Jaký typ lidí na svých kurzech učíte?
Těžko říct, charakteristiky vycházejí z toho, že ti lidé se chtějí buď něco nového naučit, nebo chtějí získat nový zážitek či zkušenost. Máme mladé lidi kolem 18 let, ale i lidi nad padesát.
Co je učíte?
Pokud se jedná o kurzy přežití v přírodě, tak je to taková pomyslná „svatá trojice“ přežití, rozdělání ohně, stavba přístřešku, orientace, aby se člověk případně uměl někde, někam zahrabat či vyřešit nějakou situaci v divočině s nutností přespání.
Jak jsou na tom ti lidé v těchto disciplínách, když se vám dostanou do ruky?
Většinou to bývá tak, že mají zmáknutou teorii. Praxe ale pokulhává. Ono je rozdíl, když si nastudujete nějaká videa na YouTube, a když pak v terénu máte třeba rozdělat oheň křesadlem, což my děláme.
Kurz přežití v divočině Michala Halíka (Video: YouTube)
A co přežití ve městě? Co je klíčem k přežití v urbanizovaných oblastech, při nějaké výjimečné situaci?
V dnešní době přežití vychází hlavně z toho, být připravený. Když nejste připravený, tak když nic nemáte, nemáte nůž, nemáte křesadlo, tak jste samozřejmě ve velké nevýhodě.
Už když jenom porovnáte z hlediska ostrosti moderní nůž s vyrobeným nožem z kamene nebo z kosti, tak jsme úplně někde jinde. Jinými slovy, z hlediska ostrosti se štíplým kamenem k tomu noži ani nepřiblížíte. Konkrétně u přežití ve městech, je dobré mít připravené nějaké evakuační zavazadlo, nějaký plán minimálně v hlavě počítající s tím, na jak dlouho a kde chcete přežít, a podobně.
Musíte samozřejmě počítat i s tím, že ne všichni v takového situaci, která nastane, potom jsou, jak se říká, ti hodní.
Fotogalerie: - Fuck Erdogan
Lidé si v takovéto situaci půjdou po krku?
Obecně každý vychází z toho, že všichni jsou dobráci. To je sice hezká představa, ale jakmile vám jde o život, nebo vy sami jste v problémech, tak tenhle předpoklad už neplatí. V tu chvíli už každý jde sám za sebe. Samozřejmě, pokud jde o přežití, tak velkou výhodou je, pokud můžete s někým spolupracovat.
Zmínil jste význam připravenosti. Co říkáte na fenomén tzv. prepperů, tedy lidí, kteří se na krizové situace v podobě například od nějaké živelní katastrofy až po hypotetické propuknutí jaderné války, připravují?
Tady bych řekl, že záleží na úhlu pohledu. Jestliže vidíte, že svět jde od desíti k pěti, že naše civilizace směřuje ke konci, tak potom být prepperem dává smysl. Já ale na druhou stranu věřím, že civilizace bude fungovat dál. Ty lidi sice chápu, ale jak říkám, záleží na úhlu pohledu. Rozhodně není špatně být připraven.
Dá se přežít i jaderný útok?
Myslím, že přežít se dá ledacos. Zase záleží na tom, jak dobře jste na danou situaci připravený.
V atomovém krytu jaderný útok asi přežijete. Otázkou je, na jak dlouho, a také, když potom vylezete, v jakých podmínkách budete dál žít. Jako jednotlivci toho moc nezmůžeme.
A co se v krizové situaci plně spoléhat na bezpečnostní či záchranné složky?
To bych asi obecně nedoporučoval. Myslím, že 100% spoléhat na někoho jiného v nějaké krizové situaci není nikdy úplně chytré. My razíme takové heslo: spolupracujte ve skupině, ale spoléhejte sami na sebe.
Co to znamená?
To znamená, že člověk by měl být schopen fungovat jako samostatná jednotka a měl by být schopen i sám za sebe ty věci řešit. Měl by spolupracovat, ale neměl by v řešení svých problémů spoléhat na druhé. Lidi by neměli spoléhat takřka na nic. Tady jsou furt věci: stát se o vás postará, Unie se o vás postará, Amerika se o vás postará, Rusko se o vás postará. Nikdo se o nás nepostará tak, jak se postaráme sami o sebe.
Fotogalerie: - Velkoměsto nejdál od moří
Útěk do divočiny? Žít jako poustevník jako ve filmu Útěk do divočiny. Je to řešení?
