Já nedokážu mlčet, rozpovídal se rebel z ANO. Účtenková loterie je prý jak kupónovka od Koženého

20.10.2017 7:41

ROZHOVOR Rebelská sedmnáctka na plzeňské kandidátce ANO – nejmladší kandidát, dvaadvacetiletý mladíček, který se pustil do farmaření. Ota Zach, pravičák, kterého zklamala ODS, chce proniknout do politiky. „V roce sedmnáct mám číslo sedmnáct,“ říká bez patosu a doufá v preferenční hlasy. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz přiznává, že v něčem je jistě blázínek. Možná i naivka, který by rád přeskákal „staré pardály“ na předních místech. A společně s farmářem Pavlem Šrámkem by chtěli v budoucím parlamentu udělat pořádné „tóčo“.

Já nedokážu mlčet, rozpovídal se rebel z ANO. Účtenková loterie je prý jak kupónovka od Koženého
Foto: archiv O. Zach
Popisek: Ota Zach

Takže jste bejamínek, junior...

Jsem nejmladší určitě na naší krajské kandidátce. Možná na lístcích budou mladší Piráti, se kterými jinak sympatizuji, ale nesouhlasím, jak se staví k emigrantům, že je chtějí přijmout. Pod třicet let tady v hnutí ANO nikdo není. Členem jsem pět let a rozhodl jsem se na základě svých zkušeností s politikou, že člověk nemůže jen nadávat. Já jsem velký workholik, mám autodopravu, statek, o víkendu jsem zvukař. Jsem docela zručný, nechci nikoho prosit... Prostě, jsem zvyklý přidat se do práce. A protože nepiju pivo, abych chodil do hospody, abych bouchal do stolu a říkal – tak to nejde, tak to chci nějak změnit sám. To byl ten počáteční impuls, že budu kandidovat. S hnutím jsem již od začátku jeho éry, kdy se začalo prosazovat a mělo výsledky.

Není podle vás hnutí ANO, jak se o tom dost říká, hnutí jednoho muže?

S tím nesouhlasím..

…a dostanete se někdy ke slovu?

Pan Šrámek třeba prosadil zelenou naftu pro chovatele i pěstitele. To, co píše pan Babiš ve své knize, s tím souhlasím. On hlavně vidí to velké zemědělství, já zase malé, takže se musí najít nějaká střední cesta. Že bych hlásal zcela něco, co je v rozporu s hnutím, to určitě nemám v plánu.

Ale slepě následovat jistě nejste také ochoten…

To rozhodně ne. Já nemám žádnou vazbu na kmotry z ODS. Ze začátku mého zájmu o politiku jsem volil ODS a chtěl jsem se v ní angažovat. Pak přišlo hnutí ANO a já jsem se bez váhání k němu připojil. Zbavil jsem se veškerých sympatií k ODS, protože co se tam děje, to je pro mne příšerné, tady v Plzeňském kraji. 

Vy jste tedy z podstaty pravicový člověk…

Přesně tak.

Hnutí se dříve profilovalo jako pravé…

…ale teď jde spíše do leva, to souhlasím. Na rovinu řeknu, že se mi to vůbec nelíbí. Socani říkají „srdce na levém místě“, ale o tom to není. To je reklamní tah. Chce to racionalitu. Extremisty, což jsou  levicové strany, také nemusím.

Dnes se to však poněkud stírá…

Ano, chtějí uspokojit všechny názory.

Vy jste tedy hledal pravici, v ODS jste pšenku nenašel. Co topka?

O ní se mluvit nedá a Svobodné také nebrat. Piráti jsou menší zlo než Okamura. On má sice pro mne zajímavé názory, ale to je především kolem imigrace a nic jiného on v zásadě nemá. Což mě u něj mrzí. Nu, teď mě ještě více trápí ten jeho bratr, jak jej najednou napadá. On najednou haní vlastního bratra. Chápu, že je v jiné straně, u lidovců, ale takhle veřejně hanit bratra, to se nedělá. Už proto nemám lidovce rád. Na rodinu by se nemělo přece sahat. Piráti mají sice logické názory, i na ekonomiku, jenže ti migranti!

