Fotogalerie: - Si Ťin-pching na Hradě
Jaké pocity máte z průběhu návštěvy prezidenta Číny?Anketa
Spolu s dcerou jste v posledních měsících jezdili hodně po závodech – v únoru jsem třeba zaznamenala, že jste absolvovali Světový pohár lyžařek v italském La Thuile – a i když mezi sportovci zřejmě není čas se nějak dlouze rozkoukávat po světě, přesto se optám: Je ta nynější Evropa jiná, než bývala před lety?
Nevím, jak mezi sportovci obecně, ale ve světě lyžařů a snowboardistů je zatím vše při starém. Což bude dáno asi zejména tím, že vyrazit na sjezdovky je asi to poslední, co by migranty zajímalo. Jeden ze série Světových pohárů ve snowboardingu se v únoru uskutečnil v tureckém Kayiseri. A ani tam se ta současná geopolitická situace nijak nepromítla.
Celou Evropu momentálně sužuje uprchlická krize a zdá se, že pro Evropskou unii (EU) je to hodně velký problém. Možná, že to není pro umělce až tak zásadní záležitost k tomu, aby to nějak rozebírali, přesto mi to nedá: Dělá podle vás EU vše pro to, aby tuto krizi vyřešila? (Je to jen pár dní, kdy šéfové Evropské unie jednali v Bruselu na summitu o řešení uprchlické krize a dnes, tedy v pondělí 7. března, se uskuteční jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie s jejich tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem kvůli snaze co nejvíce posílit návraty nelegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka).
EU nedělá vše, EU nedělá v podstatě nic. Loni v červenci jsem ten dramatický zlom v migraci sledoval z Řecka. Každá zodpovědná vláda by okamžitě vyhlásila krizový stav a začala by 24 hodin denně pracovat na řešení. Ale EU o tom začala velmi nesměle jednat až v polovině září. A úplně vážně argumentovala tím, že většina poslanců byla na dovolených. Takže to, že teď v hlubokém předklonu škemrá v Turecku, je jenom důsledek toho roky trvajícího nicnedělání.
Summit EU v únoru řešil také tzv. brexit; šlo o dohodu britského premiéra Davida Camerona a Evropské unie o reformě vztahů mezi VB a EU. Kompromis ovšem již negovali někteří britští ministři a také vlivný londýnský starosta Boris Johnson a předseda protievropské strany UKIP Nigel Farage... Britské referendum o setrvání země v Evropské unii se přitom uskuteční již 23. června. Pokud by nakonec Británie z Unie odešla, byl by to podle některých skeptiků v podstatě konec EU jako takové. Co si o tom myslíte? Měla by i ČR odejít z EU?
To, že se EU rozpadne je nevyhnutelné. Tyhle dostředné a odstředné vlny se na našem kontinentu střídají už stovky let. Na to nemusíte být politolog, na to vám stačí dějepis ze základky. Současná parta europolitiků samozřejmě tvrdí, že EU je to nejlepší a napořád, protože to je jejich džob. A následně také džob novinářů, kteří jsou v Bruselu slušně zaměstnaní. A třeba jejich děti tam chodí do prima škol. Mimo jiné. Na věčné časy a nikdy jinak? Ta otázka nezní jestli, ale kdy.
Když bylo referendum ke vstupu ČR do EU, ptal jsem se – jako euroskeptik – kamarádů, co pro ten vstup hořeli jak pochodně, jestli v té přístupové smlouvě našli, za jakých podmínek můžeme vystoupit. Nenašli. Ne proto, že to tam není, ale protože ani nehledali. A nechali se oslnit představou, jak se přimkneme k tomu výkvětu evropanství. Stejně jako jsme se po druhé světové válce přimkli k tomu dubisku slovanskému, že? My se zkrátka nenecháme poučit. A vždycky tady převládne názor, že samostatně na to nemáme. Nejvíc se obávám toho, že je ten názor možná oprávněný. Velká Británie může odejít z EU a jediný, komu to ublíží, bude EU. Když odejdeme z EU my, utrpí pouze její image. A my nevyhnutelně spadneme do té druhé pasti. Rosija nás spolkne s otevřenou náručí. Tak jako Krym.
