Hrajeme si na ještě větší soudruhy, než jsou v Bruselu. Sobotka nás do toho nahnal a teď se populisticky předvádí. Ekonomka Šichtařová vypočítává, jaké všechny relikty totality už jsme oprášili

01.10.2017 15:07

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Za žádné překvapení nepovažuje analytička Markéta Šichtařová výsledek studie OECD, podle níž zeměmi, kde roboti nahradí lidi v práci nejvíc, budou v příštích patnácti letech Česko a Slovensko. Toto nelichotivé prvenství jsme si vysloužili nejen tím, že jsme zemí skladů a montoven, ale i nízkou úrovní mezd. Došlo i na populismus nejhrubšího zrna od premiéra Bohuslava Sobotky, jenž žádá prověřit vysoké ceny másla. Už máme ministerstvo pravdy, máme lidové milice v podobě protikuřáckých hlídek a nyní i kontrolory, kteří chodí kontrolovat, jestli náhodou ti zlí kapitalisti v obchodech neprodávají máslo za tržní cenu.

Hrajeme si na ještě větší soudruhy, než jsou v Bruselu. Sobotka nás do toho nahnal a teď se populisticky předvádí. Ekonomka Šichtařová vypočítává, jaké všechny relikty totality už jsme oprášili
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Anketa

Kdybyste byli Andrejem Babišem, do které TV debaty byste šli?

hlasovalo: 6658 lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron přednesl na začátku týdne svůj velkolepý plán na záchranu Evropské unie. Navrhl vytvoření samostatného rozpočtu pro eurozónu, vznik evropské prokuratury k boji proti kriminalitě a terorismu, požadoval sbližování sociálních modelů zemí, ale i to, aby do roku 2024 existovalo v Evropě dvacet evropských univerzit, a do stejného roku pak aby každý student v zemích EU uměl alespoň dva evropské jazyky. Co ze spousty návrhů, které od něj za dvě hodiny v univerzitním prostředí na slavné Sorbonně dále zazněly, byste vítala a čeho naopak byste se děsila z pohledu dopadů na naši zemi?

Víte, když se z toho takhle vypreparují jednotlivé body, přestane být pro jednotlivé stromy vidět les. Když budete mluvit o univerzitách, bude to vypadat, jako by Emmanuel Macron měl na srdci vzdělávání. Když budete mluvit o evropské prokuratuře, bude to zase působit, jako kdyby měl na srdci evropskou bezpečnost. Jenomže nemůžu se zbavit dojmu, jako kdyby šlo do jisté míry o maskovací Potěmkinovy vesnice. V jádru francouzského plánu totiž je to, že Francie chce být velmocí za německé peníze.

Jde totiž o to, že Francii se během posledních dvaceti let drasticky zhoršil veřejný dluh a ekonomika se stala výrazně méně konkurenceschopnou. Naproti tomu Německo je jednou z mála zemí v Evropě, která dokáže své veřejné finance držet na uzdě a navíc má nezvykle nízkou míru nezaměstnanosti. Jednoduše řečeno, ve Francii mají mnohem větší socialismus než v Německu. No a když Francie přijde s tím, že zavede věc jako společné evropské dluhopisy nebo společné ministerstvo financí, pak vlastně se bude dostávat k penězům za úrokovou sazbu, která vznikne zprůměrováním bonit jednotlivých evropských zemí. Tedy Francie vlastně bude na Německu parazitovat. Ta další omáčka, jako jsou univerzity, to už jen balí do úhledného papíru, pod kterým to půjde veřejnosti prodat, a ta nepozná, o co v realitě jde.

Německo to ale chápe moc dobře a uvědomuje si, že by na tom prodělalo. Proto se do francouzského plánu zase tak moc nežene.

Prezident Spojených států Donald Trump navrhl největší daňovou reformu za třicet let. Ta má snížit zdanění podniků, které by kleslo na 20 procent ze současných 35 procent, má také ulevit americké střední třídě. Republikáni ani Bílý dům však nepředložili žádný propočet, o kolik by snížení daní rozpočet připravilo. Co může tak razantní zásah ekonomice USA přinést?

To my nejsme schopni přesně říct, protože – jak jste správně poznamenal – nikdo nepředložil ani nejmenší propočet. Jsme schopni jen odhadnout hrubě trendy. Především to výrazně zatíží veřejné finance, ale současně by to také mělo nakopnout z dlouhodobého hlediska soukromý sektor. Obecně vzato je reforma pojata z té správné strany, ale obavy vzbuzuje to, že se zdá dost nepřipravená, střílená od boku. Ale pořád lepší než nic.