K té vítačské aktivitě. Problém je, že tady nemáme lidi. Není, kdo by pracoval…

Ale oni dělat nebudou! Jsem proti montovnám, jezdím kolem nich na severním Plzeňsku. Za tento rok tam postavili dvě nové fabriky, teď začali připravovat třetí. A když jedete na Borské pole v Plzni, tak tam všude máte, že přijmou zaměstnance. Lidi tady nejsou. A černoši, Ukrajinci tady moc pracovat nebudou, jedině poškodí ekonomiku. Budou dělat za pár korun a bude to špatně. Mají jinou kulturu, i ti Ukrajinci.

Teď probíhá v ČSSD vnitřní boj, chtějí přijmout alespoň 200 000 Ukrajinců a Vietnamců. Ale až nastane zanedlouho čtvrtá technická revoluce, to je pak zase budeme vyhánět?

Já to nechápu. A jak se říkalo, že dají Ukrajince do zemědělství. To je naprostý nesmysl. Ti, kdo „zemědělčí“, tak „zemědělčí“ doma. V zemědělství si nikdo jako zaměstnanec peníze nedokáže vydělat. Dnešní doba je tak hrozná, že traktorista má dvanáct třináct tisíc a je rád. A to dělá i sedm dní v týdnu. Dobře, o žních si vydělá něco navíc. A počasí se nikoho neptá, takže v týdnu vyjet nemusí, o víkendu se udělá hezky a musí jet na pole. Ukrajinci půjdou do stavebnictví. Oni jsou dříči, ale do zemědělství nepůjdou. A do montoven už vůbec ne. Ženy sem nepošlou, aby se měli kam vrátit. Takže tato myšlenka není podle mne dotažená.

A přesídlení celých rodin?

My jsme tady monokulturní svět. Já vidím, jak se tady dívají na Vietnamce. Jezdil jsem pro různé pekárny a tady na venkově se z osmdesáti procent zavážely jenom krámky Vietnamců. Já mám k nim dobré vztahy, vždyť jsou to zákazníci, ale lidi jim říkají „větve“ a ubožáci. Přitom jsou to neskuteční dříči. Oni jsou tam sedm dní v týdnu, aby přitáhli zákazníky, mají i v zimě otevřené dveře nebo okna. Pro mne jsou to dříči, ale ti zaměstnanci nikdy nebudou. Oni jsou to podnikatelé, ale bohužel umí šidit stát. Ty bych sem moc nezval. Naopak bych to vyčistil od těch špatných.

Na těch vesnicích ale obsadili místa, která nikdo nechtěl…

Ano, zavřely se Coopy a oni převzaly ty jejich prodejny.

Zmínil jste se o ODS. Tady v Plzni je velmi zajímavá…

Přesně (smích). Tady je velmi zajímavá.

Kolem ní, ale i jiných stran, běhají kmotříci, ale jsou to stále stejní lidé. Neříkejte mi, že vás ještě nenavštívili…

Nikdo mne nenavštívil. Asi nejsem tak známý, aby mne někdo navštěvoval. A nevím, co bychom si mohli říci. S ODS bych nešel do žádné kolice, pachtů, smluv. Nevěřím jí.

Oni se ale na městské vládě i v kraji s ČSSD prohodí a pořád tam jsou. I když naplivali všem občanům, kteří volili zástupce ANO, jež na postech primátora i hejtmana zvítězilo, jenže upekli si to dříve, než se vítěz voleb probral z opojného vítězství…

To se musí změnit. Když někdo vyhraje volby a nevládne, tak je to špatně. To je nedomyšlený systém. Když nejsou ve vládnoucí koalici, tak třeba mají mít právo veta, ale aby primátor nebo hejtman nebyli z vítězné strany, to je špatný systém a měl by se změnit.

Je ANO pro vás taková výzva, že se opravdu něco udělá a stane, že se něco změní?

Líbila se mi myšlenka EET, ale nelíbí se mi, že je najednou Dotykačka, E-kasa, Markeeta. Prostě to je obchod pro třetí firmy. Měl jsem v hlavě záměr, že by byl od finančního úřadu pokladní software, který by si člověk nainstaloval do obyčejného počítače. Měl by klávesnici, obrazovku, obyčejnou tiskárnu na účtenky, čtečku čárových kódů a měl by vybavení. A nestálo by to třeba dvacet tisíc, jak na to lidé nadávají. Odečíst z daní? No, nejdřív na to musíte přece vydělat! Další blbost je rozdávání cen, darovat auta, ceny, kde to jsme? To je jak kupónovka od Koženého.
Kontrolní hlášení se mi moc líbí. To je bič na bílé koně. Ale EET je nedotažené, takže doufám, že to ANO dotáhne.

