Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?Anketa
Pane producente, když jsme spolu mluvili minule, platila ještě přísná covidová opatření. Teď už je kultura vlastně bez omezení, jak to tedy se zájmem o ni vypadá? Jsou lidé vyhladovělí po kulturních zážitcích?
No tak nejsou, samozřejmě. Vítám to, že se rozvolnilo a lidé můžou chodit, ale dnešní stav má strašně daleko do předcovidového stavu. Do toho se samozřejmě promítá mnoho důvodů. Jeden může být ekonomický. Lidé mají hlouběji do kapsy. Všechno je dražší, energie, cesta do divadla... A také je tu spousta lístků z přeložených představení, které se ještě nestihly využít. My to samozřejmě diskutujeme s kolegy z jiných divadel a až na naprosté výjimky je to opravdu drtivý dopad na naši sféru.
Věříte, že se to brzy srovná, nebo že toto „období“ bude trvat dlouho?
Věřím, že se to srovná, ale myslím, že po té cestě mnoho z nás nevydrží, protože to bude dlouhodobé. Jen když vidíte, co se děje na Ukrajině, a pak samozřejmě ta příšerná drahota, která se na nás žene…
Domníváte se tedy, že kultura bude mezi prvními „věcmi“, které si lidé odpustí?
Každou krizi to tak bylo. Kultura je první zbytný výdaj. Vždycky se musí jíst, lidé se musejí šatit, chodit do práce, do školy. A i s tím jsou spojené nějaké náklady. No a z těch nadstavbových věcí – vždycky ty rodiny pojedou na nějaké prázdniny nebo dovolenou. Byť ne třeba tak opulentní. A na ni si prostě budou muset ušetřit, už vzhledem k dětem, ke stresu… Kdežto kultura je opravdu první zbytný výdaj. A úplně nejzbytnější je divadlo. Protože je to ten opakující se cyklus. Když je nějaký jedinečný koncert, který už se neopakuje, tak na něj lidé jdou, protože nemají perspektivu, že můžou za čtrnáct dní, za měsíc, za rok… znovu. Kdežto u divadla si řeknou – no tak počkáme, půjdeme příště.
Zdražuje všechno od jídla přes energie, což se týká i provozu divadel. Budou kvůli tomu stoupat i ceny vstupenek, nebo se to budou snažit divadla udržet i právě kvůli tomu, že zájem o kulturu zase tak velký pravděpodobně nebude?
My jsme zdražili jednu kategorii od podzimu, protože to skutečně už jinak nejde. Na příkladu divadla Broadway – ještě v listopadu nebo v prosinci jsme platili měsíčně za elektřinu 80 tisíc, teď je to přes 300 tisíc měsíčně. To už jsou položky naprosto neskutečné, které se logicky musejí promítnout. Ale na druhou stranu to nejde do nekonečna. Už teď jsou některé vstupenky na maximu, co si mohou lidé dovolit, a v některých divadlech je pak skoro prázdno.
Mimochodem, co říkáte na výzvy na konec odběru ropy z Ruska? Nebo na odpojení od ruského plynu, což ve výzvě vládě podepsala před časem například i Olga Sommerová nebo Petr Pithart a další...
Je to těžké. Já samozřejmě sleduji konflikt na Ukrajině. Sami pořádáme nejednu charitu na podporu lidí, na které to dopadlo. Na druhou stranu, takováto gesta… Jsem zvědav, až ti lidé opravdu přestanou svítit, až jim bude zima, jak se na to budou tvářit. Já bych v tomhle byl asi víc pragmatičtější. Protože přece jenom živím spoustu lidí, velikou firmu. Je to složité. Dupnout si a říct, hele, tak já nebudu jezdit, nebudu topit, nebudu svítit, vyhodím všechny lidi? Já to takhle úplně nevidím.
Vraťme se zpátky ke kultuře. Už dříve se ozývaly názory, že má Praha možná až příliš mnoho divadel. Domníváte se, že tato doba „přispěje“ k tomu, že zůstanou nakonec jen ti nejlepší, že počet pražských divadel prořídne?
