Hromadná znásilnění, peníze Arabům, podvody při volbě prezidenta. Publicista a akademik přináší informace o stavu v Rakousku

24. 5. 2016 11:47

ROZHOVOR Matematik a publicista přispívající do internetového deníku Neviditelný pes Marian Kechlibar velice pozorně sleduje situaci jak v Německu, tak v Rakousku, odkud má díky četným kontaktům spoustu informací. Z nich vyplývá, že pravostředová část rakouského politického spektra už si uvědomuje, že je nemožné dovážet do země každý rok desetitisíce špatně kvalifikovaných imigrantů z Asie a Afriky, kteří skončí trvale na sociálních dávkách, ale levá část spektra na tom lpí, ať to stojí, co to stojí. Vítěz prezidentských voleb v Rakousku podle něj představuje ohrožený intelektuální establishment, který se snaží držet svých kymácejících se křesel.

Hromadná znásilnění, peníze Arabům, podvody při volbě prezidenta. Publicista a akademik přináší informace o stavu v Rakousku
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

Anketa

Jste spokojeni s výsledkem prezidentských voleb v Rakousku?

3%
95%
hlasovalo: 14494 lidí

Jak byste zhodnotil výsledek prezidentských voleb v Rakousku? Má pravdu spíše Jiří Dienstbier, když tvrdí, že šlo o vítězství slušné tolerantní politiky budoucnosti, nebo spíše Petr Štěpánek, pro kterého je to jen začátek proměny evropského politického spektra?

Pan Dienstbier je ve svém tvrzení silně ovlivněn vlastní ideologií. Vyhrál člověk jemu politicky blízký, tak má radost – to je přirozené. Označit Alexandera Van der Bellena za představitele politiky budoucnosti je ale objektivně nesmysl – je to pán pokročilého věku, jeden z reprezentantů ekologického a protijaderného hnutí, které v Rakousku vyvrcholilo před 25 lety a od té doby upadá. V celoevropském kontextu představuje Van der Bellen pravý opak – ohrožený intelektuální establishment, který se snaží držet svých kymácejících se křesel.

Pana Štěpánka bych lehce korigoval v tom, že to spektrum se proměňuje už pár let, v Dánsku, ve Francii, v Maďarsku i v Polsku. Ale je pravda, že nikdy dříve se nestávalo, že by rakouské prezidentské volby sledovala napjatě celá Evropa. Je to i proto, že pro nejmocnější osobu kontinentu – Angelu Merkelovou – představoval Norbert Hofer něco jako políček do tváře.

Objevují se uštěpačné poznámky o tom, že korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované. Lze taková podezření bezezbytku vyvrátit?

U korespondenčního hlasování bohužel nelze. Přes veškerou jeho praktičnost bych doporučoval, abychom tento model z Rakouska a Švýcarska nepřejímali. Jak vidíme, tak i ve vyspělé a bohaté zemi vyvolává u některých lidí nedůvěru. Přeci jen je tam příliš mnoho „prostředníků“, osobní kontakt mezi volební komisí a hlasujícími se ztrácí. Obálky putují poštou, ke které spousta lidí nemá důvěru ani v běžném životě. Není divu, že vznikají stížnosti.

Kdo jsou ti voliči, kteří volili korespondenčně? Jaká jsou specifika rakouského volebního systému pro prezidentské volby?

Jen malá menšina, zhruba pět procent, korespondenčních hlasujících jsou Rakušané žijící v zahraničí. Velmi často hlasují korespondenčně obyvatelé domovů důchodců, hospiců, léčeben trvale nemocných. To je další důvod, proč někteří zpochybňují solidnost systému – není jisté, zda každý hlasující přesně věděl, co dělá. Dnes proti tomu protestují Svobodní, ale v roce 2011 proti tomu protestovali právě Zelení, čili strana, jejíž kandidát dnes skrze korespondenční hlasy vyhrál. Vidíme, že nedůvěra se stěhuje podle toho, kdo zrovna prohrál.

U populace v produktivním věku je korespondenční hlasování využito zejména lidmi, kteří chtějí odjet na víkend někam na výlet.