Jak vás tak poslouchám, vy budete v hnutí pěkný rebel…

Já nedokážu mlčet. Dokážu fungovat v týmu, ale když si myslím, že mám názor, který není úplně jalový, tak chci, aby byl slyšet. Nemusím jej prosadit, ale chci, aby se o něm diskutovalo.

Je pravdou, že tato kampaň je poněkud zvláštní. Na jedné straně se bubnuje do války. Na druhé straně se kromě vašeho hnutí, topky a Okamury, snad ve městech ještě Zelení a Piráti, moc mezi obyčejný lid nechodí, jak bylo ještě před pár lety u kontaktních kampaní zvykem.

Do vesnice se málokomu vyplatí jezdit. Ale to zemědělství je tam dál. Já kontaktní kampaň ze své práce nedokáži ufinancovat, protože jsem nedostal žádné peníze na kampaň. Minule měl kandidát nějaké peníze, ku příkladu dvacet tisíc, a ty si mohl využít, jak chtěl. Třeba si zaplatil pár billboardů. Já nedostal ani korunu. Což je pro mne nelogické, proč je jenom centrální kampaň a já, dá se říci, nemohu mluvit. To by se nemělo opakovat. A také se mi nelíbilo, že když jsem měl na kraji jednání, měl jsem dvouminutový nepřipravený proslov, kde jsem se mohl jen představit. A na centrále jsem čekal nějaký proslov, který jsem si připravil, ale jednali tam o nás bez nás. Kraj tam prostě něco poslal a oni udělali kandidátku. Proto jsem na sedmnáctém místě. Kdybych se možná představil, byl bych možná jinde. Toto „jájinkovství“ se mi nelíbí. Typu – já už jsem poslanec, tak budu na tom a tom místě. A až byla kandidátka hotova, tak se mně ptali – copak vlastně děláš? Já jsem mladý soukromý zemědělec, studoval jsem dálkově střední školu, abych mohl dělat v zemědělství, nepiju, nekouřím, tak jsem pro vás snad zajímavý kandidát, a ne na předpředposledním místě. To mi hlava nebere a to mne hodně zklamalo. A o to budu bojovat víc, abych to mohl změnit.

Pojďme k tomu vašemu milovanému farmaření…

Já jsem farmář. Mám slepice, včely, brambory a sad. Chtěl bych toho více, měl jsem prasata, ovce, kozy. Vystudoval jsem školu, šel jsem na agenturu venkova  a říkám, jsem začínající zemědělec, mám pár koz, podnikám déle než půl roku, ale méně než rok a půl. Splňuji podmínky dotace, takže bych ji chtěl dostat. Tedy dotaci pro začínající zemědělce. A oni říkají – máte podnikatelský plán? Mám. A kolik vyděláváte ročně? Já udiveně – no nic… Prý musím mít alespoň 400 000 v daňovém přiznání, ale nesmí to být z ničeho jiného než ze zemědělské produkce. A když to bud z něčeho jiného, tak musí zemědělská produkce převyšovat o 60 procent. A já na to – to nedokážu. Vždyť jsem začínající… Takže to je dotace jen pro ty, kteří hospodaří s dědou nebo tátou, oni to na něj přepíší. Tak to je zcela špatně nastavená dotace.
Zdědil jsem statek. A ten si rekonstruuju sám. Betonuji, dělám elektřinu. Ani dotaci v rámci obnovy venkova nedostanu, protože nemám historii. Potřebuji projekt, ale ten stojí padesát tisíc! Teď jsem koupil lis za 40 000. Dostávám dotaci 4000 na hektar a mám šest hektarů. Tenkrát na kozy jsem dostal tři a půl tisíce. Jinak jsem nedostal nic. Nikdo se mě neptal, jestli mám zaplacené sociální, zdravotní. Pak jak jsem od jedné ráno do deseti dopoledne jezdil pro pekárny, pak jsem byl na statku, o víkendu jsem zvučil, tak jsem v únoru prodělal zánět srdce. Měl jsem nemocenskou 2500, protože jsem měl nízký základ daně. Měl jsem poplatky 20 000 a nikdo se neptal, kde na ně vezmu. Proto se mi nelíbí, že podpora začínajících zemědělců není.
Tak jsem si řekl, že ten statek rekonstruuji natruc bez dotací. Jde to pomalu, ale mohu říci, je to za mé těžce vydělané peníze.
Mám 300 slepic. Roční, zachráněné z klecí. Řekl jsem si, že když budu mít zvířata, tak jim zkusím trochu pomoci. Sháním roční, „vynešené“ slepice. Ty mají třeba jenom čtyři pět pírek. Za pár měsíců se roznesou, opeří se a jsou to normální zdravé slepice, které dokáží žít ještě tři roky. Jinak by šly na jatka. Takže já nemusím mít kuřice za velké peníze, které budou nést vejce jako blázen. Já jim denně nasekám trávu, dám jim obilí s vitamíny, žádné směsi, a zachráním je.

