Naposledy jste byl do roku 2010 za SNK-ED radním města České Budějovice. Proč jste se s touto stranou rozešel a vedete letos Soukromníky do podzimních krajských voleb na jihu Čech? Co vás přitáhlo k této straně?
V mém případě jde o návrat do původního hnízda. Počátkem 90. let jsem byl členem Strany podnikatelů, živnostníků a rolníků. Po jejím zániku pak členem Sdružení nezávislých kandidátů, za které jsem byl zvolen do krajského zastupitelstva (2004-2008). K SNK a později SNK-ED mám nadále dobrý vztah. Poznal jsem tam řadu pracovitých lidí, kterých si vážím. Ostatně se SsČR jsme šli v koalici v minulých krajských i parlamentních volbách. Domnívám se však, že z pohledu živnostenského stavu je nutné zaujmout k některým současným problémům jednoznačné a jasné stanovisko. To v SNK-ED nebylo tak čitelné. Strana soukromníků je stavovskou stranou a já jsem od roku 1993 OSVČ. A proto z vlastní zkušenosti vím, že stále postupující regulace živnostníků se výrazně podepisuje na této nemalé skupině lidí, kteří převzali odpovědnost za vlastní životy.
Jste historik umění. Takže nejdříve z vaší profese. Jižní Čechy jsou mimořádně bohaté na památky. Ve Sněmovně leží nový památkový zákon. Pokud jste se s ním seznámil, nemáte pocit, že ten z roku 1987 dobře vyhovoval a mohl zůstat?
S novým návrhem zákona nejsem podrobně seznámen. Již koncem osmdesátých let se uvažovalo o jeho změně. Počátkem 90. let jsem se za ministra Uhdeho podílel na přípravě nové podoby zákona. Jak je patrné, nelze najít jednoduchá řešení. Podle mého názoru je nutné najít rozumný kompromis mezi požadavkem nedotknutelnosti majetku a mírou státní regulace v této oblasti. Pokud bude něco nad rámec možností vlastníků, musí být i mechanismus kompenzace ze strany státu. Rozhodně asi nejde udržet v platnosti zákon z roku 1987, kdy společnost byla organizovaná na jiných základech.
Máte náhled na celkové působení Daniela Hermana coby ministra kultury? Mnozí lidé z oblasti kultury – třeba František Ringo Čech – říkají, že je to panák, který je tam jen jako politická figura a výrazný podporovatel restitucí bývalé německé šlechty…
Neumím posoudit, zda ministr Herman je panák. Ostatně sedí ve funkci za politickou stranu, takže na tom asi něco bude. S ministry kultury to bylo vždy složité. Vzpomeňme na krátké působení v této roli paní režisérky Heleny Třeštíkové. Bezesporu se pan ministr dostává pod tlak mnoha zájmových skupin, které se snaží z nízkého rozpočtu ministerstva získat pro sebe co nejvíc. V tom mu nezávidím, ale je zřejmé, že musí mít sílu přijímat i kontroverzní řešení, které se nemusí líbit odborné veřejnosti. V tom dle mého názoru pokulhává. Jistě je však obratným politikem. O zákulisí jednání s německou šlechtou nic nevím, ale jeho vystoupení na sudetoněmeckém sjezdu mě nemile překvapilo. Podotýkám z pohledu na člena vlády. Jinak mi schází jakákoliv koncepce rozvoje tohoto resortu. Je to takové zalepování děr.
Národní památkový ústav vede Ing. Goryczková, která v NPÚ provedla v roce 2013 výraznou reorganizaci. Třeba ve východních Čechách, konkrétně v Pardubicích, to vedlo i k tomu, že málem byly prodány významné historické budovy vedle zámku ke komerčnímu využití. Jak jsou podle vás spravovány památky v jižních Čechách, které vlastní NPÚ? Nepřevažuje přílišná komercionalizace?
Myslím, že jádra problému jsme se dotkli již v otázce nového zákona. Půjde vždy o míru kompromisů mezi vlastníkem a požadavky „státní“ ochrany. Pokud tento problém nebude vyřešen, a on nebude nikdy, můžeme sice mít zapsané památkové objekty, ale ony se nám v průběhu času mohou změnit v ruiny. Spíš jde o to, aby přijatá pravidla platila pro velkého investora zrovna tak jako pro malého vlastníka kulturní památky. Po převratu 1989 naši kolegové ze zahraničí byli nadšeni autentičností dochovaných památkových objektů. Popravdě řečeno – bylo to kvůli nedostatku peněz. NPÚ na jihu Čech podle mého názoru odvádí dobrou práci. Myslím, že je nutné naprosto jednoznačně určit priority památek, které chceme udržovat pro příští generace a tam musí směřovat i podpora státu. Jedno bez druhého nebude fungovat.
Jakých největších chyb se v uplynulých osmi letech dopustilo vedení kraje pod hejtmanem Zimolou?
Pana hejtmana znám ještě jako opozičního zastupitele v době, kdy kraj vedli „pravicové“ vlády. V té době vadila například transformace nemocnic do holdingu. No, dobré věci se přejímají. Obdobně můžeme hovořit o projektech připravovaných v programovacím období 2007-2013 EU. Poněkud děsivě působí schodek letošního krajského rozpočtu 625 milionů korun.
