Hybridní propaganda, obchodní válka. Mezi velmocemi právě teď dochází k zásadním změnám, dotknou se i nás. Přibližuje profesor Oskar Krejčí

09.06.2018 14:52 | Zprávy

ROZHOVOR Vztahy na globální šachovnici se zásadně proměňují. USA, Rusko, Čína a Evropská unie mění své vzájemné vztahy způsobem, jakého by se ještě před pár měsíci nikdo nenadál. Zejména severoatlantické spojenectví USA a EU dostává pěkně zabrat. Průvodcem po dynamických změnách světové rovnováhy je protentokrát profesor Oskar Krejčí.

Hybridní propaganda, obchodní válka. Mezi velmocemi právě teď dochází k zásadním změnám, dotknou se i nás. Přibližuje profesor Oskar Krejčí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Zásadním tématem světové politiky byl v posledních letech vztah Evropské unie k Rusku. Tento vztah byl více či méně napjatý, naposledy napětí eskalovalo při „kauze novičok“. Nyní ale sledujeme v Evropě události, které naznačují, že by tento vztah mohl být vřelejší, možná zásadně. Prezident Putin byl velkolepě přivítán v Rakousku (dokonce i prezidentem Van der Bellenem, který je názorově považován za součást evropského mainstreamu), zájem na obnovení lepších vztahů s Ruskem deklaruje nová vláda Itálie a nedávno též francouzský prezident Macron, zdá se, že se názor na něj mění i v Německu. Nedávno na sebe přitom EU a Rusko navzájem uvalovaly hospodářské sankce. Jedná se podle vás o přelom v poškozených vztazích?

Co znamená zásadní? Z hlediska globální politiky i ekonomiky existují – tak trochu bohužel – důležitější témata. Pro Rusko jsou sankce důležité téma, ale též s upadajícím významem. Předně se Rusku podařilo se sankcemi alespoň částečně vyrovnat. Dokázalo některé z nich, a to i své odvetné sankce, využít ke stimulaci vlastní ekonomiky – po letech poklesu by letos měl nastat mírný hospodářský růst. Velmi významná se stala politika záměny vojensky důležitých dovozů za vlastní produkci. Agrární sektor díky sankcím ožil a Rusko je dnes největším vývozcem pšenice na světě. A nejdůležitějším ekonomickým partnerem Ruska přestalo být Německo, na jeho místo nastoupila Čína.

Když to shrnu, sankce jsou aspektem celkových změn v globální rovnováze. Jsou součástí úpadku role Evropy – Evropská unie se podřídila Washingtonu, přijímá sankce, které jsou pro ni nevýhodné a pro Spojené státy jsou naopak výhodné. Část Evropské unie si to uvědomuje. Jenže zatím nenastal politický zlom. Připomeňme si, že už dříve se ozývaly hlasy z Finska, Maďarska, Slovenska, Kypru, Řecka i Česka, v poslední době z Bulharska, které se vyslovily proti sankcím. A byly to hlasy prezidentů a premiérů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jakub Vosáhlo

Zajímalo by mě, jaký je zájem o kandidaturu za SOCDEM?

Hledal jsem totiž kandidáty, ale žádné jsem ani na vašich stránkách nenašel. Nebo jich snad máte tolik, že nevíte koho vybrat? To dost pochybuji, když od vás dost politiků přešlo jinam, což teda já neschvaluju a takové politiky nevolím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skyline v zákulisí evropské obrany: Strategie, lobbing a  přístup k moci

15:00 Skyline v zákulisí evropské obrany: Strategie, lobbing a přístup k moci

ParlamentníListy.cz měly před několika hodinami možnost hovořit s Ondřejem Šloufem, zástupcem společ…