V ČR stále stoupá cena benzínu, v Polsku naopak klesá, což má za následek, že na polských pumpách je pravidelně slyšet čeština. Máte nějaké vysvětlení pro tento rozdíl?
Vysvětlení je jednoduché. V zásadě se jedná o rozdíl ve spotřební dani. V České republice se za litr nafty platí 9,95 Kč spotřební daně, v Polsku je to přibližně 8,10 Kč. U benzínu je rozdíl ještě vyšší – v ČR je spotřební daň u benzinu za jeden litr 12,84 Kč, kdežto v Polsku je to pár haléřů nad 9 Kč. Tady je rozdíl ve spotřební dani téměř 4 Kč.
Němcům dělají starosti ceny energií. Ministr hospodářství Habeck se ohradil proti francouzským cenám, které pocházejí z toho, že Francie má jaderné reaktory, jež jsou státem vlastněné. Kvůli tomu Francie přitahuje investice. Mohl by to být recept i pro Českou republiku?
Cena energií je navíc nesmyslně zatížena tím, že je do nich započítávána i cena tzv. emisních poukázek. Emisní poukázky byly původně zřízeny jako umělá snaha o snížení emisí CO2. Bohužel se však časem staly nástrojem spekulativních nákupů na finančním trhu, což vedlo k umělému zvyšování jejich ceny.
Dalším problémem Německa je i to, že Německo omezilo výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách. Na tento proces nebylo připraveno. Navíc došlo k výpadkům dodávek uhlí, které teď ve velkém dováží mimo jiné i z Jižní Ameriky, což se samozřejmě negativně projevuje i v cenách takto vyráběné elektřiny.
Negativně se projevují také sankce proti Rusku v souvislosti s dodávkami plynu.
Francie opravila v loňském a letošním roce velký počet bloků jaderných elektráren, které byly vyřazeny částečně dočasně z důvodu rekonstrukce či generálních oprav a částečně z důvodu předpokládaného útlumu výroby elektřiny z jaderných zdrojů. Po návratu k tomu, že jaderná energie bude považována, alespoň dočasně, za energii, která odpovídá ekologickému způsobu výroby i podle programu Green Deal, se obnovila činnost i dalších bloků.
Fotogalerie: - Oktoberfest a pár piv
Receptem pro Českou republiku k výrobě levnější elektřiny je vystoupení z energetické burzy a zrušení emisních poukázek. Pokud by v budoucnu docházelo k centralisticko-socialistickým zásahům, pak by se zastropování cen elektřiny mělo uskutečňovat u výrobců. Nemuseli jsme mít v uplynulém období pro domácnosti a firmy téměř nejvyšší cenu elektrické energie v Evropě. Ale tento postup z dlouhodobého hlediska nedoporučuji.
Dalším krokem k zabezpečení prodloužení naší energetické soběstačnosti je co nejrychlejší schválení dostavby nejméně čtyř jaderných bloků. A to dva bloky v Temelíně, tj. Temelín II; a dva bloky v Dukovanech, tj. Dukovany II. Schválení by mělo být co nejrychlejší, aby dostavba mohla být realizována nejpozději do 10 až 15 let a aby mohly být nahrazeny i stávající jaderné bloky, které budou v té době již dožívat.
Máme stále velice vysokou meziroční inflaci. Jste spokojen s politikou ČNB, co se týče úrokových sazeb? Guvernér Michl je kritizován, že úvěrová politika ČNB je nedostatečná, ačkoliv úroková sazba ČNB je stále o 3 % vyšší než sazba ECB.
Jsem bytostně přesvědčen, že vysoká míra inflace je měnově-politickým problémem, ale je částečně ovlivňována i nesmyslnými hospodářsko-politickými opatřeními současné vlády. Na jednu stranu vláda chystá jakýsi tzv. ozdravný (respektive otravný) balíček, ale tento balíček může s sebou přinést i další zvyšování celkové cenové hladiny a může způsobit zpomalení tzv. dezinflačního procesu. Dezinflační proces znamená, že se snižuje tempo růstu míry inflace – a to i za situace, že je inflace pořád vysoká.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Jsem přesvědčen, že mezi rokem 2021 a 2022 došlo k velmi rychlému nárůstu základních úrokových sazeb. Během roku se zvýšily tyto úrokové sazby 27krát. To znamená o 2700 %. A byly jedny z nejvyšších v rámci zemí Evropské unie. A jsem rád, že tento proces velmi rychlého zvyšování úrokových sazeb byl po nástupu guvernéra Dr. Michla a jeho viceguvernérky doc. Zamrazilové zastaven, protože další nárůst úrokových sazeb by se ještě více projevil především v reálné ekonomice. Na snižování míry inflace by to příliš vliv nemělo, ale došlo by k ohrožení stovek, možná i tisíců ekonomických subjektů v ČR, protože by se jim prodražily tzv. cizí zdroje, to znamená úvěry, které si půjčují pro svou činnost. Zároveň by došlo k ještě většímu zvýšení komerčních úrokových sazeb například u hypotečních úvěrů či u spotřebních úvěrů a zasáhlo by to již tak velmi těžce zkoušené domácnosti.
