Když se ohlédneme za dvěma uplynulými měsíci, během nichž platil v Česku nouzový stav a lidé byli v mnoha ohledech omezeni nejrůznějšími opatřeními, nešli jsme vzhledem k necelým osmi tisícům nakažených za tuto dobu s kanónem na vrabce? Nepřehnala to tedy vláda se všemi těmi nařízeními?
Vzhledem k tomu, že šlo o neplánované celonárodní, možná celosvětové napadení, které se až postupně ukázalo být cvičením, nezhostili jsme se ho na počátku špatně. Shrnu pozitiva. Dokázali jsme nastavit léta nenastavené, případně pozapomenuté. Ústav zdravotnických informací a statistiky vytvořil rychle centrální monitorovací systém propojený též s kapacitami pracovišť intenzivní medicíny pro komplikované případy. V rámci možností byly docela rychle ochrannými pomůckami tak či onak zásobeny zdravotnické a pečovatelské profese, dělný lid si roušky ušil nebo různě posháněl, protože právě rouška je symbolem řešení, ať už si o ní lze myslet cokoli. Vládní opatření zastavila běžný život, neuvěřitelně svorně byl respektován na řadu týdnů premiérský povel „Do práce a domů!“ Sjednocujícím pocitem byla zajisté odpovědnost, solidarita a zejména strach. Ty první dva pocity by nám vydržet měly, toho třetího bych se bál jako psychosociálního propadu. První třetina hokejového zápasu tedy dopadla vítěznou remízou, ve druhé je hlavně potřeba lid odrouškovat a odstrašit a čeká nás třetí třetina ekonomických náprav, jakkoli už bude dlouhá. Bez vítězství ve druhé třetině se ta třetí vyhrát nedá.
Fotogalerie: - Pětadvacítka pokračuje
Nemáte jako ústavní činitel obavu z toho, co náš stát může čekat, pokud by u soudů uspěly žaloby o náhradu škody za to, že vláda svými rozhodnutími zastavila na dva měsíce téměř veškerý chod i byznys v zemi?
Nechal jste se slyšet, že virů je celá spousta a s viry tu budeme a přežijí nás, ale nikdy se k takovým obrovským restrikcím nepřistoupilo. Čím si tedy vysvětlujete celosvětové šílenství, které v souvislosti s koronavirem nastalo?
Ano, virů je mnoho a je o nich sepsáno mnoho knih a článků. Stačí se začíst. Přesto se tápe. Lékařské ani přírodovědné vzdělání tady moc nepomůže, spíše člověka rozhodí, rozpoznává-li v současném příběhu světa nelogičnosti a disproporce. Buď je to celé dílem spontaneity, tedy kombinace strachu božího lidu, mediální konstelace a elektronizace světa, anebo dílo génia, čili také produktu božího. Z tak mála tolik a v tak velkorysém stylu! Že by si jen sama prostinká příroda zadováděla napříč světem a sama od sebe? To se jí nestává. Ulítne-li v jednom směru, brzy brzdí. Má na to navyklé trajektorie v Gompertzově růstové křivce, Gaussovu rozložení a biologických oscilacích sinusoid. Zavedenému režimu se vymkne snad jen meteorit nebo asteroid odjinud, když náhle narazí. Prý se teď také někde kolem motá, ale nechci na „covidím“ strachu ještě přidávat kosmickými úvahami. Jakýkoli problém, s nímž jsem se dosud setkal, ač s takovýmto jsem se nesetkal, bývá vždycky kombinací hlouposti a darebnosti v různém poměru. Fázově se poměr i vyvíjí. Teď prý jsou k řešení problémy virózy respirační, možná dojde i na bádání konspirační. Naštěstí není ohrožení společnosti nijak dramatické, nebude-li se zbytečně samopoškozovat a panikařit.
Pátrám mimoděk, kdo dal do oběhu heslo „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“. Toho bych doporučoval zviditelnit a najmout pro popularizaci čehokoli. Také třeba pro odrouškování a odstrašení. Musí to být schopný člověk, neomezeného renesančního typu. Fakt asi na počátku bylo slovo, ač jsem o tom nebýval tak úplně přesvědčen.
Psali jsme:
Osm imunologů a epidemiologů se postavilo proti „Výzvě jedenácti lékařů“, mezi nimiž byl i profesor Jan Pirk nebo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, a varovali veřejnost, že o viru toho víme příliš málo, než abychom mohli doufat, že máme vyhráno. Kteří kolegové lékaři Vám víc mluvili z duše, ti, co chtěli vše rozvolnit už ke konci dubna, nebo ti, co nabádají k opatrnosti?