Tzv. Visegrádská čtyřka (V4) je v samotné EU vnímána velmi kriticky. Už proto, že země V4, tedy ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko, se často v rámci Unie snaží prosadit věci, které nejsou unijním představitelům zrovna moc po chuti. Kupříkladu jim vadí, že se země V4 staví k přijímání uprchlíků mnohem ostřeji. Jak vnímáte tento fakt, tedy že pro povinné přijímání uprchlíků se v zemích střední Evropy vyslovuje mnohem méně lidí?
Přál bych si, aby Visegrádská čtyřka byla ze strany EU vnímána daleko vážněji. A aby si to opravdu zasloužila – nejenom slovy, ale i skutečným jednáním. Ta výhoda, co má V4 oproti ostatním členům, je totiž v obdobných zkušenostech z druhé poloviny 20. století. Co se týče postoje k přijímání uprchlíků, tak tam není postoj V4 zdaleka tak ostrý, jak by podle mne měl být. Ovšem naštěstí je o poznání poučenější než třeba postoj Německa. Obávám se však, že nám to nebude nic platné a ve velmi krátké době se reálně ukáže, že tzv. kvóty jsou jenom dalším zbožným a naivním přáním EU. Schválně – jak myslíte, že bude trvat dlouho, než migranti zjistí, že v Německu a ve Švédsku už to není takové, jak si vysnili? A že u nás máme ještě pořád plné ledničky? Rok? Dva?
Často je v Česku kritizována migrační politika německé kancléřky Angely Merkelové. Co si o Angele Merkelové myslíte vy osobně?
Paní Merkelová se stane v budoucích učebnicích dějepisu symbolem zániku Evropy. Myslím tím určité etapy Evropy. Etapy, kterou já osobně měl docela rád. A to jenom tím, že odprezentovala pomýlené přání svých ekonomických a politických poradců, kteří ji přesvědčili, že příliv nových pracovních sil nakopne německé hospodářství obdobně jako v šedesátých letech minulého století. Což je hluboký omyl, neboť těch uprchlíků, kteří se v Evropě chystají pracovat, je naprosto zanedbatelný zlomek. Je potřeba si uvědomit, že drtivá většina z nich nikdy nepracovala. Alespoň tom smyslu, jak to my v Evropě chápeme. Valná část z nich je navíc jenom částečně gramotná. A naše západoevropská křesťansko-demokratická nadutost nás ukolébává jistotě, že se určitě budou chtít přizpůsobit té naší báječné společnosti. Protože jim určitě dojde oč je pokrokovější než ta jejich feudálně-otrokářská. Ani náhodou! Nebudou ani chtít, a ani smět. Kdy už si naši – a evropští – činitelé najdou tu chvíli a přečtou si Korán aby pochopili, že není možné být mírumilovný multikulturní muslim? Buď jste muslim, anebo nevěřící. Neexistuje žádná jiná varianta. A jako muslim z principu musíte schvalovat a podporovat šíření víry mečem a ohněm. Přečtěte si to! Je to tam několikrát zopakované. Pro jistotu. Aby se nikdo nemohl vymlouvat, že se mu třeba slepily stránky, nebo tak…
Pojďme se na chvíli zastavit u domácí politické scény – veřejnost se co chvíli pozastavuje nad výroky prezidenta Miloše Zemana. Zatímco nedávno to byl onen známý kalašnikov, o pár dní později prý nešťastně prezident „vyzradil“ do médií částku výkupného, které bylo zaplaceno za děvčata Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou. A v nedávném Pressklubu na Frekvenci 1 Zeman na otázku posluchače, zda je prezident Ruska Vladimir Putin gentleman, řekl: „Pokud vím, pan prezident Putin se slušně obléká, je uhlazený a hovoří slušně.“ Jak hodnotíte Zemanova vyjádření?
V tomhle ohledu se Miloš Zeman velmi podobá Václavu Klausovi. Oba jsou mimořádně inteligentní a současně tak zahledění sami do sebe, že nedokážou skrývat tu aroganci a pohrdání zbytkem světa. Zároveň jsou upřímně přesvědčeni o své stoprocentní neomylnosti.