Celostátně je Jihočeský kraj znám obtížnou dopravní situací. Pořádná dálnice či rychlostní komunikace až na hranice s Rakouskem zatím není hotova. Co je skutečnou příčinou letité liknavosti? Jak byste zlepšení dopravní situace realizoval vy? Je vinen stát?
O dálnici se hovoří již dvacet let. Odpověď na vaši otázku možná najdeme v prohlášení jednoho nejmenovaného premiéra, který při své návštěvě Českých Budějovic prohlásil: „Jihočechy mám rád. Oni nic nechtěj.“ Možná tam je zdroj problému. V neschopnosti našich volených zastupitelů prosadit základní potřebu svého regionu vůči státu. Na vaši otázku tedy – můžeme si za to sami a náš partner stát. Je nutné zvýšit tlak na patřičné orgány. Možná i oprášit spolupráci se soukromými investory, ale to je běh na dlouhou trať.
V Národním parku Šumava se střetává mnoho zájmů. Žijí a pracují tam lidé. Na druhé straně jsou třeba ochránci přírody. Chovající se někdy jako anarchisté. Živě se diskutovala v průběhu let například pásma ochrany parku. V poslední době spory utichly. Jak vnímáte stávající stav vy?
Působí to na mne jako klid před bouří. I zde půjde o kompromis. Není přeci možné v rámci ochrany přírody ochromovat normální život lidí v této oblasti. Pokud bude příliš velká regulace, dojde zcela zákonitě k vylidňování tohoto území. A to není snad smyslem naší činnosti. Ostatně i to už jsme na Šumavě zažili.
Rakušané po celá léta v různě dlouhých periodách kritizují jadernou elektrárnu Temelín. Sami si svou zavřeli. V Rakousku atak proti Temelínu není vůbec mrtvou kartou. Jak vnímáte Temelín vy?
Jaderná energie je jedním ze zdrojů. Všechny dosavadní koncepty počítají s energetickým mixem. Jeho součástí je i jádro. Temelín nám umožňuje produkovat energii, být do jisté míry nezávislými, přináší zaměstnanost. Rozumím rakouským obavám, ale ke katastrofě může dojít z mnoha jiných přírodních i společenských příčin. Z toho co jsem řekl, plyne, že jsem pro dostavbu Temelína.
Pane doktore, letos již přišlo do Evropy více než 200 tisíc dalších uprchlíků. Do Německa jich loni dorazilo více než milion. Jak by si jižní Čechy poradily s možnou nekontrolovatelnou migrací?
Myslím, že je nutné na úrovni vedení kraje intenzivně spolupracovat se všemi bezpečnostními složkami v rámci integrovaného záchranného systému (Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR) kraje. Je nutná spolupráce s posádkami Armády ČR na území kraje, s Horskou službou v NP Šumava, Vodní záchrannou službou, ale i s dalšími organizacemi. Z uvedeného je zřejmé, že by šlo o koordinovanou součinnost mezi zmíněnými subjekty.
Jste zastáncem názoru, aby člověk žil tam, kde se narodil – děj se co děj? Jsou migrační vlny čas od času nevyhnutelné? Dějiny to mnohokrát spíše potvrdily…
Rozhodně nejsem zastáncem názoru, že člověk má žít jen tam, kde se narodil. Ale o nevyhnutelnosti „obohacujících“ migračních vln nejsem zcela přesvědčen. Spíše půjde o zhroucení a přetvoření stávajících politických, sociálních a ekonomických systémů v oblastech, kam je migrační tlak zacílen. Vzpomínám si na svou účast na konferenci ve Vídni v roce 1989, kde bylo zastoupeno 45 států. Již tam se hovořilo o nebezpečí osy jih–sever, nikoliv osy východ–západ. No a uplynulo dvacet sedm let…
Kvůli reorganizaci policie třeba dojde i ke konci této vlády. Jak onen koaliční spolek, kde vládne vlastně Babiš, vnímáte?
Jako účelové sdružení založené k získání podílu na moci.
Obáváte, že v případě svého vítězství ve volbách bude jako premiér Andrej Babiš směřovat k pojetí korporativního státu? Možná by v tom měl v prezidentu Miloši Zemanovi i spojence…
Myslím, že je to předčasná otázka. Opět bude záviset na procentech a „ochotě“ ostatních vládnout za každou cenu. Asi jsem optimista.
Prezident Miloš Zeman byl zvolen přímo lidmi. Spojuje národ? Souhlasíte s jeho politikou hospodářské orientace mj. i na Rusko a Čínu?
Je to taková mantra o spojování. Myslím, že žádný prezident nemá schopnost spojit různé skupiny uvnitř národa. To není z mnoha příčin možné. A hospodářská orientace – sám jste řekl „mimo jiné“. Z tohoto pohledu nelze opomenout dvě tak významné ekonomiky. Ostatně, dělají to mnohem silnější hráči než je Česká republika.
Chcete jej za prezidenta i po roce 2018?
A bude kandidovat?
Krajské volby budou už za pár měsíců. Zatímco v osmi krajích do nich jdou Soukromníci se Svobodnými, v jižních Čechách samostatně. Na jaký výsledek Soukromníky, které vedete, tipujete?
Pokud střední stav pochopí, že žádná strana nebude hájit jeho zájmy, příklady známe z dávné i nedávné minulosti, domnívám se, že Soukromníci mohou získat 5-6 %. Jsou to lidé pracovití, nezávislí a skutečné osobnosti.
autor: Josef Petrů
