
Jak posoudit jeho působení od začátku jeho druhého mandátu?
Už mě nepřekvapil.
V poslední době se opět píše o řadě útoků, které mají na svědomí cizinci. Čteme o brutálním znásilnění turistky, napadení číšníka, kterému jde o život. V tomto konkrétním případě, kdy napadla sedmičlenná skupina zaměstnance restaurace, reagovala policie pomalu, když útočníky chytili až na letišti? Jak jsme na tom podle vás se zajišťováním bezpečnosti?
Policii především – vycházím jen ze zpráv médií – pomohla jistá pozorná žena. Díky ní chytili policisté onu skupinku na letišti. Policie potřebuje mít autoritu. A třeba široce medializovaný případ policistů v Plzni, kteří se vrhli na řidiče jen proto, že na ně zablikal, prestiži policie velmi škodí. Je to podobné, jako když jsme se bavili o prezidentovi; i onen případ policistů je zdánlivě jen dílčí věc, určitě ji nemůžeme vztáhnout na všechny policisty. Ale už jen to, že se takto arogantně chovali – navíc ne žádní řadoví – příslušníci policie, velmi ovlivňuje náš pohled na policii jako celek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
