Staly se některé nepříjemné záležitosti zavánějící rasismem. Tajemník klubu SPD Staník měl ve sněmovně říci, že „židi a buzeranti patří do plynu“. V Praze byl zmlácen černoch. A děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy nemocné společnosti, za které mohou třeba ti, kdo brojili proti imigraci? Do jaké míry tyto tendence ve společnosti posílily uplynulé volby? Jsou to jednotlivosti, nebo už symptomy nemocné společnosti? A je důvod přistoupit k nějaké regulaci sociálních sítí nebo zpřísnit pravidla toho, co se smí a nesmí říkat v této zemi?
Pokud to ten pan Staník skutečně řekl, jak je to prezentováno, tak je blb a nacista, a jestli bych stál poblíž někoho, kdo podobným způsobem mluví, tak bych mu to vysvětlil formou sobě vlastní, aby už nikdy takové věci neříkal, i když nevím, zda by mě potom ochránila poslanecká imunita. Podobné excesy se určitě musejí tvrdě trestat, ale není potřeba proto měnit legislativu jakýmkoliv směrem. Náš právní systém je na to dostatečně přizpůsobený a v minulosti už padly skrze podobné incidenty tvrdé tresty.
Ten případ napadení v tramvaji je opravdu otřesný a viníci si zaslouží exemplární potrestání. Člověk se za to musí stydět. Dost mi na tom i vadí, že se ostatní lidé k tomu napadenému obrátili zády a vůbec mu nepomohli. Možná by stálo za to udělat větší osvětu mezi veřejností ohledně práv těch, kdo se proti agresorům postaví, naše zákony je přitom ochrání. Nicméně si myslím, že se jednalo o ojedinělý případ a není vhodné ho paušalizovat a dělat z toho obecný problém. To by naopak zase mohlo vyvolat opačné tendence. Pro příklady nemusíme chodit daleko, to, co se dělo letos při vyhlašování Českého slavíka s autocenzurou pořadatelů, zavánělo padesátými lety a zase to rozdělilo společnost. Nevhodné nálepkování lidí s jinými než přehnaně liberálními názory, urážení vlastenců, to je také určitá forma fašismu. Bohužel zvlášť v Praze se to stalo dnes módou, ale to také není vhodný recept na současné problémy.
Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do sněmovny fašisty, xenofoby a podobně. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají čeští voliči v hlavách zmatek a prý volili tentokrát jinak, než bylo zvykem. Jedno z řešení tohoto stavu vidí například bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenska, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A lze situaci vyvážit právě volbou prezidenta, tedy pokud je podle vás potřeba měnit klima?
Opravdu nemůžeme brát zřetel na to, co říkají paní Vášáryová či Ivan Gabal, kteří mají své vidění světa, jež se nám snaží podsouvat. Oni se většinou pohybují mezi tzv. elitami a jejich názory jsou opravdu naprosto odlišné od běžných lidí, kteří zrovna nežijí v Praze, a musejí řešit každodenní starosti. Navíc pan Gabal se různými studiemi na toto téma i živí, takže bych ho bral s rezervou. Takoví lidé často hned nálepkují jiné nevybíravými jmény, jako jsou rasisti a fašisti, jen proto, že zastávají odlišné názory než oni.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán