Jak se díváte na problém s imigranty, kteří ve velkém zaplavují Evropu?
Jako na velký problém, ale sám nějak nevidím, jak z něho ven. Vlastně každé řešení je špatné. Jestliže uprchlíky nepřijmeme, tak jim zároveň říkáme: dělejte si tam, co chcete, nám je jedno, že tam umřete nebo že trpíte, my se tady chceme mít dobře jako doposud a váš problém nás nezajímá. Anebo je přijmeme, a pak otevřeme tu možnost, že jich nakonec v Evropě i v Česku bude čím dál tím víc. To ale bude také problém, protože Evropa není nafukovací, je přelidněná. Je to složité. Protože naše populace stárne, tak to ještě neznamená, že musíme vyklidit náš prostor lidem odjinud. Pokud bych tu situaci musel nějak řešit já osobně, přiznávám, že bych nevěděl, k jakému řešení se přiklonit.
Evropská unie chce řešit příliv imigrantů tím, že členským státům EU přidělí kvóty, na jejichž základě si státy imigranty rozdělí mezi sebou. Je to podle vás rozumné?
Kvóty chápu, protože nemohou jen některé státy Evropské unie nést celou tíhu. Jestliže máme nějakou vzájemnou solidaritu v Evropě, tak bychom se o to břímě měli nějakým způsobem také podělit. Ale pokud k tomu někdo vůli nemá, tak i nařízení je tady do určité míry kontraproduktivní – jestliže totiž ve společnosti není chuť s těmito lidmi sdílet prostor, pak nařízení, že musíme, vyvolá vůči nim zbytečné negativní emoce.
Pokud mluvíte o tom, že naše evropská civilizace stárne, pak k tomu jiní dodávají, že právě kvůli tomuto faktu nebude mít v Evropě kdo pracovat. A imigranti mohou prý zalepit díru na pracovním trhu. Jiní ale tento argument zase zavrhují, neboť podle nich nám práci spíše vezmou...
Nemyslím si, že by nám práci vzali, protože mám pocit, že je naopak nedostatek pracovních sil. Dám příklad: když sháníte někoho, aby vám něco udělal či spravil, je to docela obtíž, zvlášť pokud chcete, aby to bylo kvalitní... „Zametat“ ale může kdokoliv, přestože i tady je otázka, zda bude dobře anebo špatně zameteno.
Měla by Evropská unie zadržovat lodě s uprchlíky a vracet je na místo, odkud vyjely?
To je jeden z návrhů k řešení, i když také problémový. Pokud je vrátí, tak to těm lidem může způsobit ještě větší problém a možná neřešitelnější a horší v situaci, která je pro ně už teď velmi těžká. Kdo z nás by chtěl v jejich situaci žít? Jenže zase jsme u toho, jak zabezpečit, aby se tamější situace změnila. Musíme si klást také otázku, kdo chce odtamtud utíkat. Pokud to jsou převážně slušní lidé, kteří chtějí slušně žít, a přitom si neumějí udělat pořádek u sebe doma, tak tam pak, v uvozovkách, vyklidí místo pro nepořádek...
Jenže oni prchají mnohdy i z důvodů řádění Islámského státu, který stojí za vyvražďováním celých rodin...
Ale o tom právě mluvím! Možná namísto toho, aby ze svých domovů prchali, by se měli postarat nejprve o pořádek ve svých zemích. To znamená, že když to nejde jinak, tak budou muset proti zlu ve své zemi bojovat oni.
Mělo by se tedy podle vás zasáhnout radikálně proti Islámskému státu?
Islámský stát sám sebe prezentuje jako nelítostného agresora. Proti takovému je vždycky třeba zasáhnout.
Prezident Miloš Zeman kvůli tomu naznačuje, že by se na Islámský stát mělo zaútočit při společné mezinárodní vojenské akci. Jak to vidíte vy?
Poslat tam vojáky mi přijde v tuto chvíli nesmyslné. Jediná možnost je podpora – jak logistická, tak třeba právě i letecká. My se můžeme jen ztotožnit se snahou jejich boje proti Islámskému státu, proti terorismu obecně a proti těm, kdo jsou, v uvozovkách, ti zlí. V tomto „boji“ jim tak pomoci můžeme, ovšem nemůžeme ho vybojovat za ně. To nejde.
Co říkáte na argumenty, že máme povinnost přijímat uprchlíky z Afriky, protože za dob komunismu, tedy před rokem 1989, české emigranty také přijímaly západní země?
Nejde o správný argument, neboť tehdejší situace Čechoslováků byla trošku jiná. A když se ale podíváte, jak to vypadá ve druhé a třetí generaci emigrantů z Afriky, třeba ve Francii, tam nastává velký problém. Oni se neintegrovali do společnosti, naopak se cítí být vykořenění, utlačovaní a mají pocit, že je jim ubližováno. A potom se staví do opozice, a vnitřně tak vlastně bojují proti zemi, ve které se narodili. A to je špatně.
