Politici EU si nedávno připomínali šedesáté výročí Římských smluv, jedněch ze zakládajících dokumentů EU. Čím to může být, že většina občanů v ČR nemá příliš kladný poměr k EU a ti, co jej ještě nedávno měli, tak jej ztratili v souvislosti s migrační politikou Unie?

Ano je realitou, že podpora Unie klesá, a to i v zemích, kdy až donedávna byla poměrně vysoká. A také je realitou, že EU prochází poměrně silnou fragmentací, štěpením. A nejde jen o známé dělení sever–jih, jde o řadu rozdílů v názoru na zahraničněpolitické vztahy Unie, otázky bezpečnosti, obrany. A samozřejmě migrace...! A stopa brexitu...! Současná situace je kromě slabé předvídatelnosti (a adekvátní reakce) zásadních geopolitických přeměn, jimiž současný svět prochází od konce duálního modelu světového uspořádání, který se zhroutil po pádu komunismu, i hořkým plodem tzv. Real Politik, která zejména v průběhu minulé dekády vytlačila zásadní hodnotovou debatu evropských státníků a redukovala ji spíše na handlování o postech, či nepřiměřenou pozornost institucionálnímu rámci, jako byla Lisabonská smlouva, která zjevně chod EU nezefektivnila. Jako společenství EU byla oslabena, nepřipravena si najít jednotný názor a postup k řešení současných zásadních problémů. A bude velmi obtížné hledat východiska, vyhnout se populistickým návodům, nacionalistickému sobectví. Přes kritický a realistický přístup, který si vůči EU a evropským institucím držím, považuji stále evropský projekt za nosný, smysluplný. Vidím v něm sílu solidarity, humanismu, spolupráce. Jakkoliv je mnozí považují za přežitou veteš a z rozpadu Evropské unie se těší a aktivně k němu přispívají, byť občas v teplých křeslech Evropského parlamentu. Zkrátka: Znám jedinou větší pohromu, než je existence Unie, a to je její neexistence...

Devět měsíců poté, co občané Velké Británie v referendu rozhodli o odchodu z Evropské unie, aktivovala premiérka Theresa Mayová článek 50 Lisabonské smlouvy. Díky tomu se uvede do pohybu mechanismus, na jehož konci by se měli Britové za dva roky ocitnout mimo sdružení v tu chvíli už jen 27 evropských států. Protože jste působil v Evropské bance pro obnovu a rozvoj v Londýně, tak určitě tušíte, co poté nastane v hospodářské rovině... Bude mít odchod Velké Británie ekonomické dopady? A jakým směrem? Kdo na něj doplatí nejvíc?

Je téměř jisté, že odchod Spojeného království s sebou nese náklady. Politické, bezpečnostní, ekonomické. Těm, kteří říkají, že tomu tak není – ať už na ostrovech, nebo na kontinentu – a navíc ještě tvrdí, že se nic nestalo a vše funguje, je třeba vzkázat, že svévolně brouzdají v čase. Máme za sebou referendum o brexitu, samotný odchod UK a jeho fazóna je v úplných počátcích, důsledky se mohou projevit až poté a v závislosti na tom, jak vyjednávání dopadne. Do té doby jsou jakékoliv soudy předčasné.

Domníváte se, že se většině lidí žije v naší zemi pohodlně a že mají dostatek všeho? Narážím na fakt, že Češi mají podle statistik malé platy, a to zejména ve srovnání se Západem. Čím to je a dá se s tím vůbec něco dělat? Jsou snad Češi nešikovní, anebo líní?