Česká vláda v pondělí schválila rozpočet na příští rok, který počítá s příjmy ve výši 1,314 bilionu korun a výdaji o 50 miliard vyššími. Ekonom z VŠE Štěpán Křeček kritizuje Sobotkův kabinet, že v době růstu nevytváří přebytkový rozpočet: „Situace se podobá velkému večírku, kdy jsou již všichni opilí a na ranní kocovinu nikdo nemyslí.“ Co byste k rozpočtu, který bude schvalovat až po volbách nová Poslanecká sněmovna, uvedla vy?

To je celkem trefné přirovnání. Ekonomika aktuálně prochází obdobím růstu, a přesto podle dostupných indicií letos skončí rozpočet hůř než loni. A na příští rok znovu navyšujeme výdaje, jako kdybychom už byli v krizi! Jenom to potvrzuje mé tvrzení, že loňský zdánlivě skvělý výsledek rozpočtu nebyl důsledkem tak skvělého hospodaření, ale spíš kamufláží, kdy se jen některé výdaje přesunuly v čase.

Já netvrdím, že by se měl hned na příští rok plánovat rozpočet přebytkový, i když to by bylo skvělé a přesně o to bychom měli ihned začít usilovat. Připouštím ale, že by to byl celkem velký šok zvláště pro státní zaměstnance, a kdybych hypoteticky já byla ministrem financí, taky bych to z roku na rok nedokázala, pokud bych nechtěla vyvolat revoluční nálady v ulicích. Ale snížit rok od roku výdaje – to těžké není, a přesto k tomu nedochází.

Česká lékařská komora připravuje strategii, jak pro zdravotnictví získat více peněz. Její prezident Milan Kubek prozradil, že by se kupříkladu mělo zvýšit zdravotní pojištění pro lidi s vyššími příjmy, tedy že by od určitého vyměřovacího základu vzrostly sazby. Také by se do zdravotnictví měla nasměrovat část ze spotřebních daní z alkoholu a tabáku. Pro představu, dvacetník odvedený z jedné vykouřené cigarety by v souhrnu znamenal pro zdravotnictví pět miliard korun. Jsou zmíněné dvě možnosti rozumnou cestou, jak může stát zajistit financování věčně potřebnému resortu?

To jako že bohatší lidé jsou víc nemocní? Co je to za nesmysl a diskriminaci?

Mezi námi, ve zdravotnictví peníze jsou, ale nedostanou se tam, kam se dostat mají. Končí v černých dírách, jako jsou farmaceutické firmy, laboratoře a podobně. Problém není v objemu peněz, nýbrž v tocích peněz, ten systém je nastaven tak, že kdyby se objem peněz směřujících do zdravotnictví zvýšil, pořád by peněz v nemocnicích, ordinacích, u pacientů bylo málo, protože by opět směřovaly tam, kde už teď jich je dost.

Ale na druhou stranu ideální systém financování zdravotnictví neexistuje nikde na světě. U nás je ještě jeden z nejméně špatných.

Podle studie skupiny Allianz o světovém bohatství, která analyzuje úspory a dluhy lidí v 53 zemích světa, jsou Češi zhruba uprostřed. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo v minulém roce v Česku 12 630 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 328 tisíc korun. Na Slovensku to bylo 6 150 eur, v Polsku 7 070 eur, ale průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 49 760 eur (1,3 milionu korun) a ještě lépe na tom byl Rakušan s 51 980 eury (1,35 milionu korun). Je to důvod ke spokojenosti, že ve srovnání se zeměmi podobného politicko-ekonomického vývoje jsme na tom dvakrát lépe, nebo je k naštvání to, že německy mluvící sousedé jsou na tom finančně čtyřikrát lépe než Češi?

To je dilema poloplné a poloprázdné sklenice, takže každý si na to musí odpovědět sám. Já k tomu jen mohu poznamenat, že takové srovnání je mnohem lepší než třeba srovnání výše příjmů, a to i kdyby bylo přepočítáno přes paritu kupní síly. Příjmy jsou totiž jakási „okamžitá“ veličina. Říkají, kolik si vyděláme v tom a tom roce. Ale vůbec nezohledňují, jaké bohatství nechaly svým dědicům předešlé generace, neboli nezohledňují, jakým blahobytem jsme celkově obklopeni. Proto někdo tvrdí, jak jsou na tom Slováci dobře a jak jim ve srovnání s Čechy rostou příjmy. Ale když přijedete fyzicky na Slovensko a namísto do tabulek koukáte po skutečném okolí, vidíte, že ten rozdíl je markantní, domy prostě v průměru vypadají jinak, infrastruktura taky. To je ukazatel, který se nedá dohnat v jednom roce, je to dlouhodobá záležitost.