Těžko říct. Lidé, kteří to zkoušejí, jsou. Na druhé straně, hlavní protagonista snímku, o kterém mluvíte, doplatil na to, že nebyl připravený. Šel do divočiny bez přípravy, bez informací a dojel na to. Když půjdete v zimě do lesa a nevezmete si žádný kabát, tak na to taky doplatíte. Příprava dělá hodně. Když někoho vyhodíte nahého do lesa bez ničeho, tak to, že dlouhodobě přežije, je jen málo pravděpodobné, a může to být i kdovíjaký expert přežití.
Jakou roli pro přežití, ať už ve skupině či sólo, hraje osobnostní nastavení, konfigurace člověka?
Jde hodně o to, jak to máte v hlavě srovnané, jak jste psychicky odolný, fyzicky připravený a jaký máte genetický předpoklad v odolávání různým stresorům, např. odolnost vůči chladu, odolnost vůči hladovění atd. Každý jsme od přírody nějak nastavený, ale hodně věcí se dá posunout tréninkem.
Jsme převážně web o politice. Vrcholní politici mají pověst „alfa samců“ s ostrými lokty. Mají podle vás charakteristiky, které by jim umožnili přežít bez civilizace?
Být leader je super a hodně vám to pomůže, když máte kolem sebe lidi, ale když jste sám, tak je vám to na nic. Politik bez publika, je jen blázen co si křičí v lese.
Který z následujících politiků by podle vás měl nejvíce šancí přežít? Kultivovaný Fiala, nebo bezskrupulózní Babiš, či populistický Okamura?
Každý z těchto politiků oslovuje jinou skupinu lidí a kolik jich osloví, záleží na tom, co říká, ale i jak to říká. Bohužel, jak tomu bývá, dobré věci nebývají moc populární a lidi hledají obecně snadná řešení. Málokdo dělá věci, co by měli dělat, ale spíš co chtějí dělat, a to bývá dost v rozporu.
Lidé dnes tráví mnohem více času ve virtuálním prostředí a s elektronikou, než tomu bylo v minulosti. Řekl byste, že se schopnost lidí snášet nějaký diskomfort, třeba v přírodě, snižuje?
Ovšem, jestli člověk jenom sedí za počítačem, nikdy nebyl třeba v lese, tak bude potom vykulenej třeba i jenom z toho, že kopřiva pálí, nebo že v lese není klimatizace. A ostatně nemůže být ani zvyklý například na pracovní nástroje, jelikož nic neobrábí, nemá s tím tuhle zkušenost. Ale je to pouze o cviku a praxi. Nemyslím, že by se obecně snižovala schopnost lidí se tohle naučit.
Fotogalerie: - Teror v Číně
Souhlasil byste s tím, že současné nastavení západní společnosti je spíše ku prospěchu mužům než ženám, jak tvrdí známý americky psycholog Phillip Zimbardo? Že muži nemají příležitost svou primitivní maskulinitu projevit?
S názorem, že dneska má chlap problém se někde projevit, bych souhlasil. Koneckonců i proto dochází k nevídanému rozkvětu extrémních sportů, souboje stylu MMA a podobně, kde je ten muž opět v roli bojovníka a podobně, anebo jako lovec. My to máme geneticky dané. Muž je geneticky bojovník nebo lovec, a lov i boj fungují do jisté míry jako drogy. Takže logicky, lidé v současnosti hledají nějaké náhrady.
Vy jste někde v rozhovoru uvedl, že každý, kdo jí maso, by si alespoň jednou v životě měl vyzkoušet zabít zvíře. Proč?
Já se domnívám, že člověk by měl nějakým způsobem přijmout zodpovědnost (pokud jí maso). Měl by si uvědomit, že je predátor a že není třeba tak mírumilovný, jak si o sobě myslí.
Jak to myslíte?
Myslím to tak, že to, že něco nevidíte, ale konzumujete to, ještě neznamená, že za to nenesete odpovědnost. Můj názor je, že všechno, co kupujeme, tak i de facto podporujeme. Když budete mluvit o ekologii a pojedete si tady nějakým desetilitrem, tak to trochu nedává smysl, stejně jako když doma sedíte na nějaké plastové židli. A když jíte maso, měl byste přiznat, že se zvířata kvůli vám zabíjí. A myslím, že by si to člověk měl alespoň jednou vyzkoušet, aby na to maso potom trochu jinak koukal. Ono pak to maso ve vašich očích získá i trochu jinou hodnotu. Stoprocentní vegany na kurzech ale samozřejmě k zabíjení zvířat nenutíme.