Nemělo by to vypadat tak, ač trochu vypadá, že do veřejné diskuze o dalším vývoji virové patálie se už tedy statečně zapojilo 11+ 8, tedy celkem 19 lékařů a dalších nelékařských odborníků z klubka oněch výkonných zhruba 50 tisíc lékařů v České republice. Z duše mi mluví vždycky zejména ti, kteří léta dělají praktickou medicínu, klinickou či laboratorní, nesou odpovědnost za pacienty, odpovídají za své výsledky i za výchovu lékařů a tak podobně. Srdcem bych jistě rád byl se všemi bližními, mozkem jsem nepochybně na straně oné pirkovsko-zimovské skupiny, která se vyjadřuje i decentněji, než by mohla. Souhlasím s druhou oponující skupinou v tom, že o viru bychom mohli vědět více. Zejména o těch promotorových sekvencích, zda je přinesli netopýři, nebo poletují s někým jiným, dodávám. Obecně bychom v medicíně měli jistě vědět mnohem více, než víme, neboť jsme i v našich centrech excelence teprve pod kopcem s vrcholem v nedohlednu. Věda by však neměla být překážkou životu samému. Bádat za zarouškovaného a nenormálního stavu se svobodně nedá. To pak hrozí i distorze poznatků a cílů.
Fotogalerie: - V odběrovém stanu
Jak epidemie koronaviru ovlivnila situaci u vás v Masarykově onkologickém ústavu, ať už co se týče samotné péče, ale také dopadu na pacienty? Působí na ně nějak hrozba nákazy, nebo při svém vážném onemocnění ji ani neřeší?
V Masarykově onkologickém ústavu, a to už od roku 1935 naši učitelé, a my podle nich, se snažíme přesvědčovat pacienty i sami sebe, že strach z nemoci není lékem ani řešením. A když to tak máme zavedeno s rakovinou, tak proč ne s virem. Nepřekvapil nás sám virus, ale samozřejmě nás poněkud zaskočila a omezila návazná opatření, která jsme ovšem rádi respektovali a hezky zvládli. Potřební onkologičtí pacienti nikterak neutrpěli, snad jen diskomfortem redukce vstupů do ústavu či testováním .Ostatně za dva měsíce patálie jsme se mezi personálem a proudícími pacienty protestovali jen ke dvěma laboratorně pozitivním případů. Oba pacienti se cítili zdrávi, mají „jen“ tu rakovinu. Oba naštěstí ve vyléčitelném stadiu. Tak to je celý náš „covidí“ příběh v ústavu s nádory i léčbou oslabenými onkologicky nemocnými, se zhruba 200 lůžky, 15 až 20 operacemi denně, stovkami ozařovaných, stovkami chemoterapií průběžně léčených pacientů a neomezeným vstupem nových případů. Významněji jsme dočasně omezili jen preventivní vyšetřování a screening, už se však znovu rozbíhá. S polovičními týmy, které se musely podle opatření střídat, došlo při porovnání března a dubna roku 2019 a 2020 k omezení počtu operací a ozařovacích výkonů jen o 13 až 14 procent, protinádorová chemoterapie zůstala zcela neomezena a vstupů nových pacientů k onkologické léčbě v této kritické době dokonce o jedno procento přibylo. Nelze než poděkovat všem lékařům a sestrám, že to s maximálním nasazením bez ohledu na čas v práci strávený takto hezky a efektivně zvládli i při polovině personálních kapacit. Těžko něco dodat a dlouho by se v tom pokračovat nedalo.
Prof.MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Ve svém nedávném projevu v Senátu jste prohlásil, že se Česká televize zbláznila, když dělá k pandemii a všemu, co se jí týká, 24hodinový speciál. Co vás vedlo k tomu, že jste šel proti proudu, když vícero politiků se nechalo slyšet, že právě v této mimořádné situaci se více než kdy jindy potvrdila opodstatněnost existence tohoto veřejnoprávního média? Podle vás ten nepřetržitý tok informací z ČT24 občané nepotřebují?