OECD nedávno zveřejnila studii, v níž zkoumala 35 zemí světa. Zajímala se, kde roboti nahradí lidi nejvíc, a tvrdí, že v Česku a na Slovensku. Čím jsme si tohle prvenství vysloužili a co bude s těmi 45 procenty českých zaměstnanců, kterých se podle OECD dotkne robotizace?

Čím jsme si to prvenství vysloužili? Strukturou našich mezd a strukturou celé ekonomiky. Abychom si rozuměli: Nejvíc totiž budou postiženy země skladů a montoven. Naproti tomu nejméně postiženy budou země vývoje a výzkumu. Ovšem být zemí skladů samo o sobě k prvenství ještě nestačí. Klíčové pro umístění v žebříčku je také řádně nízká úroveň mezd. Pokud máme dost levných zaměstnanců v hojném počtu skladů, na úspěšné umístění je zaděláno, jelikož má smysl takové lidi nahrazovat roboty. A proč nás nepředehnala Afrika? Proč se robotizace nedotkne Afriky víc, když má ještě levnější pracovníky? No právě proto. Protože když jsou pracovníci extra, extra levní, nevyplatí se je robotem nahrazovat.

A co s těmi lidmi bude? Klid, neznamená to, že do roka bude tolik procent lidí bez práce. Půjde o postupný mnohaletý proces, konkrétně tato studie má horizont 15 let. Některé profese typu výpravčí zaniknou, ale jiné typu „správce dronů“ vzniknou.

Není udivující výsledek studie, kterou vypracovala nizozemská společnost Ecorys a podle níž nemá nelegální stahování nebo streamování filmů, hudby, knih a videoher vliv na prodeje autorsky chráněných děl? Jen dodám, že dokument po četných žádostech získala a publikovala německá europoslankyně zvolená za Pirátskou stranu Julia Reda, protože Evropská komise, která si tu studii zadala, její výsledek od května 2015 tajila.

Ani mě to moc nepřekvapuje. Vycházím z osobní zkušenosti kupříkladu s našimi knihami, díky čemuž jsem se na knižním trhu celkem zorientovala. Dokud jsem tu zkušenost neměla, intuitivně bych taky čekala, že nelegální stahování bude zásadně negativně ovlivňovat prodejnost na klasických nosičích, například papírových knih. Ale v realitě se ukazuje, že překvapivě oba segmenty – „papírový“ i „elektronický“ se spíš doplňují, zatímco „pirátské“ stahování a kradení má tak malý podíl, že předešlé dva segmenty příliš negativně neovlivní. Prostě tvrzení o vysokém podílu nelegálních kopií, které má ospravedlňovat některé regulace, je mýtem.

Premiér Bohuslav Sobotka poslal dopisy ministru financí Ivanu Pilnému a ministru zemědělství Marianu Jurečkovi, v nichž je žádá, aby začali řešit vysokou cenu másla. Co si o této iniciativě končícího předsedy vlády myslíte?

Je to populismus toho nejhrubšího zrna. Hledáme nějakého „viníka“ u nás, když celé je to důsledek evropského socialismu, do kterého se právě Sobotkova vláda řečmi o „tvrdém jádru“ tolik žene. Nejprve bruselští socialisti v rámci evropské centrálně plánované zemědělské politiky zkasírují na daních ty, kteří pracují, a z těchto peněz zaplatí zemědělcům za to, aby nepracovali a nevyráběli mléko a máslo. Jenom nějak to ve své plánovací kanceláři špatně propočítají, zaplatí zemědělcům až moc za to, aby nevyráběli, a samotné je překvapí, že másla je míň, než chtěli. A vůbec nejvíc je překvapí, že když je něčeho málo, stojí to hodně. Kolik že máslo stojí? Tolik, kolik za něj jsou lidé ochotni dát.

Brusel je sice z vysoké ceny znechucen, ale nakonec víceméně drží ústa, neb přece jen jaksi chápe, že si to tak sám špatně naplánoval. U nás ne. U nás si budeme hrát na soudruhy ještě větší. A pošleme na to komisi, aby to zkontrolovala. Takže už máme ministerstvo pravdy, máme lidové milice v podobě protikuřáckých hlídek, máme kontrolory, kteří chodí kontrolovat, jestli náhodou ti zlí kapitalisti v obchodech neprodávají máslo za tržní cenu... A pak se sociální demokracie ještě diví, jak jí spadly preference!


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přicházejí s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Andor Šándor na férovku: Afghánistán neudržíme, je čas říci pravdu. Bezpečnost? Češi si mnohé neuvědomují

10:01 Andor Šándor na férovku: Afghánistán neudržíme, je čas říci pravdu. Bezpečnost? Češi si mnohé neuvědomují

CO NÁM DAL ROK 2018 Specialista na bezpečnostní problematiku, generál ing. Andor Šándor se v rozhovo…