Video: Kurz obranné střelby (Video: YouTube)
Veganství je v módě. Objevily se teorie, že pokud by lidé přestali úplně jíst maso, přispělo by to k boji proti klimatické změně. Co o tom soudíte?
Myslím si, že myšlenka je to asi dobrá, něco na tom pravdy bude. Ale zase se to začalo přetáčet do extrémních poloh ve smyslu daně na maso a podobně. Ostatně, stejně si myslím, že do budoucna budeme na planetě jíst hlavně hmyz jako zdroj bílkovin.
A co jíst mrtvé, jak doporučoval jeden švédský vědec s tím, že by to opět velmi pomohlo klimatu, kdyby lidé nemuseli chovat dobytek na maso?
(smích) Tak to je možná opět takový extremismus. Jenže když k tomu přidáme to, že člověk je schopen si zvyknout na ledacos, tak jsme schopni si zvyknout i na tohle. V historii skutečně při extrémních situacích docházelo ke kanibalismu i v Evropě, ale jíst lidi normálně? Dobrovolný kanibalismus je naší kultuře na míle vzdálen.
A kanibalismus?
No, vybavuji si, jak kdysi došlo k jednomu známému leteckému neštěstí v Andách. A tehdy tam ti přeživší skutečně jedli lidi, aby přežili. To ale samozřejmě bylo něco jiného než ta teorie onoho vědce, o které jste mluvil, ta mi přijde extrémně brutální. Navíc ještě v dnešní době. Samozřejmě, kdybychom byli za války a nebylo co jíst, tak by to opět bylo něco jiného. Kanibalismus je extrém, ke kterému se člověk uchýlí, když nemá jiný manévrovací prostor. Na druhé straně, některé primitivní kmeny kanibalismus běžně praktikovaly.
Měl by mít člověk, v rámci například sebeobrany nebo obav o vlastní bezpečnost, právo držet palnou zbraň?
Já si myslím, že pokud splňuje nějaká stanovená kritéria, tak ano. Zkrátka nemůžete spoléhat na to, že vás v krizové situaci ochrání policie. Musíte spoléhat sami na sebe. Když zavoláte policii, tak za jak dlouho tam ta policie bude? Dojezdové časy jsou v tomhle nedostačující, protože útoky probíhají velice rychle, často navíc bez varování a ze zálohy.
Nestačí sebeobrana, bojové umění?
Podívejte, já třeba dělám bojové umění od 13 let, mám skoro 110 kilo. Když proti mně nastoupí nějaká padesátikilová holka, tak prostě nemá moc šanci. Když budu váhat, tak možná jo, ale když do toho nastoupím na sto deset procent, tak ani náhodou. To by musela být například mistryní nějakého bojového umění či sportu a musela by se hned napoprvé dobře trefit. Protože, pokud ne, tak jí zalehnu a co potom udělá? Můžu si s ní dělat, co chci.
Takže střelná zbraň?
Takže střelná zbraň… Myslím si, že člověk by měl mít možnost se bránit, v odpovídající situaci, i tímto způsobem. Je to ale samozřejmě společnost, kdo v této oblasti nastavuje normy. Já neříkám, abychom byli jako v Americe, kde po sobě lidé střílejí, ale ta možnost bránit se palnou zbraní by tu podle mě, po splnění požadavků a podmínek daných zákonem, být měla.
Učíte i střelné zbraně?
Ano, také. Poskytujeme studentům nějaký základ, učíme bezpečnostní stereotyp kolem střelné zbraně, ale samozřejmě i taktiku a strategii. Setkal jsem se s tím, že hodně lidí se střelných zbraní bojí.
Neměli by se bát?
Měly by se bát spíš člověka, co jí drží. Ovšem často zapomínají na to, že nůž je mnohdy nebezpečnější než palná zbraň. Spousta konfliktů se dnes řeší noži, protože jsou snadno dostupné. Když si vezmu, že většina těch střetnutí probíhá takzvaně tváří tvář, tak v takovém případě nemáte moc času tu střelnou zbraň vytahovat. Nůž je navíc tichá zbraň a v rukou profesionála může způsobit rozsáhlá zranění.
Například Velká Británie ve světle vysokého počtu útoků nožem zvažuje zákaz těchto zbraní...