Jak se díváte na názor, že z komunity, která se do Evropy postupně nastěhuje, se budou generovat militantní agresivní skupiny, které pak nejenže ohrozí náš kontinent, ale postupně jej ještě změní během dvaceti, třiceti let na jinou podobu, v níž bude každý druhý Neevropanem? Prý tím zároveň skončí stará „zlatá“ éra Evropy.
Stát se to samozřejmě může. Pokud se počty imigrantů a jejich potomků v budoucnu zmnohonásobí a jejich množství pak převýší počet lidí evropské civilizace, tak pak ani nebude problém, aby si zde přistěhovalci založili třeba i vlastní politické strany a aby si je zvolili do čela a ony začaly tady vládnout. A otázka je, zda demokraticky.To je ale otázka i pro celý svět; musíme si totiž položit dotaz, zda celý svět k tomuto nespěje, jestli globalizace k tomuto závěru nemíří. Nevím ale, zda svůj prostor k žití právě imigranti najdou nakonec zrovna v Evropě, kde je poměrně přelidněno.
Zdá se, že otázka imigrantů je pro Čechy velmi citlivou záležitostí. Ti, kteří jsou ale pro to, aby ČR imigranty přijímala s otevřenou náručí, někdy totiž tvrdí o těch, jež je přijímat nechtějí, že jsou rasisté. Jak na vás toto rozdělování společnosti působí?
Nemusejí to být zrovna rasisté. Tam jde o určitý stupeň humanity a vnímání toho, jak mohu pomoci svému bližnímu. Ale většinou člověk může pomoci, pokud sám sebe nezničí. Když někomu pomůžu, ale zároveň s tím zlikviduji sám sebe, to je trošku kontraproduktivní a je to nesmysl. Sám dělám pak něco, co není přirozené. A je jedno, zda jde o barvu kůže nebo jinou národnost, to nemá s rasismem nic společného.
Co se týče problematiky uprchlíků do Evropy, je tady u nich obava, že se ti lidé nebudou chovat zrovna evropským stylem. Nevyžaduje si problém masivní imigrace kupříkladu nějaké omezení, byť dočasné, pohybu v schengenském prostoru?
Nejsem toho názoru, ale měli bychom se zamyslet nad tím, koho do schengenského prostoru pouštíme. Ale omezit v schengenském prostoru volný pohyb, to bychom se vraceli zpátky. Byla by to v tuto chvíli pro nás prohraná bitva. Uzavírat se kvůli vlastní bezpečnosti? Pokud si ale bezpečnost neumíme zajistit jinak, pak to asi nutné bude, ovšem zbouráme tím zároveň to, o co jsme v rámci EU dlouho bojovali.
Imigranti prý ve velkém v minulých dnech zaplavili řecký ostrov Kos. Cestovní kanceláře se teď bojí o to, že nebude o řecké ostrovy mezi turisty zájem. Prý u moře polehávají mezi turisty na lehátkách...
Nebyl jsem tam, takže se k tomu neumím vyjádřit.
Kdybyste ale měl koupený nějaký zájezd do těch končin, tak byste tam odletěl, anebo by tam přece jen byla nějaká obava?
Asi bych tam v tuto chvíli nejel. Pokud bych jel do Řecka, tak jenom na loď. Jestliže bych zjistil, že jsou nějaká letoviska zaplavená nešťastníky, kteří pomalu nemají co jíst a nemají střechu nad hlavou a lehají na lavičkách, tak bych se tam samozřejmě necítil dobře.
Ráda bych se vrátila ještě k tomu, zda vnímáte jako velký problém, že tyto uprchlíky ze Sýrie a z Afriky nepřijímají jiné bohaté státy, jako jsou třeba Katar nebo Saúdská Arábie?
Mohla by i to být cesta. Tyto bohaté státy by se samozřejmě měly pokusit stabilizovat situaci v okolních zemích. Kdyby v Evropě došlo k nějaké destabilizaci, je také logické, že by se ostatní sousedé postarali o lidi anebo o stav v sousedním státě.
Bojíte se vy osobně toho, že by se spolu s imigranty v Evropě nebývale rozšířil islám, ovšem nejen jejich náboženská kultura, ale třeba i jejich údajná potřeba řídit se u nás právem šaría?
Nemohu říci, že se bojím, ale přijde mi to absurdní. Je to samozřejmě nesmysl a něco, proti čemu se musíme postavit. Pokud někdo chce žít v naší kultuře, musí také naši kulturu přijmout. Když třeba budu zvyklý a v mém kraji bude například „normální“ vykonávat potřebu do rohu místnosti a přijedu na návštěvu do rodiny, kde používají splachovací WC, tak se jim také nemohu vykakat do rohu, ale musím jít na záchod, který používají oni. A jestliže to nebudu dělat, nemohu se divit, že se mi omluví a ze svého bytu mě vyprovodí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
