Lidé už mají nařízených protikovidových opatření plné zuby, zvláště podnikatelé a živnostníci v oblasti služeb, ale také v resortech kultury a sportu. Nicméně všichni zdravotníci v první linii padají už na ústa a kolaps zdravotnictví určitě není v příštích měsících zcela vyloučen. Jak tuto situaci vůbec řešit – váš osobní názor. Co byste vzkázala lidem, kteří už odmítají dodržovat i základní hygienická pravidla, tedy nošení roušek udržování odstupu a podobně?

Je pro mě obtížné chápat stálou medializaci vážných obav. U nás v republice je krizový systém velmi kvalitní. V minulosti jsme díky němu zvládli bez hysterie pandemii chřipky, SARS, Ebolu,  Zika virus a loni epidemii spalniček. Je potřeba objektivně informovat, nepodporovat zbytečně strach o život, zviditelňovat počty lidí, kteří jsou sice pozitivní, ale mají lehké příznaky, kteří mají závažný průběh choroby na základě jejich diagnózy, a těch, kteří jsou asymptomatičtí (bez příznaků). Porovnat je třeba čísla úmrtnosti, která jsou v souvislosti s covid-19 stále relativně nízká, s čísly úmrtí u ostatních chorob. Je již prokázaná přímá souvislost vlivu strachu či dlouhodobého stresu na snížení imunity člověka. Stres je nejdůležitější příčinou psychosomatických onemocnění!

Roušky – na rozdíl od respirátoru – mají funkci ochrany před šířením kapének do okolí. Nošení roušek není něco jako spolknout prášek. Je to komplikovaný proces, který musí mít racionální základ. Plošné nošení roušek například nezohledňuje člověka, který onemocnění prodělal, a je dle platných algoritmů v tzv. devadesátidňovém imunitním okénku, takže nákazu nešíří. Už existují i studie, které dokládají, že asymptomatická, tedy bezpříznaková osoba má protilátky. Existuje přirozený proces promořování populace a je stále otázkou, kolik lidí již chorobu prodělalo a je vůči nákaze imunní. Právě otázka protilátek, imunity krátkodobé i dlouhodobé není doposud náležitě zohledňována.