Tak s tím nesouhlasím. Je to podle mne naprostý nesmysl. To je, jako kdybyste chtěl zakázat nošení klacku, kamene, vidličky, klíčů? Já si prostě myslím, že pokud je někdo násilnický, tak si zbraň vždycky najde. Otázkou je samozřejmě dostupnost. Nože budou dostupné vždycky. To chcete vydávat povolení na pořízení si nožů? To není podle mne dobrá cesta.
A ten vysoký počet útoků nožem?
Ale ono je to vždycky o hodnotách a normách, které společnost dodržuje. Předpokládám, že my v Čechách, když prostě spolu nebudeme souhlasit, tak asi jen těžko vezmeme sekáčky a začneme se tady sekat. Ale věřím, že někde to tak být může, protože zkrátka mají ty vnitřní hodnoty nastavené trochu jinak. Zakazování nožů ale rozhodně situaci neřeší.
A v kurzech radíte proti noži konkrétně co? Když si vezmete příklad nějaké křehké dívky, proti které vystartuje nějaký chlap s nožem. Co ji radíte?
Samozřejmě záleží. Když se mě někdo bude ptát, co má dělat, když má nůž na krku, tak mu řeknu, že už udělal řadu chyb. To už byl řetězec špatných rozhodnutí, jejichž důsledkem je to, že má nyní na krku nůž. Řeknu mu: co chceš dělat s nožem na krku? S tím se nedá nic moc dělat. Máš prostě blbej den. Takže asi nezbývá než čekat, co bude následovat. Riskovat nějaké chvaty bych osobně nedoporučoval. Spíš se pokusit zklidnit útočníka, aby se nebál. Kdo se bojí, je nebezpečný. Lidé, když se bojí, mají tendenci dělat často něco radikálnějšího. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy.
V případě nějaké konfrontace pak jako ideální radíme utéct. Je to lepší, než pouštět se do nějaké bitky. Navíc není jistota, že vám někdo, kdo je třeba u toho, pomůže. Bitky na ulici jsou tvrdé, útoky přichází bez varování, často dochází k vážným zraněním. Vždycky je to loterie.
K těm bitkám. Všiml jsem si, že poznávacím znamením rvaček poslední doby je, že útočníci pokračují v likvidaci soupeře, i když je na zemi, kopají a mlátí ho do hlavy. Proč?
Ale tak to bylo vždycky. Dlouhou dobu jsem dělal vyhazovače, viděl jsem to z první ruky. Vždycky nám říkali, že dostat se na zem není nic dobrého. Takže proč se kope do lidí na zemi? No, protože leží. Určitou roli tam hraje ten vztek útočníka, frustrace, ta snaha té ležící oběti jakoby ukázat, aby si příště už nedovolila nebo aby se nemohl zmobilizovat a útok vrátit.
Co v takovém případě radíte, když se někdo dostane na zem?
Okamžitě se dostat zpátky na nohy. Využít jakoukoliv slabinu soupeře či soupeřů a pokusit se utéct. Nebo pokud jste tak dobrej bojovník, že to zvládnete sázet tak rychle na zem, než ostatní stačí přiskakovat, tak to můžete zkusit a zariskovat. Potom tam hraje roli psychologický efekt, že když porazíte jednoho, dva, tři tak ostatní to výrazně v jejich útoku zpomalí, protože najednou vidí, že tady něco není dobře. A vychází to i z přírody, vlci vám taky neútočí na silné jedince, protože ví, že pokud se zraní, budou mít problém. Rizika jít do konfliktu jsou vysoká.
Řekl byste, že na ulici stačí k vážnému zranění málo? Slovák zavraždil Filipínce jednou ranou a jedním kopem do hlavy na Slovensku... Měl se Filipínec snažit utéct? Špatné vyhodnocení situace ho stálo život...
Bohužel o tomhle případu toho moc nevím, jen co bylo vidět na videu, že ho napadl výrazně větší a silnější muž. Nevím ale, co tomu předcházelo, a tudíž jaké byly šance na objektivní vyhodnocení rizik a následné odvrácení útoku. Obecně takto vedený kop na hlavu je velmi tvrdý a hodně nebezpečný.
Pocházíte ze severočeského Ústí nad Labem. Sever Čech má pověst drsného regionu, mnoha sociálních problémů a střetů. Jak moc je to tam drsné?
Mně to přijde v pohodě. Ono taky záleží, kde se pohybujete, jak vypadáte a jak mluvíte.
Psali jsme:
autor: Jonáš Kříž
