Unie orchestrálních umělců se přidala k ostatním profesním organizacím Českomoravského odborového svazu a nedávno vyhlásila také stávkovou pohotovost. Co ji k tomu konkrétně vedlo? Když jsme se spolu předposledně bavili, tak jste uvedl, že finanční podmínky orchestrálních umělců se přece jen oproti minulým letům poněkud zlepšily. Reagují tak naši komorní umělci hrající v orchestrech na všeobecnou drahotu kvůli horentní inflaci?

Je nutné si uvědomit dvě zásadní věci – všichni zaměstnanci kultury jsou v první příloze tarifních tabulek a ta nebyla dva roky vůbec valorizovaná. Důvodem byla situace kolem covidu, kdy propady příjmů rozpočtů byly obrovské, a sami jsme nechtěli ohrozit přílišným tlakem na růst platů některé instituce, které z drtivé části zřizují samosprávy. Ano, za poslední roky před covidem se nám dařilo dorovnávat rozdíly v odměňování u profesí veřejné sféry tím, že se snižoval počet tarifních platových tabulek. V roce 2014 jich bylo dokonce devět, postupně jsme docílili snížení počtu až na čtyři, tím jsme se z první tarifní tabulky přiblížili nejvíce k tarifům, které mají pedagogové i zdravotníci. Jenže v posledních dvou letech se ony vyšší tarifní tabulky dvou zmíněných profesí valorizovaly, ale ty naše už ne. Nůžky v odměňování se nám tedy opět rozevírají. Již v lednu jsme žádali vládu o revizi tarifů a navýšení platů, ale marně.

Situace kolem inflace je však neudržitelná. S vládou jsme opět zahájili jednání o nárůstu platů ještě v tomto roce, ale do této chvíle to ze strany vládní koalice byla jen zdržovací hra, kdy přes přísliby nějakého konkrétního návrhu vlastně nemáme do této chvíle nic v ruce. Proto stávková pohotovost. V tomto týdnu mimochodem proběhla další jednání, ale velice pochybuji o jejich výsledku, ještě uvidíme. Každopádně platy v kultuře a celkově v první tarifní tabulce platů musejí růst dynamičtěji. Jsme v ní nejen zaměstnanci kultury, ale veškeré pomocné práce od kuchařek, uklízeček počínaje až po úředníky a další řadové zaměstnance.

Co se vaší umělecké profese z hlediska zdražování dotýká nyní nejvíce – vysoké ceny potravin, pohonných hmot či služeb?

Zastupujeme zaměstnance zřizovaných institucí. To znamená, že uvedené dopady jsou dvojí a záleží, jak vaši otázku interpretovat. Jsou tu dopady přímé na zaměstnance, ale také na samotné organizace. Ty budou asi nejvíce v následném období bojovat s nárůstem cen energií. Řada organizací má navázané energie na rámcové dohody se zřizovatelem, například s magistráty či krajskými úřady a podobně. Tady čekáme šok v době, kdy dojdou termíny těchto smluv a budou se muset řešit smlouvy nové. Na druhou stranu zatím registrujeme předběžná prohlášení, že města a kraje, kde funguje až 90 procent všech našich složek, budou nárůsty nákladů těmto organizacím kompenzovat. Jenže budou muset kompenzovat i mandatorní výdaje spojené s výraznějším nárůstem platů.