Myslím si, že ta opatření v oblasti růstu základních úrokových sazeb byla až nadbytečná. Sedmiprocentní úroková sazba je ještě pořád vyšší, než je úroková sazba ECB. Navíc do činnosti ECB zasahují politicky instituce Evropské unie. Takže v žádném případě bych za tuto politiku guvernéra dr. Michla, ani některé další členy Bankovní rady ČNB, kteří nejsou pro zvyšování úrokových sazeb, v současné ekonomické situaci České republiky nekritizoval.
Fotogalerie: - Oktoberfest a pár piv
Jak hodnotíte vládní úsporný balíček? Je známo, že „prodanit“ se k prosperitě nelze. Může se vláda v čase stagnace prošetřit k prosperitě? Neznamená každá koruna ušetřená také korunu, ze které nikdo daně neodvede?
Nutno podotknout, že vládou navrhnutý a v parlamentu teď projednávaný tzv. balíček bych mohl nazvat jako tzv. soubor opatření, který se kdysi zaváděl ke zdokonalené soustavě centrálního řízení na konci 70. a na začátku 80. let v Československé socialistické republice. A nynější návrh, který se bude projednávat v parlamentu, není v žádném případě systémovým řešením stávající špatné ekonomické situace u nás. Ocitli jsme se v dluhové pasti a míříme vlastně do dluhové propasti, do které padáme díky nezodpovědné politice současné vlády.
První, co by bylo potřeba udělat, je začít škrtat ve zbytných výdajích. A to je otázka, jaké priority tato vláda vlastně má? Z předloženého konsolidačního balíčku a z návrhu státního rozpočtu na příští rok je zřejmé, že prioritou vlády ČR není to, co říkala ve svém programovém prohlášení. Není to ani to, co tvrdil předseda vlády ještě v loňském roce ve svém rozhovoru v televizi Nova dne 15. 10. 2022, kde šestkrát zopakoval, že žádné daně se zvyšovat nebudou. Citace: „Nebudeme zvyšovat daně, tečka.“ A ejhle, situace je necelý rok po tomto prohlášení úplně opačná.
Takže, co je potřeba udělat v rámci projednávání tzv. konsolidačního balíčku? Nepřijmout tento balíček, který může prohloubit nerovnováhu v ekonomice, ohrozit ekonomický růst a může dokonce přispět k prodloužení procesu snižování míry inflace. Za jistých okolností mohou opatření působit kontraproduktivně tak, že se dokonce může zvýšit celková cenová hladina, i když bude docházet k dezinflačním procesům. Je nutné úplně odstoupit od nesmyslného programu Green Deal, který je v podstatě jakousi obdobou NEPu (Leninova tzv. nová ekonomická politika), v kterém se někteří politici snaží o něco, co není realizovatelné v podmínkách reálných ekonomik. Vypadá to, jako kdybychom měli poroučet větru a dešti tak, jak to dříve chtěli komunisté a socialisté.
Dále se musí přehodnotit priority. V současné době, když se podíváme např. na vývoj výdajů na jednotlivé kapitoly rozpočtu, tak vidíme, že od roku 2021 byly výdaje na kapitolu rozpočtu ministerstva obrany 75,3 mld. Kč. A v příštím roce 2024 to má být již 151,1 mld. Kč. To je nárůst o 100,6 %. Z roku 2023 na rok 2024 má činit tento nárůst téměř 40 mld. Kč. To je naprosto nezodpovědná fiskální politika. Ano, kdysi jsme se zavázali (při vstupu do NATO), že naše výdaje na obranu budou představovat 2 % HDP. Ale z dostupných údajů je zřejmé, že kromě Řecka, Lotyšska a Estonska žádná jiná země Evropské unie této úrovně nedosahuje. Ale řecká ekonomika má daleko nižší výkonnost, a ani absolutní HDP tam není tak vysoký. V Německu jsou výdaje na obranu ve vztahu k HDP pouze 1,1 %. Je to fantasmagorická částka i v souvislosti s tím, v jaké nelehké situaci se nacházejí velké skupiny obyvatelstva – od starobních důchodců počínaje, přes studenty a rodiny s malými dětmi konče.
