Česká vláda, která je proti povinným kvótám pro přerozdělování uprchlíků ze severu Afriky a Blízkého východu, se rozhodla nabídnout, že přijme několik set utečenců dobrovolně. Je to lepší varianta?
Domnívám se, že česká vláda ve věci uprchlíků postupuje v podstatě správně. Odmítnutí povinných kvót je správným krokem, protože nemůžeme-li ovlivnit příčiny, pak nemá smysl uzavírat nějaké dohody o následcích. Příčinami jsou různé nesváry ve světě, do kterých Evropa zasáhnout neumí, a důsledky jsou uprchlíci z těchto končin, se kterými si Evropa poradit musí. Podle mne je správné i to, že česká vláda přijme některé z těch uprchlíků. Myslím si, že bychom měli kapacitu přijmout i větší počty, protože lidé, kteří jsou v zoufalé situaci a prchají z válečných konfliktů, potřebují naléhavě pomoc, která se týká záchrany jejich života. Z toho, že přijmeme nějaké uprchlíky a umožníme jim pobyt na našem území na vymezenou dobu, neplyne, že všem poskytneme i azyl. A z toho také neplyne, že všem poskytneme občanství. To jsou ještě další kroky, které je třeba zvažovat.
Mluví se o tom, že velké procento běženců – až šedesát procent – tvoří ekonomičtí uprchlíci, ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman dokonce tvrdí, že je to dokonce osmdesát až devadesát procent.
Jsem přesvědčen, že je třeba prioritně poskytnout pomoc lidem, kteří prchají pro záchranu života, a rozlišit je od běženců, kteří prchají za lepším. My máme omezené kapacity a ty musíme věnovat opravdu lidem, kteří to naléhavě potřebují. A těm ostatním můžeme nanejvýš pomoci v tom, že pomůžeme udělat pořádek v zemích, ze kterých prchají. Ale to už je jiný příběh.
Ale mluví se stále o přerozdělení uprchlíků, kteří přišli do Itálie a Řecka, protože tyto země jejich nápor už nezvládají. Přitom velvyslankyně Evropské unie v Iráku Jana Hybášková potvrdila, že ti nejpotřebnější a nejubožejší nemají ani peníze, ani sílu na cestu do Evropy, pohybují se jen v rámci svého regionu. Neměli bychom pomoci především těmto lidem?
Myslím, že je třeba pomoci nejvíce těm nejslabším, tedy lidem přímo na místě, lidem v uprchlických táborech, kteří sebrali rodinu a prchli, aby zachránili své životy a zdraví. Samozřejmě dnes existují rozvinuté sítě mafií, které ze zoufalství těch lidí profitují, a upřednostňují lidi, kteří platí, to znamená lidi bohatší. Ale i tady je potřeba pečlivě rozlišovat. Je lhostejné, když vám jde o život, když jste jezídové nebo křesťané na území Islámského státu, jestli jste bohatí nebo chudí, prostě vám jde o život. A těmto lidem je třeba poskytnout pomoc prioritně a neplýtvat pomoc na lidi, kteří si jsou schopni svou situaci vyřešit, protože mají dost peněz.
Takže nesouhlasíte s názorem prezidenta Miloše Zemana, že bychom neměli přijímat vůbec žádné imigranty, pokud jsou z kulturně odlišných zemí?
To by museli nejdříve jít domů Vietnamci, kterých je u nás přes sedmdesát tisíc. A ti jsou z radikálně odlišné kultury. Islám je kultura, která je Evropě mnohem bližší, protože tisíc let ovlivňovala evropskou kulturu. Takováto zkratkovitá tvrzení většinou neodpovídají realitě. Mezi lidmi z islámského prostředí jsou ti, pro které je islám zdrojem mravních hodnot a nemají vůbec žádný důvod terorizovat druhé, a pak jsou tam islamisti, kteří používají násilné metody a snaží se prosadit politický islám za pomoci terorismu apod. Směšovat tyto skupiny znamená vytvářet si umělého nepřítele, který dnes neexistuje, ale v budoucnu se může z naší hloupé politiky zrodit.
Říkal jste, že máme omezené kapacity pro ty, které můžeme přijmout a integrovat do společnosti, ale že je to víc než několik set lidí, které se rozhodla přijmout vláda. Kolik běženců jsme podle vašeho odhadu schopni pojmout, aniž by nás to nějak zásadně ekonomicky poškodilo?
Kapacita České republiky je v řádu jednotek procent. Ale chci k tomu dodat, že je samozřejmě třeba poctivě vybírat a rozlišovat. Poznal jsem osobně řadu Afghánců nebo Syřanů, kteří žijí v České republice, a kdo nezná jejich jméno, vůbec je nerozliší od českých občanů, protože žijí naprosto normálně a spořádaně. Není s nimi žádný problém. Pokud přijde na azylové řízení a poskytnutí občanství, je třeba vybírat právě takové lidi a samozřejmě požadovat od nich projevení loajality vůči českému ústavnímu pořádku a hodnotám, na kterých je postaven.