Nejde o obsah informací, ale o jejich formu, intenzitu a filtraci. Je-li fakt poptávka po nepřetržitém toku informací ze zdravotnictví, lze jistě opustit pohodu vymýšlených seriálů a komentovat on line v celodenním proudu, kdo kde je právě operován, ventilován, umírá či se už lehce zotavuje. Jsou to stovky i tisíce dramatických příběhů denně. Příležitostí k tomu vždy bylo, je i bude hodně. Kromě 273 zemřelých na covid-19 zemřelo za ty dva měsíce dalších 16 tisíc občanů tím či oním způsobem. Umírat jen stářím bez nějaké diagnózy se už nikomu nepoštěstí, neboť aspoň v samém závěru se vždy diagnóza naskytne. Nejsem si jist, že všechna „covidí“ úmrtí byla způsobena virem, ostatně podobně jako řada lékařů ve světě. A to nenarážím ani na kroužící videa z USA nebo zprávu známého odborníka v infekčním lékařství a předsedy odborné skupiny Evropské společnosti klinické mikrobiologie a infekčních nemocí profesora Matteo Bassettiho. Stačí mi, že ani v metodice WHO, distribuované až po 20. dubnu, se nedaří přesně definovat úmrtí na covid-19 jako hlavní příčinu. Asi počítáme leckdo leckde lecjak, nikdo to zatím neharmonizuje. Očekával bych třeba také výsledky standardních pitev a klinicko-patologické semináře, jak je v medicíně obvyklé. A o to více u nových chorob, výsledky testování zemřelých mimo nemocnici, koordinaci statistik léta vedených s nově vznikajícími. Nevím, zda občané potřebují být informování hodně intenzivně a akčně, myslím, že spíše racionálně a klidně. Nejsem však žádný mediální profesionál, nevím, co se zpravodajští profesionálové učí a co je po nich požadováno. Možná konají podle osnov.
Fotogalerie: - Fronty na testy
Zaujalo mě také vaše vyjádření, že v Česku se ročně objeví 90 tisíc nádorů a 30 tisíc pacientů umírá, což je 80 denně, ale žádné zpravodajství o tom neprobíhá. Myslíte, že by prospělo o hrozbě rakoviny a možné prevenci ve veřejnoprávním médiu mnohem více referovat? Nebo o to lékaři, pacienti ani společnost nestojí, protože toto téma vyvolává hrůzu, a proto je svým způsobem tabuizované?
Situaci jsem na příkladu nepoměrně vyšší zátěže společnosti jinými nemocemi schválně takto popsal a ironizoval, aby disproporce více vynikla. Myslím, že to tak všichni pochopili a překvapilo mě, že i s pochopením sdíleli, protože řeči v Senátu zpravidla pozornost nebudí. Určitě si nemyslím, že by „covidí“ model měla média aplikovat v dalších oblastech medicíny. Jistě ne orlojovou selekcí apoštolů pravdy. A už vůbec ne v onkologii, třeba oněmi komentovanými úmrtími ve dvacetiminutových intervalech. Možná, že některou hodinu třeba ani nikdo neumře. V další hodině je to možná zase místo tří šest, ale to už je nepatřičná ironizace. Přiměřenosti, rozumu, empatie a pokory nám všem třeba. Teď však zejména pro odstrašení. Obavy mají být přiměřené a aktivující, nikoli ochromující a sebezničující.
A médiím zdar, pokud tomu pomáhají. I veřejnoprávně je možno informovat veřejnosprávně.
Podle studie z časopisu Science mohou být omezující opatření zapotřebí v nejhorším případě až do roku 2024. To je skoro až poplašná zpráva. Jak podle vás bude vypadat svět po koronavirové pandemii?
Stále chci věřit, že se omezující stránka „covidí“ patálie vyřeší během května a nejdéle do prázdnin. Přírodopisné důvody pro prodlévání nejsou. Jsme i se svou imunitou stvořeni pro nezarouškovaný život se stovkami bakterií a virů, zvykneme si na „covidího“ mrňouse. Pro cokoli nad tento rámec už by se neměl nikdo odvolávat na medicínu, epidemiology, imunology, vakcinology, infektology, intenzivisty a statistiky, kteří jistě všichni budou situaci monitorovat a zareagují zase bystře až přijde jiný covid. Nebo třeba rotavirové letní střevní infekce, anebo staré dobré chřipkové ortomyxoviry zase před zimou a tak pořád dokola. Klíšťata se nám také v suchu hezky množí, ani RNA virus klíšťové encefalitidy nespí. Nedořešena zůstává i hrozivě smrtící ebola, malárie, tuberkulóza leckde mimo nás, desítky epidemických patálií včetně hladu a nedostatku vody. Svět po této „covidí“ patálii bude snad poučenější stran priorit, v to doufám. Pokud si ještě včas odrouškuje hlavu nebo pokud si ji zase ochotně nezarouškuje. Děsí mě sucho, plošné kůrovcové holoseče, plasty v oceánech, tání ledovců, bída mnohých, mlaskání nemnohých i ustrašené řeči bojovníků. I bez covidu to vypadá jakoby biblických sedm ran egyptských u nás i v Neegyptě kolem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
