Hrůzná slova ženy, která utekla z východní Ukrajiny. Tak to tam opravdu vypadá

16.08.2014 7:52

ROZHOVOR Situaci na Ukrajině komentují z tepla svých domovů nejrůznější politikové ze všech koutů světa. Jedenačtyřicetiletá Lyudmila Dudniková z Luhanska na východě Ukrajiny žila celý život. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz popisuje svůj dramatický útěk z města, kde nefunguje elektřina, neteče voda, lidé se ukrývají ve sklepech a škola jejího syna je rozstřílená.

Hrůzná slova ženy, která utekla z východní Ukrajiny. Tak to tam opravdu vypadá
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Jedenačtyřicetiletá Lyudmila Dudniková přijela na Hodonínsko z Luhanska.

Anketa

Kdo nese nejvíc viny za rozbouřenou situaci na Ukrajině?

6%
91%
hlasovalo: 17846 lidí

V Luhansku jste prožila čtyřicet jedna let. Jak se tam dříve vzájemně snášeli Rusové a Ukrajinci. Byly mezi těmito národy nějaké konflikty?

Rusové a Ukrajinci tam vedle sebe vždy žili v naprosté pohodě.

Kdy se začalo válčit?

V našem městě se začalo střílet na přelomu dubna a května letošního roku.

Kdo dle vašeho mínění vyvolal tento konflikt? Byli to Rusové, Evropská unie nebo Amerika?

Nemyslím si, že by to byli obyčejní Rusové nebo Ukrajinci. Myslím, že je to všechno politika oligarchů.

Pracovala jste jako účetní. Neměla jste poslední týdny problémy chodit do práce, když se ve městě válčilo?

Naše pracoviště se muselo kvůli bojům přestěhovat. Potom jsem také čerpala dovolenou.

Fungovalo ve městě zásobování a zdravotnictví?

V době, kdy jsem tam ještě pobývala, nebyly se zásobováním problémy. Zdravotnictví a hasiči fungují stále, protože je jich velmi zapotřebí.

Jak město vypadá dnes?

V současné době tam například nefungují mobilní operátoři, takže se nikam nedovoláte. Byli tam tři operátoři, ale fungoval pouze jeden. Elektřina jde jen občas a stejně tak voda teče jen někdy. Přitom je v Luhansku nyní velké vedro. Teploty se pohybují okolo třiceti stupňů a bez vody je to moc špatné. Byla zničená úpravna vody. Pokud voda teče, je třeba převařovat minimálně deset minut, aby byla pitná. Tak to bylo v době, kdy jsem tam byla já. Samozřejmě, že nevím přesně aktuální situaci.

Máte devatenáctiletého syna, neměl nějaké problémy?

Byla tam mobilizace, ale ta se ze zákona na mého syna nevztahovala, protože ještě studuje.

Je pravda, že jsou tam mladí muži verbováni z obou stran a když nesouhlasí, tak se ztrácí?

Na internetu jsme se dozvídali, že se lidé doopravdy ztrácí. To je pravda. Z toho důvodu jsem už v červnu syna poslala k našim přátelům do Kyjeva, aby byl v bezpečí. V našem městě se střílelo a já jsem o něj měla strach.

Víte, kdo střílel?

Nevím. Nikoho jsme neviděli. Ukrajinská armáda tehdy ještě ve městě ale nebyla.

Jak o konfliktu informovala televize?

V televizi byly ukrajinské i ruské kanály odpojeny, takže jsme je nemohli sledovat. Nevím samozřejmě, jak je to dnes. Zpravodajství z obou stran mohli sledovat jen ti, kdo měli internet.

Zůstali ve městě nějací vaši přátelé?

Většina se snažila odjet, protože měli strach. Hodně lidí uteklo do Ruska a třeba jedna kamarádka také do Německa. Ve válečné oblasti ale zůstala moje maminka. V její vesnici zatím naštěstí jde elektřina, takže jsme v kontaktu občas přes internet. Nyní se tam ale hodně střílí, proto většinu času pobývá ve sklepě.

Bylo náročné dostat se z válečné oblasti pryč? Kdy jste z města odjela vy?

Odjela jsem zhruba o měsíc později než můj syn. V červenci jsme se setkali v Kyjevě, odkud jsme už dál společně pokračovali do České republiky. Tady jsme ale měli domluvenou dovolenou ještě před tím, než začala válka, protože mám na Hodonínsku přítele. Jen jsme svůj odjezd prostě urychlili. Už jsem tady byla vloni v létě a potom v prosinci.

Můžete trošku podrobněji popsat svou cestu?

Měla jsem strach jet na nádraží městskou hromadnou dopravou, kterou jsem obyčejně jezdila do práce, protože jsem viděla některé autobusy rozstřílené. Zaplatila jsem si proto taxík, který mne odvezl na vlakové nádraží. Vlakem jsem potom jela do Kyjeva a z Kyjeva do České republiky autobusem do Brna.

Když jste projížděla krajinou, byla zničená?

Tehdy, když jsem utíkala, tak ještě zničená nebyla. Dnes je to ale jinak. Zhruba čtrnáct dnů po mém odjezdu byla zničena část železniční trati, takže přestaly jezdit vlaky. Co vím, tak v Luhansku dnes nefunguje ani pošta.

Chcete se vrátit zpět domů?

Vůbec nevím, co bude dál. Mnozí lidé přišli o své domovy, protože jsou rozstřílené. Je ale fakt, že tady mám s sebou pouze letní věci a všechny zimní zůstaly doma v Luhansku.

Máte zprávy, kolik v Luhansku zůstalo lidí?

Netuším. Na internetu byla ale výzva, aby obyvatelé z města odešli.

Myslíte, že bude obnova všeho, co bylo v zemi zničené, trvat dlouho?

V našem městě je zničená infrastruktura, jsou poničené školy, sportovní stadion i elektrárna. Obnova bude stát mnoho peněz a hlavně je do ní ještě daleko, protože si myslím, že válka bude trvat dlouho. Na druhé straně je ale pravda, že nikdo  neví, jak vše půjde dál.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Filip Ferbie

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Důležitá slova ekonomky Švihlíkové. Jde o vaše platy, o potraviny, které zdražují před očima, a o české zemědělství

4:40 Důležitá slova ekonomky Švihlíkové. Jde o vaše platy, o potraviny, které zdražují před očima, a o české zemědělství

ROZHOVOR "Jako problém vnímám to, jaké zemědělství tím podporujeme – protože následkům necitlivého h…