Ty tedy z toho musí být v šoku…

Ano. První noc je sbíráte a dáváte na hřadlo, protože to neumí. První dvě tři noci jsem prostě chodil, sbíral slepice ze země a dával je na hřadlo. Takový jsem blázen. Samozřejmě nejsou zvyklé, aby snášely na hnízdech, takže jdou a snesou vajíčko. V té kleci metr na půl metru, kde jich bylo deset, tam to bylo jedno. Na toto žádná dotace není. To bych musel udělat halový chov za tři miliony a dali by mně 60 procent. A výběh ven. Ale hala, technologie, to všechno stojí. Já mám kravín a vím, že nebudu mít  krávy, protože nemám pozemky. Dát za hektar 200 000 korun, na to nemám. Z kravína jsem tedy udělal velkou halu, po stranách jsem dal bedýnky, kam snáší, jsou tam napáječky, mám tam dva vchody a jedním chodí ven do výběhu na dvoře. Nu, jde to pomalu, protože to financuji sám.
Studoval jsem střední školu v Plasích. Z třiceti lidí jsme tam byli jenom tři, kteří chtěli dělat v zemědělství. To je strašně smutné. A mne ještě nepodpořili dotacemi, takže vlastně za ten rok byli jen dva zemědělci na celou školu. To je přece špatné, tak to fungovat nemá. Já kandiduji, protože to nějak chci prosadit, chci změnu.
Když se vyhraje, beru to jako velký slib, že tam něco změním. Pomocí preferenčních hlasů, co bych dostal od lidí. Není to od nějakého kmotra, který by mi řekl – nějak mi pomůžeš a budeš na druhém místě. Prostě, já to beru jako závazek lidem, kteří mi věří. Když se tam nedostanu, budu bojovat za stranu jako člen. Zkusím komunální politiku. Prostě, aby můj hlas byl silný jako můj traktor. To je moje motto.

Dnes je to zemědělství takovou Popelkou a pomalu panuje představa, že si brambory nasbíráme v regálu v supermarketu…

Já si je nasbírám, já se k nim ohnu. Lezu po poli po kolenou. Mám malý traktůrek, protože s velkým se tam špatně točím, mám čerta, který to vyhází ven a pak lezu po kolenou s kyblíčkem a sbírám brambory. Přetřídím je a pak je prodávám. Že jsou o něco dražší? Nemám kombajn, který dělá čtyři řádky najednou. Já to dělám po jednom a ještě lezu po kolenou. Ale jsou ručně sbírané, nejsou hnojené žádnou chemií. Protože mám málo zvířat, nechávám si vozit hnůj od koní a prostě to hnojím. Já brambory dělám po sobě léta na tom samém poli, což je velká anomálie. Říká se, že kukuřice a brambory se musí na to stejné místo vrátit až po pěti letech. Já je  dávám už deset let, protože to mám po dědovi, pořád na stejné místo. A mám brambory velké jako dvě pěsti. Protože hnojím přírodním slamnatým hnojem. Žádný ledek apod... A jde to.
Já jsem chtěl být ekologickým zemědělcem, ale nelíbí se mi ty podmínky. Mám maximálně tři slepice na metr čtvereční. Ale oni říkají, že jedna slepice potřebuje sedm metrů čtverečních. Když slepice krmím, tak jsou nachumlané těsně u sebe na pár metrech, a když pak chtějí, tak jdou ven. A ne, aby jedna slepice měl sedm metrů čtverečních, co stojí v předpisech.  To nemá ani člověk, když je jako student na garsonce (smích). A co pak, když jsou slepice v klecích v průmyslových chovech? To je další extrém. A já chci logiku. Já se chci vrátit zpátky k tomu normálnímu domácímu hospodaření. Nesnáším tuto uspěchanou dobu, kdy se oře nebo sbírá 6 metrů najednou, nebo když je dvanáctiradličný pluh. Je to velké udusávání zeminy, pak se snižuje kapilarita a země vysychá. Když si sednete na remízek, tři kilometry žádný nevidíte. Já chci, aby byly remízky, polní cesty. Chci prosadit, aby zemědělci dostali dotaci i na ten dělící pás. Teď je to tak, že vám podle satelitu dají dotaci jenom na obdělanou půdu. Tím jí zachráníte, tedy v tom kopcovitém kraji. A když už dotace máme, ať je dáme do toho. Ať zemědělce motivujeme, ať tu jsou remízky. A podpořit malé farmáře, kteří mají ty malé, tří čtyř pětitunové traktory, a ne ty dvacetitunové. Protože je to malá plocha, na kterou se tlačí těch dvacet tun. To není zemědělství, to je zemědělský průmysl.