No, kdyby to tou krizí prořídlo tak, že zůstanou jen ti nejlepší, tak pak bych řekl, že to je prostě přirozený zákon trhu a přirozený vývoj světa. Ale ono to tak není. A já se vracím do času bojů a mých velkých hádanic s panem ministrem Zaorálkem. Ono se v zásadě nic nezměnilo, takže nezůstanou ti nejlepší. Zůstanou ti, kteří jsou dotovaní. Opět je spousta institucí, kterých se krize sice dotýká stejně jako nás, v návštěvnosti, ale v komfortu života nikoliv. Protože tu ztrátu jim vykompenzuje zřizovatel nějakou dotací, grantem nebo jinou podporou. Kdežto u nás, kde drtivým příjmem je vstupné, tak nás to samozřejmě může zničit. A já se, možná pyšně, domnívám, že to není zničení těch nejhorších, ale zničení těch nejzranitelnějších.
Psali jsme:
A jednáte s novým ministrem kultury na toto téma?
Tak jednáme… Jsme v kontaktu. Trošku mě mrzí, že nikdy nedošlo na osobní schůzku. Vždycky jsou to nějaké korespondenční věci, ve kterých líčíme své stanovisko. Mám z pana ministra Baxy dobrý pocit v tom smyslu, že je to mnohem komunikativnější člověk, než byl pan ministr Zaorálek, a že se snaží mít a získávat přehled i o té naší branži. Tedy branži toho segmentu, který se musí starat sám o sebe. Druhá věc je, že jeho přehled, vstřícnost a řekněme mnohem větší sympatičnost k našemu resortu se zatím směrem k nám nepromítla v ničem. Rozpočet je podle jeho slov vyčerpaný a možnosti limitované.
Lze tedy vlastně říci, že pro oblast kultury nastává snad ještě těžší doba než za covidu? Protože u epidemie jsme všichni předpokládali, že jednou skončí, ale kdy skončí tato problematická doba, to nikdo neví...
Za covidu s výjimkou toho exekutivního zákazu a samozřejmě strachu lidí o vlastní zdraví jiný limit nebyl. Byl drtivý, bylo zavřeno, ale lidé měli chuť chodit. Ale postupně, jak během covidu ztratili sociální návyky, zhoršila se jim sociální situace, tak najednou se může, ale lidé už nechtějí. A samozřejmě do toho teď přišla ta velká inflace, drahota. To je teď to největší, co limituje návštěvnost.
Takže zkrátka, za covidu jsme nehráli a sledovali konec. Teď hrát můžeme, ale návštěvnost je mizerná a konec toho průšvihu v nedohlednu.
Vy jste zmínil situaci na Ukrajině i s tím, že také pořádáte akce na podporu Ukrajiny. Na druhou stranu, co říkáte na to, že ruští umělci dostali ve světě vlastně „stopku“? Je to podle vás dobře?
Obecně si myslím, že by se zlu mělo čelit razantně. To je pravda. Na druhou stranu se domnívám, že dnes jdeme často až do nesmyslných extrémů. Když třeba Národní divadlo zruší Čajkovského operu Střevíčky jenom proto, že se tam zpívá o velké Rusi, nebo v momentě, kdy mladí Heřmánkové z Divadla Bez zábradlí jsou nervózní, jestli můžou hrát Cikáni jdou do nebe, protože je tam postava Buča, no tak už si myslím, že se všichni zbláznili.
Takže chápu, že je těžká doba, a my také děláme v divadle nejednu akci tak, abychom pomohli jak lidem na Ukrajině, tak lidem i ukrajinským umělcům žijícím tady.
Ale k vaší otázce, každý extrém by měl někde skončit. Nevím kde, protože je to obdobné v kultuře, ve sportu... Já třeba sleduji Wimbledon a vnímám zákaz ruských tenistů. Nevím, možná to správně je, ale zase srdce fanouška nebo srdce diváka mi říká něco jiného. Slyšel jsem reprodukci vyjádření pana ministra Gazdíka, že se snad budou posílat domů z České republiky ruští studenti, protože je velké nebezpečí, že jsou to špioni. No to už mi přijde hrozný. Jakýkoliv zásah do lidského osudu je prostě špatný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