Nárůst výdajů v roce 2024 oproti roku 2023 např. u ministerstva práce a sociálních věcí je pouze o 27,1 mld. Kč, tzn. o 12,2 mld. Kč nižší, než je růst výdajů u ministerstva obrany. Celkově se zvýšily výdaje MPSV od roku 2021 do roku 2024, kdy se plánují výdaje zhruba ve výši 926 mld. Kč, o 29,6 %. To je víc než 3krát méně, než kolik činí procentuální růst za stejné období pro ministerstvo obrany. A jenom pro dokreslení, jak to s námi myslí dnešní vláda. Růst výdajů na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je záporný. Dochází tedy k poklesu výdajů pro rok 2024 o 11,6 mld. Kč, což je pokles z roku na rok o 5,7 %. Asociálnost vlády dokládá i pokles výdajů u ministerstva zdravotnictví z 15 mld. Kč zhruba na 11,5 mld. Kč.
Takže, je třeba se zamyslet nad tím, kdo chystá rozpočty a komu slouží. A je potřeba si uvědomit, že celý tzv. konsolidační balíček – tak jak je projednáván v Poslanecké sněmovně, je v neprospěch širokých vrstev obyvatelstva. Tento konsolidační balíček je povětšinou pouze o vytahování peněz z kapes obyvatel, domácností a firem.
Daleko lepším postupem by bylo provedení obdobných reforem, které realizoval Roger Douglas v 80. letech minulého století na Novém Zélandu. Při určitém zjednodušení se dá konstatovat, že se jedná o plošné, ale podle důležitosti diferenciované, snižování výdajů ve všech kapitolách státního rozpočtu. Detailní popis toho procesu byl již učiněn na začátku léta v mém předchozím rozhovoru.
Fotogalerie: - V říjnovém Mnichově
Ještě bych dodal, že v současné době by se mělo začít alespoň symbolicky tím, že se zruší nesmyslně zavedená ministerstva, resp. ministři. Je to sice otázka pár desítek nebo stovek milionů, které se ušetří, ale tyhle agendy tady fungovaly bez nově vzniklých úřadů a dalších nově vytvořených pracovních míst, které občané musí platit. Je potřeba rušit část agend, které se překrývají. Téměř se nepostoupilo ve slibované efektivní digitalizaci státní správy.
Za zvážení by stálo zdanění nadnárodních společností, které daní mimo území České republiky, a donutit je, aby danily na místě, kde podnikají.
Jak to vypadá po zahájení nového akademického roku na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze v souvislosti se snahou rektora odvolat vás z funkce děkana?
Národohospodářská fakulta VŠE tradičně zahájila nový akademický rok v reprezentativních prostorách české státnosti, v prostorách Pražského hradu, slavnostní imatrikulací se složením akademického slibu studentů prvního ročníku bakalářského studia. Nutno podotknout, že vedle studentů se této slavnostní akce účastnilo i téměř dvojnásobné množství jejich rodinných příslušníků z řad rodičů, prarodičů, přátel a dalších osob. Akce se uskutečnila v nádherném prostředí na střeše jízdárny Pražského hradu s panoramatickým výhledem na Svatovítský chrám.
Fotogalerie: - Českopolský Těšín
Další úspěšnou akcí, která proběhla, byly tzv. seznamováky prvních ročníků, které výborně zorganizovali studenti Národohospodářské fakulty VŠE, za což jim patří dík. Přes prázdniny pokračovaly práce na mezinárodních projektech a na mezinárodní spolupráci, která bude vrcholit několika konferencemi na podzim. První z nich už proběhla ve spolupráci s jednou z nejlepších ekonomických škol ve Francii a měla poměrně velký úspěch a mezinárodní dosah. Jak je vidět, Národohospodářská fakulta VŠE pracuje dále tak, aby byla stále mezi těmi nejlepšími ekonomickými fakultami v České republice, což se jí daří již více než 13 let.