Objevily se zprávy, že 48 procent voličů Van der Bellena mu hlas dalo jen proto, aby zabránili vítězství Norberta Hofera. Jak vnímáte takovou informaci?

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung komentoval tyto volby slovy „hlavně ne ten druhý“. Motivace řady voličů byla silně negativní – zabránit nástupu toho, koho neměli rádi.

To ale známe i u nás, poslední prezidentské volby vypadaly úplně stejně. Bavil jsem se s některými známými, kteří tehdy volili poraženého Karla Schwarzenberga. Vesměs říkali, že jim nešlo ani tak o osobnost a názory Karla Schwarzenberga, které jsou ostatně dost neprůhledné, ale jenom o to, že to nebyl Miloš Zeman.

Co slyšíte od svých rakouských známých jako určité faktory změny ve společnosti? Copak Rakousko již není země spokojených klidných lidí, kteří se vyhýbají konfliktu? Co přispělo k tomu, že své znepokojení projevili volbou Hofera?

Největší podíly hlasů dostal Norbert Hofer v Burgenlandu, Štýrsku a Korutanech, což jsou tři spolkové země, které byly nejvíce postiženy živelnou migrační vlnou. Nebýt migrační vlny, nedostal by se Norbert Hofer pravděpodobně ani do druhého kola, natož aby v něm získal polovinu hlasů. Stigma FPÖ je v Rakousku stále ještě dost silné na to, aby v „normální“ situaci nedostala více než cca pětinu hlasů. Ale situace přestala loni být normální.

Co jsou další důvody k tomu, že polovina Rakouska dala svůj hlas Norbertu Hoferovi?

Rakouští voliči jsou rovněž nespokojeni s tím, že společenský systém druhé republiky přestal fungovat. Rakouský stát vybírá jedny z nejvyšších daní na kontinentě, ale čím dál větší část těchto daní směřuje do sociální podpory přistěhovalců, kteří mají početné rodiny. Nedávno zavedlo rakouské ministerstvo financí fiskální pokladny pro živnostníky, něco, co se podobá našemu EET – výsledný pocit lidí je: „Nevědí, jak by nás ještě sedřeli z kůže, a pak ty peníze dávají Arabům a Řekům.“ Bylo to extrémně nepopulární opatření a špatně načasované.

Pravostředová část rakouského politického spektra už si uvědomuje, že čistě matematicky je nemožné dovážet do země každý rok desetitisíce špatně kvalifikovaných imigrantů z Asie a Afriky, kteří skončí trvale na sociálních dávkách a mají mnoho dětí s podobnou životní perspektivou, ale levá část spektra na tom lpí, ať to stojí, co to stojí – to vyvolává další zuřivost daňových poplatníků.

A svoji roli hraje také neustálá snaha o záchranu Řecka, v níž je Rakousko čistým plátcem. Tento šeredný příběh ne a ne skončit.

Je situace s uprchlíky v Rakousku opravdu tak vážná, že si zasluhuje reakci v podobě volby Hofera? Víme o Německu, ale v souvislosti s Rakouskem jsme slyšeli hlavně o ženě umlácené tyčí. Nuže, na co si Rakušané v souvislosti s uprchlíky stěžují?

Přistěhovalecká vlna ovlivnila život v podsvětí, například ve Vídni spolu na ulicích otevřeně bojují „usedlé“ čečenské a nově příchozí afghánské gangy o to, kdo bude mít kontrolu nad prodejem drog. Rakouské noviny, zvláště ty bulvární, zveřejňují s chutí všechny kriminální incidenty, které se v souvislosti s migranty odehrály. Šlo nejen o naprosto nesmyslné utlučení té paní tyčí, ale i o několik hromadných znásilnění. V jednom případě se stala obětí turecká studentka, takže z toho byl dokonce mezinárodní skandál.

U dřívějších migračních vln z evropských zemí si Rakušané stěžovali, že jim ti nově příchozí berou práci, ale tento důvod ke stížnostem dnes pominul. U nové migrační vlny jde spíš o pravý opak, že pracujících je mezi nimi po čertech málo.