Ale když si budou všechny členské země Evropské unie chtít vybírat takové lidi, jak naložit s těmi ostatními desetitisíci běženci, kteří už jsou na území Evropy, ať už na půdě Řecka nebo Itálie, a dalšími, kteří se chystají přijít? To je přece realita, s kterou se Evropa bude muset také vypořádat.
Čeští zástupci v orgánech Evropské unie musí trvat na posílení vnějších evropských hranic. Třeba Řecko neinvestovalo vůbec nic do ochrany svých vnějších hranic a nelze se divit, že dneska jsou tyto hranice děravé jako cedník. Už dnes se v těchto hodinách jedná o tom, jak rozpracovat postupy při vracení uprchlíků na místa, odkud přicestovali. Ale to nejdůležitější je, že ani Česká republika, ani Itálie, ani Německo nejsou schopné vlnu uprchlíků samy zastavit, je nezbytné, aby Evropská unie jednala jako celek. Jestli jsou naši politici skutečně zodpovědní, budou posilovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Na mezinárodní bezpečnostní konferenci Duha nestability a bezpečnost Evropské unie jeden z diskutujících Peretz Gurel varoval před nejednotností Evropy. Radil, aby Evropská unie vytvořila společnou zpravodajskou službu, jako je americká CIA, aby dokázala bojovat proti organizovanému zločinu, který se podílí na pašování lidí do Evropy. Souhlasíte s tímto názorem?
Lisabonská smlouva dala Evropské unii dostatečné právní základy, aby společnou bezpečnostní a zahraniční politiku mohla rozvinout. Včetně společné tajné služby, včetně společné armády. Pokud vím, zatím se plánují na rok 2017 jednotky rychlého nasazení, ale domnívám se, že to je málo a pozdě.
Takže si myslíte, že je třeba jednat rychle? Zvlášť když odborníci varují, že na severu Afriky je připraven až milion lidí na cestu do země zaslíbené, bohaté Evropy? Neměla by se ostatně změnit i poměrně velkorysá sociální pomoc imigrantům v řadě evropských zemí?
To samozřejmě hraje určitou roli. Proto imigranti směřují především do Německa a do těch nejrozvinutějších evropských zemí. Pro nás by skutečným imigračním problémem bylo, kdyby se zhroutil ukrajinský stát, o což se pokouší současná putinovská politika. Pak bychom měli na hranicích milion Ukrajinců. I když jsou nám kulturně nejbližší, znamenalo by to pro Evropu skutečný problém. Ukazuje se, že nelze udělat jedno řešení, ale že je potřeba přistoupit ke kombinaci různých prostředků, které potom povedou k nějakému výsledku.
Neobáváte se, že pokud Evropa nebude postupovat jednotně a razantně proti sílícímu přílivu běženců, povede to k rozdrobení Evropy? Protože když nebude dostatečně chráněn vstup do schengenského prostoru, mohou některé země, které jsou cílovou stanicí běženců, uzavřít své národní hranice, aby se ochránily před vlnou uprchlíků.
Rozdrobení Evropské unie by byla především katastrofa pro malé státy. Ty velké se o sebe dokáží postarat, ale ty malé nemají dostatek prostředků, aby čelily těmto hrozbám. Myslím si, že není v zájmu České republiky, aby tento stav nastal. Pro nás je vždycky důležitější sedět u společného stolu a spolurozhodovat. I když třeba máme menší hlas, pořád se můžeme ještě spojovat s ostatními a vytvářet různé koalice států k prosazování společných zájmů. Tady v Evropě není solidarita nejen v oblasti uprchlíků, ale není solidarita ani v oblasti společné obrany. Právě Řecko a Itálie, které dnes volají po solidaritě s jejich uprchlickým problémem, vyjadřují poměrně značný nezájem a nedostatek solidarity s pobaltskými zeměmi, které se cítí být ohroženy ruskou expanzivní politikou.
Když mluvíte o ruské politice, myslíte si, že my bychom se měli víc bát jejích důsledků na Ukrajině, protože probíhající konflikt by nás mohl ohrozit víc než uprchlíci ze severu Afriky a Blízkého východu, kteří stejně nemíří k nám?
Ano, já se víc obávám této hrozby. A jen bych dodal, že česká imigrační a azylová politika je velmi konzervativní a opatrná. Česká vláda si v tuto chvíli počíná vcelku rozumně, i když by mohla dát najevo mnohem větší soucit s těmi, kteří jsou v těžké situaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
