V Náhorním Karabachu se bojuje, a současně se o něm jedná v Ženevě. Mají tato jednání naději na řešení konfliktu?

Máte pravdu v tom, že od 27. září se znovu o Náhorní Karabach bojuje mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Až dosud přišlo při tomto posledním střetu o život přes 300 až 400 lidí, mezi nimi  civilisté, a považuje se za nejzávažnější za posledních 25 let. V důsledku bojů odešlo ze svých domovů až 75 tisíc lidí. V Ženevě se sice ve čtvrtek sešli představitelé USA, Ruské federace a Francie, aby konflikt řešili, dostavil se i ázerbájdžánský ministr zahraničí, ale arménský představitel se jednání odmítl účastnit s poukazem na to – jak uvedl mluvčí arménské diplomacie –, že „nelze zároveň vyjednávat a zároveň vést vojenské operace“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pozval svého arménského kolegu na pondělí k jednáním do Moskvy, tak uvidíme, zda z nich něco pozitivního vzejde.

Tento konflikt se už táhne fakticky desítky let. Můžete nám představit Náhorní Karabach?

Je to území o rozloze 4400 km čtverečních se 145 tisíci obyvateli, z 95 % Arménci. Původně  bylo součástí takzvané Velké Arménie, ale samo datování jejího vzniku je stále předmětem sporů historiků. Jisté je, že v roce 180 před naším letopočtem se tato oblast stala jednou z provincií arménského království. Poté docházelo k mnoha změnám, též k migraci obyvatel, kdy jednou měli převahu Ázerbájdžánci, jednou Arméni, až ti dosáhli v roce 1897 trvalé většiny.

V roce 1923, kdy byla vytvořena v rámci SSSR Náhorno-karabašská autonomní oblast, Arméni tvořili 93,5 % obyvatel. Za gorbačovské éry, v lednu 1988, byla tato oblast přímo podřízena centrální sovětské vládě. V tomto roce se uskutečnily masivní deportace Azerů z Arménie do Baku a docházelo přitom k masovým pogromům všech. Tehdejší Nejvyšší sovět SSSR se rozhodl sloučit Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem, ale o rok později Nejvyšší rada Arménie se usnesla připojit si Náhorní Karabach ke svému území.