Také bychom neměli pominout náboženský extremismus. Loni vyšlo najevo, že ve Vídni je 120 salafistických školek, kde se malé děti ani nenaučí německy, zato jsou jim vymývány mozky nenávistným a agresivním pojetím islámu. Taková školka může fungovat tak trochu jako továrna na mladé teroristy. Část z nich už snad byla zavřena. Hrály tam roli i nějaké peníze z arabských ropných emirátů; byl to každopádně skandál, který ukázal na vážná rizika soužití muslimů a nemuslimů.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V analýzách se hovoří o rozkolu mezi venkovem a městem. Venkov volil Hofera, města Bellena. U nás vidíme podobný rozpor mezi příznivci Miloše Zemana a „kavárnou“. Jak se podobné emoční napětí projevuje v Rakousku? Jakými slovy, jakými emocemi?

Rakušané jsou povahou nesmírně podobní Čechům, takže stačí nahlédnout do našich novin a do našich diskusních fór.

Nutno ale říci, že to rozdělení na města a venkov není tak striktní. Na venkově měl opravdu Hofer převahu, ale bylo to tak 60 ku 40, ve městech naopak 40 ku 60. Rozhodně to není 80 ku 20.

Český ministr kultury Daniel Herman okomentoval výsledek jako dobrou zprávu nejen pro Österreich, ale i pro celou Evropu. Rozum a rozvaha podle něj zase jednou zvítězily. Máte dojem, že polovině rakouských voličů rozum a rozvaha chybí?

Ale kdeže. Tyto volby byly silně emocionální a dominovaly jim negativní emoce. Ztotožňovat jednu stranu s „rozumem a odvahou“, to je absurdní. U voličů Norberta Hofera šlo hlavně o odpor k migraci a Evropské unii, u voličů Van der Bellena šlo hlavně o pohrdání „nácky“. Jak jste sám zmínil, 48 procent voličů Van der Bellena jej volilo jen proto, že chtělo uškodit protikandidátovi.

Pan Herman má radost z toho, že vyhrál „jeho“ kandidát, ale neměl by se nechat unášet tak daleko, aby to prohlašoval za triumf „rozumu a odvahy“. Jestli si to myslí, možná by mohl nastínit, s jakým „rozumem a odvahou“ se nový rakouský prezident postaví třeba k problému řeckého dluhu nebo k problému nestabilního italského bankovního systému. Oboje hrozí pohřbít eurozónu, a to zákonem silných čísel, proti kterým politické proklamace nezmůžou nic. Docela rád bych v tomto smyslu slyšel nějaký rozumný a odvážný návrh, ale od levicového ekologického idealisty jej nečekám.

Jak vidíte budoucnost Le Penové, Wilderse, Švédských demokratů, ostatně i rakouských Svobodných či Alternativy pro Německo?

Trend jim přeje a zatím nejsou v pozicích moci, takže se nacházejí v mimořádně výhodném postavení. Mohou hlasitě kritizovat stávající garnituru a nutit ji k tomu, aby přijímala některá opatření podle jejich gusta. Přitom si v opozici neušpiní ruce od praktického výkonu moci, který s sebou vždy nese korupční skandály a nutnost dělat kompromisy.

Pokud se nerozhádají mezi sebou, nejspíš je čeká cesta k moci. Ovšem to rozhádání bych nepodceňoval. Stačí se podívat na naši protiislámskou a protiimigrační scénu. Chvílemi ztrácím přehled, kdo je kdo a kdo je zrovna s kým.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milion nadržených migrantů může v Německu sednout na vlak a vyrazit k nám na ženské. Spisovatel a kandidát do EP doporučuje kalašnikov na půdě

19:00 Milion nadržených migrantů může v Německu sednout na vlak a vyrazit k nám na ženské. Spisovatel a kandidát do EP doporučuje kalašnikov na půdě

ROZHOVOR „Nedovedu si představit, co zabrání milionu nadržených imigrantů sednout si v Německu na vl…