Pamatuju si Václava Klause v pořadu Martina Veselovského k prvním pěti letům jeho prezidentování. Na otázku, jestli není něco, co by za těch pět let udělal jinak, odpověděl: „...eumhhh, nic.“ Načež se ho Martin zeptal, jestli mu nepřijde neetické, že má jako ústavní činitel ve Špindlu billboard, kde dělá reklamu lyžím Fisher – mimochodem to je nejen neetické, ale hlavně nelegální. Václav Klaus se zamyslel a pak řekl – dávejte dobrý pozor – že to je irelevantní, protože on jezdí na lyžích Head. Obdobné klenoty nám Miloš Zeman nabízí celkem pravidelně. Pro mě třeba naprosto nepochopitelná kauza Ferdinand Peroutka. Což v důsledku znamená, že i když přijdou s prima nápadem, je konkrétně pro mě dost těžké se s nimi ztotožnit.
Miloši Zemanovi i přes časté útoky médií paradoxně stoupá obliba u lidí. Stále roste počet jeho příznivců a podporovatelů. Čím je to podle vás způsobeno? V čem tkví Zemanovo kouzlo?
Bylo by určitě zajímavé, udělat si před volebními urnami takovou malou anketku: „Jaký je podle vás rozdíl mezi DPH a HDP?“ Já osobně sázím, že většina voličů nemá ani tušení. Takže se rozhodují na základě intuice a lépe provedené reklamní masáže. A Miloš Zeman se do té intuice dokáže dokonale infiltrovat. Takže ten opovržlivý a urážlivý tón jeho bonmotů – jakkoli trefných – spoustu voličů přitahuje. Stejně jako mě třeba odpuzuje.
S americkým režisérem Robertem Johansonem chystáte na září v bratislavské Nové scéně světovou premiéru nového muzikálu Iago. Jde prý o muzikálový přepis Shakespearova dramatu Othello. O co tam půjde?
Zatím jediný hudební přepis Shakespearova Othella je Verdiho opera. Takže Robertu Johansonovi nedalo až takovou práci mě přesvědčit, abych se po Hamletovi o Shakespeara ještě jednou pokusil. Zvlášť když naše převyprávění Hamleta už u nás a ve světě překročilo milion diváků. Co se týká vývoje lidské společnosti za posledních dejme tomu deset tisíc let, pak si myslím, že jediné, co se vyvinulo, jsou technologie. Člověk a jeho emoce – láska, nenávist, touha po moci, žárlivost… tak ty zůstávají stejné, ať je vyzbrojen pěstním klínem, nebo automatem s laserovým zaměřovačem. A Shakespeare to napsal tak báječně, že se to dá inscenovat v době kamenné, v renesanci, v budoucnosti, na rovníku, či na pólu a vždycky to bude fungovat. My jsme děj posunuli do současnosti a všechny zúčastněné stěhujeme ze Ženevy do pevnosti Citadel na Středním východě. Až nám vyrazilo dech, jak tam pasuje každé slovo. Moc nechybělo a premiéra by byla v korejštině v Soulu. Ale česky to nakonec tak jako tak nebude. 16. a 17. 9. 2016 jsou premiéry na Nové scéně v Bratislavě – ve slovenštině.
A proč spolupracujete právě s americkým režisérem?
Na Roberta jsem narazil, když jsem dělal předváděčky Hamleta v New Yorku. A byl to on, kdo mě vyhecoval do přepisu do tzv. „světové verze“, která ale opravdu ve světě funguje. Robert má za sebou jako režisér víc než 200 divadelních a muzikálových představení v USA a zbytku světa. V některých si dokonce i zahrál – zpíval třeba Ježíše v JChS. To jenom pro představu.
A co vaše poslední album „Na konci duhy“? Prý bylo částečně produkováno britským producentem Gregem Haverem a jde o vaše autorské sólové album...Vznikalo toto CD v Británii?
V Modern World Studios v britském Tetbury jsem pod vedením Grega a v obsazení prvoligových anglických muzikantů nahrál první čtyři písničky. Dvě z nich – „Já se vracím“ a „Ty jsi ta jediná“ – už úspěšně dobývají éter. Na zbytku alba jsem spolupracoval s Honzou Ponocným. Písničku „Jestli to pomůže“ napsal a produkoval Jonáš Ledecký, což není shoda jmen. Je to můj syn. „Na konci duhy“ vyšlo loni v říjnu a už za dva měsíce bylo zlaté. Teď si ho užívám naživo po koncertech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
