Proti vaší nominaci filmový režisér Jan Hřebejk napsal, že jste „zastydlá mánička s bizarními názory, která sympatizuje s pravicovými extremisty, šovinisty a rasisty“. Je pravda, že jste sympatizoval třeba s Akcí D.O.S.T. a za SPD jste kandidoval do Senátu. Naopak se objevují názory, že v radě chybí někdo takový jako jste vy.

Já musím říci, že to od pana režiséra beru docela jako pochvalu, protože jsem určitě raději zastydlá mánička než teplá mánička. A potom jsem měl oba dny plný program a příliš jsem ohlasy nestihl sledovat. Občas mi někdo ty největší perly poslal, ale zrovna dneska si možná koupím popcorn a sednu si do první řady, protože to kino s názvem Kyselé ksichty si nenechám ujít, to bude velká zábava.

Kdybych k tomu měl říci ještě něco vážnějšího... Já si myslím, že lidi, kteří se takto ozývají, tím dávají najevo, že jim mediální svět patří a považují to za svoje nezpochybnitelné právo. Je to velmi úzká skupina lidí s velmi úzce vymezenými zájmy. A problém je v tom, že tam, kde se to i týká médií, na která povinně musí přispívat celá veřejnost, tak je s podivem, že vlastně patří svým způsobem k takové omezené skupině. Veřejnost platí instituce, které pak vlastně bojují proti jejím zájmům.