Dále pokračuje proces odvolávání mé osoby z funkce děkana. Podle stanoviska právníků rektor postupuje v rozporu s právem. Nutno konstatovat, že nastala naprosto absurdní situace, protože právní oddělení VŠE rektorovi doporučilo, aby se tento návrh neprojednával bez předchozího souhlasu Akademického senátu NF VŠE. A stanovisko jakési právní kanceláře, o které se opřel rektor, aby tento krok mohl učinit, do dnešního dne nemá k dispozici nikdo ze senátorů Národohospodářské fakulty, a dokonce ho nemám k dispozici ani já, jako osoba, které se to týká. Pana rektora jsem o toto stanovisko požádal již na zasedání Akademického senátu VŠE 26. června 2023 a pak jsem ho opakovaně žádal o spisové poklady k mému odvolání v písemné podobě, což dosud neučinil.
Z materiálu, který předložil Akademickému senátu Vysoké školy ekonomické, na základě kterého mě chce odvolat, nesouhlasím vůbec s ničím. Pak rektor mě chce odvolávat za výroky, které jsem pronesl k činnosti některých institucí a jejich reprezentantů. Všechny moje výroky se ukázaly jako pravdivé. Mám je podložené jak faktickými údaji, statistickými údaji, tak vědeckými studiemi a články. Všechno je podloženo a pan rektor o tom ví, dostal tyto podklady k dispozici.
Nevím, jestli pan rektor ví, že ke svým návrhům na odvolání se odvolává na jakýsi spisový materiál, což jsou novinové články. A jeden z těch novinových článků je napsaný osobou, která se sama přiznala, že skončila na psychiatrickém oddělení fakultní nemocnice, myslím, že na Vinohradech. Druhá osoba, která figuruje v jiném článku, tak přiznává dlouhodobé psychiatrické problémy, na jejichž základě žádá např. o přidělení dodatečných kreditových poukázek. Takže celé to divadlo mi připadá absurdní.
Navíc, pohleďme na průběh té tzv. Etické komise VŠE, kde mimo jiné zasedá bývalý StBák, který tuto komisi řídil, a na jejíž závěry se rektor odvolává. Zasedá tam osoba, která je v orgánech stejné instituce, kde sedí manžel neúspěšné kandidátky na prezidentku Nerudové, pan Neruda. A mimo jiné tam sedí třeba tajemník rektora. Celé jednání tzv. Etické komise VŠE bylo zmanipulováno. Je jednoznačně evidentní, že jsem nemohl porušit Etický kodex VŠE, jelikož vše, co je mi vytýkáno, tak se dělo v mém volném čase. Navíc mně na zasedání Etické komise VŠE nebyl dán dostatečný prostor, abych vysvětlil své jednání. Jednání Etické komise VŠE bylo skončeno. Až po mém odchodu a po odchodu pana rektora bylo jednání obnoveno a závěry z tohoto jednání byly přijaty až per rollam. Celé je to totálně absurdní divadlo.
Navíc bylo mé odvolání iniciováno ředitelkou PR oddělení. Na jedné její sociální síti najdeme např. toto: „I po 12 letech čumím do blba. Většinou nasraně čumím do blba.“ Na základě jejího lživého vyjádření změnil rektor částečně odůvodnění odvolání tím, že jsem se sebeprezentoval na demonstraci 11. března 2023. Nutno podotknout, že já žádnou sebeprezentaci vůbec nepotřebuji.
Nutno ještě podotknout, že Akademický senát Vysoké školy ekonomické zasedal 26. června 2023. Návrh zápisu byl zapisovatelem odeslán předsedovi akademického senátu dle sdělení zapisovatele 3. srpna 2023. Dnes je 25. září 2023, ale do dneška tento zápis není nikde zveřejněn. Je vysoce pravděpodobné, že je obava z toho, že když bude tento zápis zveřejněn, tak se široká veřejnost dozví o absurdním způsobu jednání, které má vést k odvolání demokraticky zvoleného děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Z toho důvodu nemohl být ani včas dokončen posudek, který si zadal Akademický senát Národohospodářské fakulty VŠE, a který počítal s tím, že bude mít k dispozici tento materiál pro své posouzení rizik, spojených s mým odvoláním.
Závěrem ještě bych chtěl konstatovat, že já jednoznačně nesouhlasím s postupem pana rektora. Budu se bránit, a budu se bránit právními prostředky, byť tento proces může být zdlouhavější. Z toho důvodu se snažím, aby byly připraveny všechny procesy pro zdárný průběh tohoto akademického roku, a jsem rád, že se svými nejbližšími spolupracovníky toto máme již zabezpečeno. Takže výuka probíhá bez problému. Nic není ohroženo a zdá se, že Národohospodářská fakulta sklízí opět úspěchy – jak na domácí půdě, tak i v zahraničí.