A není to právě proti ANO, které sdružuje velké zemědělce a velké podnikatele, obrovské konglomeráty?

Pan Babiš píše ve své knížce, že chce podpořit malé farmáře. Já jsem malý farmář, tak ať dostojí slovu. On třeba píše, a to se mi nelíbí, že chce podpořit zemědělce, kteří budou mít 30 krav na hektar. To je asi tisková chyba. Teď je málo dobytka, jsou tak tři hektary na krávu. Je potřeba zemědělské půdy, která by byla plná humusu, živin, vody. Chci si za tím jít, protože to je náš problém, malých zemědělců; ale i Babiše, ta chemie nejde dávat pořád dokola...

Tak to budete teď spolu s panem Šrámkem v případě vašeho zvolení dobrou vnitřní opozicí…

Nechci ohrožovat a ničit kmotry. Na to jsou jiní blázni, kteří se pouštějí do boje, který nejde vyhrát. Nechci zničit žádné velké zemědělce, já chci pomoci nám, malým. Protože na nás se zapomíná. Svoji energii nechci dát vniveč a nechci tam být dvacet let jako Kalousek. Mně stačí být ve Sněmovně jedno, přinejhorším dvě období…

…počkejte, počkejte, ono se vám to zalíbí. Už za čtrnáct dní!

Já jsem si před měsícem říkal, že chci tuto kampaň vzdát, že mi za to nestojí. Ale když jsem ji nevzdal, protože mi začali psát lidé na Facebook, že mne podporují, že mne budou volit celé rodiny. Tak to vám dodá energii. Až bych tam byl a zkusí to na mne... Já jsem tam ještě nebyl, takže nevím, jak to tam funguje, ale určitě je to tak, protože jsem realista, tak se odporoučím honem rychle pryč. Mám podporu rodiny a já chci zemědělství, ne politiku. Můj sen není sedět ve Sněmovně, ale v traktoru.

Tak to byste byl jediný poslanec, co by seděl v traktoru.

No, já si jej dokážu i opravit. To nedokáže ani pan Šrámek, který je výborný obchodník a má super nápady, ale o zemědělství toho tolik jako já neví, ale má mou důvěru. Úžasný parťák do voleb. Samozřejmě, mám jen střední školu a selský rozum, jsou větší „odborníci“, ale já umím i držet vidle a kydat, zabít a stáhnout králíka, rozporcovat prase, ale i rekonstruovat statek. Podle mne to neumí ani Jurečka.

Zase se říká, že současný ministr zemědělství je po dlouhých letech alespoň trochu k něčemu a drží zemědělce.

Ano, zlepšuje se to. Ale občas, co vypustí z úst, tak to mi vadí. Pro nás je to takové nejmenší zlo, jakž takž dobro, prostě lidovec.

Ale vraťme se ještě k farmaření. Mám 25 včelstev, dělám si vlastní med. Tento med mne stál velké úsilí. Uděláte si i etiketu, vidíte, mám tam také čárový kód; a VčelPo, hlavní distributor, vám ten med nevykoupí, nebo vykoupí jen za pár kaček, to je špatně. Chtěl bych napravit Český svaz včelařů, který funguje zastarale. Bylo by dobré dostat náš med do obchodních řetězů. Chtěl jsem se dostat do Billy, ale sešlo z toho. Protože tam je Medokomerz, který jim platí. Ale ten med, jak je tam napsáno, pochází ze zemí EU i mimo EU. Proč tedy česká firma kupuje ukrajinský med, když já jej jako česká firma nemám jak prodat?

…a což takový brazilský, palmový?

