Co říkáte současné diskusi kolem osvobození, kdy snad každá strana hovoří o překrucování dějin? Dočkáme se toho, že se bude říkat, že nás osvobodila americká armáda převlečená za Rudou armádu?

Už staří Římané říkali Victores historiam scribent. Dějiny, které jsme si neprožili, se dají vykládat různě a z různých úhlů pohledu. Někdy se musím smát, když slyším generaci svých dětí, popřípadě i vnuků, zasvěceně hovořit o době komunistické totality. V jejich projevech jasně čtu výchovu v rodině, zkrátka vštípené názory předků. A ještě k té diskusi kolem osvobození. Mně se kupříkladu nelíbí, že se v oficiální historii, zcela jistě záměrně, zapomíná na naše vládní vojsko z období tzv. protektorátu. Kdepak se dočtete, že Češi měli také „svou“ kolaborantskou armádu? A zase v tom nejsme sami. Francouzi se k vichistickému režimu dnes také jaksi moc veřejně nehlásí, Rusové sice pokládají Vlasovce stále za zrádce, ale my je bereme na milost kvůli jejich roli v pražských ulicích během květnového povstání.

Vzpomeňte si, jak se falšovaly dějiny už krátce po válce, před nějakými 55 lety. Krásným příkladem je až goebbelsovsky perfektně zpracovaná knížka „Američané v Plzni“. Pár let po válce! Historie se dá zkrátka docela dobře ohýbat, protože ti, co ji zažili, už navěky mlčí. Jejich písemné projevy lze zničit anebo strčit za mříže mezi libri prohibiti. Nebo pamětníci žijí, leč musejí „držet hubu a krok“. V té či oné straně, ve společnosti, z existenčních, dneska spíše z kariérních důvodů.

K té druhé otázce: Já to neočekávám, ani nevnímám, že by se k něčemu podobnému schylovalo. Ale klidně můžete narazit na jedince, který si z toho udělá berličku ve volební kampani. Tomu se zabránit nedá. Už jsem někde řekl, že žijeme v dobách postmodernismu, který se dá přeložit hezkým českým novotvarem „cochcárna“.