Nemůžeme začít ničím jiným, než se vrátit ke konci tvého sedmnáctiletého angažmá v MF Dnes. Krátce zbilancuj, proč si odešel?

Odchod byl projevem nesouhlasu s prací v médiu, které vlastní oligarcha. Respektive člověk, který dělá zároveň velký byznys i politiku. Kdyby byl Andrej Babiš jen byznysmen, který chce vydělat peníze na mediálním trhu, jako klasický vlastník, tak by to bylo daleko snesitelnější. Ale pokud se v tom objevují politické motivy, snaha o vliv, tak to nejde. Pro mě byl největší problém, že jsem si nedokázal představit, jak MF Dnes může s investigativním oddělením pokračovat ve své tradici a kontrolovat lidi, kteří usedli do vlády. Stejně kriticky, jako jsme to dělali donedávna. Vlastně bychom kulhali na jedné noze, drobnohled naší kritiky by nebyl tak intenzivní. Elementární slušnost každého novináře je o tom, že by mu nikdy neměla nedat kritizovat nebo rozebírat souvislosti, fakta, zlořád například i okolo Babiše.

Budiž nám příkladem hlasování o zelené naftě, jejímž je Babišovo impérium fakticky největším výrobcem, o čemž se moc nepíše…

Přesně. To je tak v kostce hlavní motiv. Ale dosaďme si tam jakákoliv jména, kdyby byl Mladou frontu ovládl nějaký Schwarzenberg, Svoboda, Paroubek, nebo kdokoliv, to by byla úplně ta samá situace. To není o nějaké antipatii vůči Babišovi, tady jde o princip.

Když si vás Andrej Babiš svolal, ty jsi byl jediný, kdo vstal a otevřeně řekl novému majiteli svůj pohled na věc do očí. Jaká byla jeho reakce?

Pro mě byl největší šok, že najednou v té zasedačce, kde jsme byli zvyklí se radit o největších věcech, o kmotrech a podobně, najednou proti mně sedí člověk, kterého já za kmotra také považuju. To jsem si do té chvíle neuměl představit, totální šok. Pak došlo k normální debatě nového vlastníka, který se přišel seznámit s atmosférou toho baráku. Ale mě tehdy ten první den, kdy přišel, hrozně mrzelo, že jsme se od něj vůbec nic nedozvěděli. Co zamýšlí, jaké kroky chce udělat, kdo bude novým šéfredaktorem, jakou svobodu nám dá a podobně. A on vlastně řekl jen pár frází: „Pište si, co chcete,“ a tak dál. Chtěl jsem ho otestovat, tak jsem se ho zeptal: „To znamená, že když napíšeme velký text o tom, že je Babiš kmotr, vyargumentujeme ho, tak budete v pohodě, bude se vám to líbit?“ On chtěl dokázat, že proti tomu nic nedá, ale najednou se zarazil a říká: „Vy si o mně myslíte, že jsem kmotr?“ A já na to: „No, samozřejmě.“ Řekl jsem mu svůj názor. To propojování byznysu s politikou, jak ho postupně budoval, nese všechny znaky kmotrovství.

Logo připravovaného investigativního časopisu Reportér