Pokud jde o situaci v sociální demokracii a předčasné volby, je to v tuto chvíli téma, na kterém se všichni shodnou?
Sociální demokracie je ráda, že se velmi pravděpodobně příští týden rozpustí Poslanecká sněmovna a že Českou republiku budou v příštích dvou až třech měsících čekat nové volby. Byl to náš strategický cíl, kterého jsme dosáhli. Věřím, že teď se už budeme naplno věnovat a koncentrovat na případu nových voleb. Myslím jak programovou přípravu, tak sestavování kandidátek v rámci zrychlených primárních voleb uvnitř ČSSD.
Předsednictvo ČSSD v usnesení, kterým doporučilo před týdnem podpořit vládu Jiřího Rusnoka také vyzvalo předsedu strany, aby zahájil jednání o „nezbytných úpravách Ústavy“, které zpřesní pravomoci ústavních institucí, aby byl nadále zajištěn parlamentní charakter země. O co přesně jde?
Pro toto usnesení hlasovali všichni členové grémia, předsednictva i poslaneckého klubu, tedy i já. Celkem jsem pro to tedy třikrát zvedl ruku. Je ale jasné, že ve zbytku volebního období se žádná ústavní novela nepřijme. Sociální demokracie v rámci přípravy programových záležitostí určitě přijde i s tím, že po volbách bude iniciovat komplexnější změnu Ústavy. Určitě na této věci nabídne participaci dalším parlamentním stranám, protože my nebudeme opakovat tu hloupou válcovací taktiku, kterou pravice nasazovala vůči opozici v tomto a minulém volebním období. Samozřejmě také platí, že součástí balíčku komplexní novely Ústavy, o jejíž potřebnosti vědí všichni ústavní právníci, bude i zpřesnění kompetencí mezi ústavními institucemi a některé zpřesnění kompetencí týkající se hlavy státu.
Důležité je, že účinnost takové ústavní novely by byla od nové volby prezidenta republiky. Je přece jasné, že nemůžeme měnit pravidla uprostřed hry. V tomto volebním období prezidenta by platila stávající pravidla. Nová ústavní úprava by nabyla účinnosti zvolením nové hlavy státu.
TOP 09 již svůj návrh na změnu Ústavy v souvislosti se změnou pravomocí prezidenta má. Jejich úprava by prezidentské pravomoci ořezala až na samou kost. Co si o tom myslíte?
Je potřeba se podívat na to, jak se TOP 09 chovala před první přímou volbou hlavy státu. Tehdy, když byl ve hře Karel Schwarzenberg jako jejich kandidát a měl vysokou šanci na zvolení, TOP 09 žádným způsobem nenavrhovala nějakou dramatickou úpravu kompetencí prezidenta republiky.
Jestliže se teď pro Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska stal hlavním nepřítelem v české politice Miloš Zeman, je to jejich osobní věc a neměla by do toho být vtahována ani instituce parlamentu, ani instituce prezidenta republiky. Žádná válka ústavních institucí jen proto, že by se to líbilo pánům Kalouskovi a Schwarzenbergovi, není podle mého názoru na místě. Sociální demokracie nic takového určitě nepodpoří.
Psali jsme:
V souvislosti s debatou o rozpuštění sněmovny zazněly ze strany pravice argumenty, že v případě schvalování zákonů Senátem je třeba zajistit, aby v případě jejich zamítnutí Poslanecká sněmovna fungovala a mohla je případně přehlasovat. Jde třeba o zákon o státních úřednících, fotovoltaiku… Nejde jen o výmluvu?
Za prvé platí, že existuje několik málo zákonů, na kterých je shoda napříč politickým spektrem, že by měly být doprojednány co nejdříve. Je to jednak zákon o obnovitelných zdrojích energie, kde jde o známou záležitost zdanění solární energetiky. Nepřijetí tohoto zákona by znamenalo velké těžkosti pro státní rozpočet počínaje příštím rokem. Na tom shoda je. Druhým příkladem je občanský zákoník a doprovodné zákony. Na této materii se pracovalo deset let v průběhu několika vlád. Pokud by teď mělo vše spadnout pod stůl jen proto, že by nebylo možné po vrácení Senátem o tom hlasovat ve standardní proceduře, by asi nebylo dobré. Čili v tom žádnou záminku nevidím.
Zákon o státních úřednících je vážná věc, kterou České republice vytýká Evropská komise. Nemyslím si, že by měl teď být šit horkou jehlou. Evropská komise dobře vidí, že u nás budou předčasné volby a dobře ví, že tady poté vznikne vláda s politickým mandátem. Myslím si proto, že zákon o státních úřednících není nutné řešit v tomto režimu.
Pokud by se objevila nějaká vážná věc, je možné to řešit formou zákonných opatření Senátu. Koneckonců premiér Rusnok už na toto témat jednal s předsedou Senátu Štěchem a já jsem přesvědčen, že by šlo skutečně o výjimky, o kterých by po volbách hlasovala nová Poslanecká sněmovna. Legislativní proces nebude nijak ochromen. Taková obava by byla lichá.
A když paní Němcová hovořila o nějaké symbolice, třeba nadnesla datum hlasování o rozpuštění sněmovny 21. srpna s nějakou její historickou konotací na obsazení Československa v roce 1968, anebo hovořila o volbách 17. listopadu. Já bych přidal ještě jedno datum, aby si paní Němcová mohla rozšířit argumentář. Je to 8. listopad. Den, kdy tato koalice v loňském roce prosadila církevní restituce a to datum je velmi symbolické, neboť 8. listopadu 1620 se konala bitva na Bílé hoře. Každý, kdo zná dějepis, dobře ví, o co v té bitvě šlo.
Psali jsme:
Když se podíváme na předčasné volby, dá se už v tuto chvíli říct, zda a případně, kteří vaši hejtmani chtějí kandidovat?
To je teď předmětem vnitřní diskuse v sociální demokracii. Je evidentní, že po pěti letech v čele krajů máme dnes v řadách hejtmanů na výběr mnoho silných osobností. Nevylučuji, že někteří z nich budou také kandidovat na kandidátkách sociálních demokracie, respektive budou jejími lídry. O tom, která jména to budou, rozhodnou krajské organizace a vedení ČSSD během příštích čtrnácti dní.
Za sebe mohu říci, že bych přivítal, kdyby barvy sociální demokracie hájili v předčasných parlamentních volbách hejtmani Jiří Zimola, Milan Chovanec, nebo třeba Jiří Běhounek. Ten výčet ale není konečný, nechci někoho vynechat, aby to vypadalo, že moji podporu mají pouze tito kolegové. Určitě bude znovu kandidovat hejtman Josef Novotný v Karlových Varech.
Důležité je, že sociální demokracie přijala vnitřní pravidla, podle kterých do budoucna dlouhodobě nebude možné souběžně vykonávat funkce poslance a hejtmana. Takže podle volebního výsledku a situace bude zřejmé, že se budou hejtmani rozhodovat, zda budou naplno vykonávat poslanecká mandát, anebo zda zůstanou v čele krajů. A stejné rozhodování bude čekat i mě. Osloví-li mě sociální demokracie na jižní Moravě, jsem připraven kandidovat do Poslanecké sněmovny také.
Jakkoli to může být předčasná otázka a vy odpovíte, že koalice se domlouvají až po volbách… Hypoteticky, kdyby byly na stole dvě možnosti. Koaliční spolupráce s SPOZ a určitá forma podpory KSČM, anebo koalice s případnými novými stranami v parlamentu, typu ANO Andreje Babiše či KDU-ČSL, co by podle vás bylo pro soc. dem. lepší?
Sociální demokracie bude své případné partnery vybírat na základně programové shody a na základě toho, aby mohla prosadit maximum ze svého volebního programu a ze závazků, které dá voličům ve volební kampani. Za druhé musí mít ČSSD velkou pokoru k volbám a jejím výsledkům, takže se nebudeme předem pasovat na vítěze voleb. Takové uvažování už tady v minulosti bylo a k ničemu dobrému to nevedlo. Napřed musíme českou veřejnost přesvědčit, že máme recept na to, jak třeba obnovit hospodářský růst, jak nastartovat tvorbu nových pracovních míst, jak zachránit fungování státu v základních funkcích a do budoucna ho rozvíjet jako moderní, efektivní a sociální stát.
To všechno jsou věci, které se lidem zdají samozřejmé, ale po sedmiletém řádění ODS a TOP 09 v některých aspektech už stát byl de facto rozpuštěn. Připomenu takové kauzy jako dopravní registry na ministerstvu dopravy. Stejné problémy byly a stále jsou na ministerstvu práce a sociálních věcí z hlediska fungování jejich registrů a úřadů práce. Takto bych mohl pokračovat jeden resort po druhém.
Určitě tedy budeme vybírat nám programově blízké potenciální partnery. O tom, zda to bude forma koaliční či jiné spolupráce, to se skutečně rozhodne až po volbách. Já bych dával přednost levicového nebo levostředovému řešení. Ze stran, které jste jmenoval, mi jsou blízcí jak lidovci, s nimiž už druhé volební období vládneme na jižní Moravě a spojení křesťanských a sociálních demokratů funguje docela dobře. Stejně tak dobře si umím představit spolupráci, aniž dopředu říkám, zda koaliční či jinou, se stranou SPOZ, pokud se dostane do sněmovny. Co se týká komunistů, je možné jednat o podpoře jednotlivých zákonů v parlamentu, ale připomínám, že máme stále platné Bohumínské usnesení a nemyslím si proto, že sociální demokracie půjde do koaliční spolupráce s KSČM po parlamentních volbách.
A pokud jde o některé nové strany?
To je zatím nepopsaný list. Těžko říct, s kým by teoreticky ČSSD spolupracovala, protože neznáme podrobně ani jejich volební programy, ani jejich klíčové volební závazky. Neznáme lidi, kteří za ně budou kandidovat a můžou, ale také nemusí být zvoleni do Poslanecké sněmovny. Aby se tu nekonalo nějaké překvapení ala Věci veřejné II. Tam by česká veřejnost měla být velmi obezřetná a posuzovat díky této zkušenosti, kterou máme všichni za sebou, nové politické subjekty. Co vidím jako jednoznačné, že po volbách sociální demokracie nebude spolupracovat se stranami bývalé vládní koalice. Možná mám malou fantazii, ale neumím si představit spolupráci s TOP 09 ani s ODS.
JUDr. Michal Hašek
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