No jistě, to je špatně. A hlavně, ten můj med za 14 dní, za tři týdny zkrystalizuje. To je známka toho, že není převařený. Med, který se převaří, nezkrystalizuje. Proto ty medy jsou tak rok, a nestane se nic. Tím převařením se dobré látky zničí. To nedělají antibiotika, ale to, že med je naředěný, je tam hodně vody. Čím je hustší, tím více zkrystalizuje. Já mám termostat a dělám to při 42 nebo 43 stupních Celsia několik hodin. Když mám 50 sklenic, tak to dělám třeba i deset hodin. Takže to dělám postupně a on se nepřehřeje.

Plzeňský kraj se docela chlubí, že podporuje mladé včelaře. Dostal jste něco?

Šel jsem na organizaci, že bych chtěl dotace na nové úly. Na včelstvo dotace není, ale na úl ano. Tam mně řekli, že je tam hodně čekatelů na dotaci a že peníze, těch 10 000, dostanou dva. A když jsem zjistil, že nás včelařů je oficiálně asi deset, ale členů je asi 40... A 5 včelstev má manželka, 5 včelstev syn, 5 dědeček, tak těch čekatelů je hodně. A já, který opravdu začínám včelařit, ty dotace nedostanu, tak to je špatně.

Takže jste opět nic nedostal…

Ani korunu! Dal jsem do toho 120 000 a nedostal jsem ani  korunu. A to, prosím, nemám ani nový medomet za 40 000. Mám všechno zastaralé a úly si dělám sám. Koupím si prkna, sál si svrtám úly. Ani korunu mi nikdo nedal a ještě mi ani nepomohou s prodejem.
Dotaci na včelstvo máte z včelařského svazu cirka 150 korun. A můžete být i nevčelař. Neplatíte členský příspěvek 200 korun, neplatíte časopis, ale zase si musíte platit léčivo. Když máte 20 včelstev, tak dostanete 1200 korun. Z toho nekoupíte ani cukr! Na jedno včelstvo dáte 15 kilo cukru. Když jej nekoupíte v akci a máte hodně včelstev, tak jej kupujete za dvacet korun. Takže jedno včelstvo stojí 300 a oni vám dají na 10 včelstev 1200 čistého. To je celková dotace. Jedině dobré je, že máte pojištěné úly. Pokud celá rodina včelaří oficiálně a mají to rozepsané na všechny členy rodiny, tak to jde.  Ale přesně to nevím… Radši.

Je cesta ven z tohoto bludného kruhu? Co ty farmářské trhy? Nejsou už moc zprofanované?

Já jsem byl nedávno na plzeňských farmářských trzích a byl jsem překvapen velikánským zájmem. I když bylo špatné počasí ráno, neskutečné množství sympatických lidí, kteří byli opravdu nadšení, že si mohou takovéto potraviny koupit. Poptávali se i po vajíčkách, ale slepice mi zatím nenesly, takže jsem nabízel jen med. Cesta tedy tady je. Každý si rád připlatí těch pět šest korun. A hlavně mladí nebo ti starší, kteří to kupují pro své mladé, si rádi připlatí. Není potřeba bojovat za nějaké podřadné potraviny, že nám sem dávají šmejdy. To se stejně nestane. Bude to třeba chvilku, ale pak sem zase budou vozit odpad. Podle mne je východiskem regionální potravina. Najdi si svého farmáře. Oni nejsou milionáři, ale uživí se. Tady se dělají úplné zbytečnosti. Nechci bojovat, ale podpořit. Místní. Aby byli konkurenceschopní…

…ale na úkor těch velkých!

Oni to nepoznají! Věřte mi, že ne. Tam je takový boj mezi těmi velkými, že na ty malé zapomenou a přehlédnou…

Je hezké, že máme takovou nabídku třeba z deseti pekáren, že máme desítky druhů jogurtů. Potřebujeme to ale?

Nepotřebujeme! Já jsem v tom docela konzervativní.
 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Václav Fiala

aktivistická politika STAN

To jste zhodnotil přesně, i já jsem z vývoje hnutí jako její (nyní už bývalý) volič zklamaný. Čím ale mslíte, že to je, že se tak odchílila od svých kořenů? Je za tím nové vedení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravá tvář Fialy. Oni se bojí. Exredaktor ČT na cestu na Václavák

4:44 Pravá tvář Fialy. Oni se bojí. Exredaktor ČT na cestu na Václavák

Už nemůžeme připustit bezbřehou manipulaci s lidmi a cenzuru, aby s námi a veřejným míněním manipulo…