Fotogalerie: - V říjnovém Mnichově
Kdo by mohl být vaším zástupcem, kdyby přece jenom rektor neustoupil a odvolal by vás? Je pravda, že byste – čistě technicky – mohl opět kandidovat i vy? A že podle pravidel, pokud by o to měl zájem, by mohl kandidovat i exprezident Václav Klaus?
Tak to jsou zatím čisté spekulace. Zatím odvolán nejsem. Ale pravdou je, že rektor tento krok může udělat, i když bude podle mého názoru naprosto protiprávní. Jestli bych mohl kandidovat – určitě bych mohl kandidovat. Je otázka, i kdybych byl zvolen, tak jestli mě rektor jmenuje, protože to má ve své pravomoci, a i když by neměl důvod mě nejmenovat, tak z politických důvodů se tak může stát, že mě nejmenuje.
Pan bývalý prezident Václav Klaus – za jistých okolností by kandidovat mohl. On je členem Vědecké rady Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Je vyučujícím na naší fakultě. Tak v podstatě je tam jeden administrativní krok, který by se musel udělat, aby kandidovat mohl. Vyloučeno to není, nicméně si myslím, že to je přece jenom u bývalého prezidenta republiky pod jeho rozlišovací schopnost a nevím, jestli by chtěl bojovat s tím byrokratickým akademickým molochem, který je v současné době na VŠE a který se snaží omezovat akademické svobody.
Dalšími kandidáty samozřejmě mohou být osoby, které se už v minulosti pokoušely kandidovat. Po mém minulém volebním období, v roce 2018, to byl například neúspěšný kandidát, který prohrál s mým nástupcem prof. Chytilem 9:0, což byl doc. Dušek. Kdysi měl zájem o post děkana pan doktor Miroslav Zajíček, a mohou se objevit i další. Já osobně si myslím, že na fakultě jsou skvělí lidé. Jsou tam bývalí členové bankovní rady. Lidé, kteří prošli nejenom akademickými, ale i jinými funkcemi. Jsou výborní vyučující. Mají zkušenosti a mohou tuto funkci zastávat. Jak říkám, každý je vždycky nahraditelný. Vedle toho máme na naší fakultě velké množství mladých akademiků, kteří by funkci děkana mohli také zvládnout.
Uvidíme, jak to všechno dopadne. Uvidíme, jak se rozhodne Akademický senát Národohospodářské fakulty. Volí se demokraticky. Pravdou je, že z rektorátu se snaží do chodu fakulty zasahovat. A nejenom do naší fakulty, ale snaží se centralizovat činnosti, které jsou absolutně v gesci jednotlivých fakult. Takže, možná se proti této snaze rektorátu soustředit moc ve svých rukou ohradí i jiní děkani z jiných fakult.
Co se stalo, když za vámi po Událostech, komentářích ČT v pátek 22. 9. 2023 vyběhl ze studia moderátor Jakub Železný?
Vůbec nevím, co to s ním bylo. Jaké pohnutí mysli měl. Vyběhl ven a začal na mně řvát: „Ještě jednou to uděláte, že budete zatahovat do rozhovoru mou rodinu, tak si to s vámi vyřídím.“ Já jsem jeho rodinu vůbec do rozhovoru nezatahoval, já jsem pouze sdělil situaci o onom tzv. souboru opatření, který musel např. znát i jeho tatínek z 80. let. Nic jiného, žádnou jeho rodinu jsem do rozhovoru nezatahoval. On na mě řval a vyhrožoval mi.
Takže nevím, on se choval i v tom studiu nějak podivně, protože mu asi nešel tablet s otázkami a s podklady. Neměl to vytištěné. Pořád tam gestikuloval, volal po produkční, když nebyl snímán kamerami, když někdo hovořil. A podle všeho byl rozhozený od počátku hovoru, kdy jsem si nenechal od něho líbit to, co tam předvedl. A myslím si, že je to znovu důkaz toho, že takhle veřejnoprávní televize pracovat nemá, nemůže a neměla by. On se snažil na začátku dehonestovat hosta a sám říkal, že by se nemělo používat způsobu ad hominem, ale on v úvodu rozhovoru toto ad hominem zcela účelově použil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
Životní zkouška
